sb157-05 0..8296

460

Ušlapání, n., das Niedertreten.

Ušlapaný; -án, a, o, ab-, niedergetreten.
Cesta byla u-ná od samého Krista pána. Sš.
P. 27. (4. ). Ode mlýna k hájíčku cesta u-ná;
kdo tu cestu ušlapal, ten mynářku miloval.
Sš. P. 128. — čím: kopyty koňskými. Ddk.
II. 203.

Ušlapati; ušlapiti, il, en, ení; ušlápnouti,
ul a ušlápl, ut, utí; ušlapávati, ušlapovati =
šlapnutím uraziti, durch's Treten verletzen,
treten; sešlapati, šlapáním stlačiti, utrhnouti,
niedertreten, zusammendrücken durch's Tre-
ten, eintreten, einstampfen, abtreten, ab-
reissen. Jg. — co, koho: hada, cestu. U.
dlouhý šat. Us. Tč. Okolo Holodan chodní-
ček jako dlaň; a kdo ho ušlapal ? Syneček
choďa tam. Sš. P. 129. — co, koho kam:
V nohu. Ros. Okolo Hovoran chodníček
jako dlaň. Ja (k)do že ho ušlapal? Švarný
šohaj choďa k nám ušlapal ho pod naše
okénko. Brt. P. 57. — co čím: trávu tancem,
Ros., zelí nohama. — co, koho jak, kde,
kam čím. Někoho až do smrti (šlapáním
usmrtiti). Ros. Zelí v sudu, do sudu nohama.
K smrti někoho u. Us. Dch. A zem na něm
ula. Er. P. 486. — co pro koho: cestičku
pro Hančičku. Er. P. 79. —se čeho kde.
U-pal se dost bláta na světě. Us. Tč. — co
komu: dva prsty. Ros. Ušlápl mu podpa-
tek; Kráva si ušlápla kus provazu; U-pal
mu cestu (= pomohl mu). Us. Šd., Hš. Dy-
bych já věděla, či nevěsta budu, ušlapala
bych si cestu k tomu domu. Sš. P. 335. —
se, sich auf den Fuss treten; u. = uprdnouti
se. Us. u Něm. Brodu. Brnt.

Úšlapek, pku, m. = ušlápnutý kus ně-
čeho, ein abgetretenes Stück. Zlob., Šp.

Ušlapiti, vz Ušlapati.

Ušlapovati, vz Ušlapati.

Ušlažiti = ušlehnouti bičem. Na Mor. Vck.

Ušlehati; ušlehnouti, hnul a hl, ut, utí
= šlehnutím uraziti, mit der Peitsche ab-,
weghauen; šlehnutím raniti, udeřiti, einen
Hieb mit der Peitsche versetzen, hauen;
umrskati, zu Tode geissein, peitschen. Us.

— co odkud: větev se stromů, čím: bi-
čem. — koho kam: v tvář, do oka. Us.

— jak: až do smrti. Ros.

Ušlechtění, n., die Veredlung. U. srdce.

Ušlechtěný; -en, a, o, veredelt, verfei-
nert. U. vlna, Techn., ovce, Šp., jinoch,
mysl, mravy, řeč. Us. Vz Ušlechtilý.

Ušlechtile = ušlechtilým způsobem, edel,
auf edle Art. — U. = ozdobně, zierlich. V.

— U. = pěkně, schön, herrlich. U. něco roz-
děliti. Kom. Těm u. oděným kvítkům rov-
nati se nemohou. BR. II. 30. b.

Ušlechtilec, lce, m., ein edler Mann. Rk.

Ušlechtílek, lka, m. = ušlechtilý (s pří-
hanou), eleganter Herr, die Zierpuppe. Nej.

Ušlechtilosť, i, f., edles Wesen, die Fein-
heit, Zierlichkeit, der Adel. U. mravů, roz-
umu, Aqu., rodu, Troj., duše. Jg. U. rodu
m smýšlení zůstává si stejná. Podlipská.
Kvítí, jehož u. nad Šalamounovu slávu vy-
stavuje. BR II. 249. Kníže Břetislav při
u-sti duše své nebyl pamětliv vášnivosti
srdce lidského. Ddk. IV. 79.

Ušlechtilý = přednejší, vzácnější, edel,
adelich. U. pokolení lidské, Kom., stvoření.

Štelc. Byly tam paní a panny u-lé v hojném
komonstvu. Pal. Dj. IV. 2. 102. Neb kto
jest v starém zákone nad Davida u-ší král?
Hus I. 441. Hrdlička jest pták ušlechtilý.
Us. — čím. Žena urozením u. Pulk. — U.
o věcech = obzvláštní, znamenitý, výborný,
edel. U. dary boží. Kom., sochy, Ben. V.,
vtip, masť, feine Salbe, Sal. 83 20., žíla,
lebenswichtige A., Ib. 87., víno (Edelwein,
Šk. ), uznalosť, zjev, ovoce. Dch. Také mnozí
páni zpupné statky své podávali králi v u-lá
manství (feuda nobilia, Edellehen). Pal. Dj.
II. 2. 386. U. jablko, BO., štěp atd. Us. Bis-
sus jest plátno velmě u-lé, bielé a tenké;
Cyprus jest ostrov, v němž jsú kořenové
vinní přeušlechtilí, jenž nesú veliké hrozny
vinné. Hus II. 239., III. 21. (Tč. ). V zahra-
dách pěstují se stromy u-lé, šp. prý m.:
štěpné, ovocné, ale toto mínění jest chybné,
vz předcházející příklady. — k čemu. Voda
jest ze všech nejušlechtilejší k očím. Čern.
— U. zvl. s ponětím tenkosti, měkkosti, ne-
důtklivosti, edel, fein. U. dílo pavouka, ko-
zlíkové, Jel., údy těla lidského, Ras., věk,
dítky, Us., mravy. D. Velmi u-lým železcem
vyňal obě oči (fein). GR. — U. s ponětím
pěknosti, krásy = spanilý, zdárný, schön,
hold, herrlich. U. mládenec, panna, V., tělo,
způsoba. Troj. Duše věrná, jenž právě Boha
miluje, tak jest u-lá a rozkošná... Hus III.
38. — v čem. Ve svém panenství u-lá. Er.
P. 31. 1. — U. = ozdobný, zierlich. V. U.
řeč, D., město, Troj., jazyk slovanský. Háj.
U. sieň. GR. — čím. Vlasové zlatostkvě-
ním u. Troj. — U. s ponětím slušnosti,
mravné dobroty, ctnosti, edel, anständig. U.
mysl, D.; u. mysli býti. Jel. U. zápas. Dch.
Od otce přiučil se způsobům u-lým a mravu
dvorskému. Ddk. II. 100. U. chování, Dch.,
srdce. Tč.

Ušlechtiti, il, ěn, ění; ušlechťovati =
ušlechtilým učiniti, veredeln. Vz Ušlechtilý.

— co: ovoce. D. Bóh člověka u-til. Hus II.
266. — co čím: strom štěpováním u. U.
své srdce dbáním mateřské řeči. Us. Tč. —
co proč: něčí chuť pro krásu u. Krok. —
se. Us. Ddk. V. 116.

Ušlechťování, n. U. vína, die Weinver-
edlung. Šk. U. rostlin. Vz Schd. II. 242.

Ušleptati se, sich ausstannneln. U-li sa,
až to vyšeptali. Na Slov. Tč.

Ušlosť, i, f. = mdloba od ujití se, Mü-
digkeit vom Gehen. Jg. — U. = utečení,
die Flucht. Jg. — U. = nouze, bída, Noth,
Schön. — U. cesty (ušlapání), die Abgetre-
tenheit des Weges. Jg.

Ušlundrati, beschmutzen. — co, se kde:
ve vodě, v blátě. Us. Tč.

Ušlý = kdo ušel, utekl, flüchtig. Jel. —
odkud. Měšťan z Athen ušlý. Karyon.
Dlužník od práva u. Pr. měst. Máť jest ona
řeka, která navracuje ušlú mladosť. Jel. En.
m. 16. U. zisk, entgangener Vortheil o. Ge-
winn. J. tr. — U. = od chůze mdlý, müde,
ermüdet vom Gehen. Jste-li ušli, vylezte si
na vůz. Němc. — čím: dalekou chůzí. Us.

— jak: až do ustání. Vz Ustání. Sych. —
U. cesta (ušlapaná), abgetreten. Zlob. — U.
= opilý, betrunken. Us. u Chrud. Kd. Vz
Opilý. Zlob.



	460

	Ušlapání, n., das Niedertreten. Ušlapaný; -án, a, o, ab-, niedergetreten. Cesta byla u-ná od samého Krista pána. Sš. P. 27. (4. ). Ode mlýna k hájíčku cesta u-ná; kdo tu cestu ušlapal, ten mynářku miloval. Sš. P. 128. — čím: kopyty koňskými. Ddk. II. 203. Ušlapati; ušlapiti, il, en, ení; ušlápnouti, ul a ušlápl, ut, utí; ušlapávati, ušlapovati = šlapnutím uraziti, durch's Treten verletzen, treten; sešlapati, šlapáním stlačiti, utrhnouti, niedertreten, zusammendrücken durch's Tre- ten, eintreten, einstampfen, abtreten, ab- reissen. Jg. — co, koho: hada, cestu. U. dlouhý šat. Us. Tč. Okolo Holodan chodní- ček jako dlaň; a kdo ho ušlapal ? Syneček choďa tam. Sš. P. 129. — co, koho kam: V nohu. Ros. Okolo Hovoran chodníček jako dlaň. Ja (k)do že ho ušlapal? Švarný šohaj choďa k nám ušlapal ho pod naše okénko. Brt. P. 57. — co čím: trávu tancem, Ros., zelí nohama. — co, koho jak, kde, kam čím. Někoho až do smrti (šlapáním usmrtiti). Ros. Zelí v sudu, do sudu nohama. K smrti někoho u. Us. Dch. A zem na něm ula. Er. P. 486. — co pro koho: cestičku pro Hančičku. Er. P. 79. —se čeho kde. U-pal se dost bláta na světě. Us. Tč. — co komu: dva prsty. Ros. Ušlápl mu podpa- tek; Kráva si ušlápla kus provazu; U-pal mu cestu (= pomohl mu). Us. Šd., Hš. Dy- bych já věděla, či nevěsta budu, ušlapala bych si cestu k tomu domu. Sš. P. 335. — se, sich auf den Fuss treten; u. = uprdnouti se. Us. u Něm. Brodu. Brnt. Úšlapek, pku, m. = ušlápnutý kus ně- čeho, ein abgetretenes Stück. Zlob., Šp. Ušlapiti, vz Ušlapati. Ušlapovati, vz Ušlapati. Ušlažiti = ušlehnouti bičem. Na Mor. Vck. Ušlehati; ušlehnouti, hnul a hl, ut, utí = šlehnutím uraziti, mit der Peitsche ab-, weghauen; šlehnutím raniti, udeřiti, einen Hieb mit der Peitsche versetzen, hauen; umrskati, zu Tode geissein, peitschen. Us. — co odkud: větev se stromů, čím: bi- čem. — koho kam: v tvář, do oka. Us. — jak: až do smrti. Ros. Ušlechtění, n., die Veredlung. U. srdce. Ušlechtěný; -en, a, o, veredelt, verfei- nert. U. vlna, Techn., ovce, Šp., jinoch, mysl, mravy, řeč. Us. Vz Ušlechtilý. Ušlechtile = ušlechtilým způsobem, edel, auf edle Art. — U. = ozdobně, zierlich. V. — U. = pěkně, schön, herrlich. U. něco roz- děliti. Kom. Těm u. oděným kvítkům rov- nati se nemohou. BR. II. 30. b. Ušlechtilec, lce, m., ein edler Mann. Rk. Ušlechtílek, lka, m. = ušlechtilý (s pří- hanou), eleganter Herr, die Zierpuppe. Nej. Ušlechtilosť, i, f., edles Wesen, die Fein- heit, Zierlichkeit, der Adel. U. mravů, roz- umu, Aqu., rodu, Troj., duše. Jg. U. rodu m smýšlení zůstává si stejná. Podlipská. Kvítí, jehož u. nad Šalamounovu slávu vy- stavuje. BR II. 249. Kníže Břetislav při u-sti duše své nebyl pamětliv vášnivosti srdce lidského. Ddk. IV. 79. Ušlechtilý = přednejší, vzácnější, edel, adelich. U. pokolení lidské, Kom., stvoření.	Štelc. Byly tam paní a panny u-lé v hojném komonstvu. Pal. Dj. IV. 2. 102. Neb kto jest v starém zákone nad Davida u-ší král? Hus I. 441. Hrdlička jest pták ušlechtilý. Us. — čím. Žena urozením u. Pulk. — U. o věcech = obzvláštní, znamenitý, výborný, edel. U. dary boží. Kom., sochy, Ben. V., vtip, masť, feine Salbe, Sal. 83 20., žíla, lebenswichtige A., Ib. 87., víno (Edelwein, Šk. ), uznalosť, zjev, ovoce. Dch. Také mnozí páni zpupné statky své podávali králi v u-lá manství (feuda nobilia, Edellehen). Pal. Dj. II. 2. 386. U. jablko, BO., štěp atd. Us. Bis- sus jest plátno velmě u-lé, bielé a tenké; Cyprus jest ostrov, v němž jsú kořenové vinní přeušlechtilí, jenž nesú veliké hrozny vinné. Hus II. 239., III. 21. (Tč. ). V zahra- dách pěstují se stromy u-lé, šp. prý m.: štěpné, ovocné, ale toto mínění jest chybné, vz předcházející příklady. — k čemu. Voda jest ze všech nejušlechtilejší k očím. Čern. — U. zvl. s ponětím tenkosti, měkkosti, ne- důtklivosti, edel, fein. U. dílo pavouka, ko- zlíkové, Jel., údy těla lidského, Ras., věk, dítky, Us., mravy. D. Velmi u-lým železcem vyňal obě oči (fein). GR. — U. s ponětím pěknosti, krásy = spanilý, zdárný, schön, hold, herrlich. U. mládenec, panna, V., tělo, způsoba. Troj. Duše věrná, jenž právě Boha miluje, tak jest u-lá a rozkošná... Hus III. 38. — v čem. Ve svém panenství u-lá. Er. P. 31. 1. — U. = ozdobný, zierlich. V. U. řeč, D., město, Troj., jazyk slovanský. Háj. U. sieň. GR. — čím. Vlasové zlatostkvě- ním u. Troj. — U. s ponětím slušnosti, mravné dobroty, ctnosti, edel, anständig. U. mysl, D.; u. mysli býti. Jel. U. zápas. Dch. Od otce přiučil se způsobům u-lým a mravu dvorskému. Ddk. II. 100. U. chování, Dch., srdce. Tč. Ušlechtiti, il, ěn, ění; ušlechťovati = ušlechtilým učiniti, veredeln. Vz Ušlechtilý. — co: ovoce. D. Bóh člověka u-til. Hus II. 266. — co čím: strom štěpováním u. U. své srdce dbáním mateřské řeči. Us. Tč. — co proč: něčí chuť pro krásu u. Krok. — se. Us. Ddk. V. 116. Ušlechťování, n. U. vína, die Weinver- edlung. Šk. U. rostlin. Vz Schd. II. 242. Ušleptati se, sich ausstannneln. U-li sa, až to vyšeptali. Na Slov. Tč. Ušlosť, i, f. = mdloba od ujití se, Mü- digkeit vom Gehen. Jg. — U. = utečení, die Flucht. Jg. — U. = nouze, bída, Noth, Schön. — U. cesty (ušlapání), die Abgetre- tenheit des Weges. Jg. Ušlundrati, beschmutzen. — co, se kde: ve vodě, v blátě. Us. Tč. Ušlý = kdo ušel, utekl, flüchtig. Jel. — odkud. Měšťan z Athen ušlý. Karyon. Dlužník od práva u. Pr. měst. Máť jest ona řeka, která navracuje ušlú mladosť. Jel. En. m. 16. U. zisk, entgangener Vortheil o. Ge- winn. J. tr. — U. = od chůze mdlý, müde, ermüdet vom Gehen. Jste-li ušli, vylezte si na vůz. Němc. — čím: dalekou chůzí. Us. — jak: až do ustání. Vz Ustání. Sych. — U. cesta (ušlapaná), abgetreten. Zlob. — U. = opilý, betrunken. Us. u Chrud. Kd. Vz Opilý. Zlob.