sb157-05 0..8296

479

dítě, žízeň. L. — se, koho čím. Dítě se
nejlépe mlékem utulí. Us. — se ke komu,
sich an Jemanden schmiegen. Us. Tč. — se
kam. Ten, co u-lil se v naši rodnou chýš.
Hdk. C. 28. — se před čím. Kdeže sä tu
pred zmáhajúcou sä hrmavicou utúliť. Er.
Sl. čít. 70.

Uťoupati se = ujíti se, uhmožditi se chůzí,
vom Gehen müde werden. Bur.

Utoužiti, il, en, ení, utužiti, fester machen.

— co čím kde. Mor. Tč.
Utovnil, a, m., had, zastr. Rozk.Utožiti se = utišiti se, schwer finden o.

tragen. U-lo se mu robiť. Na Ostrav. Tč.

Utr, zastr. Utr Vyšehradě = ve V.., uvnitř
V-du. LS. v. 26. Utr posud žije ve slově
utroba. Vz obšírný výklad v Mus. 1878. 127.
a Bdl. Obr. 80., 81., 83.. Bž. 218., Prk.
Přísp. 15. Cf.: Stojí tyčka prostřed dvoře.
Sš. P. 749.

Utrácati = utráceti. Na Slov. Bern. — U.
se. Darmo do nás (= k nám) chodíš, darmo
sa utrácaš (= trmácíš). Sl ps. 99. Vz Utra-
titi.

Utracenec, nce, m. = utracený, der Hin-
gerichtete.

Utracení, n., utrácení = ztrávení ku př.
peněz, das Ausgeben, die Ausgabe, Ver-
zehrung. Vydání an. V. V u. skoupým býti.
V. Má moc k u. Sych. — U. zločince =
usmrcení, die Hinrichtung. Jg. — U. = prodej,
die Veräusserung, allienatio. (Takové) pro-
dání za neužitečné se pokládá a protož ani
u. té věci dopúští se. CJB. 369.

Utracený; -cen, a, o; utrácený, utrácen,
a, o. U = ztracený, verloren. Kart. Ze by
to rúcho u-ceno bylo. Arch. II. 79. — U.

= zatracený, verwünscht, verdammt. Div.
z ochot. Ty u-ná kůže, co to zase děláš? Us.
Ntk. — U. = vydaný, zmrhaný, ausgege-
ben, verzehrt, verschwendet. — Ú. = usmr-
cený na spravedlnosti, hingerichtet. Ros. —

Jg.

Utráceti, vz Utratiti.

Utracování, n., vz Utracení.

Utracovati, vz Utratiti.

Utracovně, atd., vz Útratně.

Utracovní, verschwenderisch. Na Slov. —
U. = útratní. Slov.

Utracovnice, e, f., die Verschwenderin.
Na Slov. Bern.

Utracovnička, y, f. = utracovnice. Slov.

Utracovník, a, m., der Verschwender.
Slov.

Utracovnosť, i, f. = úťratnosť. Na Slov.
Bern.

Utrakvisté, vz Utraquisté.

Utrampotovati, utrampotiti, il, cen, ení

= utrápiti, abplagen, zu Tode plagen; ubě-
dovati, abplagen, abkümmern; unaviti, ab-
plagen, abmüden. — koho, se čím. On se
přes den hrubé hospodářstvím utrampotuje.
Ros. — Jg.

Útrapa, y, f., pl. ú-py = soužení, sta-
rosť, der Kummer, die Sorge, Plage, Be-
kümmerniss. Br. Ú-py válek. Dch. Dolehly
naň ú-py. Us. Dch. Dlouhotrvalé ú-py. Nrd.
Zbaven jsa milosrdenstvím božím útrap vě-
zení. Ddk. IV. 12. Nebožtík ve svých hně-
vích a útrapách mluvil, což mluvil. NB. Tč.

108. Užíráte se s večera, že potom celú noc
sem i tam ve snách v ú-pách chodíte. BN.
Chodí jako v ú-ách (jako otrapa, jako utrá-
pený). Ros. — U., y, m. = utrápený. Ros.

Utrápeně, abgeplagt. Us.

Utrápenec, nce, m., der Geplagte, Ge-
quälte, Elende. Sš. Sk. 59. (Hý. ).

Utrápení, n., die Abkränkung.

Utrápený; -en, a, o, abgekränkt, abge-
härmt, abgeplagt, bekümmert. Jest všecek
u. Us. U. srdce. Dch. Strany pořekadel
vz: Plésti, Slepice, Zmoklý. — čím. Jsa
u-pen snem. BR. II. 453. a.

Utrápiti, il, en, ení; utrápívati, utrápí-
vávati = umučiti, utrýzniti, ztrápiti, zu Tode
martern o. plagen o. peinigen; trápením
donutiti, durch Plagen bewegen; ztrápiti,
abplagen, abhärmen, abkränken, zerplagen,
zermartern. Jg. — koho, se jak: do smrti.
Jg. — koho, se čím: starostí, V., vězením,
Zav., zármutkem, BR. II. 128. b., se láskou.
Us. Dch., Ros., Jel. — se s kým, čím. On
se s ním utrápí. Us.

Útrapný, gramvoll. Šm.

Utraquisté, utrakvisté, ův, pl., m. (z lat. ),
kališníci, podobojí, přívrženci učení o při-
jímání těla a krve Páně pod obojí způsobou,
známí z dějin českých r. 1419. —1620., die
Utraqnisten, die den Genuss des Abendmahls
unter beiden Gestalten verlangten. Od r. 1848.
slovou v Čechách a na Mor. u. — obojetníci,
kteří mluvíce česky i německy k žádné
národnosti rozhodně se nehlásí. Rk.

Utrasení, n., die Erschütterung. Na Slov.

Utrasený; -sen, a, o, erschüttert, abge-
beutelt. Na Slov. Bern.

Utřásti, utřísti, utřesu, utřes, se (ouc),
třásl, třesen, ení; utřásati, utřasovati, utřá-
sávati = třesením uraziti, utlouci, abschüt-
teln; pomalu pryč střásti, allmählig abschüt-
teln; třesením unaviti, durch's Schütteln ab-
müden. — co komu. Utřes mi hrušku. Us.
— koho = třesením unaviti, bolesť učiniti, se-
třásti. Jemanden abschütteln, durch's Schüt-
teln wehe thun. Jg., Šm. — čeho. Ty tuším
těch hrušek utřásáš (po několika)! — se,
co kde. Všecek jsem se na tom voze utřásl,
sich abschütteln. Bern. Jablka v koši utřá-
sati. U. Dch. — se s kým. Zimnice dosť
se 8 ním utřásla. Mor. Tč.

Útrata, y, f. = vydání, náklad na něco,
die Ausgaben, Spesen, Unkosten, die Aus-
lagen, Kosten. Peníze na ú-tu; ú. na cestu
(cestné, peníz útratní, ú. pocestní); velikou
ú-tu vésti, činiti; daremné, marné ú-ty; na
ú-tu dáti; ú-tu zase navrátiti. V. Peníze na
cestu k ú-tě. Kom. Odvážiti se útrat; v ne-
mírné ú-ty se dáti; nač těch útrat?; ú-tám
uhnouti. Sych. Ú-ty na pohřeb, na stavení,
nákladní; ú-ty vydělati, shledati, zjednati,
sháněti; ú. právní, soudní; ještě nemá svých
útrat doma. D. Útraty a náklady dle vyná-
šek, Betragsspesen; kniha nákladův a útrat,
das Spesenbuch. Nz. U. za ošetřování ne-
mocných, Krankenverpflegungskosten. Nz.
lk. Ú-ty na sebe uvaliti, podstoupiti; jeti
někam na vlastní útraty; přiživiti se na
obecné ú-ty; odhadní ú-ty. Us. Dch. Bez
ú-ty to není; Měli jsme s ním už mnoho
útrat. Us. Šd. Jest jednoročníkem (jedno-