Předchozí (465)  Strana:466  Další (467) |
|
|||
466
|
|||
|
|||
23. — se k čemu = utišiti se. K té řeči
se král utajil. St. skl. — se proč. Smíchy se utajiti nemůže (utišiti se). Us. — se kdy = unaviti se, müde werden. Po tom křiku tak se utají, že... Jel. Útajný = tajný, skrytý, verborgen, ge-
heim. — koho. Jeho (Boha) nic nemóž býti útajno, neb vše vidí. Št. — před kým. Před ním nic útajno nenie. Št. Utancovati, ertanzen, tanzen können —
co. Utancoval dva tance a víc ne (jen tolik mohl tancovati). Ros. — koho (tancem unaviti, usmrtiti). — se kdy s kým; při muzice.. Us. Tč. — se jak: až do potu bis zum Schweisse tanzen. Uťanka, y, f., sparasion, hmyz. Krok.
II. 260. Utanouti, vz Tanouti. — komu kde.
To mi na mysli u-lo. Us. Tč. — Utanouti se = skrýti se, sich verstecken, ducken. U Místka na Mor. Škd. Utant, a, m., zastr. = ušatý pes, prak,
der Brack. St, skl. IV. 209. Koncovka -ant
svědčí o cizím původu. Mz. 360. Utantovati = unaviti, utahati, sehr pla-
gen, durch Herumtreiben müde machen. Na Slov. Plk. — U., mit eitlen Worten be- thören. Utápati = pokáleti, umáčeti, im Wasser
oder Kothe schleppen, beschmutzen. — koho, se Jg., Ros. — se čím: blátem. Jg. Uťapati, uťapnouti, pnul a pl, ut, utí,
uťapiti, il, en, ení; uťapovati, herunterschla- gen. — co čím odkud: žerdkou hrušku se stromu u. Na Ostrav. Tč. — čeho. Ib. Tč. — někoho = pomluvami z mnoha stran někomu uškoditi, že podlehnouti musí. Na Zbir. Lg. Uťapkati, betatscheln. — co čím = něco
dlaní n. něčím pleskatým utlouci. — U. = kladivem lehce na něco tlouci. Na Ostrav. Tč. Utaraniti, il, en, ení, einrammen. — co
čím kam: koly do země taranem. Na Ostrav. Tč. Utarasiti, il, en, ení; utarasovati, Te-
rasse machen, dämmen. U tarasil asi (na) 5 loket. Us. — co čím = upevniti: svah kameny, befestigen, Ros., břehy pevnými
tarasy. Utarčený; -en, a, o = ukvičený. U Olom.
Sd. Utasiti, il, en, ení = ustraniti, entfrem-
den, entziehen. — co. Hos. Utaškařiti, il, en, ení, erschwindeln —
co. Us. Tč. Utatarovati koho = tatarem ubiti, durch-
peitschen — koho jak: po nohách. Na Ostrav. Tč. Uťatí, zastr. utětí, das Abhauen. Bel.
Uťatý; uťat, a, o, abgehauen, gestutzt,
abgestuzt. U. listy věnečenky kretické. Rst. 512. U. svlačec. Nz. lk. U- kus (tříska). V. On (kocour) tam leží za ploty, ocásek má uťatý. Sš. P. 711. — od čeho. Jakož Jan vysoce jemu na česť sáhl pravě, že by byl od šibenice uťatý. Sd. kn. op. Utázati se, táži a tíži se, utazovati se =
uraditi se, usnésti se, sich unter einander berathen. Kat. 102., Troj., Vs. — čeho. |
A pakli se to kdy udá utazovati tobě súda,.
Alx. V. v. 230. (IIP. 7. ). — se mezi kým: mezi stranami. Mus. — se s kým. Výb. I. 612., Arch. I. 413., Půh. II. 628. — se s kým kde. Na posudku úředníci se utá- zali s p. Herartem a s jinými zemany. Půh. I. 266. Útažek, žku, m. = útěžek. Na Slov. Bern.
Utažení, n., die Befestigung, Zusammen-
ziehung, vz Utáhnouti. Utažení šroubu. Zpr. Arch. XI. 2. 10. Utažený; -žen, a, o, fest angezogen, be-
festigt, zusammengezogen. U. tělo, dívka (stažená). Us Vz Utáhnouti. Uťažiti se komu. Uťažilo sa mu robiť
(jest obtížno). Na Beskyd. Tč. Utčení, n. U. tedy od u. ne od u tečenie
slovo béře, že jeden na druhého utýká, a ne proto, že se jeden před druhým k po- honu utieká. Vš. Jir. 103. Vz Útok. Utéci (v obec. mluvě: -utecti, utýcti, utect
utyct, u Opav. utěc, utěkat, Klš. ), uteku, češ...., kou; utec, ka (ouc), kl, utečení; utíkati, utékati (zastr. utěkati), utíkávati — pryč uplynouti, hinweg-, wog-, fort-, ent- fliessen; pryč zajíti, zaběhnouti, prchnouti, vyváznouti, uběhnouti, entfliehen, entlaufen, entwischen, entspringen, entkommen, ent- rinnen, durchkommen, durchgehen, davon gehen, wegfliehen, weglaufen, ausreissen, fortlaufen; varovati se, ubíhati, fliehen, ver- meiden; minouti, verlaufen, vergehen; se = ujíti se, ucházeti se, Zuflucht nehmen; přijíti, kommen; osupiti se, dáti se do koho, sich über einen machen, ihn angreifen, an- fahren, anfallen; předběhnouti, dříve něco učiniti, vorkommen, voreilen. Jg. — Utéci, na Zlínsku: prsknút, zdrhnút, změtat, dát do kyt, zdírat, zděrovat, zdŕhat, sypat, šru- bovat, Brt. — abs. Kdo utekl, vyhrál. Č. Utíká, an ho nehoní (má zlé svědomí). Vz Ničema. Č. Utíká zvěř, Us., čas. D. Skutek utek (utekl). Prov. Ještě dotud mnoho vody uteče (než se to stane). Ros. Neuteče-li, ale ukane. Ctib. Utekl (ukázal paty, hřbet; obrátil voje; dal se v nohy; poradil se s nohami, s Vaňkem; vypadl po měsíci; Sebral písek na podešve. Č. Cf. Spáliti, Prásknouti, Hřib). Nemohli jsme utéci. Vrat, Nevěděl kudy utéci. Br. Utíkal, jakoby mu hlavu zapálil, Us., jakoby na ostruhu vzat byl, Sych., jakoby mu nad hlavou hořelo (rychle), jakoby ho na vidle bral, Šg., jakoby mu k hrdlu sáhal, Lb., jakoby kulku pustil, Us. u Žamb., Dbv., jako šipka, jako po- trhlý, Us., Dch., koľko mu nohy stačili. Dbš. Sl. pov. I 134. Uteká, uteká, že by ho any na sto konoch nedohonil. Ib. I. 183. Uteč (= vyhni se, vari)! Us. Vck. Kde sú jaké pletky, uteč odtuď hnedky. Na Mor. Tč. Utíkal, kam ho oči vedli. Us. Neutí- kejte tak děti, ať nepadnete. Us. Tč. Bor ta tvoja mladosť brzy uteče. Sl. ps. Šd. Čas utíká jako voda, jako nic. Us. Dch. Ten klíč musí zde někde být, vždyť nemá nohy, aby utekl. Us. Dch. Tak se nad ním práší, co utíká; Utíká, až se nad nim práší. Brt. S. 140. Mým lidem, ježto tam byli utekli, pobral všecko. Půh. II. 293. Počali utíkati, kam kdo mohl. Pal. Dj. III. 2. 279. |
||
|
|||
Předchozí (465)  Strana:466  Další (467) |