sb157-05 0..8296

465

-uta, příp. subst.: bohuta. Mkl. B. 201.

Uta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 127.

Utábořiti se, il, en, ení, Lager schlagen.
— se s kým kde. U. se s vojskem na
poli, v lese, za řekou atd. Us. Ale nyní
bohoslužby všechněch podmaněných národů
se v Římě u-ly. Sš. I. 12. (Hý. ).

Utáčeti, vz Utočiti.

Utádynkovati, vz Tádynkovati. Jestliže
JM. utádynkuje neb utiskne. Arch. II. 6.

Utáflovati = táflování skončiti.

Uťafnutý; -ut, a, o, vz Ťafnouti.

Útah, u, m. = náčiní, jímž se řetěz vozu
utahuje. Us.

Utahák, u, utahovač, e, m. = pavuz-
ník, das Heuseil. D.

Utahání, n., die Abarbeitung. D.

Utahaný; -án, a, o. Všecek utahaný
(zemdlený) domů přišel. Us. U. šátek (= ob-
nošený). Us. Šd. Vz Utahati.

Utáhnouti, utíhnouti, ul, ut, utí a (zastr.
utahu), utáhl, tažen, ení; utáhati, utahati,
utahovati = táhna čím hnouti, erziehen; od-
níti, abnehmen, abziehen, wegnehmen, davon
nehmen; stáhnouti, zusammenziehen, befesti-
gen; umdliti, umrtviti taháním, müde, zu Tode
ziehen; usmýkati, zu Tode schleppen; uká-
leti, durchs Schleppen beschmutzen; přílišné
útraty dělati, über-, ausziehen, berauben, viel
zu zahlen nöthigen; odjeti, abziehen, weg-
ziehen, davonziehen, wegschleichen, abmar-
schiren; táhna cesty uraziti, ergehen, mar-
schirend zurücklegen. Jg. — abs. Mnohos
nabral, neutáhneš. Us. — co, koho: vůz,
D., sud (stáhnouti), Us., koně (taháním
umdliti). Kůň ho utahal (usmýkal). Us. Jeho
študije rodiče utahují. Ehr. Fazory keř (révu)
utahují = seslabují. Čk. U. nohy, schnüren.
Chč. P. 216. U. koho = taháním ukáleti.
Ros. Krčmář utahuje lidi (přetahuje, draho
prodává). Jg. Mnoho píce přes zimu utahal
(spotřeboval). Celé své jmění utahal (pro-
marnil). Us. Dch. U. prádlo = ušpiniti. Za
den košili utahal. — co komu. Utahujeme
i mrtvým, co jim náleží. Koll. Cest. I. 1.
hl. 3. — co, se čím (proč, kde). Čtyřmi
koňmi toho neutáhne. Us. Jednou rukou to
utáhnu. Jg. Sud obručem u. (stáhnouti),
Us., koně, se prací utahati. Zloděj věci,
luhár (= lhář) řečí pravdu utahuje. Na Slov.
Tč. Ženské zapínadly se utahují pro ten-
kosť. Ros. Nákladem na syna se utahuje
(mnoho naň vydává). Us. Čep klínem v hří-
deli u. Vys. — co od čeho: od summy
(odníti). Bern. — s kým (odtáhnouti, od-
jeti zvl. s vojskem). Utáhli s vojskem až
do Pomořan. Ros. Přes 4 míle s vojskem
za den utáhnouti nemožné jest, leč....
(cesty uraziti). Cyr. — před kým (kam) =
odtáhnouti. Cyr. Utáhl před námi k Znojmu.
Arch. V. 307. Utahovati za hory = cou-
vati. Tč. — co kde. Z toho draka taká
krv tiekla, čoby vo mlyne dva kamene
utiehla. Dbš. Sl. pov. I. 376. — koho, co
jak. Vrchnosť poddaného na krev utahuje.
Č. M. 420. Kůň ho až do smrti utahal (usmý-
kal). Ros. Utahuje se na krejcar (šetří).
U Počt. Kš. — se = stáhnouti se. To děvče
se příliš utahuje. Us. — U. se = přílišný
náklad na něco vésti, Us., taháním pošpiniti.

Ros. U. se někam, na Slov. = stěhovati se.
Bern. — co kudy. Jeden kůň ten vůz po
rovné cestě utáhne. Us. Tč.

Utáhnutí, n., vz Utáhnouti, Utažení.

Utáhnutý; -ut, a, o, vz Utáhnouti, Uta-
žený.

Utahovací, zum Zusammenziehen die-
nend. D. U. řemen, der Packriemen. D. U.
kleště, die Brennerzange. Šp.

Utahovač, e, m., der Pressbengel. Skv. —
U., der Zusammenzieher, Schnürer. — U.,
das Heuseil. Vz Utahák.

Utahováček, čku, m. = řetízek, jímž se
lišně k řebřině úvinkem upevňuje, die Ret-
telkette am Wagen. Jg.

Utahovačka, y, f. U-ky, die Wendkugel-
zange, Brennerzange. — U., die Schnürerin.

Utahovák, u, m., der Schraubbock. Svk.,
Šp. — U. = provaz k upevňovaní pavuzy.
U Polič. Kšá. Vz Utahovač.

Utahování, n. = stahování, svírám, die
Zusammenziehug. U. těla. Oblouk k uta-
hování sedel, víček. Šp. — U. = obírání
zbytečnými útratami, die Beraubung, das
Pressen. U. rodičů nákladem. Us. — U. =
ucházení, útěk, der Abzug, die Flucht. Dal
se v u. s pole. Akt. m. Ferd. Vz Utáhnouti.

Utahovati, vz Utáhnouti.

Útaj, e, m. = útajek. Dch.

Útajek, jku, m. = utajení, die Verheim-
lichung. Pro kněžie útajek mějechu a toho
obraza velmi ctichu. Výb. I. 403. Příčina
toho ú-jku jenom mystická býti může. Sš.
Mr. 33. — Ú. = tajné místo, ein geheimer,
verborgener Ort. Rk.

Utajemný = zakrytý, verborgen. D.

Utajenosť, i, f., die Zurückhaltung. Dch.

Utajený; -en, a, o = skrytý, vázaný,
verborgen, gebunden, latent. U. teplo, elek-
třina. Šp., Nz.

Utajitel, e, m., der Verheimlicher, Ver-
berger.

Utajitelka, y, f., utajitelkyně, ě, f.,
die Verheimlicherin.

Utajiti, il, en, ení; utajovati = ukryti,
verbergen, verstecken, verheimlichen, ver-
hehlen. Jg. — co: smích, D., oheň (udu-
siti), Us., dech, Šm., zuby (bolesť jejich
utišiti). Us. — co před kým. Us. — co,
se čím. Kterak jsem se neutajil ničím (ni-
čeho nezadržel). Sš. Sk. 236. Něčí strach
svou výmluvností u. Sych. — co kde.
Šídla v pytli neutajíš. L. U. v sobě bolesť,
zármutek. Us. Šd. — se v čem. V tom ne-
mohli sú se u. BO. V pláči se u. = utišiti,
sich beruhigen. Jg. — čeho. Že svej cti
uměl hájiti a všej řeči u. Kat. 2463. Otázky
té jsem utajil. Kos. Ol. I. 152. — se. Uta-
jila se země judská (siluit). BO. Potom tak
se utají, že mníš, že duše nezuostala v nich.
Jel. Enc. m. 63. Hned začnou znovu hrát,
že budou všemu nožky hrát a utájeť se
dech. Hdk. C. 90. Utajž se (= umlkni, mlč)!
BR. II. 140. a. — se čeho. Pak kterak sě
dále zjedná, toť se tebe neutají. Arch. V.
291. A tudy ovšem ty soudu svého se u.
máš! Sš. I. 134. — se kde jak. Podlé toho
světci a světice se utajovali ve skrytosti.
Sš. II. 220. — se komu. Jakož se časem
svým tobě i všie země neutají. Arch. II.