sb157-05 0..8296

450

na velikých věcech svou myslí ustrnul.
Ottersd. Ustrnul jsem na tom, že knihy ne
tak, jako hlasy lidí prospívají. Eus. U. na
něčem zrakem, myslí; u. na myšlénkách. Nz.

— nad čím, proč = užasnouti. Pohano-
křesťané nad tím u-li. Sš. II. 25. Až jsem
nad tím ustrnul. Ros. U. strachem, Jg., le-
knutím, Ml., pro strach (za příčinou strachu).
Bern. Podivem u. lépe než: podivem se u. Jg.

— se. Ustrň se bože. Zlob. — se nad kým.
Ustrňte se nad ubohou vlastí. Sš. Snt. 82.
U-niž se přece jednou nad svou bídou. Sš.
Bs. 63. (Hý. ). Milosrdný má nad bídným se
u. Kom. — Sych., Ml. — se na čem. Ustr-
nuli se na tom. Skl. I. 84.

Ustrnul, a, m., osob. jm. Šd.

Ustrnule, stan.

Ustrnulosť, i, f. = ustrnulého stav, das
Entsetzen. Jg. — U. = podivení veliké, das
Erstaunen. Bern. — U. = nechápavosť, ne-
japnosť, zarytosť, die Begriffsstützigkeit. Nz.

Ustrnulý = který někde ustrnul, uvázl,
stanul, stecken, haften geblieben. U. zrak,
stierer Blik. Nz. lk. — kde: hrot v prsech
u. Troj. Trn v noze u., v mase. Lk. Muže
u-lé v svých kvasnicích, defixos in fecibus.
BO. — U. = jako bez sebe stojící (strachem,
podivením), erschrocken, entsetzt, erstarrt,
ausser sich. Všecek u. Us. Jg., Šd. U. matka
zvolala. Er. Sl. čít. 33. — na čem. Na té
polovičatosti u.; Na prvopočátečném způ-
sobu víry u-lí protestanti. Sš. Sk. 219.,
J. 70.

Ustrnutí, n. = stání n. vězení nepohnu-
telné, die Erstarrung. U. dřeva n. železa
v ráně. — U. stehna = strnutí, tetanus fe-
moris. Ja. — U. = zůstání jako bez sebe
strachem, divem, útrpností, vyděšení, podě-
šení, das Entsetzen. S u-tím pozoruje, také:
strna pozoruje. Vz -ání. Pk. Jaké pohoršení,
u. a zmatky způsobily jsou takové nevážné
skutky jeho v zemi. Ddk. II. 348. — D.,
Kom. — U. = útrpnosť, das Mitleiden. Jest
to k u. D. Neměl s ním u. Puch. — U. na
čem = setrvání, ustanovení se na čem, die
Beharrung, fester Vorsatz. Apol.

Ustrnutý = ustrnulý. Na Slov.

Ústroj, e, m. = částka těla živočišného k ja-
kémukoliv úřadu způsobená, úd, das Organ,
Werkzeug. Živicí ústroje rostlin: kořen, peň.
listy. Rostl. Ú. plodicí (plodidla, Befruch-
tungsorgane), dychací (dychadla, Respira-
tionsorgane), krvovodné (odvodice, přívo-
dice), mízovodné (míznice, mléčnice), vymě-
šovací. Presl. Ú. zažívací: jícen, žaludek,
střeva; ú. oběhu krve: srdce a cévy krevní
n. žíly; ú. dychací: plíce n. plícní vaky
(hmyzové mají vzdušné trubičky; živočichové
ve vodě žijící dýchají skoro vesměs žábrami).
Jhl. 257. Ú. dychací, vz Plíce a Prudušnice
(Krkožka); ú. krevní, vz Srdce, Tepny a
Žíly; ú. zažívací: dutina ústní se zuby, ja-
zykem a čípkem, hrdlo, jícen, žaludek, střeva
a některé žlázy. Pž. Ú. ústní jsou kousavé
aneb ssavé. Jhl. Ú. rodicí (rodidlo, Gebär-
organ), čichací, chutnací n. okoušecí (čidla
chutnací, okoušecí), močeplemenitelný, ple-
menicí (rozplemeňovací, plemenidlo, genita-
lia, die Geschlechtstheile, Zeugungsorgane;
rodidla a plodidla. ú. plodicí, rodicí, v rostl.

stálé a nestálé, Rst. 511., 102., 113., 123. Cf.
Úd), vy-, odměšovací, vyměšovadla (Ab-
sonderungsorgane), hybací (Bewegungs-);
rostlinný, živočišný; mluvicí (mluvidlo), hla-
sový, Stimm-, Nz, sluchový. Hš. Ú. citu,
Empfindungsorgane, chuti, Geschmacks-, mo-
čové, Harn-, ústřední, Centralorgane, řeči
(mluvidla), oběhu krevného, Kreislauforgane,
připojené, Anhangs-, hnití, Fäulnissorganis-
mus. Nz lk. Ú. státní, staatlicher Organismus.
J. tr. Nemoci ú-jů slzných, organa lacrima-
lia, hlenotok týchž, dacryocystobleunorhoea,
zánět jich, dacryocystitis. Schb. Tak že člo-
věk ú-jem ducha sv. se stává. Sš. II. 46.
Římská církev dala nám církevní ú. Sborn.
velehr. I. 123. (Šd. ). Nauka o nemocech ú-jů,
organo-pathologia. Nz. lk. Ú. jednoduchý,
složený. Nz. Ú-je v rostl. prvotné, přídatné,
složené, základné. Vz Kk. 3., 12, —14. Ú.
(v horn. ) jámový, der Schachteinbau. Bc. —
Ú. = šat, Kleidung, f. Němc. Máte krásný
ú. Us. u Rychn.

Ustrojce, e, m., der Organisator. První
ú. vojenského spolku kozákův. Pal. Dj. V.
2. 281.

Ustrojenec, nce, m = ústrojný živočich.
Vz Krč. 267.

Ustrojení, n., der Anzug. — U., die
Organisation. U. veškeré soustavy věroučné.
Pal. Dj. IV. 1. 391.

Ustrojenosť, i, f., die Bereitschaft.

Ustrojený; -en, a, o, angekleidet. Už
jsem u-jen. Us. Pacholek už má koně u-né,
geschirrt, angeschirrt. Přijeli v 600 koních
bohatě u-ných. Pal. Dj. V. 1. 76. Je u-jen
jako beran (teple). U Žamb. Dbv.

Ústrojepis, u, m., die Organographie. U.
rostlin n. vypsání ústrojů rostlinných, O.
der Pflanzen; ú. živočichů n. vypsání ústrojů
živočišných, zoologische O. Nz.

Ústrojí, n, der Organismus. Ú. chutnací
n. okoušecí, čidla (pl) chutnací n. okoušecí,
chutnadlo, das Geschmacksorgan, Nz.; ú.
kožní, der Hautorganismus. Šp. Ú. soustavy
dychací. Brt. Jejich tělesné ú. jest od dru-
hých rozdílné. Us., TČ. Ú. živé; V církvi ú.
sličné se nalezá; Ú. církve pak dále a dále
se rozvíjelo. Sš. II. 63., 200., Sk. 117. (Hý. ).
Původní ú. člověka. Krok. Ú. sluchové atd.
Nz. Vz Ústroj. Ú. (v horn. ) lezné, die Fahr-
einrichtung, ochranné, die Schutzvorrich-
tung, těžně, die Fördereinrichtung. Bc.

Ustrojilosť, i, f. = ústrojnosť. Šm.

Ustrojiti, il, en, ení; ustrojovati, ustrá-
jeti, el, en, ení = přistrojiti, uchystati, zu-
bereiten, zurichten, zuschicken; obléci, an-
ziehen, anlegen. Jg. — co: jídla, U., mlýn,
Vys., vlasy komu, Šm., koně, anschirren. Us.
Šd. Dříve než nepřátelé jeho moc svou řádně
u. postačili. Pal. Dj. III. 1. 354. — co komu.
A jich blahu ustrájíte hroby. Sš. Sm. bs.
176. (Šd. ). Štěstí si u. Us. Dch. — co jak.
Aby lásku svou k ženám podlé té lásky
Páně u-jil. Sš. II. 134. Duch vládne ji (cirkvi)
a ustrojuje ji uvnitř po vše věky. Pal. Dj.
III. 1. 7. — co z čeho (pro koho komu).
Z mé duše, bludné ovčičky, ustroj své ra-
dovánky. Sš. P. 74. Bůh z nevěry jednoho
lidu víru a spásu druhým ustrojuje; Kteří
(Pavlovi nepřátelé) právě z cizích mozolův