Předchozí (447)  Strana:448  Další (449) |
|
|||
448
|
|||
|
|||
koho od čeho. Ros. — se čeho. V. —
koho v čem. Že v ničem se neustrašujete od protivníků. Sš. II. 161. Ustražiti, il, en, ení = utíkati, erhüten,
überwachen. — koho. Mor. Tč. Ustrčení, n., vz Ustrčiti. — U., scanda-
lum. Sta sě jim k u. Ž. wit. 105., 36., 68. 23. Ustrčený; -en, a, o. Vz Ustrčiti.
Ustrčiti, il, en, ení; ustrkati, ustrknouti,
knul a kl, ut, utí; ustrkovati = drobet str- čiti, zavaditi; anstossen; schovati, skrýti, einstecken, verwahren; strkati, schieben, beziehen; ustrkovati se, anstossen, sich stos- sen; se = uhoditi se, uraziti se, sich an- stossen; horšiti se, sich ärgern, Anstoss finden. Jg. — co, koho. Ustrčil ho. Ros. U. peří (schovati). Us. — čím: rohem. V. Židé u-li se (poklesli). BR. II. 544. a. Aby oslík se neustrčil ani zaklál nohu. M. Praví, že to mohlo býti, že se jest Řehoř u. mohl nebo nemohl, že toho nevie. NB. Tč. 243. — co, se oč. Hlavu o stěnu u Reš. U. se o voj, Kom., o dvéře. Ros. U-li se o ká- men urážky. Sš. L. 62. Židé ustrkli se o smrť Kristovu. Sš. I. 107. — co, se kam, nač, na koho. Co to pořád ustrkuješ na mne? Us. Šd., Tč., Sš. I. 107. U. co na koho = strkati. Ryt. křest. U. se nač = zavaditi, horšiti se. Jel., Ros. Na to se žádný neustr- kuj (nehorši). Št. Ustrčil se na chybu. Mus. Máť sě i na to hospodář řádný u.; Mohliť by páni na to sě u., co sě stalo Faraonovi. Št. — se na čem. Na těžkostech svého lidu se ustrčili a zhoršili. Plác. Kamenem ústrku od následku sluje, že se na něm ustrčili a urazili. Sš. I. 107. Ústrčka, y, f. = ústrk. Reš.
Ústrčlivosť, i, f. = úražčivosť, pohoršli-
vosť, die Anstössigkeit. Ros. Ústrčlivý = úražčivý, pohoršlivý, anstös-
sig. Ros. Ustřebání, ustřebnutí, n., die Abschlür-
fung. Ros. Ustřebati, ustřebnouti, bnul a bl, ut, utí
= střebáním ujati, abschlürfen. — co. Ros. — čeho odkud: polívky z hrnce. Us. Tč., Šd. Ustřečkovati, wegbieseln, weglaufen. Us.
Ústřed, u, m., der Mittelpunkt. Jerusalem
zůstával vezdy ústředem církve. Sš. Sk. 95. Ústředa, y, f. = středění, die Centralisa-
tion. J. tr. Ústředí, n. = střed, středisko, střední
bod, der Mittelpunkt. Že apoštolé hlavitý počet a ú. činili. Sš. Ustřediti, il, ěn, ění; ustřeďovati = do
prostředka dáti, in den Mittelpunkt setzen. — co., Rk., Pl. Ústřední, Central-, centraler. Vz Ústředí.
Ú. sopka, úřad, ráz (Stoss), vláda, Nz., do- zorce, dozorství, moc, řízení, J. tr., cukro- var, čistírna, výbor, ústav, skladiště, rejstřík obchodní, sklad, topení, inventář, kommisse, likvidatura, pokladnice, předchozí rozpočet, řízení, správa, účtárna, spolek, výdej státní, Šp., nádraží, soustava čivstva (Centralnerven- system), palba, pohyb, správa pro vojenské dopravy a železnice, S. N. XI. 95., průřez (trámu), nádržka, Zpr. arch. VIII. 13., IX. 48., matice školská (vydržuje příspěvky a sbírkami české nižší školy v krajinách ně- |
meckých). Us. Ú. moc nesmí od této řeky
nikdy daleko se uchylovati. Pal. Rdh. III. 13. Stejné povinnosti v příčině zachováni moci ú. Ddk. II. 177. Ú. mluva či prařeč. Sš., Sk. 20. Ústřednice, e, f., die Centrale. Ú. po-
spoje, u př. hlavní pošta. Dch. Ústředník, a, m., der Centralist. Šm.
Ústřech, u, m. = došek, vích, der Stroh-
büschel. Na Slov. Jg. Ustrékati = ustříkati. Na Slov. Bern.
Ústřel, u, m., ústřely, pl. = otok na kosti
se dělající, die Bein-, Knochengeschwulst; zvl. sebrání se na dásni po bolení zubů, der Zahnschmerz; též loupání v hlavě, Kopf- schmerz. Us Ústřelek, lku, m., ein weggeschossenes
Stück. Šm. Ustřelitel, e, m., der Weg-, Erschiesser.
L. Ustřeliti, il, en, ení; ustříleti, ejí, ej,
el, en, ení; ustřelovati = kus střelením od- raziti, weg-, abschiessen; zastřeliti, todt schiessen. — komu co: ptáku křídlo, nohu. Ros. — koho: srnce ustříleti. Us. U koho. Ž. wit. 63. 6. — koho čím jak: šipkami do smrti, V., do srdce. Us. — se na koho, sich satt schiessen. — se na čem: na biču (biči), sich satt knallen. Na Ostrav. Tč. — Ustřelovati sa = dosti se navolati strela! strela ho ťala, sich satt fluchen. Na Slov. Tč. Ústřelný. Ú. koření, basilicus. Ms. vodň.
Ústřelový vřed, Geschwür von Zahn- u.
anderen Schmerzen. Us. Vz Ústřel. Ústřely (ú-le) zaříkávati. Us. Jrsk. Vz
Ústřel. Ustření, n., die Abwischung. Us. — U. =
ustranění, die Vertuschung. J. tr. Ustřený; -en, a, o, abgewischt.
Ústřet, u, m. = ústřeta. Koll. Cestp. I. 79.
Ústreta, ústřeta, y, f. = stříc, potkání,
die Begegnung. V ú-tu n. v ú-ty komu jíti, přijíti, Kart., kráčeti. Mus. Tomu v ústrety vychází apoštol; Takovému mínění apoštol tuto v ústrety vybíhá: Takovému nedoroz- umění slov svojich Kristus v ústrety zabíhá; Radosť s úctou vám jdou v ústretu. Sš. I. 113., II. 38., J. 110. (Hý. )., Ss. Snt. Chceme setrvať, se tužit k moci přímou ústřetou. Dch. Co člověk nechce, čert mu pošle v ú-ty. Chch. Prudce rozjel se od svých jim v ou- strety; Skoro na tři míle vyjeli jsou mu někteří pánové v ú-ty. Ddk. II. 327., 366. (Tč. ). S rozpjatýma rukama v ú-ty mu bě- žela; Tu jim celô mesto vyšlo v ú-ty a radosti nebolo konca kraja. Dbš. Sl. pov. I. 46., 208. Ustreti = ustříti. Na Slov.
Ústřetnosť, i, f., das Entgegenkommen.
Přátelská ú. Šm. Ustřetnouti, tnul a tl, ut, utí, potkati,
antreffen, begegnen. M. Us. na Mor. Tč. — koho kde. Tč. Ústřetný, entgegenkommend. Dch.
Ustretý = ustřený. Na Slov.
Ustria, e, f. = ústřice. Slov.
Ustříbřiti, il, en, ení; ustřibřovati, ver-
silbern. |
||
|
|||
Předchozí (447)  Strana:448  Další (449) |