Předchozí (454)  Strana:455  Další (456) |
|
|||
455
|
|||
|
|||
hlídá k u. jejich; Milosť u. božího; Aby-
chom u. obdrželi, u. se přiúčastnil. Sš. J. 257., Sk. 131., II. 45. (Hý. ). Usyniti, il, ěn, ění, usyňovati = synem
učiniti, als Sohn annehmen, adoptiren. Ano Bůh nás usynil či syny svými učinil. Sš. II; 81. — koho v kom. Ti pohané, díme, v Bohu usyněni byli. Sš. J. 20. — kdy. Jestliže židé usyněni byli po svém od zá- kona vyproštění. Sš. II. 45. — čím. Ale ti (světci starozákonní) věrou usyněni byvše patřili více do nového než do starého zá- kona. Sš. II 45. (Hý. ). Usynovniti, il, ěn, ění = usyniti. Sš. II.
107. Úsyp, u, m. = násyp, aufgeworfener Hau-
fen. L. Usypati, usypám a usypu, al, án, ání;
usýpati; usypovati, usýpávati = sypaje od- níti, ab-, wegschütten; usouti, aufschütten. — komu čeho odkud. Usypal mu krup z hrnce (ne všecky, jen částku). Us. Usypal ovsa z měcha. Mor. Tč. — co: kopec, hro- madu (usouti, nasypati). Bern. — komu zač. Ctib. — koho (zasypati). Skála ho usypala. Us. Usýpati, vz Usnouti, Usypati.
Úsypek, pku, m. = usypání, das Ab-
schütten, der Abschutt. Šd. Úsypka, y, f. = co se odsypalo, usypalo,
der Abschutt. Šd. Usyřeniti, il, ěn, ění = v sýr obrátiti,
syřiti, laben, käsen. Na Slov. Šd. Usyřiti, il, en, ení, usyřovati, käsen, la-
ben. Vz Syřiti, Usyřeniti. — se, käsig, labig werden. Smetana se usyřila. Us. Tč. Usysati = zdychati bolestí siplavým hla-
sem, zischelnd seufzen. — čím: bolestí. — od čeho: od bolesti. — po kom, nach Jemanden. Na Ostrav. Tč. Usytiti, il, cen, ení, usycovati, sättigen,
befriedigen. — koho čím. Tím ho neusytí. Us. Tč., Šd. Uša, dle Bača, osob. jm. Pal. Rdh. 1. 127.
1. Ušacovati = odšacovati, odhádati, vy-
ceniti, abschätzen. Bern. 2. Ušacovati, vz Ušatiti.
Ušáč, e, m. = ušák, der Langohr. D. —
U. = ušatý hrnec, ušák, der Henkeltopf. — U. = houba, ušička, kotrč, úško, ucháč, peziza auricula, der Ohrenschwamm, die Stockmorchel. D. Ušáček, čku, m. = malý ušák, Milch-
töpflein, n. Dch. — U. = malý nebozez. U Pra- víkova. Dšk. Ušačka, y, f. = ušatá slepice. V Polic.
Kšá. Ušachtovati = do šachty dáti. — co:
mrtvoly. Na Mor. Tč. — U. = košerovati. — koho: slepici. U Uher. Hradiště. Tč. 1. Ušák, a, m. = dlouhé uši mající, zajíc,
osel, der Langohr; škvor, jenž do uší łeze, der Ohrwurm. Jg. — U. nadávka. Ty u-ku! Us. 2. Ušák, u, m. = hrnec, džbán ucha ma-
jící, ušáč, ucháč, puclák, kraják, na Mor. láka, der Henkeltopf, Milehasch. Us. Jg., Vrů., Lšk. — U. = ušatý pluh. Vaň. Hosp. 52. — U. = košík na prádlo s dvěma uchama, der Wäschekorb. Us. |
3. Ušák, a, m., osob. jm. U. Václ. Tk. V.
203., Arch. I. 520. Ušáliti, il, en, ení, blenden, täuschen,
betrügen. — koho čím. Us. Tč. Ušamítati = šamítáním něco získati. Na
Ostrav. Tč. Vz Ušamotati. Ušamotati, ušamítati, gehörig wedeln. —
se čím: snopy, vom Werfen der Garben ermüden. Us. Na Ostrav. Tč. Ušan, a, m., ssavec z letounů netopýro-
vitých, plecotus. U. myšový, p. auritus, rohatý, cornutus, širokouchý, barbastellus, krátkopažný, brevimanus, americký, Maugei, tymorský, tymoriensis, závojný, velatus. Ssav. 173. Ušanovati = ušetřiti, verschonen, šp.
z něm. — koho v čem. Ani matky v tom neušanoval. V. Ušantati = špatnou, šantavou chůzí po-
kaziti, rozbiti, abwetzen. — co: kalhoty. — se kudy: po městě, herumlungern. Na Ostrav. Tč. Ušantročiti, il, en, ení. — si co, durch
Betrügereien erwerben. — koho v čem, betrügen. Us. Tč. Ušarlatiti, il, cen, ení. Vz Šarlatiti. L.
Ušarpati, abzupfen, abreissen, zerren,
zupfen. — co kde komu: ovoce v zahradě. Na Ostrav. Tč. — koho zač: za šaty, zup- fen. Ib. Tč. — se = utrmáceti se (přílišným namáháním), sich abrackern. — se čím. Na Mor., ve Slez. Tč., Klš. Ušarvátiti se, sich satt lärmen, zanken.
Mor. Tč. Ušastati, schlagen. — koho čím. Na
Ostrav. Té. — se čeho kam. Ušastal se písku na stěnu, někomu do očí. Ib. Tč. Ušaškovati se kde = šaška dělati, Spass
treiben. Mor. Tč. Ušatati se, ušetati se = uchoditi se, una-
viti se, sich ermüden. Us. Ltk. Také na Mor. Tč. Ušatec, tce, m., panteos (homo monstro-
sus), zastr. Rozk. Ušatek, tku, m. = ušatá nádoba, ein Ge-
schirr mit Henkeln. Ušatěti, ěl, ění = dostávati veliké uši,
langohrig werden. Ros. Ušatice, e, f., hedyotis, der Ohrling. U.
bílá, h. auricularia, rostl. Rstp. 815. Ušaticovitý. U. rostliny, hodyotidae:
klanochlop, široúst, odhalenec, tulalod, ha- dovka, zubeň, ušatice, chaja. Rstp. 812., 791. Ušatiti, il, cen, ení, ušacovati, bekleiden.
— se zač. Za ty peníze se už u-tíš. Us. Tč. 1. Ušatka, y, f., plž. U. antillská, auri-
cula Iudae. Vz Frč. 249. 2. Ušatka, y, f., isophyllum. Rostl. I.
258. b. Ušátko, a, n. = okrouhlý nebozízek, který
není kroucený, vrťátko, der Hohlbohrer. Ušatnice, e, f., hedyotis. Rostl. I. 256. b.
Ušatřiti = ušetřiti. U Opavy. Klš.
1. Ušatý = uši, zvl. veliké uši mající,
geöhrt, grossohrig, langohrig. U. pes, V., osel, Kom., zajíc. MV. U. matka, okřídlená, die Flügelmutter. Šp. U. člověk. Us. — U. svědek, který věc stalou slyšel, ale sám neviděl, aneb který, o čem svědčí, sám |
||
|
|||
Předchozí (454)  Strana:455  Další (456) |