sb157-05 0..8296

457

Ušibati, ušibovati, ušibnouti, bnul a bl,
ut, utí = ušvihati, umrskati, mit der Ruthe
abprügeln. — koho čím: prutem. Na Ostrav.
Tč. — U., schieben, laufen. — kam. Ušibal
domů, že se za ním kúřilo. Ib. Tč.

Ušice, e, f., střílovka, šípenka obecná,
sagittaria sagittaefolia, das Pfeilkraut. Vz
Rstp. 1679.

Ušička, y, f., exidia, der Sprühpilz, houba.
U. obecná, e. auricula, žláznatá, e. glandu-
losa. Vz Rstp. 1941.

Ušiditi, il, zen, ení; ušizovati = ošiditi,
betrügen — koho, se. Ros.

Ušikovati = spořádati, in Ordnung brin-
gen. — co: vojsko. D.

Ušilhavěti, ěl, ění, schielend werden. D.

Ušilhovati nač: na pravé oko, etwas
schielen. — po čem, nach etwas schielen,
es verlangen. Us. Tč.

Ušíliti, il, en, ení, närrisch machen. —
koho čím. Na Mor. Tč.

Ušindelařiti, il, en, ení, als Schindel-
macher verdienen. Na Ostrav. Tč.

Ušinec, nce, m. = ušní prst, der Ohr-
finger. Rozk.

Ušinouti, ul, ut, utí; ušinovati = uhnou-
ti, wegbeugen; uchýliti se, obrátiti se, ab-
weichen; se = uchýliti se, uhnouti se, sich
abwenden, wegbeugen, abweichen, abkom-
men. — (se) odkud (kam). U. s pravé
cesty. Jel. U. se s pravé cesty. D. U. z pří-
mých cest. Kom. Nikam ani na levo ani na
pravo z koleje a od svých stezek, BO.,
z dráhy té neušinujíce. Sš. II. 70. — (se)
od čeho. U. od pravé cesty. Sych. U. se
od pravé cesty, D., se od zákona. Br. —
(se) kam. U. na freje. Har. Každý se na
jisté místo ušinul. Tabl. Zuz. — se komu
kam: na stranu. Ros. — se komu kde.
Ušinula se mu lávka pod nohama. Mor. Šd.

Ušinutí, n., die Abbeugung, Abweichung,
Entweichung; vz Ušinouti. U. nohy (poši-
nutí), die Verstauchung. Jg. Synové u. BR.
II. 767. a.

Ušinutý; -ut, a, o, abgebeugt, abgewi-
chen; verstaucht.

Ušípané, n. = špinavé, umazané = prase,
prasátko, podsvinče, Schwein, n., na Mor. a
na Slov. Koupili sme ú-né (= prase). Tč.,
Šd., Brt., Bkř. Vz Ušípati. Brt.

Ušípaný = ušpiněný, umouněný, be-
schmutzt. Ušípané pachole, děvče, Ros., do-
bytek (vepřový). Zlob. To dítě je celé ucan-
cané a u-né. Mor. Tč., Kld., Šd., Brt. U.
člověk. U Kvasin. Mor. Mtl., Tč.

Ušipati = ušpiniti, ukáleti, ušišmati, be-
schmutzen, beschmieren, besudeln. — se.
Ros. — co čím kde.

Ušířený, erweitert. U. nozdry. Hdk., Lum.
V. 274.

Ušířiti, il, en, ení, ušiřovati, erweitern,
ausbreiten. — co: cestu. Us. Tč.

Ušisko, a, n. = ošklivé, veliké ucho, ein
hässliches, grosses Ohr. Bern.

Ušišlati, ušišmati = pokáleti, ušípati, be-
sudeln. V. — se kde: v kuchyni. Sych. —
koho. Kněze svěceného tak hanebně ušiš-
mete. Št. — co komu. Celou sukni mi ušiš-
mal. U Rychn. Ntk.

Ušišmání, n., die Beschmutzung.

Ušišmaný; -án, a, o = špinavý, besudelt.
Us. u Rychn. Šaty uválené, u-né. Jir. Ves.
čt. 36.

Ušišmati, vz Ušišlati.

Ušiti, ušiji, ušij. ušije (íc), il, it, ití; uší-
vati, nähen, fertig nähen. — co. Ušiješ hro-
ma, keď ani nemáš z čoho. Dbš. Sl. pov.
I. 109. — z čeho. Ušila čechel z nového
gmentu tej Maři Sedlákové. NB. Tč. 9. —
co komu: šaty. Us., Ros. Po takovém hlu-
bokém připalování ránu ušij (sešij). Ras. —
co jak: s velikou pozorností, krásně. Cf.
Šíti. Krejčí mi ušil nový kabát. Us. Šd. Ně-
povidaj můj mily, dam ci košulu, baj ci ju
ušiju; Malum (košilu) sem se (=si) ušila,
malo sem se přikryla; Hrbatá se s krejčím
hádá, že jí ušil křivý záda; nehádej se hr-
batino, je s tím tělo tvoje vinno. Sš. P.
111., 345., 691. (Tč. ). — co jak dlouho.
Nechtěli ste ušit mojej milej čižmy, my sme
ich ušili od večera do dňa. Sš. P. 522. —
co z čeho. Ušije mi šněrovačku z portele
něčího. Er. P. 391. Krajčíri, krajčíri světa
širokého, ušijte mi šaty z květu makového.
Sš. P. 702.

Ušití, n., das Fertignähen. Us.

1. Ušitý; ušit, a, o, genäht. U. kabát. Ob-
chod s u-týra oděvem, das Konfektionsge-
schäft. Us. Dch. — pro koho. Tato žena
jest pro toho muže jako u ta. U Jižné. Vrů.

2. Ušitý = ušatý, Ohren-. U. svědek. D.,

Marek (Log. ). Vz Ušatý.

Ušívání, n., das Nähen.

1. Uška, y, f., der Ohrlöffel, die Ohr-
spritze. L.

2. Uška, husch. Ale u. z pyku ven než
zabubnuju na buben, ale uška, ale ven. (Vy-
počítávka při hře u Rakovníka). Ces. mor.
pís. 31.

Uškamrati, uškamrovati, brummen, sei-
nen Unwillen zeigen. — nač, nad čím. Na
Ostrav. Tč.

Uškarediti, il, děn, ění = škaredým uči-
niti, garstig machen.

Uškarpiti, il, en, ení. — co: cestu, mit
Strassengräben versehen. Na Ostrav.

Uškemřiti se, il, en, ení, abrackern. D.

Uškeřiti se, il, ení = usmáti se, schmun-
zeln. Zlob. — na koho.

Ušket, ušktu a etu, m. = kus kůže, zá-
plata, ein Lederlappen. U. červený dvakrát
barvený. BO. Obuv přestarú, ježto na zna-
menie vetchosti uštky koženými zkrpána
bieše. BO. — Uškety = dvě babulky u ře-
začky, jež kosu od vypadnutí chrání. Us.
Jestli cívka tuze krátka, napichují se z obou
stran cívky na vřeteno ušketky (kloboučky
t. j. kolečka ze starého plstěného klobouku
udělané). Krok. III. 132.

Ušketnice, e, f., Lederlappen an der Sense.
Hnka.

Úškleb, u, m., der Hohn, Spott, das Ge-
grinse. Us. Dch.

Úškleba, y, m. a f. = člověk, který se
ušklebuje, der Spötter.

Ušklebač, e, m. = úškleba.

Ušklebačný, spöttisch, höhnisch. Ros.

Ušklebavě, spöttisch, höhnisch. Kos. Ol.
I. 206.



	457

	Ušibati, ušibovati, ušibnouti, bnul a bl, ut, utí = ušvihati, umrskati, mit der Ruthe abprügeln. — koho čím: prutem. Na Ostrav. Tč. — U., schieben, laufen. — kam. Ušibal domů, že se za ním kúřilo. Ib. Tč. Ušice, e, f., střílovka, šípenka obecná, sagittaria sagittaefolia, das Pfeilkraut. Vz Rstp. 1679. Ušička, y, f., exidia, der Sprühpilz, houba. U. obecná, e. auricula, žláznatá, e. glandu- losa. Vz Rstp. 1941. Ušiditi, il, zen, ení; ušizovati = ošiditi, betrügen — koho, se. Ros. Ušikovati = spořádati, in Ordnung brin- gen. — co: vojsko. D. Ušilhavěti, ěl, ění, schielend werden. D. Ušilhovati nač: na pravé oko, etwas schielen. — po čem, nach etwas schielen, es verlangen. Us. Tč. Ušíliti, il, en, ení, närrisch machen. — koho čím. Na Mor. Tč. Ušindelařiti, il, en, ení, als Schindel- macher verdienen. Na Ostrav. Tč. Ušinec, nce, m. = ušní prst, der Ohr- finger. Rozk. Ušinouti, ul, ut, utí; ušinovati = uhnou- ti, wegbeugen; uchýliti se, obrátiti se, ab- weichen; se = uchýliti se, uhnouti se, sich abwenden, wegbeugen, abweichen, abkom- men. — (se) odkud (kam). U. s pravé cesty. Jel. U. se s pravé cesty. D. U. z pří- mých cest. Kom. Nikam ani na levo ani na pravo z koleje a od svých stezek, BO., z dráhy té neušinujíce. Sš. II. 70. — (se) od čeho. U. od pravé cesty. Sych. U. se od pravé cesty, D., se od zákona. Br. — (se) kam. U. na freje. Har. Každý se na jisté místo ušinul. Tabl. Zuz. — se komu kam: na stranu. Ros. — se komu kde. Ušinula se mu lávka pod nohama. Mor. Šd. Ušinutí, n., die Abbeugung, Abweichung, Entweichung; vz Ušinouti. U. nohy (poši- nutí), die Verstauchung. Jg. Synové u. BR. II. 767. a. Ušinutý; -ut, a, o, abgebeugt, abgewi- chen; verstaucht. Ušípané, n. = špinavé, umazané = prase, prasátko, podsvinče, Schwein, n., na Mor. a na Slov. Koupili sme ú-né (= prase). Tč., Šd., Brt., Bkř. Vz Ušípati. Brt. Ušípaný = ušpiněný, umouněný, be- schmutzt. Ušípané pachole, děvče, Ros., do- bytek (vepřový). Zlob. To dítě je celé ucan- cané a u-né. Mor. Tč., Kld., Šd., Brt. U. člověk. U Kvasin. Mor. Mtl., Tč. Ušipati = ušpiniti, ukáleti, ušišmati, be- schmutzen, beschmieren, besudeln. — se. Ros. — co čím kde. Ušířený, erweitert. U. nozdry. Hdk., Lum. V. 274. Ušířiti, il, en, ení, ušiřovati, erweitern, ausbreiten. — co: cestu. Us. Tč. Ušisko, a, n. = ošklivé, veliké ucho, ein hässliches, grosses Ohr. Bern. Ušišlati, ušišmati = pokáleti, ušípati, be- sudeln. V. — se kde: v kuchyni. Sych. — koho. Kněze svěceného tak hanebně ušiš- mete. Št. — co komu. Celou sukni mi ušiš- mal. U Rychn. Ntk.	Ušišmání, n., die Beschmutzung. Ušišmaný; -án, a, o = špinavý, besudelt. Us. u Rychn. Šaty uválené, u-né. Jir. Ves. čt. 36. Ušišmati, vz Ušišlati. Ušiti, ušiji, ušij. ušije (íc), il, it, ití; uší- vati, nähen, fertig nähen. — co. Ušiješ hro- ma, keď ani nemáš z čoho. Dbš. Sl. pov. I. 109. — z čeho. Ušila čechel z nového gmentu tej Maři Sedlákové. NB. Tč. 9. — co komu: šaty. Us., Ros. Po takovém hlu- bokém připalování ránu ušij (sešij). Ras. — co jak: s velikou pozorností, krásně. Cf. Šíti. Krejčí mi ušil nový kabát. Us. Šd. Ně- povidaj můj mily, dam ci košulu, baj ci ju ušiju; Malum (košilu) sem se (=si) ušila, malo sem se přikryla; Hrbatá se s krejčím hádá, že jí ušil křivý záda; nehádej se hr- batino, je s tím tělo tvoje vinno. Sš. P. 111., 345., 691. (Tč. ). — co jak dlouho. Nechtěli ste ušit mojej milej čižmy, my sme ich ušili od večera do dňa. Sš. P. 522. — co z čeho. Ušije mi šněrovačku z portele něčího. Er. P. 391. Krajčíri, krajčíri světa širokého, ušijte mi šaty z květu makového. Sš. P. 702. Ušití, n., das Fertignähen. Us. 1. Ušitý; ušit, a, o, genäht. U. kabát. Ob- chod s u-týra oděvem, das Konfektionsge- schäft. Us. Dch. — pro koho. Tato žena jest pro toho muže jako u ta. U Jižné. Vrů. 2. Ušitý = ušatý, Ohren-. U. svědek. D., Marek (Log. ). Vz Ušatý. Ušívání, n., das Nähen. 1. Uška, y, f., der Ohrlöffel, die Ohr- spritze. L. 2. Uška, husch. Ale u. z pyku ven než zabubnuju na buben, ale uška, ale ven. (Vy- počítávka při hře u Rakovníka). Ces. mor. pís. 31. Uškamrati, uškamrovati, brummen, sei- nen Unwillen zeigen. — nač, nad čím. Na Ostrav. Tč. Uškarediti, il, děn, ění = škaredým uči- niti, garstig machen. Uškarpiti, il, en, ení. — co: cestu, mit Strassengräben versehen. Na Ostrav. Uškemřiti se, il, en, ení, abrackern. D. Uškeřiti se, il, ení = usmáti se, schmun- zeln. Zlob. — na koho. Ušket, ušktu a etu, m. = kus kůže, zá- plata, ein Lederlappen. U. červený dvakrát barvený. BO. Obuv přestarú, ježto na zna- menie vetchosti uštky koženými zkrpána bieše. BO. — Uškety = dvě babulky u ře- začky, jež kosu od vypadnutí chrání. Us. Jestli cívka tuze krátka, napichují se z obou stran cívky na vřeteno ušketky (kloboučky t. j. kolečka ze starého plstěného klobouku udělané). Krok. III. 132. Ušketnice, e, f., Lederlappen an der Sense. Hnka. Úškleb, u, m., der Hohn, Spott, das Ge- grinse. Us. Dch. Úškleba, y, m. a f. = člověk, který se ušklebuje, der Spötter. Ušklebač, e, m. = úškleba. Ušklebačný, spöttisch, höhnisch. Ros. Ušklebavě, spöttisch, höhnisch. Kos. Ol. I. 206.