sb157-05 0..8296

463

Úštip, u, m. = žert, der Scherz. Pově-
děno úštipem, chyť se toho dovtipem. Č.
M. 88. — Ú., rother Fleck nach dem Bisse,
Stiche, die Quarl.

Uštipací kleště, Kneip-, Reisszange. No-
mencl.

Uštipáček, čka, m. = posměváček, der
Spötter, Spottvogel. D., Lom.

Uštipačka, y, f., die Spötterin.

Uštipačne, úštipačně = posměšně, ehren-
rührend, spottend. U. utrhati, V., o někom
mluviti. Us. — Jg.

Uštipačnosť, i, f, uštipačnosť = úsměšky,
das Spotten, die Spötterei. Jg.

Uštipačný, úštipačný = posměvačný,
úsměšný, utrhavý, důtklivý, spöttisch, ehren-
rührig, schimpfend, Schimpf-, Stichel-, Spott-.
Úštipačna řeč, V., uštipačná řeč, báseň, Sych.,
slova. Kom. Slovy uštipačnými někoho do-
jímati. Sych. U. člověk. — Jg.

Uštípání, n., vz Uštípnutí.

Uštípaný, vz Uštípnutý.

Uštípati; uštípnouti, pnul a pl, ut, utí;
uštipovati = štípnutím kousek utrhnouti, ab-
kneipen, abreissen, štípnutím raniti, umrtviti,
beissen, kneipen, stechen, zu Tode stechen,
erbeissen; uštipačně utrhati, spotten, sticheln;
se = koupati se, sich beissen. — co, koho:
kus dřeva. Us. Uštípne ho štír, V., had. Ros.,
sršeň, včela, husa, blecha. Us. Mouchy by
ho uštípali. Us. Šd. Je nemocný, uštípla ho
blecha (= nic mu není). Šd. Píše nás neprávě
uštipuje. Arch. V. 308. Ten kohout ho uští-
pal (umrtvil). U. koho = úštipečně trhati.
V. — koho jak. Had až do smrti ji uštípl.
Štelc. Hadové kúzedlníka do smrti u-li. Pass.
mus. 349. Jedním krátem kus pelena u. Jg.
— koho kam. Šla kuřička na jarmark,
uštipil ji v řiť chrobák. Slez. Šd. — koho
kde: po krčmách, na branách. NB. Tč. 245.
Netřeba nás v tom u. Arch. I. 362., 380. —
čím: hřebíky kleštěmi, dříví sekerou, ně-
koho nehty. — čeho: chleba, uštipovati
(kousek po kousku). — co, čeho od čeho.
Mnoho třísek od klády. Jg. — komu na
čem. Posieláš mi přiepisy listóv Klenov-
ského a Kocovského, v nichž lživé mi ušti-
pují na mé cti svú smyšlenú a nedóvodnú
lží. Arch. III. 371.

Uštipavosť, i., f., die Neckerei, Stichelei.
Potom dělal si král o tom žerty ač ne bez,
u-sti. Pal. Dj. IV. 2. 79.

Uštipavý = uštipačný. Ros., Dač. II. 14.

Úštipečně atd., vz Uštipačně.

Úštipečnosť, i, f. = uštipačnosť.

Úštipečný, spöttisch. Vz Uštipačný.

Úštipek, pku, m. = něco uštípnutého, das
Abgezwickte, Abgekneipte, Abgespaltene.
Us. — Úštipky = přeháňky, poslíčky, pří-
šlehy, zvěstujíeí bolesti před porodem, die
Rüpfer. Us. — Ú. svědomí, Gewissensbisse,
m. Šm. — Úštipek a pl. úštipky = štiplavá
slova, die Stichelei, Neckerei, Spötterei, der
Spott. V. Ú. — důtka, úsměšky, pošměšky,
úšklibky, uštipačnosť, špičky. D. Ú-ky sná-
šeti. Záv. S ú-ky na koho dorývati, Flav.,
dotírati. Us. Uštipků rozličných pocítiti:
S ú-ky se potkati. Rvač. A ty vždy, Blažku,
s ú-pkem mluvíš. NB. Tč. 235. Tolik vložil

ú-pků doskočných do listu svého, že.. Pal.
Dj. IV. 2. 399. U. jedovatý. Kom. Jestliže
co v řečňování kratochvilného přiměšuješ,
žerty ať jsou, ne úštipky. Kom. Má úštipky
co palice. Vz Hrubý, Uštěpačný. Č.

Uštipiti, il, en, ení = uštknouti, uštipnouti.
U Opavy. Klš.
Úštipka, y, f. = úštipná řeč, úštipek.
Ú-kami na někoho házeti. Kom. — Ú. =
uštipačná báseň, das Spottgedicht. D.
Úštipkář, e, m., der Stichler. Us. Dch.

Uštipkovati = úštipky dávati, sticheln.

Uštíplavý = uštíplivý.

Uštíplivosť, i, f. = úštipnosť.

Uštíplivý, spöttisch, neckisch, stachelig.
L., Na Mor. Tč.

Úštipně, spöttisch. Psali o to dobře pro-
tivně a ú. Arch. III. 48.

Úštipnosť, i, f. = uštipačnosť, die Spötterei.

Uštípnouti, vz Uštípati.

Uštipnutí, n., das Abkneipen, Abbeissen,
Abspalten, Stechen, Kneipen, Beissen; das
Erbeissen, zu Tode Stechen; das Spotten. Jg.

Uštípnutý; -ut, a, o, abgekneipt; abge-
spalten, zerspalten, gestochen, gebissen; zu
Tode gestochen, erbissen. Jg.

Úštipný = uštipačný, spöttisch. U. po-
smívání, Lom., řeč, Reš., slovu. Sych., Th.
Jiných mnoho řečí ú-pných mluvili. Pal.
Dj. V. 2. 13. Ú-pnými slovy staří oni mu-
drci ho nedrbí; Toho se bál, aby některý
ú. vtipec vší té kejklířské ozdoby v smích
neobrátil. Jel. Enc. Mor. 16., 65. Od naří-
kání ú-ho obranu začínáte. Štr. Prosil sem
Blažka několikrát, aby mě těch řečí úštip-
ných zbavil. NB Tč. 235. Že mi vždy ú-pné
listy píšete. Arch. I. 241.

Uštipování, n., das Abzwicken, Abknei-
pen; das Necken, Sticheln. Pokládajíce naše
psaní za u. Arch. I. 381.

Uštipovati, vz Uštípati.

Uštíralý = opeklý, geröstet. U. maso,
Vrat., krmě. Krab. U. chléb (okoralý). Us.

Uštírati = při ohni se usušiti, am Feuer
dürr werden, anbrennen. — kde. Maso uští-
ralo při ohni. Jg. — U. = okorati, krustig
werden. Ten chléb hned uštírá. Us.

Uštířiti, il, en, ení, — se jak: na smrť,
sich zu Tode zerren. Us. Dch.

Uštítiti, il, ěn, ění; uštiťovati, schützen,
verwahren. — koho = štítem zachrániti. Jg.

— se čeho = uvarovati se, sich schützen,
sich verwahren. Ros.

Uštknouti, uštknouti, uštiknouti, uštnouti,
ušknouti, ušťnouti, ul, uštkl, uštikl, ut, utí;
uštikovati; na Slov. uštipnút = uštípnouti,
uštipovati, ukousnouti, štípnutím raniti, beis-
sen, stechen, kneipen, zwicken; prsty stis-
knouti něco, mit den Fingern zwicken; kous-
nouti, beissen; odštípnouti, abzwicken. Jg.

— abs. Štír ušťkne. Prov. U. jako pes —
kousnouti. Včela uštíkajíc žihadla pozbývá.
Sš. Jako had chce u. Hus I. 231. — koho.
Had ho uštknul. V., Št., Br. Pavouk ji uštnul.
Čern. U. nemocného (štípnouti, cítí-li). Jád.

— co, abzwicken. Us. Tč. — koho komu.
Had mu dítě uštknul. Aesop. — čím: že-
hadlem (štípnouti), Us., něco nehtem (od-
štípnouti). Jel. Auktority úsměškem u. s.
neodváží. Kos. Ol. 1 19.