Předchozí (453)  Strana:454  Další (455) |
|
|||
454
|
|||
|
|||
Usvážeti, el, en, ení, einheimsen, heim-
führen. — co kam: obilí do stodol. Mor. Tč. Usvěcený; -en, a, o, geheiligt. — komu:
Bohu. BO. Usvědčení, n., die Uiberführung, Bezeu-
gung. Právní u. Ddk. III. 181. Usvědčený; -ven, a, o, bezeugt, über-
führt, überwiesen. U. zrádce. Ddk. II. 406. — z čeho. Obžalovaný byl z nepravdy u-čen. Dch. Vratislav nad to byl usvědčen ze zlosynného útoku na biskupa Jindřicha r. 1145.; Výsledkem toho jest, že obžalo- vaný, byl-li z činu u-čen, musí věc navrá- titi. Ddk. III. 160., IV. 226. (Tč. ). — čeho. Usvědčeni-li jsme bludu. Kos. Ol. I. 20. — v čem. Kdoby v tom u-čen byl. Pal. Dj. V. 2. 184. — čím čeho. Byl-li svědectvím celé obce u-čen křivého udání, má býti kamenován. Ddk. IV. 225. Sok u-čen svě- dectvím obecného forum. Pal. d. Dj. I. 2. 235. Usvědčilý = usvědčený. — kde. Muž u.
u celého národu židovského. Sš. Sk. 120., 125. (Hý. ). Usvědčiti, il, en, ení; usvědčovati = do-
svědčiti, svědectvím dokázati, svědomím, svědky ujistiti, beurtheilen, bezeugen, überzeugen. Jg. — koho. V. — co na koho. A to na ně usvědčili lidé. Dal. Kdož by to naň usvědčil. Kn. drn. 114., Dal. 113., Pal. Dj. V. 1. 409. — Ottersd. — kdy na koho. A v tom roce bylo-liby naň shledáno a usvěd- čeno, že jest on tu ceduli sám spisoval. Zř. F. 1. T. XXIX. — koho co čím: svědky. Ms. pr. pr., dobrým svědomím. Žižk. řád. — koho v čem. Kdyby kdo v tom usvědčen byl. Us., J. tr. A byl-liby v proviněních svých usvědčen. Skl. II. 83. Pakli by kdo kterého člověka v tom u-čil. Kn. drn. 114. Kanovníky pohnán a v poslušenství usvěd- čen. Ddk. II. 242. A přijda on usvědčí svět ve hříchu. Sš. J. 249. — Bart. I. 12., 25. — z čeho: z bludu. Dch. — jak. Kteříž by potom čeho takového se dopustili a zřejmě byli usvědčeni. CJB. 277. — koho čeho. A kdož toho usvědčen bude svědky; Toho je může u. Ms. Pr. Toho jej musí u. Pr. měst. 244. Usvědčivý, überzeugend. Us. Dch.
Usvěděti, usvědnouti = usvadnouti.
Usvědnouti, vz Usvadnouti.
Usvědomělý; -ěn, a, o = uvědomělý.
Květy 1843. Usvěřiti, il, en, ení; usvěřovati = svě-
řiti, anvertrauen. — co komu. Kamar. Úsvět, vz Úsvit.
Usvětiti, usvěť, il, cen, cení (na Slov.
těn, ění), usvěcovati = svatým učiniti, hei- ligen, heilig machen. — čím. Obyčej časem dlouhým usvěcený. Jg. Ten den jsme u-li radovánkami. Us. Tč. Tvé tělo jest mo- cným slovem usvaceno. 13. stol. Mus. 1882. 120. — co: svátek, Štelc., Lom. U. svůj stan. Ž. wit. 45. 5. — co kde: v písni. Puch. Usvětliti, il, en, ení, hell machen; se,
hell werden. Až se ráno u-tlí. Us. na Ostrav, Tč. Usvetnouti = usvitnouti, zastr. Bieše
s ním prve než usvetlo. Bj. — kdy. Když |
pátého dne usvetlo; Umře dřieve, než zaj-
třejší den usvetne. BO. Usvetnutí, n., die Dämmerung, zastar.
V prvém u. vstav, šel k rokli lvové. BO. Usvidrovati na jedno oko, etwas schie- len. Na Ostrav. Tč. Usvíjeti se, sich winden. — se jak.
Usvíjal se až k zemi, tak mu prutem vy- šíbal. Na Ostrav. Tč. — se od čeho. Listy se až usvíjaly od mrazu. Mor. Tč. Usviněný; -en, a, o, beschmutzt. Usviniti, il, ěn, ění = pošpiniti, beschmut- zen. — co, se čím: papír inkoustem. — se od čeho. Us. Tč. Usviňkati = usviniti. — co čím: papír
inkoustem, beklecksen. Na Ostrav. Tč. Usvírati koho kam, nach und nach ein-
sperren. Vz Usevříti. Úsvit, usvít, úsvět, u, m., úsvita, úsvěta,
y, f. = svitání, rozednívání, die Morgen- dämmerung. V MV. nepravá glossa. Pa. Do úsvieta leže. Rkk. Na usvítě, na úsvitě, im Morgengrauen. Ž. wit. 118. 148., Dch., Šd., Ž. brn., BO.; na Slov.: na zorách. S úsvitou = na úsvitě. D. Král vstal na prvém úsvitě. BO. Z večera jablunku sadila, na úsvitě se jí ujala. Sš. P. 437. Na úsvitě poslal Bře- tislav k řečenému županu. Ddk. II. 327. Ráno před úsvitem vpadl Žižka do Vožice. Pal. Dj. III. 1. 353. Ranní ú. Tyl. Potom na úsvitě šla Anička z domu. NB. Tč. 248. Ú. nové doby, Anbruch einer neuen Zeit. Us. Dch. Bubnování k úsvitě. Bur. Vz Úsvitka. Usvítati se, usvitnouti, dämmern, tagen.
Už se u-tá (svítá). Us. Tč. Vz Usvetnouti. Usvítiti, il, cen, ení, anzünden, erleuch- ten. — co. Usviť ščípu, už je tma. Jedna svíčka neusvítí celou jizbu. Na Bezk. Tč. Úsvitka, y, f., die Tagwache, fr. réveille. Dch., S N. XI. 256. Troubení, bubnování k ú-ce. Čsk. Vz Úsvit, Úsvitný, Čepobití. Usvitnouti, vz Usvítati. Úsvitný, morgendämmernd. U. hudba, Tagreveille, f. Dch. Vz Úsvitka. Usvlakovati, mit Leisten verbinden. — co. Mor. Tč. Usvojiti, il, en, ení, usvojovati, völlig
sich eigen machen. — si co. Us. Tč. Usvoliti, il, en, ení, usvolovati, zustim-
men. — se k čemu, sich herbeilassen. Na Mor. Tč. Usvorniti, il, ěn, ění = usmířiti, zur Ein-
tracht bringen. — koho. Sych. Usvorovati = do svory dáti. — koho:
koně, krávy. Na Ostrav. Tč. Usvrbovati, etwas jucken. — koho.
Koza tě usvrbuje, chceš bejt bit? Us. Tč.
Usýchati, vz Uschnouti.
Usychraviti, il, en, ení, usychravovati,
nasskalt machen. — se. U-vil se čas, už je
podzim. Mor. Tč.
Usykovati, vz Sykati, zischen. — proč.
U-val bolestí. Us. Sd. Cf. Usysati. Usyněnec, nce, m., der Adoptirte. Po-
svěcení, smířeni s Bohem, odpuštění hříchů a zámluva věčné spásy se ovšem u-ncům dává. Sš. II. 81. Usynění, n. = zvolení za syna, přisvo-
jenství, die Adoption. Sš. I. 88. Pán pro- |
||
|
|||
Předchozí (453)  Strana:454  Další (455) |