sb157-05 0..8296

458

Ušklebek, bku, m. = pošklebek, posměch,
der Hohn, Spott, die Spötterei, das Gehöhne.
To jsou jen samé ú-ky. Us. U-ky jsou jeho
zbraň. Sych. Dělá si ze mně jen ú-ky. Us.
Šd.,

Úšklebečný = úsměšný. Ú. pohled, tvář.

Ušklebiti se, il, en, ení; ušklíbati se,
ušklebnouti se, ušklíbnouti se, bnul a bl, utí;
ušklebovati se = hubu křiviti, špouliti, schie-
fen Mund machen, den Mund verziehen;
uplakati se, weinen, greinen, grinsen; zhr-
zeti, pohrdnouti, hohnlächeln, höhnisch lä-
cheln, höhnen, spötteln, spotten. Jg. — se
na koho. Dch., Tč, Ros. — se po kom.
Us. — se komu. Nemáš se mně nic co
ušklebovať. Us. Msk.

Úšklebivý, grinsend.

Úšklebník, a, m., der Spötter.

Úšklebný; -ben, bna, o, grinsend, spöt-
tisch. Dch. Ú. tvář. Němc.

Ušklhnouti, hnul a hl, utí, wegschlüpfen,
ausglitschen. Us. — odkud. Hladká věc
snadno z ruky ušklhne. Na Ostrav., u Uher.
Hrad. Tč. Na mor. Valaš. Vck.

Ušklibáček, čka, m. = ušklibačný, der
Hohnlacher.

Ušklibačka, y, f., die Hohnlacherin. Jg.

Ušklibačný (D. ), ušklíbačný (Ros. ), höh-
nisch.

Ušklíbaný, höhnisch, spöttisch. U. po-
směch. Na Ostrav. Tč.

Ušklíbati, vz Ušklebiti.

Ušklibečný = ušklíbačný.

Úšklibek, vz Úšklebek.

Ušklubnouti, uškloubnouti, uškubnouti,
bnul a bl, škloubl, ut, utí; ušklubovati, ušku-
bovati, ušklubati, uškubati, ušklubávati, ušku-
bávati = škubáním odníti, utrhnouti, ab-
kneipen, abzwacken, abreissen, abrupfen,
abzupfen; slovy týrati, nabírati, mit Wor-
ten zusetzen, spotten. — co, koho: dva
listy. Us. U. koho = slovy týrati. Br. Na
poli je všecko vyschlé, dobytek nemá co
ušklíbnouť. Us. Šd. — co odkud. Leč co
kde uškubl z nepřátel. Br., Kom. II. někomu
od příjmů, z příjmů. Us. Dch. — co (od-
kud) čím: růži s keře rukou; někoho řečmi
(dobírati). — čeho. Ten té trávy uškubal
(neurčitou měrou) — čeho nač: peří na
dvě peřiny. Us. Tč. — kdy: za jeden večer
u-bali peří na peřinu. Us. Tč. — koho zač:
za šaty, zupfen. Us. Tč. — (co) komu =
bráti, odjímati, abzwicken, beeinträchtigen.
Uškubnouti komu = vzíti, odníti. D. Huse
peří u. Us. — se na koho, Jemanden an-
fahren. Us. Dch.

Úšklubný, abzwickbar, abrupfbar, ab-
reissbar. Ú-bná semena na poli hrách a řepa,
v lidech vdova a panna Č. M. 90.

Ušknouřený; -řen, a, o; uškňúřený =
zamračený, ušklíbený, finster, trübselig blic-
kend. Chodí celý u. Na Mor. Brt., Kd.,
Šd., Vck.

Ušknouřiti se, il, ení, grinsen, finster
blicken. — na koho. Mor. Šd., Tč.

Ušknouti, vz Usťknouti.

Úško, a, n. ouško; zdrobnělé slovov ucho,
das Öhrchen, Öhrlein. V. V pranici bohatý
chrání úška a chudobný rouška. Brt. S. 30.

Ú. = dolejší čásť ucha, laulouček, Ohr-
läppchen, n. V. Ucho zevnitřní skládá se
z boltce, úška č. střepinky, a z trubky,
žlábku. Ssav. Vz Ucho. — Ú. = co k úšku
podobno, držadlo, der Henkel, das Ohr. U.
přidělati; ú. u peníze, u naušnice. Us. — Ú,
u síňky srdečné, das Herzohr. Ssav. — Ú.
jehly, jehelní, das Nadelöhr. D. Ú. kloubové,
das Charniersohr. Čsk. — Ú., jméno rostlin.
Ú. myší (zájemné koření), alsine; nedvědí
(bukvice bílá), hieracium auricula; zaječí,
bupleurum. D., Ptk. — Ú. = houba, vz
Ucháč.

Uškobrtati, uškobrtnouti, genug burzeln,
straucheln. Us. Tč.

Uškodilý = škodný, schädlich. Jel.

Uškoditel, e, m., der Beschädiger, Scha-
denzufüger. Šm.

Uškoditelka, y, uškoditelkyně, ě, f.,
die Schädigerin. Us.

Uškoditi, il, zen, ení (na Slov. děn, ění),
uškodívati, uškozovati = škodu učiniti, ublí-
žiti, schaden, Schaden zufügen, beeinträch-
tigen, Einem ein Leid thun. Jg. — komu,
čemu. V. Mráz vinici uškodil. Ros. On krá-
lovství své že má sobě dosti věrné a ubez-
pečené aniž se bojí, aby mu cizí moc a síla
co u. mohla. Pal. Dj. III. 3. 288. A vlci
lační mnoho dobytku uškodie. Arch. III.
123. Nech budě smrť jakákolivěk, ništ mu
neuškodí, který podla vóle bozkej v svém
životě chodí. Na Slov. Tč. Mnoho si u-dí,
kdo se s opilým vodí; Čím si komu důvěr-
nější, tím více ti uškodí. Na Mor. Tč. Bylo
hrdlům jich uškozeno. Skl. II. 132. Co viece
možóm u-dí než žena?; Co platno jest člo-
věku, by vešken svět získal a své duši u-dil?;
Kdo jest, jenž by vám u-dil, když dobré
věci budete milovati; Bohu nemuož ižadný
uškoditi. Hus I. 278, 455., III. 253., 255.
(Tč. ). Sekyra lesu neuškodí bez lesu. Prov.
Tč. Zloděj zloději, šibal šibalu neuškodí.
Mus. U. sobě = nesením, zdvíháním, hýbá-
ním ublížiti si. D. — komu na čem: na
těle, Jv., sobě na zdraví. Sych. Avšak věr-
ným křesťanům na spáse u. nemůže (ďábel).
Sš. II. 93. Na zdraví a životu svém sobě u.
BR. II. 52. b. Uvedena byla přísnější poli-
cie v Basileji, by Čechové přijdouce ani sami
uráženi nebyli, aniž komu z věrných na
duši u. mohli. Pal. Děj. III. 3. 63. Aby jemu
bylo uškozeno na zboží neb na cti neb na
těle; Nelze jest. by člověku mohl kto na
duši u., když sobě sám hřiechem neuškodí;
Budeš-li nenáviděti nepřietele svého, viece
si sobě u-dil na duši než jemu na těle. Hus
I. 222., II. 206., 395. (Tč. ). Aby, co-li by jí
uškozeno bylo na její věnu, aby jí to bylo
zaplaceno. Půh. II. 226. — komu jak. Ani
za vlas jim neuškodil. Koc., Žalan. 141.,
Hus III. 274. Ani ďábel, ani člověk móž u.
člověku pohoršeje ho, jedné ač by hřiechu
přivolil. Hus I. 296. Že tou měrou jim ne-
uškodí hrozby nepřátel Páně, aby kázání
slova božského závadu vzíti mělo. SŠ. Sk.
52. — čím. Někdy jedním slovem si můžeš
mnoho u. Us. Tč. Již-li tajemnú zlostí ni-
žádnému nechcete u. ?; Nic nenie platno
člověku, ač by vešken svět získal a duši
své lakomstvím u-dil. Hus II. 382., III. 191.