Předchozí (468)  Strana:469  Další (470) |
|
|||
469
|
|||
|
|||
duši dne 3/12 1134. Ddk. III. 59. To na útěchu
nám pověděl. Kat. 1926. Přijide mu božie u. Dal. 131. Ne k ú-še ale k hoři. Št. Pán náš všemohoucí, jenž po bouřích dává jas- nosť a po zármutcích ú-chu, budiž s tebou. Pal. Dj. III. 3. 148. Ú-chu máš z něho. Us. Tč. To jest má jediná ú. v té veliké bo- lesti., Jg. V něčem ú-chu nalézati. Us. 2. Útěcha, y, m, osob. jm. Pal. Rdh. I.
127. Útěchov, a, m., Autiechau, ves u Ada-
mova; Uttigsdorf, ves u Mor. Třebové. PL. Útěchovice, dle Budějovice (něm. Au-
dishorn), ves v Mimoňsku. Vz S. N. — Ú., Autiechowitz, ves u Tábora. — Ú., Gross- Autiechowitz, ves u Pelhřimova. —Ú. malé, Klein-Autiechowitz, ves u Pacova. PL., Arch. I. 531., III. 550.
Útěchovičky, pl., f., Klein-Autiechowitz,
ves u Pelhřimova. Útěchvosty, dle Dolany, Autiechost. ves
u Uhlíř. Janovic. PL. Útek, tku, m. = příze, kterou tkadlec
člunkem do osnovy vetkává, vetkání, der Webel, Einschlag, Eintrag im Gewebe. V., Kom, Sych. U. i osnova špatna (vz Ni- čema); Ani osnovy ani útku nemá. Č. M. 566., 619. Útku se mu nedostává (když komu co vystačiti nemůže). Vz Nesnáze. Č., Ros.; 2. = nedostává se mu výmluvy. Vz Vý-
mluva, Mlčeti, Osnova. Č., Lb. Útěk, u, m. = utíkání, das Fliehen, die
Flucht. V. Na útěku zahynouti. Kram. Dáti se v ú., na ú., do útěku. Us., J. tr., Dbš. 81. pov. I. 208. Někoho v ú. hnáti; ú-kem se obrátiti; hromadný útěk, Massenflucht; ú-ku podobný. Dch. Útěk do Egypta. Us. V ú-ku mrzká smrť, ve vítězství slavná. Kmp. (Cicero). Pořád ho měli na ú. a on je tu dýl než oni (myslili, že nový řeme- slník etc. brzy uteče). U Rychn. Vezme ji na plece a hybaj v ú-ky. Dbš Sl. pov. I. 217. Na u. někoho přivésti. D. Nepřátelé do ú-ku dáti. Bern Jest na ú-ku (chce utéci). Do ú-ku se chystati. Bern. Na ú. se stro- jiti. Již vše na ú-ku bylo. Ros. Na útěky je obrátili. Kom. To je do útěku. Jde to jako v ú-ku. V ú-ku býti. Bern. On byl na ú-ku z Polska; Kdyby nebyli noční dobou skrze ú. se zachránili; Šalomon sám v prů- vodu nečetném zachránil se útěkem přes Dunaj do Mošoně; Hned při prvním útoku obráceni jsou Sasové v ú.; K ú-ku do ci- ziny přinuceni byli; Minulé noci ú-kem se zachránili; Útěkem při životě se zachovali, se spasili. Ddk. II. 93. 225., 264., 289., 362., 373., 378., 402. (Tč. ). Musil útěkem vyjíti z hranic. Ib. III. 53. Nečesten ú., ale zdráv. Pk. Strany přísloví vz: Bota, Ďábel, Ho- lenka, Hřbet, Klín, Kot, Křídlo, Měsíc, Noha, Okno, Pata, Písek, Plece, Střeček, Týl, Vaněk, Vítr, Zajíc, Zaječí. Utěkač, e, m. = kdo utíká, der Flücht-
ling, Ausreisser. Kdožby protivě se soudu ušel, ten slove u. Brikc. Utěkačka, y, f., die Eniflieherin, Aus-
reisserin. Pilná utěkačko před náhlým vý- skokem milosti. Bianc. 47. Utěkanec, nce, m., špatné slovo, vz Ute-
čenec. |
Utěkání, n. = utíkání, die Flucht. Akt.
Ferd. Utěkati = utíkati. Na Ostrav. Tč.
Utěkavě, flüchtig. Na Slov. Bern. Vz
Utíkavě. Utěkavosť, vz Utíkavosť.
Utěkavý atd., vz Utíkavý.
Uteklec, klce, uteklík, a, m. = uteklý,
der Flüchtling. Ros. Uteklosť, i, f., die Flüchtigkeit, die
Flucht. Uteklý = který utekl, flüchtig, ausreis-
send. U. žhář. Brikc. — odkud. Měšťané pro zákon boží od nás uteklí a vyběhlí. Arch. I. 218. Utěkovati se = utíkati se. — ke komu.
K nemu sě utěkováchu. Hr. rk. 35. Utělený; -en, a, o = tlustý, silný, stark,
kräftig, bei Leibe. Hezky u. hříbě. U Ry- chnova. Ntk. Utěliti se, il, en, ení = ztučněti, maso
na se vsíti, feist werden, korpulent, fleischig werden. — koho. Až toho volka utělíš. V Kunv. Msk. Uteliti, il, en, ení, ein Kalb werfen. —
se komu. U-lo se nám tele. Us. Tč. Utemniti, il, ěn, ění, utemňovati, ver-
finstern. — se jak. U-lo se na ráz. Us. Tč. Utemovati, z něm. dämmen = ucpati. —
co: hráz. Us. Příbr., Rgl. Utenčení, n., die Verdünnung.
Utenčený, verdünnt. Aqu.
Utenčiti, il, en, ení; utenčovati, dünn
machen, verdünnen. — co. Us. — čím: kladivem, válením. Utěnouti = utonouti. Na Slov.
Utensilie, lií, pl., z lat. = potřebné ná-
řadí a náčiní, Gerätschaften, Hausgeräth, Werkzeuge, Utensilien. Utentotiti, il, ěn, ění. — co. Už to jaksi
spolu utentotíme (= už ujednáme). U Uh. Hrad. Tč. Utěnutí, n. = utonutí, das Versinken,
der Schiffbruch. Na Slov. Utepati, tepám a tepu; utepávati = te-
paje něco udělati, klopfend, schlagend ver- fertigen; uprati, ubiti, zabiti, abprügeln, abklopfen, zu Tode prügeln. — co čím. Kočku klackem u. Us. — co kam, ohne Ordnung hinwerfen. Na Ostrav. Tč. Utěpiti, il, en, ení, utěpovati, beissen,
mordere. — abs. Had mlče utěpí. BO. — koho. Utěpí tě jako had; Ktož boří plot, utěpí jej had. BO. Utepliti, il, en, ení, uteplovati, warm
machen. — co čím, se, warm werden. Us. Tč. Utěrací, Wisch-, Reib-. U. šat, hadr, Us.,
nůžky (utěradlo), die Lichtschere. Kom. J. 745., V. Utěrač, e, m. = kdo utírá, der Abwi-
scher, Putzer, Wischer. V. — U. = utěrací nůžky, die Lichtschere, Bern.; šat utěrací, das Wischtisch. Orb. p. Utěráček, čku, m. = utěrač.
Utěradlo, a, n. = čím se co utírá, utě-
rák, štipce. Vz Světločist. Die Licht-, Putz- schere, der Lichtputz. U. svíčky. V., Korn. J. 745. — U. = šat utěrací, vytěrák, der Wischer. D. |
||
|
|||
Předchozí (468)  Strana:469  Další (470) |