sb157-05 0..8296

471

šený, ktož jest sám sobě těžký a tesklivý.
Jel. Veselé a u-né mysli býti. Us. Dch.
Duom veselý a knihy u-né, proto že lidé
v tom domu jsú veselí a v knihách utěšenie
mají. Hus I. 135. (Tč. ). — U. = příjemný,
libý, lahodný, milostný, pěkný, lieblich, an-
genehm, niedlich, artig, fein, schön. U. kví-
tek. Sych. Zuzana byla velmi u. Br. U. mlá-
denec, Klat., pacholátko, dítě. Sych. Vlko-
lak mal tri dcéry. Najmladšie z nich bola
velmi u-ná. Ht. Sl. ml. 211. Mal on jednu
u-nú mladuškú dcéru. Dbš. Sl. pov. I. 125.
(Šd. ). Počali vraceti se dnové utěšenější;
Pomřelo veliké množství panen krásných
a dítek utěšených. Pal. Dj. IV. 2. 478., V.
2. 373. U-no a užitečno cos bude. Št. Ty
dni u-né. Arch. III. 417. Příkladem u-ným
to vysvětluje. BR. II. 78. Pan Bóh přikázal
pod ztracením všeho u-ho, aby jména jeho
nebrali nadarmo; I pes i vól i kóň k té
věci, jemuž jest u-na, čím blíže bude k ní,
tiem spieše poběhne a nedá se otehnati;
Chvalme Boha vždy ze všeho, což na nás
přepustí a což dobrého, u-ho nám pójčí;
Uzřela Eva dřevo očima u-né a k jedení
chutné. Hus 1. 107., 117., 228., II 429. (Tč. ).
— k čemu. Utěšená jest k pohledění krása.
Jel. — U. = veliký, hojný, recht, gehörig,
gross. U. cnosť, V., hromada dukátů, Ros.,
příklad. Byl. Jel.

Utěši, zastr. = utěšil, a, o.

Utešil, a, m, osob. jm.

Utěšitel, e, m., der Tröster. V. Úřad u-le.
D. Bůh všech smutných u. Pass. mus. 366.
Neodejdu-li já, utěšitel nepřijde k vám a
pakli odejdu, pošlu ho k vám. Hus II. 181.
— U. = duch svatý. V., ZN. Příde u. duch
sv. Hus II. 196.

Utěšitelka, y, f., utěšitelkyně, ě, f.,
die Trösterin. Us. Šd.

Utěšitelně, tröstlich, erfreulich.

Utěšitelník, a, m. = utěšitel. Ros.

Utěšitelnosť, i, f.. die Tröstlichkeit, Tröst-
barkeit. D.

Utěšitelný = co utěšení způsobiti může,
erfreulich, tröstlich. Ros., Pal. II. správa. Us.
Tč.

Utěšitelství, n. úřad utěšitelův, das
Trostamt

Utěšiti, il, en, ení; utěšívati, utěšovati, trö-
sten. Nedati se u. V. Potěšil neutěšil. Ze
16. věku. Šd. — koho. Utěš vás pán Bůh.
Us. Dch. Nenie, kto by ji u-il. BO. — koho,
co, se čím. Trudnou mysl libým zvukem
u. Ráj. Smutný utěší se známými. Dal. U.
se pověstí. Št. N. 254. U. se zpěvem, Slov.
Us., Šd., navštívením. Hus III. 34. By mě
tiem utěšil. Alx. M. v. 45. (HP. 51. ). Nevelmi
se tím utěšil. Št. — se. Nemohu se u. Hr.
rk. 169. — se v kom. Ať se v něm duše
cele utěší. Br. Utěš se v svém smutcě. BO.
U. se v mukách. Chč. 634. Ani mne v tom
utěšíte. Hr. rk. 151. — koho o čem. U-li
je o jich bratru. ZN. — kdy. Alespoň toho
času staré záští jejich se u-lo. Ddk. V. 160.
— co jak. Anjel i s bleskem tváři i v bě-
losti ukázán jest, aby svým zpósobem i
ztrašil zlé i utěšil věrné; Nemocné hřiechem
na duši duchovně u. Hus II. 137., I. 144.
(Tč). — se kde. Smutný utěší se mezi

známými. Dal. 11. — se z čeho. Ze svého
smutku se utěšil. Pass. mus. 369. — se
nad kým. Já se utěším nad mými vrahy
a pomstím se nad mými nepřátely. Bart.
348. 30. Královna nad ztrátou jeho u. se
nemohla. Pal. Dj. II. 2. 481. — se komu.
Běda mi siré nebožce, komu se utěšiti mám
(mit wem soll ich mich trösten? Jg. )? Ctib.

Utěšivý; -iv, a, o, trostspendend. Us.
Dch.

Útěšný = potěšující, ergötzend, lust-,
trostvoll. U. život. Šml., Šd. U. sady. Us. Č.

Útěšov, a, m., Autieschau, vesu u Vodňan.
PL.

Utěšování, n., das Trösten. Us.

Utěšovati, vz Utěšiti.

Utěšovice, dle Budějovice, nyní Útěcho-
vice. Vz Tk. III. 104.

Utěšovní = utěšitelný. Na Slov.

Utětí, n., das Abhauen. Us. U. ruky. Vš.
Jir, 154.

Útěž, i, f. = tíha, die Schwere. Rgl. Vz
Stenati. — U., die Unterladung (die im
untersten Schiffsraume befindliche Ladung),
der Ballast. Šm., Rk.

Útěžek, žku, m. = co se utěží, důchod,
das Einkommen, der Gewinn, Ertrag. Voráč
důchodem (útěžkem) úrody se živí. Kom.
Ú-ky své provedu. Ch. S útěžkem mluviti.
Sš. I. 162. — Ú. = co se s polí sklidí,
Fechsung, f. St. skl. IV. 280. — Ú. =
břímě, Last; těhotnosť, Schwangerschaft, f.
D. S útěžkem choditi, býti (ne: v útěžku).
D. Cf. Sama druhá Matka Slavie se vzdě-
laností chodí ú-kem. Kos. Ol. I. 163.

Utěži se, vz Utázati se.

Utěžiti, il, en, ení; utěžívati, utěšovati,
utěžívávati, utěžovávati = získati, vydělati,
prodeji nabyti, lösen, bekommen, gewinenn,
proficere; vytěžiti, skliditi, fechsen, einern-
ten. Kat. 2624. — abs. Pavel těmi pěnězi
z dluhóv se vypraví a utěží, že dosti bude
mieti; Odpustky kněžie najímali, aby utě-
žali. Hus I. 215., 375. — co (do které do-
by). Jan má sto kop a móž do roka utě-
žeti druhých sto. Hus I. 215. — co. Já bych
prodada za hotové utěžel mnoho a když dám
na dluh, zmeškám zisk a mám práci dobý-
vaje. Hus. I. 215. Chtě ozvěděti, co kto jest
z nich utěžal. ZN. — co komu. Aby jim
mohl stravice (= stravy) utěžiti (vydělati).
Hr. rk. 371. — co kde. Obilí na rolích u.
Zlob. — co na čem. Mnoho set na obilí
utěžil. Ros. — z čeho: z dražby. Us. —
Měst. bož.

Útěžiti (útěh = zisk) = zdar bráti, pro-
spívati, Gewinn ziehen. — čim. Jehož (Boha)
mocí vše utěží. Kat. 2605.

Utěžkati něco v ruce, abwägen. Us. Tč.

Utchle, vz Utchlivě. Na Slov. Bern.

Utchlivě, strauchelnd. Na Slov. Bern.

Utchlivosť, i, f., strauchelnde Beschaffen-
heit. Na Slov. Bern.

Utchlivý, strauchelnd, anstossend. Na
Slov. Bern.

Utchlosť, i, f. = utchlivosť. Na Slov.

Utchlý = utchlivý. Na Slov. Bern.

Utchnouti se, chl, utí, anstossen, strau-
cheln (uraziti se, potknouti se). Na Slov,
Bern.