Předchozí (458)  Strana:459  Další (460) |
|
|||
459
|
|||
|
|||
(Tč. ) U. si řečí, zdvíháním. Lis. — jak dlou-
ho. Ovšem viece sú prospěli jeho choti a sobě u-li do smrti. Hus I. 257. Ani na nich mělo co uškozeno býti i od žádného člo- věka už do tří let, Půh. I. 334. — komu kde: Bl., v živnosti, v polích, v lese. Uškodník, a, m. = uškoditel.
Uškopiti, il, en, ení = odciziti, entwen-
den. Plk. Uškorpiti, il, en, ení = uvaditi, ukřičeti,
Einen müde o. todt zanken. — koho, Jg., se. D. Uškortati; uškortnouti, ul a tl, ut, utí;
uškortávati = ustrouhati, abschaben, ab- kratzen. — co odkud: kus těsta z díže
(s díže). Jg. — čeho (částku) Uškoudlý = zhubenělý, ve tváři spadlý,
abgemartert. Us. Úškovati, Oehrlein machen. — co: jehly
(úška jim dělati). Na Mor. Tč. Úškovatý, geöhrt.
Úškovice, vz Ouškovice.
Uškození, n. = ublížení, das Schaden,
die Zufügung des Schadens, die Beeinträch- tigung, Beleidigung. V. Pro u. a všecky ne- duhy ten lék jest. Berg. Ačkoli mnozí z pří- tomných Němců, pošramoceni byli, zůstal kníže se svými Čechy bez u. Ddk. III. 48. Uškozený; -en, a, o, beschädigt. D
Uškrábati a uškrabati, uškrábnouťi, bnul
a bl, ut, utí = škrábnutím čáru udělati, ritzen, aufritzen, aufschärfen; odškrábnouti, abreis- sen, ab-, wegkratzen. — co, koho. Tys ho uškrábl. Ros. — se oč: o hřebík. D. — čím. U. koho nehtem. Jedním škrábnutím mnoho neuškrábneš. Jg. — komu co: sobě = pod palec schovati, Geld auf den Schwanz schlagen. Jg. — koho, se kde: za uchem se uškrabovati. Us. Uškrábl se na tváři. Us. — co, čeho nač, k čemu. Uškrabl bram- borů, hrnec, bramborů na oběd, k obědu. Úškrabek, bku, úškrabeček, čku, m. =
co se uškrábe, das Abschabsel; zvláště od nevěrných čeledínů v koupi pro pána na svou stranu uhospodařený peníz, schoř, der Schwänzelpfennig. D. — Jg. Uškrcení, n., die Erwürgung. Jg.
Uškrcený; -en, a, o, erwürgt.
Uškrcovati, vz Uškrtiti.
Uškřidlicovati = skřidlicí pokryti, mit
Schiefer decken. — co: střechu. Na Ostrav. Tč. Uškřinouti, vz Uskřípnouti.
Uškřítaný; -án, a, o = umouněný, ušmou-
raný, zvl. o dětech, schmutzig, beschmiert, Mor. Vck. Uškrkati, uškrknouti, knul a kl, ut, utí,
durch Streichhölzchen hervorbringen. — co: oheň Na Ostrav. Tč. Uškrnouti se, ul, utí = ušklebiti se, za-
škarediti se. Koll. Vz Uškrvati se. Uškrobati = uškrábati. Na Mor. a ve
Slez. Tč. Uškrobení, n., die Stärkung.
Uškrobenosť, i, f., die Steifheit. Řeč
plná u-sti. Obrana čes. duch. Uškrobený; -en, a, o, gestärkt,
Uškrobiti, il, en, ení; uškrobovati, stär-
ken. — co: košile. — co čím: prádlo do- brým škrobem. |
Uškrouknouti se, kl, utí, anfahren. —
se na koho = utrhnouti se, brouknouti. Us. u Jilemn. Ktk. Uškrpati, abschaben. — co: podešvu
(šoupaje nohama ošoustati, roztrhati). Na Ostrav. Tč. Úškrt, u, m. = kotouček kožený mající
uprostřed díru, kterou se na stěžeje navlíkne, aby dvéře se zdvihly a nevrzaly. Jg. Cf. Ušket. Uškrtiti, škrť, il, cen, ení; uškrcovati,
erwürgen, erdrosseln. — co: mlýn. Vz Mlýn. — koho, se. Sych. Ros. — čím: provazem. Us. — se komu. Uvázané tele se jim u-lo. Us Sd. — co na kom. Přece jsem to na něm u-til (ze zboží smlouvaje jsem mu utrhl a laciněji koupil). Us. u Rychn. Úškrtnice, f., pl. = kolečka z kůže, která
přitužují kosíř na čípku, skrz který jde zá- vlačka, Lederfleckchen an der Sense. Us. Plaňan. Uškrtnouti, tnul a tl, ut, utí = upích-
nouti, uškrábnouti, ritzen, -stechen. — koho, se. Ros., Jg. — čím: nožem. U. slovo perem, wegstreichen. Us. Tč. Uškrubiti = uškrobiti. Ve Slez. Tč.
Uškřupati se na čem, genug beissen.
Na Ostrav. Tč. Uškrvati se, uškrvnouti se, ul, utí; uškr-
vovati = usmívati se, uškeriti se, lächeln, schmunzeln. — se čemu. Kupec se tomu uškrnul. Aesop. — se nad čím: nad něčí záhubou. Ben. — se čím. Ústy mluvila hudě a smilně se jim uškrvujíc. Št. Uškubati, vz Ušklubnouti.
Úškubek, bku, m, etwas Abgezwicktes.
Dch. Uškubnutí, n., die Abrupfung, Abzu-
pfung. Us. Ušklíbnutý; -ut, a, o, abgerupft, abge-
zupft. Us. Uškvařený; -en, a, o, geröstet. Stará ve-
domkyňa obrátila u-nú tvár proti nim. Dbš. Sl. pov. 1. 22. II. sádlo, houska. Uškvařiti, il, en, ení; uškvařovati =
škvařením upéci, usmažiti, rösten, schmoren, ab-, durchprägeln. — co kde: sádlo v pe- káči. U. něco nad ohněm. Us. Tč. Několik vajíček na másle u. Sk. — se čím, Ros., horkem. Uškvířiti, il, en, ení = opáliti, absengen.
Uškvířený člověk sluncem opálený; hla- dem umořený. Us. Uškvrčeti, el, ení, knurren. — se. Co se
to dítě uškvrčelo, než usnulo. Na Mor. Tč. — se na koho. Ten pes se dost na nás uškvrčel. Ib. Uškvrkati, prasseln. Nech máslo se topí
až uškvrká. Na Ostrav. Tč. Uškvrknouti, knul a kl, utí, uškvrčeti,
el, ení, anbrennen. Ros. Vz Ušvrkati. Ušlahati = ušlehati. Na Mor. Tč.
Ušlachtilý = ušlechtilý. Slov. Šd.
Ušlak, u, m. Než to známe, že to město
při sobě mořských portuov ani dunajských ušlakuov nemá, kteréžby bohaté clo přiná- šely. Arch. IV. 478. Ušlamtati, abschlampern. — co kde:
šat, se v blátě. Us. na Ostrav. Tč. 240*
|
||
|
|||
Předchozí (458)  Strana:459  Další (460) |