sb157-05 0..8296

464

Ušťknutí, uštknutí, uštnutí, uštiknutí, n.,
der Biss, Kniff. Vlaského kopru voda hojí
hadové u. Čern. Hadí u. D., Šm., Lk. U.
od hada. D., Ros. Had uštknutím jed vlévá.
V. Peské u. na sobě nenechám (nedám se
pomlouvati). Dvrs. Vz Ušťknouti.

Ušťknutý, uštknutý, uštnutý, uštiknutý;
-hnut, a, o, gebissen, gekneipt, gezwickt,
gestochen. U. od hada. Br. U. žehadlem.
Aqu. Učiň hada měděného a pověs jej na
znamenie: Ktož uštnutý bude naň hleděti,
ten živ bude. Hus II. 236.

Uštnouti, vz Ušťknouti.

Ušťouchati, abstossen. — se kdy: při
práci (unaviti se). — se čím kde. Ušťu-
chaly sme se lokty na cestě (jdouce z polí).
Us. Tč.

Ušťourati, na Slov. = upíchati, abste-
chen. Ros. — koho čím kde: myš v díře
klackem u.

Uštrychovati = štrychem urovnati (sy-
pací zboží), abstreichen. Us. Tč.

Uštrykovati = uplésti, stricken. Us. Tč.

Ušťúchati se, sich abmüden, abzappeln.
Šm.

Ušťuklaný; -án, a, o, zänkisch, zank-
süchtig. U. roba. Us. u Olom Sd.

Ušťuralý = uštíralý. U Olom. Sd.

Ušťurati, vz Uštírati. U Olom. Sd.

Ušturkati, ušturknouti, knul a kl, ut, utí,
gehörig stossen (im Gedränge). Na Ostrav.
Tč.

Uštvánius Tob. z Mezříčí, děkan 1585.
Vz Jg. H. 1. 646., Jir. H. 1. II. 301.

Uštvati, uštívati, uštvávati = štváním
dostati, uhoniti, erhetzen, erjagen; zemdliti,
umrtviti, zu Tode hetzen, müde hetzen, ab-
hetzen. Stará liška těžce se u. dá. V. Co
uštvaný medvěd. Zlob. — koho kým. Bez-
děčnými chrty řídko zajíce uštveš. Prov.
Švec jelena kopytem, kovář kladivem jelena
neuštve. Klat. Mnohými chrty zajíce uštveš,
viele Hunde sind des Hasen Tod. Us. Dch.
— koho kde: zajíce v poli. Č. — koho
na koho, hetzen, reizen. Tč.

Ušty, vz Ušet.

Ušubati = ušíbati. Na Ostrav. Tč.

Ušubrání, n., die Beschmutzung.

Ušubraný; -án, a, o, schmierig, schmut-
zig, schlampet. Na Mor. Šd. A to (děvče)
rádo robí, u-né chodí. Sš. P. 95.

Ušubrati, brám a bři; ošubrávati, na
Mor. a Slov. = ušpiniti, beschmutzen. —
koho, se. Bern. — čím.

Ušubraviti, il, en, ení, verschmieren,
besudeln. — co čím: blatem. Na Mor. Tč.

Ušukati = vypátrati, auffinden. Slez. Tč.

Ušúlati, vz Šúlati. Ušúlá tam několik
šulanců. Mor. Šd.

Ušumařiti, il, en, ení. — si co, erfie-
deln, ergeigen. Tč.

Ušumělý = ošumělý, abgerissen, vom
Tragen abgewetzt. Troj. 131.

Ušumiti se, il, en, ení, Ros., ošumiti se,
abreissen, abwetzen. Jg. — U., rauschen.
Les smrkový se ušumí, když vítr duje. Na
Ostrav. Tč.

Ušupati, ušupnouti, pnul a pl, ut, utí,
wegschwippen. — koho čím, durchpeit-
schen. Na Ostrav. Tč.

Ušúpati = ušoupati. — co čím. Na
Ostrav. Tč.

Úšust, u, m. = zašust, die Lavine. Na
Slov. Kd.

Ušustati, reiben. — co čím: pískem. —
komu co kam: písek do očí. Us. Tč.

Ušustiti, il, ěn, ění, aufrauschen. — kde.
Co to u-lo v chrasti? Us. Tč.

Ušuškati se s kým, ušuškovati, lispeln.
Na Mor. Tč.

Ušušlati se s kým, sich satt flüstern.
Na Ostrav. Tč.

Ušušmati = ze špíny vyprati, im ersten
Wasser waschen. U Žamb. Dv.

Ušušňaný = umazaný. U. plátno, límec.
Ve vých. Čech. Všk.

Ušušňati = umazati, beschmieren. —
co: košili. Us. ve vých. Čech. Všk.

Ušušněný; -ěn, a, o, berotzt, schmutzig.
Cf. Sušeň. Na Mor. Šd.

Ušušniti, berotzen, beschmutzen. — co
čím. Us. u Olom. Sd.

Ušvábiti, il, en, ení = utíti, ose

kati,
ku př. ocas, abschneiden, abhauen. Reš. Cf.
Ušvobiti.

Ušvaciti, il, en, ení, ušvacnouti, cl, ut,
utí = ustříhnouti, abscheren, abhauen. —
co: vlasy. Mor. Šd. — si co: kus chleba,
kaval (abschneiden). Šd.

Ušvalcovati = švalcem ušiti. — co:
krpce. Na Ostrav. Tč.

Ušvandrati, ušvandrovati, ušvandryko-
vati se s kým, kauderwelsch reden. —
jak: po německy. Nu Ostrav. Tč.

Ušvarniti, il, ěn, ění = švarným učiniti,
ušlechtiti, fesch machen, veredeln. — co
jak. Ušvarnili jazyk po této stránce. Kos.
01. I. 16.

Ušveholiti se, genugsam zwitschern.
Ptáček se u-lil. Na Mor. Tč.

Ušvihaný; -án, a, o, durch-, abgepeitscht.
U. had. ZN.

Ušvihnouti, hnul a hl, ut, utí; ušvihati,
ušvihovati, mit der Peitsche o. Gärte ab-
hauen, absehwippen. — co čím: ratolesť
bičem (sraziti). U. někoho prutem, bičem,
recht durchpeitschen. Us. Tč. — koho =
šviháním umrtviti, zu Tode peitschen. Jg. —
se koho, sich müde hauen. Ušvihá se celý
den těch koní, až hanba. Jg.

Ušvitořiti se, il, ení = ušveholiti se. Us.
Tč.

Ušvobiti, il, en, ení — ušvábiti, weg-
stibitzen. — co komu. Na Ostrav. Tč. Cf.
Ušvábiti.

Ušvolati = ušoulati, in der Hand etwas
rollen. — co: švelky. Na Ostrav. Tč.

Ušvondraný; -án, a, o = ušubraný,
ucouraný, schmutzig. Chodí celá u-ná. Mor.
Šd.

Ušvondrati = učvochati, ušlundrati, ab-
schlampen. — co: šat. Na Mor. Tč.

Ušvrknouti, knul a kl, ut, utí = ufrnk-
nouti, wegfliegen. Pták nám z klece ušvrkl.
Na Ostrav. Tč.

-utb = out, příp. jmen podstat.: kohout,
žrout. Bž. 231.

-uť, přípona jmen podstat. rodu žen.: la-
buť, peruť, rtuť. D. Vz T, Mkl. B. 201.,
Bž. 231.