Předchozí (478)  Strana:479  Další (480) |
|
|||
479
|
|||
|
|||
dítě, žízeň. L. — se, koho čím. Dítě se
nejlépe mlékem utulí. Us. — se ke komu, sich an Jemanden schmiegen. Us. Tč. — se kam. Ten, co u-lil se v naši rodnou chýš. Hdk. C. 28. — se před čím. Kdeže sä tu pred zmáhajúcou sä hrmavicou utúliť. Er. Sl. čít. 70. Uťoupati se = ujíti se, uhmožditi se chůzí,
vom Gehen müde werden. Bur. Utoužiti, il, en, ení, utužiti, fester machen.
— co čím kde. Mor. Tč.
Utovnil, a, m., had, zastr. Rozk. Utožiti se = utišiti se, schwer finden o. tragen. U-lo se mu robiť. Na Ostrav. Tč.
Utr, zastr. Utr Vyšehradě = ve V.., uvnitř
V-du. LS. v. 26. Utr posud žije ve slově utroba. Vz obšírný výklad v Mus. 1878. 127. a Bdl. Obr. 80., 81., 83.. Bž. 218., Prk. Přísp. 15. Cf.: Stojí tyčka prostřed dvoře. Sš. P. 749. Utrácati = utráceti. Na Slov. Bern. — U.
se. Darmo do nás (= k nám) chodíš, darmo sa utrácaš (= trmácíš). Sl ps. 99. Vz Utra- titi. Utracenec, nce, m. = utracený, der Hin-
gerichtete. Utracení, n., utrácení = ztrávení ku př.
peněz, das Ausgeben, die Ausgabe, Ver- zehrung. Vydání an. V. V u. skoupým býti. V. Má moc k u. Sych. — U. zločince = usmrcení, die Hinrichtung. Jg. — U. = prodej, die Veräusserung, allienatio. (Takové) pro- dání za neužitečné se pokládá a protož ani u. té věci dopúští se. CJB. 369. Utracený; -cen, a, o; utrácený, utrácen,
a, o. U = ztracený, verloren. Kart. Ze by to rúcho u-ceno bylo. Arch. II. 79. — U. = zatracený, verwünscht, verdammt. Div.
z ochot. Ty u-ná kůže, co to zase děláš? Us. Ntk. — U. = vydaný, zmrhaný, ausgege- ben, verzehrt, verschwendet. — Ú. = usmr- cený na spravedlnosti, hingerichtet. Ros. — Jg.
Utráceti, vz Utratiti.
Utracování, n., vz Utracení.
Utracovati, vz Utratiti.
Utracovně, atd., vz Útratně.
Utracovní, verschwenderisch. Na Slov. —
U. = útratní. Slov. Utracovnice, e, f., die Verschwenderin.
Na Slov. Bern. Utracovnička, y, f. = utracovnice. Slov.
Utracovník, a, m., der Verschwender.
Slov. Utracovnosť, i, f. = úťratnosť. Na Slov.
Bern. Utrakvisté, vz Utraquisté.
Utrampotovati, utrampotiti, il, cen, ení
= utrápiti, abplagen, zu Tode plagen; ubě-
dovati, abplagen, abkümmern; unaviti, ab- plagen, abmüden. — koho, se čím. On se přes den hrubé hospodářstvím utrampotuje. Ros. — Jg. Útrapa, y, f., pl. ú-py = soužení, sta-
rosť, der Kummer, die Sorge, Plage, Be- kümmerniss. Br. Ú-py válek. Dch. Dolehly naň ú-py. Us. Dch. Dlouhotrvalé ú-py. Nrd. Zbaven jsa milosrdenstvím božím útrap vě- zení. Ddk. IV. 12. Nebožtík ve svých hně- vích a útrapách mluvil, což mluvil. NB. Tč. |
108. Užíráte se s večera, že potom celú noc
sem i tam ve snách v ú-pách chodíte. BN. Chodí jako v ú-ách (jako otrapa, jako utrá- pený). Ros. — U., y, m. = utrápený. Ros. Utrápeně, abgeplagt. Us.
Utrápenec, nce, m., der Geplagte, Ge-
quälte, Elende. Sš. Sk. 59. (Hý. ). Utrápení, n., die Abkränkung.
Utrápený; -en, a, o, abgekränkt, abge-
härmt, abgeplagt, bekümmert. Jest všecek u. Us. U. srdce. Dch. Strany pořekadel vz: Plésti, Slepice, Zmoklý. — čím. Jsa u-pen snem. BR. II. 453. a. Utrápiti, il, en, ení; utrápívati, utrápí-
vávati = umučiti, utrýzniti, ztrápiti, zu Tode martern o. plagen o. peinigen; trápením donutiti, durch Plagen bewegen; ztrápiti, abplagen, abhärmen, abkränken, zerplagen, zermartern. Jg. — koho, se jak: do smrti. Jg. — koho, se čím: starostí, V., vězením, Zav., zármutkem, BR. II. 128. b., se láskou. Us. Dch., Ros., Jel. — se s kým, čím. On se s ním utrápí. Us. Útrapný, gramvoll. Šm.
Utraquisté, utrakvisté, ův, pl., m. (z lat. ),
kališníci, podobojí, přívrženci učení o při- jímání těla a krve Páně pod obojí způsobou, známí z dějin českých r. 1419. —1620., die Utraqnisten, die den Genuss des Abendmahls unter beiden Gestalten verlangten. Od r. 1848. slovou v Čechách a na Mor. u. — obojetníci, kteří mluvíce česky i německy k žádné národnosti rozhodně se nehlásí. Rk. Utrasení, n., die Erschütterung. Na Slov.
Utrasený; -sen, a, o, erschüttert, abge-
beutelt. Na Slov. Bern. Utřásti, utřísti, utřesu, utřes, se (ouc),
třásl, třesen, ení; utřásati, utřasovati, utřá- sávati = třesením uraziti, utlouci, abschüt- teln; pomalu pryč střásti, allmählig abschüt- teln; třesením unaviti, durch's Schütteln ab- müden. — co komu. Utřes mi hrušku. Us. — koho = třesením unaviti, bolesť učiniti, se- třásti. Jemanden abschütteln, durch's Schüt- teln wehe thun. Jg., Šm. — čeho. Ty tuším těch hrušek utřásáš (po několika)! — se, co kde. Všecek jsem se na tom voze utřásl, sich abschütteln. Bern. Jablka v koši utřá- sati. U. Dch. — se s kým. Zimnice dosť se 8 ním utřásla. Mor. Tč. Útrata, y, f. = vydání, náklad na něco,
die Ausgaben, Spesen, Unkosten, die Aus- lagen, Kosten. Peníze na ú-tu; ú. na cestu (cestné, peníz útratní, ú. pocestní); velikou ú-tu vésti, činiti; daremné, marné ú-ty; na ú-tu dáti; ú-tu zase navrátiti. V. Peníze na cestu k ú-tě. Kom. Odvážiti se útrat; v ne- mírné ú-ty se dáti; nač těch útrat?; ú-tám uhnouti. Sych. Ú-ty na pohřeb, na stavení, nákladní; ú-ty vydělati, shledati, zjednati, sháněti; ú. právní, soudní; ještě nemá svých útrat doma. D. Útraty a náklady dle vyná- šek, Betragsspesen; kniha nákladův a útrat, das Spesenbuch. Nz. U. za ošetřování ne- mocných, Krankenverpflegungskosten. Nz. lk. Ú-ty na sebe uvaliti, podstoupiti; jeti někam na vlastní útraty; přiživiti se na obecné ú-ty; odhadní ú-ty. Us. Dch. Bez ú-ty to není; Měli jsme s ním už mnoho útrat. Us. Šd. Jest jednoročníkem (jedno- |
||
|
|||
Předchozí (478)  Strana:479  Další (480) |