sb157-05 0..8296

478

Utonouti (utunouti), ul, utí = utopiti se,
ertrinken, ersaufen, niedersinken. U Opav.
a na Mor. utynouti. — abs. Ten lid skrze
moře červené proveden jest a zachován, ale
Farao utonul. Hus III. 18. Drž se břehu,
nechceš-li u. Sych. Utonula lodí. Jel., D. —
s kým. Mand., Us. On vida to vyvrže kúpi
radějie, než by utonul s tú kúpí. Hus II.
258., 259. U. se vším, mit Mann u. Maus.
Us. Dch. — kde (v čem): ve vodě. Lom.
U. na moři. Lom. Jakoby v moři utonul!
Prov. U. v nebezpečenství, v neštěstí, v bídě.
D. V nesmyslech u. Sš. L. 155. Ve vodách
rudého moře u-li. Sš. Sk. 77. Žádosť ta
u-la jaksi v nepaměti. Pal. Dj. V. 2. 497.
Aby u věčném zatracení neutonuli. Hus I.
196. V zlosti tohoto světa u. Chč. 611.
Sestra utynula na zelenej říce. Sš. P. 505.
— jak. Přátelství mezi ním a králem u-lo
na věky. Pal. Dj. IV. 2. 296. — od čeho
kde. Od přílišných dcštů semena obilí v zemi
docela utunou n. vyhynou. V. — na čem:
na duši. Hus I. 457.

Utonulý = který utonul, ertrunken, ver-
sunken. U. žena. Us.

Utonutí, n.. das Ver-, Untersinken, Er-
trinken. U. lodí. Jel.

Utonutý, Zlob., lépe: utonulý.

Útop, u, m. = palivo, das Heitzmaterial.
Us.,

Útopa, y, f. = potopa. Na Slov. Bern.

Utopec, pce, m., vz Zmok. Na Slov. Ssk.

Utopěc, pca, m., samota u Žibřidovic ve
Slez. Tč.

Utopenec, noc, m. = utopený. Č., Brt.,
Sš. P. 98. Jak možná u ce nalézti. Vz Mus.
1855. 50.

Utopení, n., das Untertauchen. — U. =
padnutí pod vodu, pojití ve vodě, die Er-
trinkung, Ersäufung, Untersinkung. U. lodí.
Jel. Smrť u-ním. Rk., Sš. P. 89.

Utopený; -pen, a, o, ertrunken, ersäuft,
versunken. Jg. U. lodí, Us., kámen (zahra-
baný), krajina. Us.

Utopia, pií, pl, z řec. TÓ/Toc = nezemí,
t. j. země smyšlená (jíž ve skutečnosti není),
kde občanské zřízení jest nejlepší, das Schla-
raffenland, ein eingebildetes Goldland, Nir-
gendheim, Utopien; také každé líčení blaže-
ného stavu člověčenstva, jehož ve skuteč-
nosti není. Vz S. N.

Utopista, y, m. = blouznivec, jenž se
obírá plány o opravě řízení občanského,
které se nemohou uskutečniti, der Utopist.
Rk.

Utopiti, il, en, ení; utápěti, ěl, ěn, ění:
utopovati, utápívati, utopovávati = pohřížiti
ve vodě a tak zahubiti, ersäufen, ertränken;
vůbec pohřížiti, versenken; upéci, bähen,
hacken. — Jg. — co, koho. U. koho. Ros,
Har. U. kámen (zahrabati), topinku (upéci).
Us. U-la mlynáře (kuchařka, vlila-li mnoho
mléka do mouky ji zadělávajíc). Us. Rgl.,
Vrů. U. svůj rozum (pitím, pivem, vínem).
Šml. Jeden pravi: Utopmy ho; druhy pravi:
Pokřcimy ho; Rychtářici, zlá novina: Uto-
pila Kača syna. Sš. P. 37., 157. — koho,
se kde. Rád by ho na lžíci vody utopil.
V. Utopil by ho na lžíci vody. Vz Nenávisť.
Č. Lépe bylo u. ony události v moři zapo-

menutí. Pal. Dj. V. 2. Ve krvi ho utopili.
Dal. 20. U měše u Vltavě u. Dal. 121. Budeš
ty utopen v měše (= v pytli). Žk. 444. Co
sa stalo v nově v městě Hodoníně? Utopil
sa šohaj při hodonském mlýně. Sš. P. 98.
Více lidí se utopilo v bečce nežli v řece.
Trnka. Moucha v mede se utopí a člověk
v rozkoši. Mor. Tč. V kapce vody by mne
u-pil. Us. Šd. V lžíci vodě by mě utopil.
Er. P. 209. U-pil rozum ve sklenici, v ko-
řalce. Šd. Zdálo se mi, že se mně u-pil šohaj
na potoce; U-pím ho (nůž) v tobě a lebo
sám v sobě. Sš. P. 313., 314. Utápím hoře ve
sklenici. Něrac. U. v rybníce, ve vodě, Us..
v krvi. Dal. Utopíš raka ve vodě. Mus. Utopil
se mu táta v kopřivách, v seně, v podmáslí
(o nemanželském dítěti, jehož otec není
znám). Sych. — se, ertrinken. Co viseti má,
neutopí se, by voda přes šibenici běžela. D.
Osení se utopilo, ist überschwemmt, ist unter
dem Wasser. Us. Co má viseť na provaze,
to se neutopí. Tč. Do dunaja padla, tam se
u-la. Sš. P. 126. Král myslil, že se děťátko
u-lo a neutopilo se. Er. Sl. čít. 2. Šel se
utopit a ještě nepřišel (říkají o tom, kdo
z hněvu odběhl vyhrožuje, že se utopí, o
němž však se ví, že to neudělá). Us. Vrů.
— proč, kdy. Před lety člověka jednoho
pro jeho zavinění zde u. dali sme. NB. Tč.
277. — se komu. U-lo se mi potěšení moje.
Sš. P. 86. U-pil se mi bratr. — se čím:
pitím. Kram.

Útor, u, m. = spodní kraj nebo obruba
u sudu, konve atd., aby nádoba dnem na zem
nepadala. Ú. = dražka, ve které dno jest
zasazeno, zejk, kým, die Zarge, Kimme, der
Frosch. D., Suk. Ú. = žlábek ve dřevěné
nádobě, v němž dno zasazeno; pak dolní
čásť či okraj též nádoby. Us. Vck. Ú-ry jsou
uštípány. Us. Mřk. Když loď ve všech svých
ú-rech a svorech sténá a praská. Holub,
Voda teče útorem; sud má špatné ú-ry. Us.
Sraziti někomu ú-ry (zkaziti předsevzetí).
Ros., Č. M. 524., Ehr., Lb. (Vz Nepřátelství).
Má slabé ú-ry (kdo moč n. dech v sobě
držeti nemůže. Vz Vada, Tělo). Č. Má slabé
ů-ry a všecky průchody otevřené (odevšad
nečistí; také = nic nemůže zatajiti. Vz Kle-
vetář. Lb. ). Har., Č. Vz Outor.

Útora, y, f. = útor.

Útorok, rka, m. = úterek. Na Slov. Ssk.

Útorní, Kopf, Zargen-. Ú. obruč, šířka.
Šp.

Útorník, u, m. = náčiní bednářské k vy-
tahování dna, der Boden-, Zargzieher. D.
Ú = nástroj dřevěný se železnou 4—6zubou
pilkou, jímž se útor vystruhuje. Us. Vck.
Der Zargzieher, Šp., Falzhobel. Km.

Utoť = utáti. Na Ostrav. Tč.

Uťoť = utíti. Na Ostrav. Tč.

Utoulati se po svétě, genugsam herum-
streichen.

Utouliti, il, en, ení: utulovati = uvaliti,
ab-, wegwälzen; uhnouti, sklopiti, herabhän-
gen, senken, biegen; ukojiti, upokojiti, sanft
an sich drücken; se = chouliti se, sich beu-
gen, sich ab-, hinwegbeugen: usmívati se,
schmunzeln; upejpati se, spröde thun, sich
zieren; ukojiti se, sich beruhigen. Jg. — co,
koho. Lev utúle uši (schlopí). Prav. živ. U.