sb157-05 0..8296

447

jsa vojskem římským obklíčen z Moravy
do Boiohoemum u-pil. Šb. Lit. I. 12. —
kam. Ustoupil do Lužic. Kram Soběslav
u-pil do Čech. Ddk. IV. 24. Měsíc k vý-
chodu ustoupil. Zlob. Vojáci k Praze ustou-
pili. Us. Sám Manuel zastrašen u pil k Bači.
Ddk. III. 255. U. v dobrou svornosť. Bart.
2. 4. U. v pozadí. Us. Dch. U. v stranu,
Kom., na stranu, na pole s cesty. Us. U.
na zad = couvati. Ustupte, chaso, na stranu;
šířej, chaso, šířej (ustupte). Brt. Ustup, Ma-
ruško, na levo, pod javor. Sš. P. 105. U.
na kněžský stolec. Dal. 110. — proč: pro
dluhy. V. Někomu něco z dluhu u. Kn. rož.
119. Strachem před nimi u-li. Let. 82. Uč
se k užitku tvoji um ustupovať hněvlivému
(člověku). Na Slov. Tč. — komu kde: na
cestě. Kram. — komu v čem: v hádce. Č.
V nevyhnutelné potřebě u. mají. Br. Ustu-
puj hloupému v řeči, nebo nic ho nepřed-
svědčí. Na Mor. Tč. Ustupujeť na ten čas
v dějinách do pozadí. Ddk III. 180. V uče-
nosti musí mu u. Šm. Ženské mužským
v chlípnosti neustupují; V něčem aspoň se
své strany lítým odpůrcům Saduceům u.
museli. Sš. II. 31., Sk 66. (Hý. ). — co na
čem. Na té kupie mosel jsem u. 2 zl. (sle-
viti). NB. Tč. 49. — čím. U. má tím sta-
vením, pokud jest proti jezeru. Arch. plz.
1494. — s kým, s čím jak. Bez prodlení
jali se s vojskem u-vati k Rýnu; Jindřich
s velikou ztrátou musel u. až do Vídně;
U-pil s nabranými kořistmi nazpět do země
své. Ddk. II. 381, III. 146., II. 145. (Tč. ). —
komu, proč, jak kdy. Po dvou hodinách
nepřítel ustoupil. Ml. Při volbě poslance
někomu u. Ml. Ceremonie v nouzi u. mají.
BR. II. 143. Pro vloudilé liché bratry jsme
ani na hodinu neustoupili podložením-se;
Zákon Mojžíšův u. musil novému zákonu
při založení zákona nového na den seslání
ducha sv. Sš. II. 17., Sk. 246. — před
kým jak. Ani nohou před tebou neustou-
pím. Svěd.

Ústový, Mund-, mechanisch, geistes-, ge-
dankenlos. Nemůže pomýšleti o nějakém
jen ú-vém bez srdce zpívání. Sš. II. 131.

Ustrabiti se, il, en, ení = občerstviti,
sich erfrischen. — čím, na čem. Na Ostrav.
Tč.

Ustřádati, ustrádati = nastřádati, er-
sparen. — co, sobě. Hus. — abs. Ustřá-
dajíce dadí chudým pro Buoh. Hus III. 187.

Ústřadky, pl., m. = ustřádané peníze,
das Ersparte. Us. u Kvasin.

Ustřáhnouti, hl, utí; ustříci, ustřehu, hl,
žen, ení = uchrániti, uvarovati, verhüten;
se, sich erhüten. — (se) čeho. Když toho
u. nemohli, aby pán z mrtvých nevstal. Br.,
BR. II. 133. a. Ustřieci miesta. Ž. wit. 126. 1.
Neustřežeš se domácího zloděje. L. — co
před kým. Žena podruhé se vdávajíc ustřeh-
ne-li co před sirotky, to má netoliko zase
navrátiti, ale také dílu svého v tom statku
jí náležejícího se zbavuje. Kol. 47.

Ustrachovati, vz Ustrašiti.

Ustrájeti, el, en, ení, ustrojovati, vz
Ustrojiti.

Ústraň, ě, f. = úkryt, ústraní. Ta ú.
není daleka. Sš. Sm. bs. 8.

Ústraněk, ňku, m. = ústraň, ústraní.

Ustranění, die Entfernung, Beseitigung.

Ustraněný; -ěn, a, o, entfernt, bei Seite
gelegt, beseitigt. On žije u-něn jsa. Us. Dch.

Ústraní, n. = ústraň, ústupek, abseitiger
Ort, die Einsamkeit. Kterak i my pro lepší
k Bohu myslí povznešení na ústraní a ústup
ubírati se máme. Sš. Mt. 211. Tiché u. ven-
kovské. Us. Šd. Milé ú. Šml.

Ustraniti, il, ěn, ění; ustraňovati = ve
stranu dáti, skrýti, beseitigen, auf die Seite
bringen o. schaffen; ukrásti, stehlen; utéci,
ujíti, entweichen; se, sich entfernen, durch-
gehen. Jg. — abs. Potázal se, že jest ustra-
nil. Ros. — co: rudu. Vys. — J. tr., Jel. —
komu co. U stranil nám (utekl). Žer. Času
sobě něco ustraň k pohovění. Us., Vrat —
od čeho: od přípovědi, sein Versprechen
zurücknehmen. V. — s kým: s lidem svým
(od někoho ustoupiti). Pešina. — se čemu.
U. se něčí nenávisti. Zák. sv. Ben. — se
kam. Na hrad se u-nil. Ehr. Pán u-nil se
na horu. Sš. J. 100. — se odkud kam.
Nezbývalo nic jiného, nežli u. se naprosto
ode dvora královského do obyčejného sídla
svého Kroměříže. Ddk. VI. 177. — odkud
jak. A u-nil od ceny pole (= tajně ujal)
s vědomím manželky své. Sš. Sk. 54, 55.

Ústranný = na ústraní ležící, odlehlý, ab-
gelegen, entlegen. U. cesta, žití. L. Ú. cesta,
chalupa. Us. Tč.

Ustraňovati, vz Ustraniti.

Ustřápati, zerraufen. — si co: vlasy.
Mor. Tč.

Ustřapkati, abzupfen, abwetzen. — co:
kalhoty. U Olom. Sd.

Ustřapovati se nač, sich ereifern. Na
Ostrav. Tč.

Ustrašení, n., der Schreck, die Einschüch-
terung. Činil všeliké přípravy k u. jich. Pal.
Dj. IV. 2. 96. Pro u. ta slova mluvena jsou.
V.

Ustrašenosť, i, f. = strach, der Schrek-
ken, die Furcht.

Ustrašený; -en, a, o, erschreckt. Celý
ustrašený. Zlob. Ustrašený kůň. Sych. —
čím: hlukem. Us.

Ustrašín, Ostrašín, a, m, ves v Pelhři-
movsku. Vz S. N.

Ustrašiti, il, en, ení; ustrašovati a ustra-
chovati = strachu nahnati, in Schrecken
setzen, schrecken, Furcht einjagen; odstra-
šiti, abschrecken. Jg. — abs. Dáti se u.
V. Ať sú zmužilí žádnému se nedadúce u.
a uhroziti. Arch. I. 363. — koho. D., Háj,
Br. Že spolek takový u-ší krále a donutí
ho zdržeti se... Pal. Dj. IV. 2. 232. Měť
sú chtěli u., ale nemohli sú božie pomoci
ve mně přemoci. Hus III. 287. — koho
čím: pohrůžkami. Br. Měšťané pražští pou-
hými hrozbami u. se dali. Pal. Dj. III 1.
343. Ale ještě mají jeden kus, jímž chtie
každého u. Hus II. 206. U. někoho boha-
ctvím a mocí, V., křikem. Us. Nic sě tiem
neustraše. Alx. V. v. 2368. Měchýřem a
parou nás neustraší, musíť na hrot přijíti.
D. A druhé aby pyšným rúchem u-šil, aby
se ho báli; Pokusili se, zda by hlukem ho
ustrašiece přemohli; Tú kletbú kněžie u-ti
sú chtěli. Hus II. 240.. 367., III. 253. —