Předchozí (469)  Strana:470  Další (471) |
|
|||
470
|
|||
|
|||
Utěrák, utírák, u, m. = šat utěrací,
ručník, der Wischer, das Handtuch. Ros.,
D., Kts. U. na nože, na nohy. na, sklenice atd. Dch. Šm., Vck., Vrů. Utěrati, vz Utříti.
Uteré, ého, n. = úterek. Od úterého do
pátku. Arch. IV. 36 literek, rka (ne: -rku), m. Vz A v gt.
Ú. místo vterek, vterý den, der Dienstag. Z ú-ka na středu ovčiříčka (ovčáka) vedú kaci (kati) po ulici prosto k šibenici. Sš. P. 133. Až do úterka. D. Vědětiť dávám, že sem ten sjezd položil do Českých Budě- jovic od tohoto úterýho příštieho v témdni, toť jest ten úterý po všech svatých. Arch. III. 49. V ten úterý po božím těle. 1465. Dali nám šest zl. ten úterý po sv. Mikuláši. NB. Tě. 219. Po smrti v ten úterek (nikdy). Prov. Útěrek, rku. m., úterky, pl. = oharek od
svíce, was vom Docht abgewischt, abgeputzt wird. Ros. — Ú. co pilou odřezáno, rozha, der abgesägte Theil. Jg. Utěreň, mě, útěrňa, i, f. — jitřní, die
Mette. Na Slov. Bern. Na útierňu vezmú si ju do kostela. Sl. let. II. 145. Uteřený = utyřelý, abgefault. Na Hané.
Šd. Úterní, dienstägig. U. den, práce, Ros.,
zrcadlo. V. Žádný listem od úřadu aby nebyl obsílán, která, věc ku puohonnímu právu přísluší a, to proto, poněvadž úterný den k tomu jest uložen. 1564. Cf. Gl. 352., Úter- skýv Ú. trh. Us. Šd. Úterský = úterní. Ú. den jest složen,
aby se ze všech věcí poháněli Arch. V. 469., Zř. zem. I. D. 1. Vz Obeslati, Úterní. Úterý m.: vterý ( = druhý), gt. úterého,
dat. úterému atd.; podlé Nový. Ú. = vterý (strč. vtorý, Ht. ) = druhý (druhý den po neděli. V. ), cf. ()'ivTt{><>-:, Dienstag, m. Vz Vterý, Úterek. Toms. Pršelo až do úterýho (úterého). V. Ke dni úterému. Berg. Aby před pány stál ten ú-rý po zasednutí soudu. Vl. zř. Cf. Gl. 352., Úterský. A tu byli do ú-ho po sv. Duše. Břez. 201., 224. Od pon- dělí na ú-rý byl Heřmánek zarmúcený. Sš. P. 83. Ten úterý po smrti (nikdy). D., Č. — Ú.,, Neumarkt, mě. v Chebsku. Vz S. N. Útes, u, m, die Felsenwand, Klippe. U.
korálový. Korallenriff, vz Frč. 29., Schd. II. 512., Sš. Snt. 28. Pásmo vápnitých útesů v Beskydech. Krč. 698. Cf. Moře, Skalisko. — U. tesařská tříska. U Chocně. Ktk. Utesařiti, il, en, ení= tesařstvím se ži-
viti, als Zimmermann sich erwerben. — si co. Us. Tč. Utesati, tesám n teši; utesávati, utesá-
vávati = po kousku odtesati, abzimmern, abhauen. — co čím: kládu širočinou. — co odkud: od klády. — sobě čeho: kříže = ujímati si nepohodlí a na jiné klásti. Ros. Útesitý, klippig, riffig. Ú. mys. Cimrhnz.
Uteskniti, il, ěn, ění, uteskňovati =
tesknosti přidati, lange Weile machen, lang- weilen. — koho čím. L. Utěsnaný; -án, a, o, eingezwängt, ein-
geengt. — kam. Řeka do skal u Hdk. Lum. V. 257. — kde: ve skalách. |
Utěsnati, einzwängen, einengen, eng an
einander drücken. — co kde: knihy v kufru. Us. Tč. Utěsniti, il, ěn, ění, utěsňovati, eng ma-
chen. — co, se. Us. Tč. Utěšedlnice, e, f., consolatrix, die Trö-
sterin, zastr. Sequent. Utěšen, a m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127
Utěšeně = příjemně, angenehm, freund-
lich, liebreich. U. mluvil k pohanům. Hus II. 99. Buď na zemi u. živ a budeš v zemi libě odpočívati. Vc., Vlč. U. vypravuje. Br. — U. = hodně, wohl, gehörig, recht. U. maso okořeniti. Kom. —U. = mnoho, viel. Dnes toho u. napsal. Ros. Utěšení, n., das Vergnügen. Vz Utěšiti.
Slovo k u., das Trostwort. D., V. U věč- nosti, v níž konce nenie, které móž býti zatracenci u. ? Hus I. 285. Buoh všudy jest, a tak věrný sluha má ho, kdežkolivěk jest, sobě k u., ku pomoci a k posilení; Zapo- menuli jste u., které vám jako synóm mluví; Pravý kající jest v u., že se jich (hříchů) kaje. Hus I. 297., 350., III. 120. — U.. = potěšení, radosť, die Freude, die Lust, das Vergnügen. Má u. v obcování s ním. Jel. U. očí. D. Prisahač má v tom u., že jme- nuje jméno božie a, tak vzpomíná na Boha: Věrní majíce z písma u. pravdy proto Kri- stovy neopustí. Hus I. 102., 235. Budú plakať panny, paní, s kerýmis měl u. Sš. P. 40. To (co jsem psal) sobě nynie mějte za no- viny k u. Arch. II. 45. U. v hřích míti. Chč. (538., Št. N. 9. U. hřiešní konečně ne- mají v nižádném hřešenie; (Hříšnému) zhyne všech věcí u.; An zapověděl jest každé utěšeníčko; Pravý kající pracuje o radosť nebeskú a netbá u. tohoto světa. Hus I. 383., II. 21., III. 118., 120. (Tč. ). — U. = líbeznosť, lahodnosť, die Anmuth, Lieblich- keit. D. Položení města bylo nevýmluvného u. Troj. Žieznivé nápojem sladkým, t. j. utěšením lehkým a druhdy vtipným výkla- dem napojiti. Hus 1. 144. Ktož kolivěk jiného miluje viece pro tělestné u. neb pro zisk tělestný než pro pána Boha a pro ctnosť, tak miluje ho zle; Ktož pilně znamená krátkosť u. tělěstného; Již brzké u. minulo a věčné zatracenie ostalo; (I. v smilství. Hus I. 155., 281., II. 245, III. 128. (Tč. ). — U. vzhledem na bolesť, na smutek, der Trost. U. přijati. Troj. Utěšeníčko, a, n.. kleines Vergnügen. Hus
Dcer. 46. Utěšenosť, i, f., die Annehmlichkeit, Lieb-
lichkeit, Anmuth. Utěšenovice, dle Budějovice, Autiesche-
nowitz, ves v Kutnohorsku. PL. Utěšený; -en, a, o = potěšený (pass. ),
erfreut, ergötzt, vergnügt, beruhigt, getrö- stet. St. skl. II. 37. U. mysl. D. — na čem. Ktož ctí otcě, u-šen bude na dětech. Hus 1. 147. — čím. Málo tím jest u-šen. Us. Dch. Tehdy větší radostí srdce naše bude utě- šeno. Hus II. 189. — U. (act. ) = utěšující, kratochvilný, veselý, utěšený, ergötzend, ver- gnügend, unterhaltend, beruhigend, tröstend, froh, freudenvoll, angenehm. U přátelé, zdraví, život. Jel. Nemíti žádné utěšené chví- le. Us. — komu. Zda ten komu bude utě- |
||
|
|||
Předchozí (469)  Strana:470  Další (471) |