sb157-05 0..8296

456

slyšel, der Ohrenzeuge. V. Jeden svědek
očitý jest lepší, jistší nežli ušatých deset.
Pr. měst., Vš. Jir. 254. — U. = uchatý, ucha
n. držadla mající, Henkel-, U.. hrnec, koš,
Sych., dláto, das Rundeisen. Techn. — U.
hrozen, víno. V z KP. V. 155., Víno. — Vz.
Ušitý.

2. Ušatý, ého, m. osob. jm. U. Jíra. Tk.
IV. 649.

Úšava, y, f.. Uschau, ves u Tachova. PL.
Vz S. N.

Uščákati, uscákati, bespritzen. — koho
čím: vodou. U Uh. Hrad. Tč.

Úšče (Uščí, Ú štec). Aleš z Dubé seděním
na Úšči. Arch. III. 240.

Uščebetati, uščebotati se s kým, sich
ausplauschen. Mor. Tč.

Uščekati se = uštěkati se, sich ausbellen,
genugsam bellen. — na koho. Až se na
nás u-ká, přestane. Mor. tč.

Uščekovati = uštěkovati, jede Weile auf-
bellen. — kdy. Pes ve spaní uščekuje, snad
se mu sní o čem. Na Ostrav. Tč.

Uščepovati = uštěpovati, pfropfen. —
cor stromky. Na Ostrav. Tč.

Uščigutati se, uščikati se, rülpsen. Na
Ostrav. Tč.

Uščikati, uščiknouti, knul a kl, ut, utí =
ulomiti, abknicken. — co odkud: listy
z kloubu. Na Ostrav. Tč.

Uščipati = uštípati, alles spalten. — co,
čeho: dřeva. Us. na Ostrav. Tč.

Uščípiti, il, en, ení, uščipovati, abspalten,
abzwicken. — co odkud: ščípu ze dřeva.
Na Ostrav. Tč. — koho čím kam, kde:
prsty v nos, na noze, ein wenig zwicken.
Ib.

Uščiřiti, il, en, ení. — se na koho, nad
čím, gehörig lachen. Na Ostrav. Tč.

Uščebený = porouchaný, děravý, ulo-
mený, schadhaft, löcherig, abgebrochen, U.
hrnec. Na mor. Valaš. Vck.

Uščukati se, sich satt schluchzen, genug
rülpsen. Na Ostrav. Tč.

Ušdžikati, aufschluchzen. Na Ostrav. Tč.

-uše, přípona jmen podstatných: černuše
(černá kráva), Libuše, švekruše. D, hejduše.
Mkl. B. 345. Cf. -es, Bž. 235.

Ušebetati se s kým o čem = uštěbe-
tati se, sich satt plauschen. Mor. Tč.

Ušelestiti se, genug lispeln, rauschen. —
kde. Dnes v lese dost se u-lo. U Uh. Hra-
diště. Tč.

Ušelmiti, il, en, ení, ušelmovati, ver-
schelmen. D. — se kde s kým, genugsam
schelmen, Dummheiten treiben. Na Ostrav.
Tč.

Ušemrati, genugsam lispeln. Vz Šemrati.
— se na koho, genugsam murren. Na
Ostrav. Tč.

Ušeň, šně, f., plž. U. obecná, haliotis
tuberculata. Vz Frč. 233.

Úšení, n. = díry v pltech n. ve vořích,
die Ohren, das Geöhr. Us.

Ušenko, a, n. = úško, das Öhrchen Ma-
minko, bolí u. Na Mor. a ve Slez. Šd.

Ušeptati se s kým kde: ve škole, ge-
nugsam schwätzen.

Ušerediti, il, ěn, ění = šeredým učiniti,
garstig machen. — koho. V. — se od

koho (kým). Kdo s šeredým obchodí, od
něho se ušeredí. Na Ostrav. Tč.

Ušermovati se jak: do syta, genugsam

fechten. — s kým oč. Us. Tč.

Ušet, uštu, uštík, u, uštíček, čku, m.
cíp, roh, der Zipfel. Ušty šátku. Us. — Ušty
= lupeny, z nichž okvětí srostlolupené se
skládá Rostl. U. = každá částka hlubším
stříhnutím n. seknutím udělaná; slova toho
potřebujeme k poznamenání částek kalicho-
vých a koruny srostlolupenných. Rst. 105.,
511. Cf. S. N.

Ušetati se = ušatati se.

Ušetnatý = ústy mající, laciniatus. Rostl.

Ušetřeně = šetrně, schonend. V.

Ušetření, n., die Schonung. Pro u. dů-
stojnosti královské něco propustiti. V. Pro
povinné u. něčím prodlévati. Apol. Bez u.
osoby. Sněm. 1615. U. a zachování sprave-
dlnosti. Trip. Pro ušetření času; Zdá se,
že by památka jeho měla u potomstva při-
pomínána býti s větším u-ním, nežli bývalo
posavad. Pal. Dj. III. 3. 80., IV. 1. 392.
K u. jeho tehdejší těžké živnosti. Pam. Val.
Mez. 182.

Ušetřile = šetrně, schonend. Schön. exc.

Ušetřitel, ušetřovatel, e, m., der Ver-
schoner. Č. exc.

Ušetřitelka, ušetřovatelka, y, f., die
Verschonerin. Č. exc.

Ušetřiti, il, en a ín, ení; ušetřovati, uše-
trávati = šetřením svým uhlídati, uvarovati,
versehen, verwahren; ušanovati, verschonen;
uspořiti, auf-, ersparen; zřetel míti, ctíti,
achten, werthsehätzen; zachovati, ostříhati,
sich befleissen, beobachten; chovati, ver-
pflegen; se čeho = varovati se, vermeiden.
Jg. — abs. Kdož ušetřeni, propuštěni jsou
jen za veliké výkupné. Ddk. II. 407. Pří-
mluvy mé od vás ušetřovány nejsou. Arch.
rkv. — koho (gt. ) proč. U. ho pro mne
aspoň měl. Kom. — koho v čem. V ni-
čemž jich neušetřujte. Eus. — koho, čeho.
Chudých lidí ušetrovati. Plk. Ušetřuje krát-
kosti střídmě mluviti budu. Lom. Ten po-
mluvač nikoho neušetří. Us. Dch. Povinni
jsou hlavy své ušetrovati (das Oberhaupt).
BR. II. 45. b. Mladosti jeho ušetřeno. Dač.
II. 16. U. někoho něčeho. Šml. Aby všeliké
škody od lidu ušetříni byli. Skl. I. 310.
Mohl se k tomu ohlásiti, ale ušetřuje panské
nemoci (Rücksicht nehmend) nechtěl naň
těžkosti pustiti. Žer. — se čeho. Lom. Ve
smyslu uvarovati se, uchovati se, ujíti, zbýti,
uniknouti jsou tato slovesa lepší. Vz Brs.
2. vyd. 251. — si čeho: peněz. — si co
k čemu: noční čas k navštívení někoho.
Plk. — kdy. Barnabáše při tom útoky
u-ly. Sš. Sk. 171. (Hý. ) Při tom by u-třil
aspoň pět zlatých. Us. Šd.

Ušetřlivosť, i, f., die Schonung, der
Glimpf. Jg.

Ušetřlivý, schonend, glimpflich. Neušetř-
livý, nepovlovný. D.

Úšetrný, ersparsam, lépe: šetrný.
Úševice, dle Budějovice, Auschowitz, ves
u Marian. lázní. Vz S. N.
Uši, vz Ucho.
Ušibaný; -án, a, o, abgeprügelt. Bern.