sb157-05 0..8296

441

kový, pozemkový, obecní, zemský, říšský,
zástavní, důchodní, státní, pomocný, rozsý-
lací, chudinský n. chudých (chudobinec), pro
zisk, Šp., léčivý n. léčitelný, Heil-, cvičný,
Exercier-, ku vzdělávání učitelů a učitelek,
učitelský, Lehrer-, Lehrerinenbildungsanstalt,
duchovní, Stift, ú. šlechtičen, Damenstift,
k zaopatřování n. k obstarávání služeb,
Dienstvermittlungs-, Stellenvermittlungsan-
stalt, ú. peníze opatřující, Geldvermittlungs-
gesehäft, pospojný a obchodní ú., Verkehrs-
u. Handelsinstitut, Dch., karanténový (ka-
ranténa), Quarantaineanstalt, Nz lk., úvěrný,
Kredit-, výskumný, Untersuchungsstation. Šp.
— Ú. vojenský: opatřovací, hlavní polní a
doplňovací, stavební ředitelství, vojenský
zeměpisný ú., vojenský vy chovávací u. (niž-
ší, vyšší, školní dělostřelecké setniny, ústavy
kadetův n. kadetní, akademie), vojenské ú.
vyučovací (vyšší dělostřelecký běh, vyšší
ženijní běh, ústřední jezdecká škola, válečná
škola, ú. zvěroléčebný). Rf. Ú. zaraziti, zří-
diti, zaříditi. J. tr, Nz. U. spásy; princip,
bytosť a podstata ú-vu; Zákon ú-vem byl
dočasným a přechodným toliko; Ale ú-vu
víry nebylo tehdy, tudy prozatímní ú. jiný i
zaveden. Sš. II. 33., 35., 39., 41. (Hý. ). Na
ú. platiti. Šp. Ú-y řecké a římské, vz Vlšk.
47., 48.

Ústava, y, f. = ustavení, uložení, stav,
die Stellung, Ordnung, Anordnung, der Stand.
Nestatečná vecí lidských ú. L. — Bůh dal
ústavu (meze) vodám. Gränzen. L. — Ú. =
ustanovení, die Satzung, Veordnung, der Be-
schluss. U. přísných zákonův. Ráj. — U. =
soustava, das System. Ú. žluční. Krok. —
Ú. těla, die Konstitution des Körpers. Plk. —
Ú. = zřízení obecné. Ú. = způsoba n. forma
vlády či upraveni a rozdělení svrchované
moci ve státě; v užším smyslu = repraesen-
tativní způsoba vlády, kde národ anebo
aspoň některé třídy jeho mají účastenství
ve svrchované moci; v tomto případě jest
protivou neobmezené jednovlády (monarchie).
Vz S. N. Die Konstitution, Verfassung. Zvrá-
cení ú-vy. Morava tehdáž neměla vlastníú-vy,
tedy také žádného sněmu. Ddk. III. 227.
Ú. župní n. hradová. Pal. Dj., I. 2. 239. Ú.
církevní. Vz S. N., XI. 255., Ú-vu uskuteč-
niti. Sš. I. 46. Ú. státní. Pal. Ú. zemská., Cís.
diplom ze dne 20. října 1860., Pr. Vz Úno-
rovka. Ú-vu státu dáti. J. tr. Vz více v S.
N. Ú. v Čechách, vz S. N. II. díl, str. 315.
B. X. XIV. (Článek: Čechy). — Ú. = sta-
vení, ein Komplex von Gebäuden; také =
veliké, pěkné stavení. Na vých. Moravě. Vck.
Tam muselo být ú-vy velice moc. Na Zlín-
sku. Brt.

Ústaváctví, n., das verfassungstreue We-
sen. Us. Tč.

Ústaváctvo, a, n., die Verfassungstreuen.
Us. Tč.

Ustavač, e, m., der Ermüdete.

Ustavačka, y, f., die Ermüdete. — U. =
práce, die Mühe. Slov. Koll.

Ústavák, a, m. (s příhanou), der Ver-
fassungstreue, Verfassungsmeier. Dch., Tč.

Ustávání, n. = ustání. Br., Ž. wit. 141. 4.
— U. = snažnosť, namáhání, práce, die

Mühe, Bemühung. Na Slov. Bern., Němc.
VII. 38, 118. —

Ustávati, vz Ustati, Ustáti.

Ustaveně, auf bestimmte Art und Weise.
Ps. ms.

Ustavení, n. = vystavění, die Erbauung.
U. města, Troj., domu. Us. Od u. světa. Troj.
Poďte požehnaní otce mého, vládněte krá-
lovstvím vám připraveným od ustavenie
světa: A bývá patronem t. j. podacím člo-
věk pro trojí věc t. pro dno, pro ustavenie
a pro nadání: pro dno, že je dal, aby byl
kostel na něm ustaven, pro u., že jej ustavil
a pro nadání almužny, aby jí kněz živ byl.
Hus I. 140., 450. (II. 269. ). — U. = stroj,
machina, die Maschine. Troj. — U. = usta-
novení, die Bestimmung, Anordnung. St.
skl. Když duše ku pomstě jest vedena,
všechno u. mysli v ní bývá rozptýleno. Hus
II. 312. — U. = zřízení, nařízení, die Sat-
zung, Anordnung. Aqu. Toť jest boží u. Hr.
rk. 415. a 9. V úřadích nemilostivě groše
dobývati mimo staré u. O. z D. Také
kdoby chtěl v této zemi v tuto jednotu a
u. k nám vstúpiti. lov. 5. Ustanoveno je
dobrým úmyslem, aby súdce držal se práva
svým súdem, ne po svém úmyslu jda, ale
po u. práv. Často se zdá některého duchov-
ního práva u. tomu, kdož se na rozličný
běh lidský nerozmyslí, by zlé bylo. Hš. exc.
Přiznávaje sie, že v tej jednotě a u. podlé
nás stojí. Arch. I. 254. U. večeře. BR. II.
137. Avšakť mají psáno v svých u-niech,
že někteří ostatky vystavují na prodej;
Kteříž obierají sě s lidskými u-niemi necha-
jiec zákona božieho; Kteříž vážie viece u.
své nežli božie; Proměňujíce božie u.; Proč
vy přestupujete přikázanie božie pro svá u. ?;
Též také páni světští mstie velmě pro pře-
stúpenie svých ú.; Mnoho jest u., aby kněžie
s ženami neobcovali; U. obětní; Kdež Kri-
stus není založenie, nižádné dobré věci ne-
nie u. Hus I. 80.. 87., 110., 149., 277., II.
342., III. 236. (I. 235., 240., 353., 373., 443.,
II. 10., 36., 53., 104., 173., III. 81., 132. —
Tč. ). — Dal. 49. — U. = zákon, das Ge-
setz, die Verordnung. Císař učiní u., kdož-
by... Dal k. 28. U. koho = ustanovení, die
Anstellung. D. U. výboru, die Konstituirung
des Ausschusses. Dch. — U. = zastavení,
upevnění, základ, die Feststellung. To jest
na nejistém u. Sych. — U. události, Erhe-
bung des Thatbestandes. Trest. zák. — U.
= ustání, unavení, die Ermüdung. Pont. o
stát. — U. = poslední vůle, das Testament.
Ž. wit. 43. 18. a j.

Ustavění, n., die Erbauung.

Ustavenství, n., konstitutionelles Wesen.
Dch.

Ustavený; -en, a, o, eingerichtet, verord-
net, bestimmt, eingesetzt, bestehend. A to
velé práva u-ná; Poslušenstvie kněžské jest
poslušenstvie vedlé nalezení kněžských bez
písma zjevného u-né. Hus I. 450. 192. —
čemu. V miestě modlitbě a svatému učení
u-ném. Hus II. 29. — k čemu. Bez chrá-
mu k modlení u-ného věrní modlitebníci
budú se modliti; Ač dobré jest manželství
k plodu u-né, avšak mnozí skrze ně ne plo-
du, ale žádosti tělesné plodí; Kostel jest