sb157-05 0..8296

449

Ústřice, e, f, lépe než: ustryce. Ú., čeleď
plžů řádu lichomiskatých lastur. Vz S. N.
Auster, í. Ú. jedlá, ostrea edulis, kohoutí,

o. Marschii, předpotopní, o. diluviana, vrou-
bená, o. semiplana, obrovská, o. gigensis,
jurská, gryphaea arcuata. Vz Frč. 213., KP.
III. 366 Ú. u Římanů, vz Vlšk. 206. Ú. svou
perlu tomu dává, kdo ji život odnímá. Tab.
lid. Ú. bruselské, pečené. Us.

Ustříci, vz Ustřáhnouti.

Ústřicovitý. Mlži ú-tí (ostreidae) mají
nestejné misky, jednu vyhloubenou, druhou
plochou pokličce podobnou; svaz svírací
umístěn v zámku; zámek jest bez zubů. Vz
Ústřice.

Ústřičník, a, m., der Austernhändler. Rk.

— Ú. = pták kulík, haematopus ostrealegus.
Vz. Frč. 346.

Ústřičný, Austern-. Ú. ložiško. Dch.
Ustřídati se, abwechseln. U-li jsme se
jeden s druhým. Us. Tč.
Ustřídmení, n., die Mässigung. Kos. Ol.

I. 244.

Ustřídmenosť, i. f.. die Mässigung. Kos.
I. 266.

Ustřídmiti, il, en, ení = střídmím uči-
niti, zmírniti, mässigen. — komu, V., v čem:
v jídle a pití. D., Lk. — co (zmírniti). Rk.

— se v čem. Us.

Ústrie, e, f. = ústřice. Kom.

Ustřihnouti, ustřihnouti, hnul, ut, utí;
ustrici (zastr. ), ustřihu, hl, žen, ení; ustři-
hati a ustříhati, ustřihovati, ab-, wegschnei-
den. — co: kus papíru. Ros. — co komu:
vlasy, sobě nehty. D. U. někomu pohlavek
(=dáti). U Olom. Sd. — co na co: na
šaty. Ros. Na to si ustřihnu (na tom si dám
záležeti). Na Zlínsku. Brt. — si na koho =
usednouti. Na koho on si ustřihne, ten se
má po pěti. Us. na Mor., Sd., Šd. — se
(střihnutím se raniti), sich schneiden. Us.

Ustříknouti, knul a kl, ut, utí; ustří-
kati, ustřikovati, ein wenig bespritzen. —
koho (postříknouti). Ros. — komu čeho
kam: piva do sklenice. Us. — se čím:
blátem, vodou. Us,. Jg., Tč. — komu od-
kud. Ú-klo mu z péra. Us. Šd.

Ustříleti, vz Ustřeliti.

Ustříti, ustrn, ustřel, en, ení = ukryti,
verdecken, verheimlichen, vertuschen. — co
před kým (zatajiti). Pr. měst., Rk. — U. =
postříti, bedecken. — co čím: stůl ubrusem.
Us. Tč.

Ustřízlivěti, ěl, ění, nüchtern werden.
Us. Tč.

Ustřízviti, il, en, ení, nüchtern machen.
Mor. Tč.

Ústřižek, žku, m. = kus ustřižený, Ab-
schnitzel, n. U. sukna Us. Jg., Tč. — Ú.,
der Coupon. Skr. — Ústřižky, co utěradlem
od svíce ustřiženo, oharek, die Lichtschnuppe.
Vz Ustřižiny. L

Ustřižení, n., das Abschneiden, der
Schnitt. Us.

Ustřižený; -en, a, o, abgeschnitten (mit
der Scheere).

Ustřižiny, pl., f.. die Lichtschnuppen. Vz
Ústřižek.

Ustřížka, y. f., der Coupon. Ú. úroková.
Nz. Cf. Ústřižek.

Ústrk, u, m. = ustrčení, der Schub, Stoss.
Zlob. — Ú. = půtka, der Streit. Časté ú-ky
mezi sebou mívali. Ý. Ti nemají mezi sebú

o tu věc žádných ústrkov míti ani póhonóv.
Půh. II. 627. Do ti dlouho jsme s nimi o to
ú měli. Žer. Sn. 133. — Ú. = oč se kdo
ustrčil, závada, překážka, der Anstoss. Ústr-
kům (kamení atd. ) se vyhnouti. Kom. Aby
žádné překážky, ani jakého ú-ku v té živ-
nosti neměl. Hosp. instr. 1574., Ú. = po-
horšení, der Anstoss. Ros. — Ú. = lesť, die
List Žádného ú-ku v něčem nečiniti. Dipl.
1409. — Ú., Zurücksetzung, Verletzung,
Injurie. Dch. Zakusil jsem od něho leda
samých ú-kův. Us. Šd.

Ustrkadlo, a, n. = oč se ustrčiti možná,
ústrk, der Anstoss. Kom.

Ustrkati, vz Ustrčiti.

Ustrugovati = řinčeti, kürren. Nůž stru-
gá, ustrnguje. Na Slov. Tč.

Ustrnouti, ul, utí = strnouti, trnouti,
vězeti, státi nepohnutelně, erstarren, starren,
starrend stehen bleiben; nepohnutým státi
pro ducha násilné hnutí, unbeweglich stehen,
starren; na něčem nepohnutě zůstati, usta-
noviti se, worauf bestehen, beharren, bleiben,
fest beschliessen. bestimmen, fest glauben;
užasnouti, zaraziti se, stanouti, erschrecken,
erstaunen, zusammenfahren, vor Furcht er-
starren, stutzen, sich entsetzen; se = ustr-
nouti, litovati, smilovati se, sich erbarmen.
Jg. U., strb. ustrBmnąti, strmým se státi.
Gb. Hl. 111. — abs. Tu rozum ustrne. Hus
I. 42. U-nul jako sloup. Us. Pngr. Až ustrnu
(kopie) v březe. Alx. V. v. 582. — kde
v čem (čím). Kus dřeva s hrotem v jeho
prsech ustrnul. Troj. U. ve svých hříších,
Br., v myšlénkách. Nz. Ty nemoci v masie
ustrnuly. Sal. Ustirnul jsem v jílu. Ž. wif.
68, 3., 9. 16. Vší svou myslí v něm u-li.
Jel. En. m. 75. U. v radostech. Hus III. 229.

I u-nul jest ten kámen v čele jeho. Bj. Ne-
mají myslí svou v Aegyptě ustrnouti (das
Herz an Aeg. hängen). Br. Ty pak v slib-
ném dědictví nadějí jsi ustrnul. Jel. Ač je
byla u veliké chvále od lidí (Judith), avšak
v té chvále srdcem svým neustrnula. Št.
Což vidouce lidé divem ustrnuli. Sš. J. 269.
Národ u-nul myšlénkou, že... Bdl. V tom
rozkoš budem mieti a také pamětí tú u-nem,
že... Hus III. 297. — na čem (čím jak)
= setrvati. Na vedlejších věcech zákona
ustrnuvše; Na tom výkladu druzí vykladači
u-li; Na vněšné spravedlnosti u.; Ale no-
vější vykladači ustrnují na tom, že... Sš.
I. 107., II. 61., L. 153., J. 54. (Hý. ). U. na
něčem, Skl. III. 197. a j., se na čem. Skl.
IV. 184. Nějakou modlitbu přečte a na tom
ustrne, že sobě tím milosti u Boha zaslou-
žil; Na tom u-li, že veliké pobožnosti do-
kázali; Pokrytci obyčej mají na zevnitřních
věcech u., větší pak věci opouštějí; Těm
píše, kteří na samé historické víře ustrnuvše
životem šlechetným jí nepotvrzovali. BR II.
26. b., 287. b., 316. a., 785. a. (Šd. ). A zra-
kem na něm u-nuv. Sš. Sk. 168. Již prve
na tom byl ustrnul, co by činiti měl; Na
něčem v jistotě u.; Na tom ustrnuli, abychom
válku před sebe vzali. V. Na tom ustrnul,
aby Římany zahladil. Flav. Aby ne vždycky