sb157-05 0..8296

469

duši dne ³/12 1134. Ddk. III. 59. To na útěchu
nám pověděl. Kat. 1926. Přijide mu božie
u. Dal. 131. Ne k ú-še ale k hoři. Št. Pán
náš všemohoucí, jenž po bouřích dává jas-
nosť a po zármutcích ú-chu, budiž s tebou.
Pal. Dj. III. 3. 148. Ú-chu máš z něho. Us.
Tč. To jest má jediná ú. v té veliké bo-
lesti., Jg. V něčem ú-chu nalézati. Us.

2. Útěcha, y, m, osob. jm. Pal. Rdh. I.
127.

Útěchov, a, m., Autiechau, ves u Ada-
mova; Uttigsdorf, ves u Mor. Třebové. PL.

Útěchovice, dle Budějovice (něm. Au-
dishorn), ves v Mimoňsku. Vz S. N. — Ú.,
Autiechowitz, ves u Tábora. — Ú., Gross-
Autiechowitz, ves u Pelhřimova. —Ú. malé,
Klein-Autiechowitz, ves u Pacova. PL., Arch.

I. 531., III. 550.

Útěchovičky, pl., f., Klein-Autiechowitz,
ves u Pelhřimova.

Útěchvosty, dle Dolany, Autiechost. ves
u Uhlíř. Janovic. PL.

Útek, tku, m. = příze, kterou tkadlec
člunkem do osnovy vetkává, vetkání, der
Webel, Einschlag, Eintrag im Gewebe. V.,
Kom, Sych. U. i osnova špatna (vz Ni-
čema); Ani osnovy ani útku nemá. Č. M.
566., 619. Útku se mu nedostává (když komu
co vystačiti nemůže). Vz Nesnáze. Č., Ros.;

2. = nedostává se mu výmluvy. Vz Vý-
mluva, Mlčeti, Osnova. Č., Lb.

Útěk, u, m. = utíkání, das Fliehen, die
Flucht. V. Na útěku zahynouti. Kram. Dáti
se v ú., na ú., do útěku. Us., J. tr., Dbš.
81. pov. I. 208. Někoho v ú. hnáti; ú-kem
se obrátiti; hromadný útěk, Massenflucht;
ú-ku podobný. Dch. Útěk do Egypta. Us.
V ú-ku mrzká smrť, ve vítězství slavná.
Kmp. (Cicero). Pořád ho měli na ú. a on
je tu dýl než oni (myslili, že nový řeme-
slník etc. brzy uteče). U Rychn. Vezme ji
na plece a hybaj v ú-ky. Dbš Sl. pov. I.
217. Na u. někoho přivésti. D. Nepřátelé
do ú-ku dáti. Bern Jest na ú-ku (chce utéci).
Do ú-ku se chystati. Bern. Na ú. se stro-
jiti. Již vše na ú-ku bylo. Ros. Na útěky
je obrátili. Kom. To je do útěku. Jde to
jako v ú-ku. V ú-ku býti. Bern. On byl na
ú-ku z Polska; Kdyby nebyli noční dobou
skrze ú. se zachránili; Šalomon sám v prů-
vodu nečetném zachránil se útěkem přes
Dunaj do Mošoně; Hned při prvním útoku
obráceni jsou Sasové v ú.; K ú-ku do ci-
ziny přinuceni byli; Minulé noci ú-kem se
zachránili; Útěkem při životě se zachovali,
se spasili. Ddk. II. 93. 225., 264., 289., 362.,
373., 378., 402. (Tč. ). Musil útěkem vyjíti
z hranic. Ib. III. 53. Nečesten ú., ale zdráv.
Pk. Strany přísloví vz: Bota, Ďábel, Ho-
lenka, Hřbet, Klín, Kot, Křídlo, Měsíc,
Noha, Okno, Pata, Písek, Plece, Střeček,
Týl, Vaněk, Vítr, Zajíc, Zaječí.

Utěkač, e, m. = kdo utíká, der Flücht-
ling, Ausreisser. Kdožby protivě se soudu
ušel, ten slove u. Brikc.

Utěkačka, y, f., die Eniflieherin, Aus-
reisserin. Pilná utěkačko před náhlým vý-
skokem milosti. Bianc. 47.

Utěkanec, nce, m., špatné slovo, vz Ute-
čenec.

Utěkání, n. = utíkání, die Flucht. Akt.
Ferd.

Utěkati = utíkati. Na Ostrav. Tč.

Utěkavě, flüchtig. Na Slov. Bern. Vz
Utíkavě.

Utěkavosť, vz Utíkavosť.

Utěkavý atd., vz Utíkavý.

Uteklec, klce, uteklík, a, m. = uteklý,
der Flüchtling. Ros.

Uteklosť, i, f., die Flüchtigkeit, die
Flucht.

Uteklý = který utekl, flüchtig, ausreis-
send. U. žhář. Brikc. — odkud. Měšťané
pro zákon boží od nás uteklí a vyběhlí.
Arch. I. 218.

Utěkovati se = utíkati se. — ke komu.
K nemu sě utěkováchu. Hr. rk. 35.

Utělený; -en, a, o = tlustý, silný, stark,
kräftig, bei Leibe. Hezky u. hříbě. U Ry-
chnova. Ntk.

Utěliti se, il, en, ení = ztučněti, maso
na se vsíti, feist werden, korpulent, fleischig
werden. — koho. Až toho volka utělíš.
V Kunv. Msk.

Uteliti, il, en, ení, ein Kalb werfen. —
se komu. U-lo se nám tele. Us. Tč.

Utemniti, il, ěn, ění, utemňovati, ver-
finstern. — se jak. U-lo se na ráz. Us. Tč.

Utemovati, z něm. dämmen = ucpati. —
co: hráz. Us. Příbr., Rgl.

Utenčení, n., die Verdünnung.

Utenčený, verdünnt. Aqu.

Utenčiti, il, en, ení; utenčovati, dünn
machen, verdünnen. — co. Us. — čím:
kladivem, válením.

Utěnouti = utonouti. Na Slov.

Utensilie, lií, pl., z lat. = potřebné ná-
řadí a náčiní, Gerätschaften, Hausgeräth,
Werkzeuge, Utensilien.

Utentotiti, il, ěn, ění. — co. Už to jaksi
spolu utentotíme (= už ujednáme). U Uh.
Hrad. Tč.

Utěnutí, n. = utonutí, das Versinken,
der Schiffbruch. Na Slov.

Utepati, tepám a tepu; utepávati = te-
paje něco udělati, klopfend, schlagend ver-
fertigen; uprati, ubiti, zabiti, abprügeln,
abklopfen, zu Tode prügeln. — co čím.
Kočku klackem u. Us. — co kam, ohne
Ordnung hinwerfen. Na Ostrav. Tč.

Utěpiti, il, en, ení, utěpovati, beissen,
mordere. — abs. Had mlče utěpí. BO. —
koho. Utěpí tě jako had; Ktož boří plot,
utěpí jej had. BO.

Utepliti, il, en, ení, uteplovati, warm
machen. — co čím, se, warm werden. Us.
Tč.

Utěrací, Wisch-, Reib-. U. šat, hadr, Us.,
nůžky (utěradlo), die Lichtschere. Kom. J.
745., V.

Utěrač, e, m. = kdo utírá, der Abwi-
scher, Putzer, Wischer. V. — U. = utěrací
nůžky, die Lichtschere, Bern.; šat utěrací,
das Wischtisch. Orb. p.

Utěráček, čku, m. = utěrač.

Utěradlo, a, n. = čím se co utírá, utě-
rák, štipce. Vz Světločist. Die Licht-, Putz-
schere, der Lichtputz. U. svíčky. V., Korn.
J. 745. — U. = šat utěrací, vytěrák, der
Wischer. D.