Předchozí (462)  Strana:463  Další (464) |
|
|||
463
|
|||
|
|||
Úštip, u, m. = žert, der Scherz. Pově-
děno úštipem, chyť se toho dovtipem. Č. M. 88. — Ú., rother Fleck nach dem Bisse, Stiche, die Quarl. Uštipací kleště, Kneip-, Reisszange. No-
mencl. Uštipáček, čka, m. = posměváček, der
Spötter, Spottvogel. D., Lom. Uštipačka, y, f., die Spötterin.
Uštipačne, úštipačně = posměšně, ehren-
rührend, spottend. U. utrhati, V., o někom mluviti. Us. — Jg. Uštipačnosť, i, f, uštipačnosť = úsměšky,
das Spotten, die Spötterei. Jg. Uštipačný, úštipačný = posměvačný,
úsměšný, utrhavý, důtklivý, spöttisch, ehren- rührig, schimpfend, Schimpf-, Stichel-, Spott-. Úštipačna řeč, V., uštipačná řeč, báseň, Sych., slova. Kom. Slovy uštipačnými někoho do- jímati. Sych. U. člověk. — Jg. Uštípání, n., vz Uštípnutí.
Uštípaný, vz Uštípnutý.
Uštípati; uštípnouti, pnul a pl, ut, utí;
uštipovati = štípnutím kousek utrhnouti, ab- kneipen, abreissen, štípnutím raniti, umrtviti, beissen, kneipen, stechen, zu Tode stechen, erbeissen; uštipačně utrhati, spotten, sticheln; se = koupati se, sich beissen. — co, koho: kus dřeva. Us. Uštípne ho štír, V., had. Ros., sršeň, včela, husa, blecha. Us. Mouchy by ho uštípali. Us. Šd. Je nemocný, uštípla ho blecha (= nic mu není). Šd. Píše nás neprávě uštipuje. Arch. V. 308. Ten kohout ho uští- pal (umrtvil). U. koho = úštipečně trhati. V. — koho jak. Had až do smrti ji uštípl. Štelc. Hadové kúzedlníka do smrti u-li. Pass. mus. 349. Jedním krátem kus pelena u. Jg. — koho kam. Šla kuřička na jarmark, uštipil ji v řiť chrobák. Slez. Šd. — koho kde: po krčmách, na branách. NB. Tč. 245. Netřeba nás v tom u. Arch. I. 362., 380. — čím: hřebíky kleštěmi, dříví sekerou, ně- koho nehty. — čeho: chleba, uštipovati (kousek po kousku). — co, čeho od čeho. Mnoho třísek od klády. Jg. — komu na čem. Posieláš mi přiepisy listóv Klenov- ského a Kocovského, v nichž lživé mi ušti- pují na mé cti svú smyšlenú a nedóvodnú lží. Arch. III. 371. Uštipavosť, i., f., die Neckerei, Stichelei.
Potom dělal si král o tom žerty ač ne bez, u-sti. Pal. Dj. IV. 2. 79. Uštipavý = uštipačný. Ros., Dač. II. 14.
Úštipečně atd., vz Uštipačně.
Úštipečnosť, i, f. = uštipačnosť.
Úštipečný, spöttisch. Vz Uštipačný.
Úštipek, pku, m. = něco uštípnutého, das
Abgezwickte, Abgekneipte, Abgespaltene. Us. — Úštipky = přeháňky, poslíčky, pří- šlehy, zvěstujíeí bolesti před porodem, die Rüpfer. Us. — Ú. svědomí, Gewissensbisse, m. Šm. — Úštipek a pl. úštipky = štiplavá slova, die Stichelei, Neckerei, Spötterei, der Spott. V. Ú. — důtka, úsměšky, pošměšky, úšklibky, uštipačnosť, špičky. D. Ú-ky sná- šeti. Záv. S ú-ky na koho dorývati, Flav., dotírati. Us. Uštipků rozličných pocítiti: S ú-ky se potkati. Rvač. A ty vždy, Blažku, s ú-pkem mluvíš. NB. Tč. 235. Tolik vložil |
ú-pků doskočných do listu svého, že.. Pal.
Dj. IV. 2. 399. U. jedovatý. Kom. Jestliže co v řečňování kratochvilného přiměšuješ, žerty ať jsou, ne úštipky. Kom. Má úštipky co palice. Vz Hrubý, Uštěpačný. Č. Uštipiti, il, en, ení = uštknouti, uštipnouti.
U Opavy. Klš. Úštipka, y, f. = úštipná řeč, úštipek. Ú-kami na někoho házeti. Kom. — Ú. = uštipačná báseň, das Spottgedicht. D. Úštipkář, e, m., der Stichler. Us. Dch. Uštipkovati = úštipky dávati, sticheln.
Uštíplavý = uštíplivý.
Uštíplivosť, i, f. = úštipnosť.
Uštíplivý, spöttisch, neckisch, stachelig.
L., Na Mor. Tč. Úštipně, spöttisch. Psali o to dobře pro-
tivně a ú. Arch. III. 48. Úštipnosť, i, f. = uštipačnosť, die Spötterei.
Uštípnouti, vz Uštípati.
Uštipnutí, n., das Abkneipen, Abbeissen,
Abspalten, Stechen, Kneipen, Beissen; das Erbeissen, zu Tode Stechen; das Spotten. Jg. Uštípnutý; -ut, a, o, abgekneipt; abge-
spalten, zerspalten, gestochen, gebissen; zu Tode gestochen, erbissen. Jg. Úštipný = uštipačný, spöttisch. U. po-
smívání, Lom., řeč, Reš., slovu. Sych., Th. Jiných mnoho řečí ú-pných mluvili. Pal. Dj. V. 2. 13. Ú-pnými slovy staří oni mu- drci ho nedrbí; Toho se bál, aby některý ú. vtipec vší té kejklířské ozdoby v smích neobrátil. Jel. Enc. Mor. 16., 65. Od naří- kání ú-ho obranu začínáte. Štr. Prosil sem Blažka několikrát, aby mě těch řečí úštip- ných zbavil. NB Tč. 235. Že mi vždy ú-pné listy píšete. Arch. I. 241. Uštipování, n., das Abzwicken, Abknei-
pen; das Necken, Sticheln. Pokládajíce naše psaní za u. Arch. I. 381. Uštipovati, vz Uštípati.
Uštíralý = opeklý, geröstet. U. maso,
Vrat., krmě. Krab. U. chléb (okoralý). Us. Uštírati = při ohni se usušiti, am Feuer
dürr werden, anbrennen. — kde. Maso uští- ralo při ohni. Jg. — U. = okorati, krustig werden. Ten chléb hned uštírá. Us. Uštířiti, il, en, ení, — se jak: na smrť,
sich zu Tode zerren. Us. Dch. Uštítiti, il, ěn, ění; uštiťovati, schützen,
verwahren. — koho = štítem zachrániti. Jg. — se čeho = uvarovati se, sich schützen,
sich verwahren. Ros. Uštknouti, uštknouti, uštiknouti, uštnouti,
ušknouti, ušťnouti, ul, uštkl, uštikl, ut, utí; uštikovati; na Slov. uštipnút = uštípnouti, uštipovati, ukousnouti, štípnutím raniti, beis- sen, stechen, kneipen, zwicken; prsty stis- knouti něco, mit den Fingern zwicken; kous- nouti, beissen; odštípnouti, abzwicken. Jg. — abs. Štír ušťkne. Prov. U. jako pes —
kousnouti. Včela uštíkajíc žihadla pozbývá. Sš. Jako had chce u. Hus I. 231. — koho. Had ho uštknul. V., Št., Br. Pavouk ji uštnul. Čern. U. nemocného (štípnouti, cítí-li). Jád. — co, abzwicken. Us. Tč. — koho komu.
Had mu dítě uštknul. Aesop. — čím: že- hadlem (štípnouti), Us., něco nehtem (od- štípnouti). Jel. Auktority úsměškem u. s. neodváží. Kos. Ol. 1 19. |
||
|
|||
Předchozí (462)  Strana:463  Další (464) |