Předchozí (450)  Strana:451  Další (452) |
|
|||
451
|
|||
|
|||
a potů slávu sobě ustrájeli. Sš. I. 120., 142.
(Hý. ). Ustrájejí z ledovců palác pro ubohé člověčenstvo. Sš. — co kde. Bůh ustrájí duše v ústupech a v ústraních. Sš Sk. 83. (Hý. ). — co, koho čím. Bůh ji všemi ctnostmi a přednostmi bytelnými ustrojil. Sš. L 15. (Hý. ). — koho do čeho: dítě do šatů (obléci). Us. — se = pospíšiti si, D.; obléci se, Us.; uchystati se, sich an- schicken. Jel. Ustroj se již, Lazare, jdou pro tebe andělé. Sš. P. 20. Již se u-la. Us. Dch. Vidíme od té doby ustrojovati se zápas čím dále tím zjevnější. Pal. Dj. IV. 1. 130. Vi- děli jsme vznikati a ustrojovati se dvojí střed. Pal. Dj. III. 3. l58. (Šd. ). — se za co: za ženskou. Us. — koho, se k čemu (uchystati se) jak. Rk. Přej svým dcerám u. se k pouti. Sš. Sm. bs. 84. (Šd. ). I druzí apoštolé pod samým dozorem Páně se k ú- řadu apoštolskému ustrájeti musili; Aby u-li mrtevce ku pohřbu; A snad i díl domu k službám božím byl ustrojen. Sš. 1. 2., Sk. 56., 144. (Tč. ). — se v co. Ustrojovali se v jednotu. Pal. Dj. V. 2. 495. (Šd. ). Ústrojitosť, i, f. = ústrojnosť.
Ústrojitý = ústrojný. Nz. Ú. celek Ib.,
Ústrojivý = organisovaný, organisirt. Ú.,
obezřetnosť. Sš. I. 157. Ústrojna, y, f. = strojírna, das Toilett-
zimmer. Šd. Ústrojnosť, ústrojitosť, i, f., die Kost-
barkeit, Pracht. Jg. — Ú., organische Be- schaffenheit. Pal. — Ú., organismus, der Or- ganismus. Mechanismus. — lépe: ústrojí. Jg. Ústrojnosť (lépe tedy: ústrojí) oka jest hodna podivení. Sedl., Jg. Ú. rostlin. U. živnostní, der Gewerbsorganismus. Ústrojný; -jen. jna, o = dobře ustrojený,
pěkný, ozdobný, prächtig, kostbar. Ú. ozdoba palácův. Biancof. Ústrojně někoho chovati, ctíti (skvostně, výborně). V. U. dívka. Na Mor. Tč. Ú. hostina. Sš. L. 117. v čem: v jídle, v nápoji, v oděvu (skvostný, pracht- liebend) V. — Ú. = ústroje mající, orga- nický, organisch. Nz.. Nz. Ik. Ú. lučba, hmota, pacukr, Šp., svět, Dch.. kyselina, zásada. KP. V. 179. Církev jest ú-né tělo Kristovo. Sš. II. 134. (Hý. ). Ú. tvar (v mluvnici). Vz Bž. 25., 40. Ú. tělo. těleso. Jg. Ústrojná říše živočichův a rostlin, neústrojná říše nero- stův. S. N. Nerostové jména bezústrojných nabyli, an zatím rostové ústrojní se nazývají. Krok. Ú. bytosť. Nz. Ústrojopis, u, m., die Organographie. Šm.
Ústrojový = ústrojný. Ú. vlastnosti těl,
díl. Rostl. Ústrojstvo, a, n., das System. Ú. zaží-
vací. Nz. Ustroň, ě, m., ves u Těšína. Tč. S. N.
Ustrouhati; ustrnuhnouti, hnul a hl, ut,
utí; ustroužiti, il, en, ení; ustruhovati = odstrouhati, abschaben, abfeilen, abreiben; nastrouhati, reiben; upilovati, abfeilen; strou- haje učiniti, durch Schaben, Reiben verfer- tigen, ausschnitzen. Jg. — co. On perník ustrouhal (celý kus nastrouhal, rozstrouhal). Us. Pěkné věci ustroužil (strouhaje udělal). Kos. U. kolečka (= na mizinu přijíti). Bkř. — co z čeho nač: klínek ze dřeva na hrábě. Us. Tč. — čeho: železa, zlata (čásť, drobet). |
Ros. — co kde: žemle na struhadle. Us.
U. zelí na nožích. Us. Tč. Ustru, vz Ustříci.
Ustruhovati, vz Ustrouhati.
Ustruniti, ustruňovati = strunami potá-
hnouti, besaiten; naladiti, stimmen. — co: housle. Bern. Ustrpení, n., das Erbarmen, Mitleid U.
s někým míti. Us. Tč. Ustruhařiti, il, en, ení = struhařstvím
vydělati. Mor. Tč. Ústryce, vz Ústřice.
Ustudeniti, il, ěn, ění, kalt machen. Us.
Šp., Krok 1. a. 27. Ustuditi, ustuď, il, zen, ení; ustuzovati =
studeným učiniti, kaltmachen, erkälten; se = nastuditi se, sich erkühlen, erkälten. V. — co kde: vodu ve sněhu, v ledu. Sal. — se. Ros — se kde: na poli. Us. Ustukati se, sich satt stöhnen; ustuko-
rati, jede Weile stöhnen. Ústup, u, ústupek, pku, m. = ustoupení,
der Rücktritt, das Weichen, Zurückweichen, die Abtretung, der Abtritt, die Koncession To je velice malý ústupek. Us. Tč. Potřebno na ústupech duchovních a na modlitbách sílu ducha sbírati Sš. P. 136., Sk. 110. (Hý. ). U-pky někoho získati. Dch. Vyklizení li- turgie slovanské z kláštera sázavského bylo zajisté nemalým ú-kem; Byl získán, ale za ú-pků, jež stěží lze ospravedlniti. Ddk. II. 357., V. 65. (Tč. ). Až do konce bez ú-pu setrvati. Ctib. Ú. stran (když soudcové se radí). Jg. — Ú. = místo, kam se ustupuje, der Rückhalt, die Einsamkeit. Ú. lesní, die Waldeinsamkeit. Háj mne k zvěři v ú. loudi. Puch. —Ú. = couvání der Rückmarsch, -zug. S. N. XI. 57., 256. Ú. nucený. Čsk. I zvěděliť asi již o nechvalitebném jeho ú-pu. Ddk. II. 404. — Ú. = výstupek, vedlejší po- koj, komůrka, výklenek, pavlač atd., das Nebenzimmer, der Erker. V. U. okenný, die Fensterschmiege. Soukromí v pokojích ústupkové. Jel. Pravda má mnohé ú-ky (v skrýších obývá). Us. V slovích ú-ků hle- dáš Jel. Zdělal ú-ky ve zdi domu. Br. — Ú. mořský = zátoka, Meerbusen, m. L. — Ú-ky v hora. vz KP. III. 73. Strosse. Ab- satz eines Abbaustosses. Hř. 97. — Ú., Austup, ves v Boskovicku na Mor. — Ú. ve zdi = místo, kde se užší zeď začíná, der Absatz. L. — Ú., die Schande, Schmach. Jemu se nemalý ú. stal. Cf. Ustoupení. Gl. 352. V Jg. Slov. dle Gl. chybně = ujma. Ustupati, zertreten. — co čím. Na Ostrav.
Ustupenice. Z U-nic, rodina vládycká.
Vz S. N., Arch. III 472. Ustupitel, ustupovatel, e, m., der Ab-,
Zurücktreter. Jg. Ustupitelka, ustupovatelka, y, f., u-
stupitelkyně, ustupovatelkyně, ě, f., die Ab-, Zurücktreterin. Jg. Ústupně = povolně, nachgiebig. Ros.
Ústupnosť, i, f. = povolnosť, die Nach-
giebigkeit. U. proti protivenství je dobrá. Us. Tč. Ústupný; -pen, pna, o, nachgiebig. Za-
rytý a neústupný člověk. BR. U. 22. Ú. po- ruba (stěna, předek), absätziger Abbau. Hr. 97. Cf. Ústup. |
||
|
|||
Předchozí (450)  Strana:451  Další (452) |