sb157-05 0..8296

451

a potů slávu sobě ustrájeli. Sš. I. 120., 142.
(Hý. ). Ustrájejí z ledovců palác pro ubohé
člověčenstvo. Sš. — co kde. Bůh ustrájí
duše v ústupech a v ústraních. Sš Sk. 83.
(Hý. ). — co, koho čím. Bůh ji všemi
ctnostmi a přednostmi bytelnými ustrojil.
Sš. L 15. (Hý. ). — koho do čeho: dítě
do šatů (obléci). Us. — se = pospíšiti si,
D.; obléci se, Us.; uchystati se, sich an-
schicken. Jel. Ustroj se již, Lazare, jdou pro
tebe andělé. Sš. P. 20. Již se u-la. Us. Dch.
Vidíme od té doby ustrojovati se zápas čím
dále tím zjevnější. Pal. Dj. IV. 1. 130. Vi-
děli jsme vznikati a ustrojovati se dvojí
střed. Pal. Dj. III. 3. l58. (Šd. ). — se za
co: za ženskou. Us. — koho, se k čemu
(uchystati se) jak. Rk. Přej svým dcerám
u. se k pouti. Sš. Sm. bs. 84. (Šd. ). I druzí
apoštolé pod samým dozorem Páně se k ú-
řadu apoštolskému ustrájeti musili; Aby u-li
mrtevce ku pohřbu; A snad i díl domu
k službám božím byl ustrojen. Sš. 1. 2., Sk.
56., 144. (Tč. ). — se v co. Ustrojovali se
v jednotu. Pal. Dj. V. 2. 495. (Šd. ).

Ústrojitosť, i, f. = ústrojnosť.

Ústrojitý = ústrojný. Nz. Ú. celek Ib.,

Ústrojivý = organisovaný, organisirt. Ú.,
obezřetnosť. Sš. I. 157.

Ústrojna, y, f. = strojírna, das Toilett-
zimmer. Šd.

Ústrojnosť, ústrojitosť, i, f., die Kost-
barkeit, Pracht. Jg. — Ú., organische Be-
schaffenheit. Pal. — Ú., organismus, der Or-
ganismus. Mechanismus. — lépe: ústrojí.
Jg. Ústrojnosť (lépe tedy: ústrojí) oka jest
hodna podivení. Sedl., Jg. Ú. rostlin. U.
živnostní, der Gewerbsorganismus.

Ústrojný; -jen. jna, o = dobře ustrojený,
pěkný, ozdobný, prächtig, kostbar. Ú. ozdoba
palácův. Biancof. Ústrojně někoho chovati,
ctíti (skvostně, výborně). V. U. dívka. Na
Mor. Tč. Ú. hostina. Sš. L. 117. v čem:
v jídle, v nápoji, v oděvu (skvostný, pracht-
liebend) V. — Ú. = ústroje mající, orga-
nický, organisch. Nz.. Nz. Ik. Ú. lučba, hmota,
pacukr, Šp., svět, Dch.. kyselina, zásada.
KP. V. 179. Církev jest ú-né tělo Kristovo.
Sš. II. 134. (Hý. ). Ú. tvar (v mluvnici). Vz
Bž. 25., 40. Ú. tělo. těleso. Jg. Ústrojná říše
živočichův a rostlin, neústrojná říše nero-
stův. S. N. Nerostové jména bezústrojných
nabyli, an zatím rostové ústrojní se nazývají.
Krok. Ú. bytosť. Nz.

Ústrojopis, u, m., die Organographie. Šm.

Ústrojový = ústrojný. Ú. vlastnosti těl,
díl. Rostl.

Ústrojstvo, a, n., das System. Ú. zaží-
vací. Nz.

Ustroň, ě, m., ves u Těšína. Tč. S. N.

Ustrouhati; ustrnuhnouti, hnul a hl, ut,
utí; ustroužiti, il, en, ení; ustruhovati =
odstrouhati, abschaben, abfeilen, abreiben;
nastrouhati, reiben; upilovati, abfeilen; strou-
haje učiniti, durch Schaben, Reiben verfer-
tigen, ausschnitzen. Jg. — co. On perník
ustrouhal (celý kus nastrouhal, rozstrouhal).
Us. Pěkné věci ustroužil (strouhaje udělal).
Kos. U. kolečka (= na mizinu přijíti). Bkř.
— co z čeho nač: klínek ze dřeva na hrábě.
Us. Tč. — čeho: železa, zlata (čásť, drobet).

Ros. — co kde: žemle na struhadle. Us.
U. zelí na nožích. Us. Tč.

Ustru, vz Ustříci.

Ustruhovati, vz Ustrouhati.

Ustruniti, ustruňovati = strunami potá-
hnouti, besaiten; naladiti, stimmen. — co:
housle. Bern.

Ustrpení, n., das Erbarmen, Mitleid U.
s někým míti. Us. Tč.

Ustruhařiti, il, en, ení = struhařstvím
vydělati. Mor. Tč.

Ústryce, vz Ústřice.

Ustudeniti, il, ěn, ění, kalt machen. Us.
Šp., Krok 1. a. 27.

Ustuditi, ustuď, il, zen, ení; ustuzovati =
studeným učiniti, kaltmachen, erkälten; se
= nastuditi se, sich erkühlen, erkälten. V.
— co kde: vodu ve sněhu, v ledu. Sal. —
se. Ros — se kde: na poli. Us.

Ustukati se, sich satt stöhnen; ustuko-
rati, jede Weile stöhnen.

Ústup, u, ústupek, pku, m. = ustoupení,
der Rücktritt, das Weichen, Zurückweichen,
die Abtretung, der Abtritt, die Koncession
To je velice malý ústupek. Us. Tč. Potřebno
na ústupech duchovních a na modlitbách
sílu ducha sbírati Sš. P. 136., Sk. 110. (Hý. ).
U-pky někoho získati. Dch. Vyklizení li-
turgie slovanské z kláštera sázavského bylo
zajisté nemalým ú-kem; Byl získán, ale za
ú-pků, jež stěží lze ospravedlniti. Ddk. II.
357., V. 65. (Tč. ). Až do konce bez ú-pu
setrvati. Ctib. Ú. stran (když soudcové se
radí). Jg. — Ú. = místo, kam se ustupuje,
der Rückhalt, die Einsamkeit. Ú. lesní, die
Waldeinsamkeit. Háj mne k zvěři v ú. loudi.
Puch. —Ú. = couvání der Rückmarsch,
-zug. S. N. XI. 57., 256. Ú. nucený. Čsk. I
zvěděliť asi již o nechvalitebném jeho ú-pu.
Ddk. II. 404. — Ú. = výstupek, vedlejší po-
koj, komůrka, výklenek, pavlač atd., das
Nebenzimmer, der Erker. V. U. okenný, die
Fensterschmiege. Soukromí v pokojích
ústupkové. Jel. Pravda má mnohé ú-ky
(v skrýších obývá). Us. V slovích ú-ků hle-
dáš Jel. Zdělal ú-ky ve zdi domu. Br. —
Ú. mořský = zátoka, Meerbusen, m. L. —
Ú-ky v hora. vz KP. III. 73. Strosse. Ab-
satz eines Abbaustosses. Hř. 97. — Ú.,
Austup, ves v Boskovicku na Mor. — Ú.
ve zdi = místo, kde se užší zeď začíná, der
Absatz. L. — Ú., die Schande, Schmach.
Jemu se nemalý ú. stal. Cf. Ustoupení. Gl.
352. V Jg. Slov. dle Gl. chybně = ujma.

Ustupati, zertreten. — co čím. Na Ostrav.

Ustupenice. Z U-nic, rodina vládycká.
Vz S. N., Arch. III 472.

Ustupitel, ustupovatel, e, m., der Ab-,
Zurücktreter. Jg.

Ustupitelka, ustupovatelka, y, f., u-
stupitelkyně, ustupovatelkyně, ě, f., die
Ab-, Zurücktreterin. Jg.

Ústupně = povolně, nachgiebig. Ros.

Ústupnosť, i, f. = povolnosť, die Nach-
giebigkeit. U. proti protivenství je dobrá.
Us. Tč.

Ústupný; -pen, pna, o, nachgiebig. Za-
rytý a neústupný člověk. BR. U. 22. Ú. po-
ruba (stěna, předek), absätziger Abbau. Hr.
97. Cf. Ústup.