sb157-05 0..8296

470

Utěrák, utírák, u, m. = šat utěrací,

ručník, der Wischer, das Handtuch. Ros.,
D., Kts. U. na nože, na nohy. na, sklenice
atd. Dch. Šm., Vck., Vrů.

Utěrati, vz Utříti.

Uteré, ého, n. = úterek. Od úterého do
pátku. Arch. IV. 36

literek, rka (ne: -rku), m. Vz A v gt.
Ú. místo vterek, vterý den, der Dienstag.
Z ú-ka na středu ovčiříčka (ovčáka) vedú
kaci (kati) po ulici prosto k šibenici. Sš.
P. 133. Až do úterka. D. Vědětiť dávám,
že sem ten sjezd položil do Českých Budě-
jovic od tohoto úterýho příštieho v témdni,
toť jest ten úterý po všech svatých. Arch.
III. 49. V ten úterý po božím těle. 1465.
Dali nám šest zl. ten úterý po sv. Mikuláši.
NB. Tě. 219. Po smrti v ten úterek (nikdy).
Prov.

Útěrek, rku. m., úterky, pl. = oharek od
svíce, was vom Docht abgewischt, abgeputzt
wird. Ros. — Ú. co pilou odřezáno, rozha,
der abgesägte Theil. Jg.

Utěreň, mě, útěrňa, i, f. — jitřní, die
Mette. Na Slov. Bern. Na útierňu vezmú si
ju do kostela. Sl. let. II. 145.

Uteřený = utyřelý, abgefault. Na Hané.
Šd.

Úterní, dienstägig. U. den, práce, Ros.,
zrcadlo. V. Žádný listem od úřadu aby nebyl
obsílán, která, věc ku puohonnímu právu
přísluší a, to proto, poněvadž úterný den
k tomu jest uložen. 1564. Cf. Gl. 352., Úter-
skýv Ú. trh. Us. Šd.

Úterský = úterní. Ú. den jest složen,
aby se ze všech věcí poháněli Arch. V.
469., Zř. zem. I. D. 1. Vz Obeslati, Úterní.

Úterý m.: vterý ( = druhý), gt. úterého,
dat. úterému atd.; podlé Nový. Ú. = vterý
(strč. vtorý, Ht. ) = druhý (druhý den po
neděli. V. ), cf. ()'ivTt{><>-:, Dienstag, m. Vz
Vterý, Úterek. Toms. Pršelo až do úterýho
(úterého). V. Ke dni úterému. Berg. Aby
před pány stál ten ú-rý po zasednutí soudu.
Vl. zř. Cf. Gl. 352., Úterský. A tu byli do
ú-ho po sv. Duše. Břez. 201., 224. Od pon-
dělí na ú-rý byl Heřmánek zarmúcený. Sš.
P. 83. Ten úterý po smrti (nikdy). D., Č. —
Ú.,, Neumarkt, mě. v Chebsku. Vz S. N.

Útes, u, m, die Felsenwand, Klippe. U.
korálový. Korallenriff, vz Frč. 29., Schd.
II. 512., Sš. Snt. 28. Pásmo vápnitých útesů
v Beskydech. Krč. 698. Cf. Moře, Skalisko.
— U. tesařská tříska. U Chocně. Ktk.

Utesařiti, il, en, ení= tesařstvím se ži-
viti, als Zimmermann sich erwerben. — si
co. Us. Tč.

Utesati, tesám n teši; utesávati, utesá-
vávati = po kousku odtesati, abzimmern,
abhauen. — co čím: kládu širočinou. —
co odkud: od klády. — sobě čeho: kříže
= ujímati si nepohodlí a na jiné klásti.
Ros.

Útesitý, klippig, riffig. Ú. mys. Cimrhnz.

Uteskniti, il, ěn, ění, uteskňovati =
tesknosti přidati, lange Weile machen, lang-
weilen. — koho čím. L.

Utěsnaný; -án, a, o, eingezwängt, ein-
geengt. — kam. Řeka do skal u Hdk.
Lum. V. 257. — kde: ve skalách.

Utěsnati, einzwängen, einengen, eng an
einander drücken. — co kde: knihy v kufru.
Us. Tč.

Utěsniti, il, ěn, ění, utěsňovati, eng ma-
chen. — co, se. Us. Tč.

Utěšedlnice, e, f., consolatrix, die Trö-
sterin, zastr. Sequent.

Utěšen, a m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127

Utěšeně = příjemně, angenehm, freund-
lich, liebreich. U. mluvil k pohanům. Hus
II. 99. Buď na zemi u. živ a budeš v zemi
libě odpočívati. Vc., Vlč. U. vypravuje. Br.
— U. = hodně, wohl, gehörig, recht. U.
maso okořeniti. Kom. —U. = mnoho, viel.
Dnes toho u. napsal. Ros.

Utěšení, n., das Vergnügen. Vz Utěšiti.
Slovo k u., das Trostwort. D., V. U věč-
nosti, v níž konce nenie, které móž býti
zatracenci u. ? Hus I. 285. Buoh všudy jest,
a tak věrný sluha má ho, kdežkolivěk jest,
sobě k u., ku pomoci a k posilení; Zapo-
menuli jste u., které vám jako synóm mluví;
Pravý kající jest v u., že se jich (hříchů)
kaje. Hus I. 297., 350., III. 120. — U.. =
potěšení, radosť, die Freude, die Lust, das
Vergnügen. Má u. v obcování s ním. Jel.
U. očí. D. Prisahač má v tom u., že jme-
nuje jméno božie a, tak vzpomíná na Boha:
Věrní majíce z písma u. pravdy proto Kri-
stovy neopustí. Hus I. 102., 235. Budú plakať
panny, paní, s kerýmis měl u. Sš. P. 40.
To (co jsem psal) sobě nynie mějte za no-
viny k u. Arch. II. 45. U. v hřích míti.
Chč. (538., Št. N. 9. U. hřiešní konečně ne-
mají v nižádném hřešenie; (Hříšnému) zhyne
všech věcí u.; An zapověděl jest každé
utěšeníčko; Pravý kající pracuje o radosť
nebeskú a netbá u. tohoto světa. Hus I.
383., II. 21., III. 118., 120. (Tč. ). — U. =
líbeznosť, lahodnosť, die Anmuth, Lieblich-
keit. D. Položení města bylo nevýmluvného
u. Troj. Žieznivé nápojem sladkým, t. j.
utěšením lehkým a druhdy vtipným výkla-
dem napojiti. Hus 1. 144. Ktož kolivěk jiného
miluje viece pro tělestné u. neb pro zisk
tělestný než pro pána Boha a pro ctnosť,
tak miluje ho zle; Ktož pilně znamená
krátkosť u. tělěstného; Již brzké u. minulo
a věčné zatracenie ostalo; (I. v smilství.
Hus I. 155., 281., II. 245, III. 128. (Tč. ). —
U. vzhledem na bolesť, na smutek, der Trost.
U. přijati. Troj.

Utěšeníčko, a, n.. kleines Vergnügen. Hus
Dcer. 46.

Utěšenosť, i, f., die Annehmlichkeit, Lieb-
lichkeit, Anmuth.

Utěšenovice, dle Budějovice, Autiesche-
nowitz, ves v Kutnohorsku. PL.

Utěšený; -en, a, o = potěšený (pass. ),
erfreut, ergötzt, vergnügt, beruhigt, getrö-
stet. St. skl. II. 37. U. mysl. D. — na čem.
Ktož ctí otcě, u-šen bude na dětech. Hus
1. 147. — čím. Málo tím jest u-šen. Us. Dch.
Tehdy větší radostí srdce naše bude utě-
šeno. Hus II. 189. — U. (act. ) = utěšující,
kratochvilný, veselý, utěšený, ergötzend, ver-
gnügend, unterhaltend, beruhigend, tröstend,
froh, freudenvoll, angenehm. U přátelé,
zdraví, život. Jel. Nemíti žádné utěšené chví-
le. Us. — komu. Zda ten komu bude utě-