sb157-05 0..8296

480

ročním dobrovolníkem) na vlastni, na státní
ú-ty, slouží na státní ú-ty. Čsk. Ú-ty zemské,
válečné. Us. Šd., Pal. Jde do útrat. Berg.
Ú-ty na cestu opatřiti. Kram. Útrat sobě
nadělati; žádných ú. nelitovati; ú-ty nésti,
sobě dělati; k něčemu přiraziti; u-ty spo-
čítati. Us. Ú-ty na něco vynakládati. Kram.
Se všemi náklady a útratami U-ty dodávací,
Zustellungskosten, odkladní, Erstreckungs-,
vzešlé, odvolací; ú. soudní zdvihnouti; útrat
na někom dobývati; ú-ty někomu nahraditi;
někoho k nahražení útrat odsouditi; soudní
ú-ty zmírniti. Řd. Likvidované ú-ty za při-
znalé ujaty budou. Er. Ú. obecní, státní; na
ú-ty nehleděti; útrat nešetřiti; ú-ty zapra-
viti. Lp. Svědkové o škodách mají vyznati,
při kterém času se ta ú. dála. Nál. 212. Ú-ty
a náklady. Vl. zř. 25. Jak do Říma tak zase
do Čech domů, z Říma byli na jeho vlastní
útratě. Lp. 86. Ú-ty léčební nestojí v žádném
poměru k cenám v posledním čase tak značně
vystoupivším, lépe: útraty léčení nesrovná-
vají se s cenami, které v těchto létech zna-
menitě šly vzhůru (kterým přiskočilo). Šb.
Rozkoš plodí útratu. Č. M. 133. Na útraty
vědy, lépe: na ujmu vědy. Brs. 2. vyd. 251.
Vz Náklad. — Ú., dříve a na Slov. = ztráta,
der Verlust, Schaden. Ú. statku. Jel. — Ú.,
y, m. = marnotratce, der Verschwender. D.
Pozdě bycha honí, ano pan Útrata již ujel
na koni. Reš. To je vám ú-ta člověk! Us.
Šd.

Utrátce, útrátce, útratce, e, m. =
marnotrátce, mrhač, der Zehrer, Verzehrer,
Verschwender. Zlob., Plk., Reš., Arch. IV,
133. Marný u. otcovského dědictví. V.

Utratec, tce, m. = útratník, utrátce.
Bern.

Utratění, n. = utracení. Slov.

Utratiti, il, cen, ení; utráceti, ejí, ej, eje
(íc), el, en, ení; utracovati, utratívati, utra-
covávati = ztratiti, verlieren; zatratiti, zka-
ziti, vertilgen, zu Grunde richten; usmrtiti,
hinrichten; ztráviti, verzehren, verschwenden.
Jg. — abs. Odkad utrácí? V. Neutrácej,
když nemáš (Cf.: Nemáš peněz, mnoho ne-
jez; Bez peněz málo jez). Us. Dch. Nedej
mně, milá, nedej mně utrácet, ty máš peníze,
můžeš mě vyplácet. Sš. P. 595. Tak dnes
utrácej, abys měl i zejtra. Kos. — co, koho.
Mnoho utráceti. V. Utratiti za rok mnoho.
Ros. U. peníze, Us., dobré jméno (zkaziti).
Koll. Zločince, V., vraha (usmrtiti). Br. Keď
Kačenku utráceli, všeci mládenci plakali.
Mor. pís. 188., 157. A to só (= jsú) ti zlo-
stni kati, co mě budó utráceti. Sš. P. 158.
Žádného ntratiti nedali, dokuž by zmrskán
nebyl. BK. II. 128. a. II. statek. V. Snadno
i česť svú utrácá, kdo v novinkách sa obrácá.
Mor. Tč. Však on tam svého neutratí. Mor.
Šd. Mnohokrát z bludnej cesty osoží sa vrátit,
jestli nechceš čas i chodzu darebně utratiť;
Kdo bez Boha pracuje, darmo čas utrácá;
Chvalitebná práca cti svej neutrácá. Na
Slov. Tč. Národnosť svou u. Us. Shniloba
(= lenosť) lidi utrácí. Sk. U-la svůj věneček
ze samého zlata. Sš. P. 381. Mladosť moja,
mladosť, tak som ťa utratil? Sl. ps. 119. To
som u-la, čo som si nad zlato, nad perly
vážila. Sl. ps. 101. Ty peníze on utratil. Půh.

II. 371. Nepomátla se tou měrou, aby pří-
tomnosť ducha byla u-la. Sš. L. 15. Statek
marně u-til. BR. II. 259 A toho zbožie u.
nemáme. Arch. I. 401. Čím více kto a mar-
něji záduší utracuje, tím více bude, ač se
nepokaje, muky trpěti. Hus I. 443. Kdož
marně utrácí čas, větší škodu sobě činí,
nežli by peníze utrácel. Tč. Neutrácej víc,
než získáš, sic na hlavu se potřískáš. Reš.
Co nachová Stejskal, to utratí Vejskal. Prov.
— co skrze co kdy. Utratil (ztratil) v os-
mém roku skrze smrť otce svého. Tabl.
poes. Milosť boží sa utratí skrze hříchy. Na
Slov. Tč. — co, koho na čem, kde. Zlo-
čince na hrdle. V. A tu jsú na jich zboží
jedno utratili a druhé preč hnali. Půh. I.
248. Utratiti peníze na cestě. D. A rozličně
jinak utracujíce na pyšném rúše. Hus II.
300. — co, koho čím: hanebnou smrtí,
Troj., mečem. Us. Pitím mnoho utratil. Ml.
Ohavnou smrtí vás všech utratím. Pass.
Nemocí mnoho u-til. Us. Dch. Pohárkom
rozum svój u-til. Na Slov Tč. — kde. V ho-
spodě mnoho utralil. Ml. Vícej rozkoš nežli
práca zdraví u lidí utrácá. Na Slov. Tč.
V tom domě mnoho se u-cí. Us. Dch. Na
Petříně nad Prahou utraceni jsou jiní ve-
řejně. Ddk. II. 406. — odkud: z hotových
(peněz), z cizího utráceti. Us. — co komu:
ženě věno. Us. Zboží někomu u. Půh. 421.
U. sirotkům Arch. V. 272. Poručník zaruče
dobře před úřadem, aby sirotkóm neutratil,
ani jim zboží do jich let umenšil... O. z D.

— co proč. Nemá z žádných jiných škod
pro tu při viniti, než toliko, což pro tu při
naloží a utratí. Vl. zř. 283 U. co z nepřízně
(zkaziti). Pro zišček i Boha utrácá. Na Slov.
Tč. Otec pro užitek dětí peníze utrácá Na
Mor. Tč. V jakém počtu Vršovci k rozkazu
Svatoplukovu jsou utraceni, toho... Ddk.
II. 404. — od čeho. Utrácel od groše če-
ského deset bílých peněz (více než měl).
Prov. — (co) na co Na marnou slávu dů-
chody utrácí. Har. Co obroku koňského na
každé koně obzvláštně se utratilo. V. (Své
jmění) na řečníky u-li. Vš. XXVIII. Ani na
marnosti a přielišnosti utracoval. Hus II.
221. A ty (koně) jest on na svú potřebu
u-til a těch mi zaplatiti nechce. Půh. II. 390.

— jak: s lehkou myslí. Us. —adv. skoupě,
statek marně, neužitečně, zbytečně u. V. Co
kdo sám nevypracoval, to snadno u-tí. Na
Slov. Tč. Dolnou pověsť nenabytelně u. Pal.
Dj. IV. 2. 298. Kdo darmo vzal, na to nedbá,
když darmo utratí. Na Mor. Tč.

Utratkyně, ě, f. = která utrácí, die Ver-
zehrerin, Verschwenderin.

Utratlivosť, i, f. = útratnosť, die Ver-
schwendung. Ros.

Utratlivý = útratný, verschwenderisch.
Ros.

Útratně, útratlivě = marnotratně, ver-
schwenderisch. U. si počínati. V. U. žíti. Us.
Šd.

Útratné, ého, n., podlé Nové = peníz na
útratu, der Zehrpfennig, das Reisegeld. Denní
ú. úhrnkové, diety, die Diäten, das Diäten-
pauschale. Csk. Vz Útratný.

Útratní, Kosten-, Zehrungs-. U. peníz (na
útratu), D., škody vynahraditi. V. Ze škod