sb157-05 0..8296

4 62

Ušpintati = ušpiniti, beschmutzen. Ros.

Ušpížiti, il, en, ení = uložiti, einsam-
meln. — co kde: v stozích. Mus.

Ušpláchaný; -án, a, o, vz Ušpláchati. To
víno je z cesty v bečce, v sudě ještě u-né.
Mor. Šd.

Ušpláchati, ušplechati (na Slov. ), ušplí-
chati, ušplechtati, ušplíchnouti, chnul a chl,
ut, utí = pošplíchati, bespritzen. — koho
čím: vodou. — čeho: vody (částku vody
rozliti). Us. — se = šplícháním umáčeti,
sich bespritzen. — se kde: ve vodě. Us.
Tč. Víno v sudě cestou se celé ušplíchá.
Us. Šd.

Ušplhnouti, hnul a hl, utí, entschlüpfen.

— komu odkud: ryba mi z ruky ušplhla.
Na Ostrav. Tč.

Ušplíchati, vz Ušpláchati.

Ušpluhnouti = ušplhnouti. — komu od-
kud kam. On ušpluhnul mu z ruky na
zem, do vody. Na Ostrav. Tč.

Ušplundati, vz Ušprundati.

Ušporati, ušpárati, erstochern. — co
čím: dírku šparákem. Na Ostrav. Tč.

Ušpořiti = uspořiti. — co čím. Ten
groš je dobře utracen, jímž se čtyři ušpoří.
Us. Tč.

Ušpráchati a užbráchati = poneřáditi,
besudeln, bemachen. Ros. — se kam. Jeden
vzal palcát nad hrobem Jana Žižky a na ten
hrob se ušpráchal nestoudně. Dač. I. 191.

Ušprtati, ušprtnouti = ušplhnouti. —
komu odkud. Úhoř mu ušprtl z ruky. Na
Ostrav. Tč. — U., rollen machen, drehend
stossen. — co čím: krejcar prsty. Na Ostrav.
Tč.

Ušprundalý, beschmutzt. Panny u. Št.
Vz Ušprundati.

Ušprundati se, ušplundati se = ušplí-
chati se, umáčeti, umazati se, sich bespritzen,
beschmutzen. Us. Vz Ušprundalý.

Ušprymovati, Scherze treiben. — se
s kým. Us. Tč.

Ušpuliti, il, en, ení. — co: hubu, den
Mund rümpfen.

Ušpunkaný; -án, a, o = zašpiněný, be-
schmutzt. Na Mor. Bkr.

Ušpuntiti, ušpuntovati, verkorken. — co:
sklenici. Us Tč.

Ušramotiti se kde, sich satt lärmen. Na
Mor. Tč.

Ušrotovati, schroten. — co jak: ječmen
na hrubo Us. Tč.

Ušroubovati co, anschrauben. Ros.

Úšť, ě, f., Auscha, mě v Litoměřicku.
PL. Vz Úštěk.

Ušta, vz Pyskatý.

Uštachetovati, mit Stacketen versehen.

— co: plot. Na Mor. Tč.

Ušťárati se nad čím, sich satt grübeln.
Na Mor. Tč.

Ušťastniti, uštěstiti, il, ěn, ění = šťast-
ným učiniti, beglücken. — koho čím: dary,
láskou. — co komu: život. Jg.

Uštěbetati se, sich satt zwitschern. Us.

Uštědřitel, e, m, der Geber. Měst. bož.
I. 220.

Uštědřitelka, y, f., die Geberin. Jg.

Uštědřiti, il, en, ení; uštědřovati = ště-
dře uděliti, reichlich geben, spendiren. —

komu co. Us. Dch. — komu čeho. Sych.,
Č. By nám u-la koledy. Kld. ván. Které
(milosti) vám Bůh dobrotivě u-dřuje beze
všech zásluh vašich. Sš. II. 95. — se = ště-
drým se učiniti (přes kapsu se uhoditi), frei-
gebig werden. Ros., Sych., Leg. — co komu:
korunu. Ddk. II. 55. Úkonu či ději, jejž vy-
konávati měli, povahu oběti u-dřil. Sš. L.
197. — co jak. Bůh podlé dobrolíbeznosti
své a podlé svobodného volení zámluvy svoje
uštědřuje; Skrze ducha sv. nám Bůh dary
dotčené u-dřuje: Podlé daru, jenž mu milo-
stivě bez zásluhy uštědřen byl; Kterou (svá-
tosť) jim vzkládáním rukou u. zamyslili;
Bůh všem lidem po částech toliko a po míře
dary ducha sv. uštědřuje. Sš. 1. 99., 141.,
II. 104., Sk. 98., J. 62. (Hý). — kdy. Ves
Knínice, kdež již r. 1095. tamějšímu farnímu
kostelu za příležitosti svěcení jeho dva lány
rolí i s poplatníkem byla u-la. Ddk. II 431.
Někteří berou slova ta o milostech za to-
hoto života skrze evangelium uštědrovaných.
Sš. Sk. 41. Doba, v niž milosť a apoštol-
ství mu (Pavlovi) uštědřeno bylo; Hermes,
praefekt římský, za Trajana na den křestu
svého svým 12: 30 otrokům svobodu uštědřil.
Sš. 11. 13., 139. (Hý. ). — proč. Poněvadž
skrze ni (modlitbu) se darové ducha sv.
uštědřují. Sš. II. 159. — kde. Příhodno bylo,
aby se v Jerusalemě duch sv. lidstvu u-il;
Ve věcech k Bohu se odnášejících mně mi-
losť Kristova ušlechtilého zdaru u-la. Sš. Sk.
7., I. 142. (Hý. ).

Úštěk, a, m. (Úšť, Úští), Auscha, v Če-
chách. Rk, Šm. Vz S. N., Tk. IV. 414.

Uštěkati se, sich satt bellen; uštěkovati,
jede Weile aufbellen. Us. Tč.

Uštěpačný, bissig. Strany pořekadel vz
Jazyk, Špička, Úštěpek.

Úštěpek, vz Úštipek.

Uštěpovati co čím, zu Ende steppen.
Us., Tč.

Úštěrbek, bku, m., vz Úchabek.

Uštěrbiti, il, en, ení, uštěrbovati, schartig
machen. Na Ostrav. Té. — čím čemu. Ale
tím celitosti a pravosti a přesnotě listu
v nejmenším se neuštěrbuje. Sš. I. 16.

Uštěrbování, n. Tenkráte již nějakých
u. pozoroval. Sš. II. 3. Vz Uštěrbiti.

Úštěrkati se čím kde: ořechy v kapse,
klappern lassen. Na Ostrav. Tč.

Úštěstiti, il, ěn, ění. — se komu, glü-
cken. Us. Tč.

Úštětice, Úštice, dle Budějovice, Ausch-
titz, ves v Neveklovsku. Vz S. N.

Uštětkovati, mit der Weberbürste durch-
bürsten. Na Ostrav. Tč.

Úští, n., vz Úštěk.

Uštice, e, f. = nádoba s uchy, ein Ge-
schirr mit Henkeln. — Ú., vz Úštětice.

Uštíček, vz Úšeť.

Uštiji, vz Uscati.

Úštik, u, m., der Biss. Proti u-kům ha-
dím: Kdo na vztýčeného hada pohleděl, od
ú-ku uléčen byl. Sš. Sk. 290., J. 53. (Hý. ).
— Ú. = úštipek. Není tajno, jaký úštik ne-
boli úštipek na mú ženu udělal. NB. Tč. 245.

Uštíkati, vz Ušťknouti.

Uštiknouti, vz Ušťknouti.