sb157-05 0..8296

454

Usvážeti, el, en, ení, einheimsen, heim-
führen. — co kam: obilí do stodol. Mor.
Tč.

Usvěcený; -en, a, o, geheiligt. — komu:
Bohu. BO.

Usvědčení, n., die Uiberführung, Bezeu-
gung. Právní u. Ddk. III. 181.

Usvědčený; -ven, a, o, bezeugt, über-
führt, überwiesen. U. zrádce. Ddk. II. 406.
— z čeho. Obžalovaný byl z nepravdy
u-čen. Dch. Vratislav nad to byl usvědčen
ze zlosynného útoku na biskupa Jindřicha
r. 1145.; Výsledkem toho jest, že obžalo-
vaný, byl-li z činu u-čen, musí věc navrá-
titi. Ddk. III. 160., IV. 226. (Tč. ). — čeho.
Usvědčeni-li jsme bludu. Kos. Ol. I. 20. —
v čem. Kdoby v tom u-čen byl. Pal. Dj.
V. 2. 184. — čím čeho. Byl-li svědectvím
celé obce u-čen křivého udání, má býti
kamenován. Ddk. IV. 225. Sok u-čen svě-
dectvím obecného forum. Pal. d. Dj. I. 2. 235.

Usvědčilý = usvědčený. — kde. Muž u.
u celého národu židovského. Sš. Sk. 120.,
125. (Hý. ).

Usvědčiti, il, en, ení; usvědčovati = do-
svědčiti, svědectvím dokázati, svědomím, svědky
ujistiti, beurtheilen, bezeugen, überzeugen.
Jg. — koho. V. — co na koho. A to na
ně usvědčili lidé. Dal. Kdož by to naň
usvědčil. Kn. drn. 114., Dal. 113., Pal. Dj.
V. 1. 409. — Ottersd. — kdy na koho.
A v tom roce bylo-liby naň shledáno a usvěd-
čeno, že jest on tu ceduli sám spisoval. Zř.
F. 1. T. XXIX. — koho co čím: svědky.
Ms. pr. pr., dobrým svědomím. Žižk. řád. —
koho v čem. Kdyby kdo v tom usvědčen
byl. Us., J. tr. A byl-liby v proviněních
svých usvědčen. Skl. II. 83. Pakli by kdo
kterého člověka v tom u-čil. Kn. drn. 114.
Kanovníky pohnán a v poslušenství usvěd-
čen. Ddk. II. 242. A přijda on usvědčí svět
ve hříchu. Sš. J. 249. — Bart. I. 12., 25. —
z čeho: z bludu. Dch. — jak. Kteříž by
potom čeho takového se dopustili a zřejmě
byli usvědčeni. CJB. 277. — koho čeho.
A kdož toho usvědčen bude svědky; Toho
je může u. Ms. Pr. Toho jej musí u. Pr.
měst. 244.

Usvědčivý, überzeugend. Us. Dch.

Usvěděti, usvědnouti = usvadnouti.

Usvědnouti, vz Usvadnouti.

Usvědomělý; -ěn, a, o = uvědomělý.
Květy 1843.

Usvěřiti, il, en, ení; usvěřovati = svě-
řiti, anvertrauen. — co komu. Kamar.

Úsvět, vz Úsvit.

Usvětiti, usvěť, il, cen, cení (na Slov.
těn, ění), usvěcovati = svatým učiniti, hei-
ligen, heilig machen. — čím. Obyčej časem
dlouhým usvěcený. Jg. Ten den jsme u-li
radovánkami. Us. Tč. Tvé tělo jest mo-
cným slovem usvaceno. 13. stol. Mus. 1882.
120. — co: svátek, Štelc., Lom. U. svůj
stan. Ž. wit. 45. 5. — co kde: v písni.
Puch.

Usvětliti, il, en, ení, hell machen; se,
hell werden. Až se ráno u-tlí. Us. na Ostrav,
Tč.

Usvetnouti = usvitnouti, zastr. Bieše
s ním prve než usvetlo. Bj. — kdy. Když

pátého dne usvetlo; Umře dřieve, než zaj-
třejší den usvetne. BO.

Usvetnutí, n., die Dämmerung, zastar.
V prvém u. vstav, šel k rokli lvové. BO.
Usvidrovati na jedno oko, etwas schie-
len. Na Ostrav. Tč.

Usvíjeti se, sich winden. — se jak.
Usvíjal se až k zemi, tak mu prutem vy-
šíbal. Na Ostrav. Tč. — se od čeho. Listy
se až usvíjaly od mrazu. Mor. Tč.
Usviněný; -en, a, o, beschmutzt.
Usviniti, il, ěn, ění = pošpiniti, beschmut-
zen. — co, se čím: papír inkoustem. —
se od čeho. Us. Tč.

Usviňkati = usviniti. — co čím: papír
inkoustem, beklecksen. Na Ostrav. Tč.

Usvírati koho kam, nach und nach ein-
sperren. Vz Usevříti.

Úsvit, usvít, úsvět, u, m., úsvita, úsvěta,
y, f. = svitání, rozednívání, die Morgen-
dämmerung. V MV. nepravá glossa. Pa. Do
úsvieta leže. Rkk. Na usvítě, na úsvitě, im
Morgengrauen. Ž. wit. 118. 148., Dch., Šd.,
Ž. brn., BO.; na Slov.: na zorách. S úsvitou
= na úsvitě. D. Král vstal na prvém úsvitě.
BO. Z večera jablunku sadila, na úsvitě se
jí ujala. Sš. P. 437. Na úsvitě poslal Bře-
tislav k řečenému županu. Ddk. II. 327.
Ráno před úsvitem vpadl Žižka do Vožice.
Pal. Dj. III. 1. 353. Ranní ú. Tyl. Potom
na úsvitě šla Anička z domu. NB. Tč. 248.
Ú. nové doby, Anbruch einer neuen Zeit.
Us. Dch. Bubnování k úsvitě. Bur. Vz
Úsvitka.

Usvítati se, usvitnouti, dämmern, tagen.
Už se u-tá (svítá). Us. Tč. Vz Usvetnouti.
Usvítiti, il, cen, ení, anzünden, erleuch-
ten. — co. Usviť ščípu, už je tma. Jedna
svíčka neusvítí celou jizbu. Na Bezk. Tč.
Úsvitka, y, f., die Tagwache, fr. réveille.
Dch., S N. XI. 256. Troubení, bubnování
k ú-ce. Čsk. Vz Úsvit, Úsvitný, Čepobití.
Usvitnouti, vz Usvítati.
Úsvitný, morgendämmernd. U. hudba,
Tagreveille, f. Dch. Vz Úsvitka.
Usvlakovati, mit Leisten verbinden. —
co. Mor. Tč.

Usvojiti, il, en, ení, usvojovati, völlig
sich eigen machen. — si co. Us. Tč.

Usvoliti, il, en, ení, usvolovati, zustim-
men. — se k čemu, sich herbeilassen. Na
Mor. Tč.

Usvorniti, il, ěn, ění = usmířiti, zur Ein-
tracht bringen. — koho. Sych.

Usvorovati = do svory dáti. — koho:
koně, krávy. Na Ostrav. Tč.

Usvrbovati, etwas jucken. — koho.

Koza tě usvrbuje, chceš bejt bit? Us. Tč.

Usýchati, vz Uschnouti.

Usychraviti, il, en, ení, usychravovati,

nasskalt machen. — se. U-vil se čas, už je

podzim. Mor. Tč.

Usykovati, vz Sykati, zischen. — proč.
U-val bolestí. Us. Sd. Cf. Usysati.

Usyněnec, nce, m., der Adoptirte. Po-
svěcení, smířeni s Bohem, odpuštění hříchů
a zámluva věčné spásy se ovšem u-ncům
dává. Sš. II. 81.

Usynění, n. = zvolení za syna, přisvo-
jenství, die Adoption. Sš. I. 88. Pán pro-