sb157-05 0..8296

459

(Tč. ) U. si řečí, zdvíháním. Lis. — jak dlou-
ho. Ovšem viece sú prospěli jeho choti a
sobě u-li do smrti. Hus I. 257. Ani na nich
mělo co uškozeno býti i od žádného člo-
věka už do tří let, Půh. I. 334. — komu
kde: Bl., v živnosti, v polích, v lese.

Uškodník, a, m. = uškoditel.

Uškopiti, il, en, ení = odciziti, entwen-
den. Plk.

Uškorpiti, il, en, ení = uvaditi, ukřičeti,
Einen müde o. todt zanken. — koho, Jg.,
se. D.

Uškortati; uškortnouti, ul a tl, ut, utí;
uškortávati = ustrouhati, abschaben, ab-

kratzen. — co odkud: kus těsta z díže
(s díže). Jg. — čeho (částku)

Uškoudlý = zhubenělý, ve tváři spadlý,
abgemartert. Us.

Úškovati, Oehrlein machen. — co: jehly
(úška jim dělati). Na Mor. Tč.

Úškovatý, geöhrt.

Úškovice, vz Ouškovice.

Uškození, n. = ublížení, das Schaden,
die Zufügung des Schadens, die Beeinträch-
tigung, Beleidigung. V. Pro u. a všecky ne-
duhy ten lék jest. Berg. Ačkoli mnozí z pří-
tomných Němců, pošramoceni byli, zůstal
kníže se svými Čechy bez u. Ddk. III. 48.

Uškozený; -en, a, o, beschädigt. D

Uškrábati a uškrabati, uškrábnouťi, bnul
a bl, ut, utí = škrábnutím čáru udělati, ritzen,
aufritzen, aufschärfen; odškrábnouti, abreis-
sen, ab-, wegkratzen. — co, koho. Tys ho
uškrábl. Ros. — se oč: o hřebík. D. —
čím. U. koho nehtem. Jedním škrábnutím
mnoho neuškrábneš. Jg. — komu co: sobě
= pod palec schovati, Geld auf den Schwanz
schlagen. Jg. — koho, se kde: za uchem
se uškrabovati. Us. Uškrábl se na tváři. Us.
— co, čeho nač, k čemu. Uškrabl bram-
borů, hrnec, bramborů na oběd, k obědu.

Úškrabek, bku, úškrabeček, čku, m. =
co se uškrábe, das Abschabsel; zvláště od
nevěrných čeledínů v koupi pro pána na
svou stranu uhospodařený peníz, schoř, der
Schwänzelpfennig. D. — Jg.

Uškrcení, n., die Erwürgung. Jg.

Uškrcený; -en, a, o, erwürgt.

Uškrcovati, vz Uškrtiti.

Uškřidlicovati = skřidlicí pokryti, mit
Schiefer decken. — co: střechu. Na Ostrav.
Tč.

Uškřinouti, vz Uskřípnouti.

Uškřítaný; -án, a, o = umouněný, ušmou-
raný, zvl. o dětech, schmutzig, beschmiert,
Mor. Vck.

Uškrkati, uškrknouti, knul a kl, ut, utí,
durch Streichhölzchen hervorbringen. — co:
oheň Na Ostrav. Tč.

Uškrnouti se, ul, utí = ušklebiti se, za-
škarediti se. Koll. Vz Uškrvati se.

Uškrobati = uškrábati. Na Mor. a ve
Slez. Tč.

Uškrobení, n., die Stärkung.

Uškrobenosť, i, f., die Steifheit. Řeč
plná u-sti. Obrana čes. duch.

Uškrobený; -en, a, o, gestärkt,

Uškrobiti, il, en, ení; uškrobovati, stär-
ken. — co: košile. — co čím: prádlo do-
brým škrobem.

Uškrouknouti se, kl, utí, anfahren. —
se na koho = utrhnouti se, brouknouti. Us.
u Jilemn. Ktk.

Uškrpati, abschaben. — co: podešvu
(šoupaje nohama ošoustati, roztrhati). Na
Ostrav. Tč.

Úškrt, u, m. = kotouček kožený mající
uprostřed díru, kterou se na stěžeje navlíkne,
aby dvéře se zdvihly a nevrzaly. Jg. Cf.
Ušket.

Uškrtiti, škrť, il, cen, ení; uškrcovati,
erwürgen, erdrosseln. — co: mlýn. Vz Mlýn.
— koho, se. Sych. Ros. — čím: provazem.
Us. — se komu. Uvázané tele se jim u-lo.
Us Sd. — co na kom. Přece jsem to na
něm u-til (ze zboží smlouvaje jsem mu utrhl
a laciněji koupil). Us. u Rychn.

Úškrtnice, f., pl. = kolečka z kůže, která
přitužují kosíř na čípku, skrz který jde zá-
vlačka, Lederfleckchen an der Sense. Us.
Plaňan.

Uškrtnouti, tnul a tl, ut, utí = upích-
nouti, uškrábnouti, ritzen, -stechen. — koho,
se. Ros., Jg. — čím: nožem. U. slovo perem,
wegstreichen. Us. Tč.

Uškrubiti = uškrobiti. Ve Slez. Tč.

Uškřupati se na čem, genug beissen.
Na Ostrav. Tč.

Uškrvati se, uškrvnouti se, ul, utí; uškr-
vovati = usmívati se, uškeriti se, lächeln,
schmunzeln. — se čemu. Kupec se tomu
uškrnul. Aesop. — se nad čím: nad něčí
záhubou. Ben. — se čím. Ústy mluvila
hudě a smilně se jim uškrvujíc. Št.

Uškubati, vz Ušklubnouti.

Úškubek, bku, m, etwas Abgezwicktes.
Dch.

Uškubnutí, n., die Abrupfung, Abzu-
pfung. Us.

Ušklíbnutý; -ut, a, o, abgerupft, abge-
zupft. Us.

Uškvařený; -en, a, o, geröstet. Stará ve-
domkyňa obrátila u-nú tvár proti nim. Dbš.
Sl. pov. 1. 22. II. sádlo, houska.

Uškvařiti, il, en, ení; uškvařovati =
škvařením upéci, usmažiti, rösten, schmoren,
ab-, durchprägeln. — co kde: sádlo v pe-
káči. U. něco nad ohněm. Us. Tč. Několik
vajíček na másle u. Sk. — se čím, Ros.,
horkem.

Uškvířiti, il, en, ení = opáliti, absengen.
Uškvířený člověk sluncem opálený; hla-
dem umořený. Us.

Uškvrčeti, el, ení, knurren. — se. Co se
to dítě uškvrčelo, než usnulo. Na Mor. Tč.
— se na koho. Ten pes se dost na nás
uškvrčel. Ib.

Uškvrkati, prasseln. Nech máslo se topí
až uškvrká. Na Ostrav. Tč.

Uškvrknouti, knul a kl, utí, uškvrčeti,
el, ení, anbrennen. Ros. Vz Ušvrkati.

Ušlahati = ušlehati. Na Mor. Tč.

Ušlachtilý = ušlechtilý. Slov. Šd.

Ušlak, u, m. Než to známe, že to město
při sobě mořských portuov ani dunajských
ušlakuov nemá, kteréžby bohaté clo přiná-
šely. Arch. IV. 478.

Ušlamtati, abschlampern. — co kde:
šat, se v blátě. Us. na Ostrav. Tč.

240*