sb157-05 0..8296

455

hlídá k u. jejich; Milosť u. božího; Aby-
chom u. obdrželi, u. se přiúčastnil. Sš. J.
257., Sk. 131., II. 45. (Hý. ).

Usyniti, il, ěn, ění, usyňovati = synem
učiniti, als Sohn annehmen, adoptiren. Ano
Bůh nás usynil či syny svými učinil. Sš.
II; 81. — koho v kom. Ti pohané, díme,
v Bohu usyněni byli. Sš. J. 20. — kdy.
Jestliže židé usyněni byli po svém od zá-
kona vyproštění. Sš. II. 45. — čím. Ale ti
(světci starozákonní) věrou usyněni byvše
patřili více do nového než do starého zá-
kona. Sš. II 45. (Hý. ).

Usynovniti, il, ěn, ění = usyniti. Sš. II.
107.

Úsyp, u, m. = násyp, aufgeworfener Hau-
fen. L.

Usypati, usypám a usypu, al, án, ání;
usýpati; usypovati, usýpávati = sypaje od-
níti, ab-, wegschütten; usouti, aufschütten.
— komu čeho odkud. Usypal mu krup
z hrnce (ne všecky, jen částku). Us. Usypal
ovsa z měcha. Mor. Tč. — co: kopec, hro-
madu (usouti, nasypati). Bern. — komu
zač. Ctib. — koho (zasypati). Skála ho
usypala. Us.

Usýpati, vz Usnouti, Usypati.

Úsypek, pku, m. = usypání, das Ab-
schütten, der Abschutt. Šd.

Úsypka, y, f. = co se odsypalo, usypalo,
der Abschutt. Šd.

Usyřeniti, il, ěn, ění = v sýr obrátiti,
syřiti, laben, käsen. Na Slov. Šd.

Usyřiti, il, en, ení, usyřovati, käsen, la-
ben. Vz Syřiti, Usyřeniti. — se, käsig, labig
werden. Smetana se usyřila. Us. Tč.

Usysati = zdychati bolestí siplavým hla-
sem, zischelnd seufzen. — čím: bolestí. —
od čeho: od bolesti. — po kom, nach
Jemanden. Na Ostrav. Tč.

Usytiti, il, cen, ení, usycovati, sättigen,
befriedigen. — koho čím. Tím ho neusytí.
Us. Tč., Šd.

Uša, dle Bača, osob. jm. Pal. Rdh. 1. 127.

1. Ušacovati = odšacovati, odhádati, vy-
ceniti, abschätzen. Bern.

2. Ušacovati, vz Ušatiti.

Ušáč, e, m. = ušák, der Langohr. D. —
U. = ušatý hrnec, ušák, der Henkeltopf. —
U. = houba, ušička, kotrč, úško, ucháč,
peziza auricula, der Ohrenschwamm, die
Stockmorchel. D.

Ušáček, čku, m. = malý ušák, Milch-
töpflein, n. Dch. — U. = malý nebozez. U Pra-
víkova. Dšk.

Ušačka, y, f. = ušatá slepice. V Polic.
Kšá.

Ušachtovati = do šachty dáti. — co:
mrtvoly. Na Mor. Tč. — U. = košerovati. —
koho: slepici. U Uher. Hradiště. Tč.

1. Ušák, a, m. = dlouhé uši mající, zajíc,
osel, der Langohr; škvor, jenž do uší łeze,
der Ohrwurm. Jg. — U. nadávka. Ty u-ku!
Us.

2. Ušák, u, m. = hrnec, džbán ucha ma-
jící, ušáč, ucháč, puclák, kraják, na Mor.
láka, der Henkeltopf, Milehasch. Us. Jg.,
Vrů., Lšk. — U. = ušatý pluh. Vaň. Hosp.
52. — U. = košík na prádlo s dvěma uchama,
der Wäschekorb. Us.

3. Ušák, a, m., osob. jm. U. Václ. Tk. V.
203., Arch. I. 520.

Ušáliti, il, en, ení, blenden, täuschen,
betrügen. — koho čím. Us. Tč.

Ušamítati = šamítáním něco získati. Na
Ostrav. Tč. Vz Ušamotati.

Ušamotati, ušamítati, gehörig wedeln. —
se čím: snopy, vom Werfen der Garben
ermüden. Us. Na Ostrav. Tč.

Ušan, a, m., ssavec z letounů netopýro-
vitých, plecotus. U. myšový, p. auritus,
rohatý, cornutus, širokouchý, barbastellus,
krátkopažný, brevimanus, americký, Maugei,
tymorský, tymoriensis, závojný, velatus.
Ssav. 173.

Ušanovati = ušetřiti, verschonen, šp.
z něm. — koho v čem. Ani matky v tom
neušanoval. V.

Ušantati = špatnou, šantavou chůzí po-
kaziti, rozbiti, abwetzen. — co: kalhoty. —
se kudy: po městě, herumlungern. Na
Ostrav. Tč.

Ušantročiti, il, en, ení. — si co, durch
Betrügereien erwerben. — koho v čem,
betrügen. Us. Tč.

Ušarlatiti, il, cen, ení. Vz Šarlatiti. L.

Ušarpati, abzupfen, abreissen, zerren,
zupfen. — co kde komu: ovoce v zahradě.
Na Ostrav. Tč. — koho zač: za šaty, zup-
fen. Ib. Tč. — se = utrmáceti se (přílišným
namáháním), sich abrackern. — se čím.
Na Mor., ve Slez. Tč., Klš.

Ušarvátiti se, sich satt lärmen, zanken.
Mor. Tč.

Ušastati, schlagen. — koho čím. Na
Ostrav. Té. — se čeho kam. Ušastal se
písku na stěnu, někomu do očí. Ib. Tč.

Ušaškovati se kde = šaška dělati, Spass
treiben. Mor. Tč.

Ušatati se, ušetati se = uchoditi se, una-
viti se, sich ermüden. Us. Ltk. Také na Mor.
Tč.

Ušatec, tce, m., panteos (homo monstro-
sus), zastr. Rozk.

Ušatek, tku, m. = ušatá nádoba, ein Ge-
schirr mit Henkeln.

Ušatěti, ěl, ění = dostávati veliké uši,
langohrig werden. Ros.

Ušatice, e, f., hedyotis, der Ohrling. U.
bílá, h. auricularia, rostl. Rstp. 815.

Ušaticovitý. U. rostliny, hodyotidae:
klanochlop, široúst, odhalenec, tulalod, ha-
dovka, zubeň, ušatice, chaja. Rstp. 812., 791.

Ušatiti, il, cen, ení, ušacovati, bekleiden.
— se zač. Za ty peníze se už u-tíš. Us.
Tč.

1. Ušatka, y, f., plž. U. antillská, auri-
cula Iudae. Vz Frč. 249.

2. Ušatka, y, f., isophyllum. Rostl. I.
258. b.

Ušátko, a, n. = okrouhlý nebozízek, který
není kroucený, vrťátko, der Hohlbohrer.

Ušatnice, e, f., hedyotis. Rostl. I. 256. b.

Ušatřiti = ušetřiti. U Opavy. Klš.

1. Ušatý = uši, zvl. veliké uši mající,
geöhrt, grossohrig, langohrig. U. pes, V.,
osel, Kom., zajíc. MV. U. matka, okřídlená,
die Flügelmutter. Šp. U. člověk. Us. —
U. svědek, který věc stalou slyšel, ale sám
neviděl, aneb který, o čem svědčí, sám