sb157-05 0..8296

442

dóm modlitebný t. j. k modlení u-ný a po-
svěcený. Hus I. 305., II 254, 417. — nač.
Jest na to ustaven. L. Ap.

Ustavěný; -en, a, o, vz Ustaviti. Patnáct
dobře u-ných dvorů. Břez. 183. — kde.
Města u-ná v rovni. BO. Ten duom mlynný
u zdi podlé mlýnu od nás u-ný. 1447. (Tč.
exc).

Ustavěti, vz Ustaviti.

Ustavičenství = ustavičnosť, stálosť, sta-
bilitas, die Beständigkeit, Standhaftigkeit.
Výb. I. 595., Ctib., Leg., Ž. wit. 103. 5., M.,
BO Kristus jim přidává toho nápoje uměnie a
moci u-stvie, abv to majíce jiným podávali
Hus III. 83.

Ustavičně = stále, vytrvale, standhaft,
beständig. Aby u. přísahaje neupadl v křivú
přísahu. Hus I. 98. — U. = nepřetrženě,
pořád, neustale, immer, stäts, unaufhörlich,
immerwährend, ununterbrochen. U. nemocný;
u. přemýšleti, čísti, setrvati, se s něčím obí-
rati, na něco mysliti, jednu píseň zpívati,
plakati. V. Zlí duchové u. v něm přebývají;
U. čísti; U. v ctnostech se obierá; Svatí u.
v něm se radují; Aby zrcadlo sv. písma
vždy před svú myslí u. položil. Hus II. 104.,

II. 331., III. 102., 106., 179. (Tč).
Ustavičnost', i, f. = stálosť, vytrvalosť,

stálá mysl, die Beständigkeit, Standhaftig-
keit. U. v pracování slúži k statku rozmno-
žení. Na Ostrav. Tč. U. v dobré práci všecko
dobré plodí. Us. Tč. U. maličkú věc na
velkú vyvádzá (vyvádí). Na Slov. Tč. Jako
země má stálosť pevnú, že stojí, jak ji Bóh
přikázal: též země našeho srdce má mieti
viery u.; Slyšeli sme, že velikú vieru ženy,
trpělivosť, u. a pokoru chválí; U. v dobrém
skutku; David, když jest bojoval s Filistí-
ny, nikdy pred nimi nebehal, ale vždycky
je přemohl svú u-stí. Hus II. 76., 96., 360.,

III. 185 V. — U. = dlouhé trvání, bestän-
dige Fortdauer, Stätigkeit, Permanenz, Kon-
tinuität. V. U. odjímá divení. Jel. Udržovati
něco v u-sti. Us. Dch. Ani protivné věci
zamucujte, tak abychom my, jenž sme v u-sti
viery ustaveni, věcmi tohoto světa neusta-
vičnými hnuti nebyli. Hus II. 18. (Báti se
má) pádu od u-sti. Hus III. 229. (Tč. ). —
U. = povaha, die Anlage, der Charakter.
O dvojí u-sti srdce (zlé a dobré). Boč.

Ustavičný; -vičen, čna, o = stálý, ne-
vrtkavý, pevný, pilný, beständig, standhaft,
beharrlich, emsig. V A že byla u-čná, po-
korná... jest uslyšána. Hus II. 96. Učitel
u. Jel. U. jest vždycky při díle svém. Br.

— v čem. A král poče v tom ustavičen
býti. St. skl. U. u vieře. Kat. 1164., Hus III.
13. U. v božie pravdě. Hus III. 290. — Tkad.

— na čem. Na modlitbě ať jest kněz u.
Art. pod oboj. Já jsem byl u-čen na svém
umě. BO. Též tobě na dobré přijde, budeš-
li u-čný na boží službě. Hus III. 185. — U.
= trvající, stálý, immerwährend, beständig,
unablässig, unaufhörlich, unausgesetzt, stät.
U-čnými daněmi sse krev z žil poddaných;
Největší moudrosť jest u. paměť na smrť;
Muka u.; U. péče a starosť, zívání, spaní.
V. U. zimnice; V u-ném kolotání býti. Kom.
Majíce u-ou péči o poddané. Zř. F. I. A. X.
U. prška, D., zpomínání, Troj., bolení zubů.

Berg. Jednota u-ného se klanění, Verein der
ewigen Anbetung. Dch. U. oběh, kontinuir-
liche Cirkulation. Us. Šp. Tantalus věčitý
hlad a u-čnú žízeň mal (měl). Na Slov. Tč.
Malú prací u-ná úzkosť se odhání, když se
krejcar za krejcarem do tvé kapsy vhání.
Na Mor. Tč. V kraji při Odře mohl sobě
způsobiti u-čnou stráž proti Polsku. Ddk.

II. 353. Nehodlám s bratrem míti u-čných
různic. 16. 425. (Tč. ). Ostavičná (= usta-
vičná) a nezpozdilá služba naše napřed, páni
milí. NB. Tč. 208. Pro naše u-čná sem i
tam jezdění této povinnosti sem pominul.
Žer. r. 1592. (Antikrist chce), aby jeho zákon
byl u-čný a zákon boží aby pominul. Hus

III. 308. Neustavičen jako vietr. BO.
Ustavičství, ustavičstvo, a, n., ustavi-
čenství = stálosť, vytrvalosť, die Beharrlich-
keit, Beständigkeit, Ausdauer, Charakterfe-
stigkeit. Hr. rk. 129, Kat. 304, 897., 1558.
Ukazuje její ustavicstvo v boží službě; I ty
duše mají svú krásu: múdrosť, u., dobrotu
neb kteréžkoli šlechetnosti. Hš. exc. Střez
se neustavičstva. Št.

Ustavitel, e, m., der Er-, Aufbauer. Lact.
— U. zákona, der Gesetzgeber. Jg. exc.

Ustaviti, ustav, il, en, ení; ustavěti,
ustavěj, ěl, ěn, ění; ustavovati. Vz Ustano-
viti. U. = postaviti, auf-, hinstellen, hin-,
aufsetzen, aufrichten, in Ordnung stellen;
z něčeho zbudovati, učiniti, stavení postaviti,
auf-, erbauen, bauen; založiti, postaviti,
gründen, begründen, stellen; úřad někomu
dáti, úředníkem jmenovati, anstellen, einset-
zen, ernennen, machen; ustanoviti, určiti,
ústavu učiniti, verordnen, festsetzen, ver-
schreiben, beschliessen, verfügen, Beschlüsse,
Gesetze, Verordnungen geben; se = zasta-
viti se, stehen bleiben, seinen Lauf hemmen;
upevniti, zpevniti se, sich befestigen; zůstati,
ustrnouti na čem, sich fest vornehmen, wo-
bei bleiben. Jg. — O rozdílu ustaviti a usta-
věti vz Staviti a Stavěti. — co, koho: most,
poručníka. V., den, Rkk., město, kostel, Dal.,
Hus I. 458., 468., hrad, Jel., chrám. Troj.
A já budu žena tvá, až necháš u. Jerusalem
z bramora. Brt. P. 56. Toho poručenstvie
svého ustavila jest mocné poručníky. Arch.

IV. 370. Libuše tvrz Libici u-věla. V. Zá-
mek Karlstein u-věl. Kn. A protož sv. církev
ten čas advent uvila jest. Pass. 1. Dal je-
mu peníze, aby Jerusalem zasě ustavil, jenž
jest byl vypálen; Bóh jazyk s řečí u-vil
jest jako úředníka a slova jako posla roz-
umu; Zákonníci, jenž ustavují svá ustavenie
a pilnějie je drží než božie přikázánie; Toho
nepřijal a jiného hodného u-vil; Papež Jan
dvamecítmý najprve puožitky u-vil obro-
kuov; Kdož chce duchovni dóm u., musí
rozumem hlúboko kopati. Hus I. 132., 225.,
289., 468, 447., II. 419 (Tč. ). — co komu:
hrob (vystavěti). Us. Špitál chudým u. Lom.
Ustavěj sobě dům. Br., Ros. Mým synóm sem
to miesto u-vil. Hr. rk. 73. Šalamoun u-věl
jemu (Bohu) dům. Sš. Sk. 86. U-viti si vlasť.
Dal. 6. U-vite ima (jim) nový nález. LS. v.
67. Čas božie službě u.; U-viti chrám Bohu;
U-vil sem sobě zpěváky; Práva sobě usta-
vujíc mój lid jste mútili a zákon mój jste
zavrhli pro svá ustavenie; U-vil svým věr-