Předchozí (464)  Strana:465  Další (466) |
|
|||
465
|
|||
|
|||
-uta, příp. subst.: bohuta. Mkl. B. 201.
Uta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 127.
Utábořiti se, il, en, ení, Lager schlagen.
— se s kým kde. U. se s vojskem na poli, v lese, za řekou atd. Us. Ale nyní bohoslužby všechněch podmaněných národů se v Římě u-ly. Sš. I. 12. (Hý. ). Utáčeti, vz Utočiti.
Utádynkovati, vz Tádynkovati. Jestliže
JM. utádynkuje neb utiskne. Arch. II. 6. Utáflovati = táflování skončiti.
Uťafnutý; -ut, a, o, vz Ťafnouti.
Útah, u, m. = náčiní, jímž se řetěz vozu
utahuje. Us. Utahák, u, utahovač, e, m. = pavuz-
ník, das Heuseil. D. Utahání, n., die Abarbeitung. D.
Utahaný; -án, a, o. Všecek utahaný
(zemdlený) domů přišel. Us. U. šátek (= ob- nošený). Us. Šd. Vz Utahati. Utáhnouti, utíhnouti, ul, ut, utí a (zastr.
utahu), utáhl, tažen, ení; utáhati, utahati, utahovati = táhna čím hnouti, erziehen; od- níti, abnehmen, abziehen, wegnehmen, davon nehmen; stáhnouti, zusammenziehen, befesti- gen; umdliti, umrtviti taháním, müde, zu Tode ziehen; usmýkati, zu Tode schleppen; uká- leti, durchs Schleppen beschmutzen; přílišné útraty dělati, über-, ausziehen, berauben, viel zu zahlen nöthigen; odjeti, abziehen, weg- ziehen, davonziehen, wegschleichen, abmar- schiren; táhna cesty uraziti, ergehen, mar- schirend zurücklegen. Jg. — abs. Mnohos nabral, neutáhneš. Us. — co, koho: vůz, D., sud (stáhnouti), Us., koně (taháním umdliti). Kůň ho utahal (usmýkal). Us. Jeho študije rodiče utahují. Ehr. Fazory keř (révu) utahují = seslabují. Čk. U. nohy, schnüren. Chč. P. 216. U. koho = taháním ukáleti. Ros. Krčmář utahuje lidi (přetahuje, draho prodává). Jg. Mnoho píce přes zimu utahal (spotřeboval). Celé své jmění utahal (pro- marnil). Us. Dch. U. prádlo = ušpiniti. Za den košili utahal. — co komu. Utahujeme i mrtvým, co jim náleží. Koll. Cest. I. 1. hl. 3. — co, se čím (proč, kde). Čtyřmi koňmi toho neutáhne. Us. Jednou rukou to utáhnu. Jg. Sud obručem u. (stáhnouti), Us., koně, se prací utahati. Zloděj věci, luhár (= lhář) řečí pravdu utahuje. Na Slov. Tč. Ženské zapínadly se utahují pro ten- kosť. Ros. Nákladem na syna se utahuje (mnoho naň vydává). Us. Čep klínem v hří- deli u. Vys. — co od čeho: od summy (odníti). Bern. — s kým (odtáhnouti, od- jeti zvl. s vojskem). Utáhli s vojskem až do Pomořan. Ros. Přes 4 míle s vojskem za den utáhnouti nemožné jest, leč.... (cesty uraziti). Cyr. — před kým (kam) = odtáhnouti. Cyr. Utáhl před námi k Znojmu. Arch. V. 307. Utahovati za hory = cou- vati. Tč. — co kde. Z toho draka taká krv tiekla, čoby vo mlyne dva kamene utiehla. Dbš. Sl. pov. I. 376. — koho, co jak. Vrchnosť poddaného na krev utahuje. Č. M. 420. Kůň ho až do smrti utahal (usmý- kal). Ros. Utahuje se na krejcar (šetří). U Počt. Kš. — se = stáhnouti se. To děvče se příliš utahuje. Us. — U. se = přílišný náklad na něco vésti, Us., taháním pošpiniti. |
Ros. U. se někam, na Slov. = stěhovati se.
Bern. — co kudy. Jeden kůň ten vůz po rovné cestě utáhne. Us. Tč. Utáhnutí, n., vz Utáhnouti, Utažení.
Utáhnutý; -ut, a, o, vz Utáhnouti, Uta-
žený. Utahovací, zum Zusammenziehen die-
nend. D. U. řemen, der Packriemen. D. U. kleště, die Brennerzange. Šp. Utahovač, e, m., der Pressbengel. Skv. —
U., der Zusammenzieher, Schnürer. — U., das Heuseil. Vz Utahák. Utahováček, čku, m. = řetízek, jímž se
lišně k řebřině úvinkem upevňuje, die Ret- telkette am Wagen. Jg. Utahovačka, y, f. U-ky, die Wendkugel-
zange, Brennerzange. — U., die Schnürerin. Utahovák, u, m., der Schraubbock. Svk.,
Šp. — U. = provaz k upevňovaní pavuzy. U Polič. Kšá. Vz Utahovač. Utahování, n. = stahování, svírám, die
Zusammenziehug. U. těla. Oblouk k uta- hování sedel, víček. Šp. — U. = obírání zbytečnými útratami, die Beraubung, das Pressen. U. rodičů nákladem. Us. — U. = ucházení, útěk, der Abzug, die Flucht. Dal se v u. s pole. Akt. m. Ferd. Vz Utáhnouti. Utahovati, vz Utáhnouti.
Útaj, e, m. = útajek. Dch.
Útajek, jku, m. = utajení, die Verheim-
lichung. Pro kněžie útajek mějechu a toho obraza velmi ctichu. Výb. I. 403. Příčina toho ú-jku jenom mystická býti může. Sš. Mr. 33. — Ú. = tajné místo, ein geheimer, verborgener Ort. Rk. Utajemný = zakrytý, verborgen. D.
Utajenosť, i, f., die Zurückhaltung. Dch.
Utajený; -en, a, o = skrytý, vázaný,
verborgen, gebunden, latent. U. teplo, elek- třina. Šp., Nz. Utajitel, e, m., der Verheimlicher, Ver-
berger. Utajitelka, y, f., utajitelkyně, ě, f.,
die Verheimlicherin. Utajiti, il, en, ení; utajovati = ukryti,
verbergen, verstecken, verheimlichen, ver- hehlen. Jg. — co: smích, D., oheň (udu- siti), Us., dech, Šm., zuby (bolesť jejich utišiti). Us. — co před kým. Us. — co, se čím. Kterak jsem se neutajil ničím (ni- čeho nezadržel). Sš. Sk. 236. Něčí strach svou výmluvností u. Sych. — co kde. Šídla v pytli neutajíš. L. U. v sobě bolesť, zármutek. Us. Šd. — se v čem. V tom ne- mohli sú se u. BO. V pláči se u. = utišiti, sich beruhigen. Jg. — čeho. Že svej cti uměl hájiti a všej řeči u. Kat. 2463. Otázky té jsem utajil. Kos. Ol. I. 152. — se. Uta- jila se země judská (siluit). BO. Potom tak se utají, že mníš, že duše nezuostala v nich. Jel. Enc. m. 63. Hned začnou znovu hrát, že budou všemu nožky hrát a utájeť se dech. Hdk. C. 90. Utajž se (= umlkni, mlč)! BR. II. 140. a. — se čeho. Pak kterak sě dále zjedná, toť se tebe neutají. Arch. V. 291. A tudy ovšem ty soudu svého se u. máš! Sš. I. 134. — se kde jak. Podlé toho světci a světice se utajovali ve skrytosti. Sš. II. 220. — se komu. Jakož se časem svým tobě i všie země neutají. Arch. II. |
||
|
|||
Předchozí (464)  Strana:465  Další (466) |