sb157-05 0..8296

481

nákladních a u. obviniti. Pr. měst., Faukn.
79., Žr. F. I. Č. XXXII. Ú. písař (který vy-
dání zapisoval). Ať to pekař klíčníku od-
vede a písař u. ať to zapíše. 1590. Gl. Jest-
liže kto chce ze škod pohnati kromě škod
ú-ních. Arch. V. 22.

Útratnice, e, útratnička, y, f., die Ver-
schwenderin. Jg.

Útratník, a. m. der Verschwender. Uč
se spořit, lide náš! Ú. sám se vyhání. Sš.
Sm. bs. 170.

Útratnosť, i, f. = zbytečný náklad, utrá-
cení, útrat děláni, der grosse Aufwand V.

Útratný, utratlivý = marnotratný, nád
herný, verschwenderisch, grossen Aufwand
machend. Videli; že macocha těch sirotků
jest ú-ná a mrhá statek. NB. Tč. 262. Bratra
má někto ú-ho nebo strýce. Vš. Jir. 310.
Alcibiades byl ú. a skvostný. V. Navrácení
útratného syna. Vš. U. žena. Kom. — v čem.
V jiných věcech útratní bývají. V. — Ú.

= co útraty dělá, theuer, kostspielig, kost-
bar. Noc jest zlému čas ú-ný. Alx. BM. v.
191. Ú. zábavy a veselosti. Us. MP. Ú-ných
se varuj skvostností, též i lakomství, jsouť
dobré pověsti škodné obě, rovně nectnosti.
Kom. — Ú., Kosten-, Reise-. Ú. škody.
Zehrungskosten, útraty. Nz., Nal. 215. Mají
tiem způsobem hleděti o škody ú-né tak,
jakož se nahoře píše. Arch. V. 498.

Útrava, na Slov. útrova, y,, f. = útrata,
das Zehrgeld. Koll., Baiz. Vz Útratné.

Útravek, vku, m. = píce, das Viehfutter.
Us. u. Plzně.

Utráviti, utrav, il, en, ení; utravívati =
utratiti, stráviti, auf-, verzehren; otráviti,
vergiften. Jest to k věci lepší obráceno,
nežli aby od tebe bylo sněděno a utráveno.
BR. II. 67. — co. Dědictví u. V. — co jak.
Všecké dni života svojího bolestně utráví,
Časom pre veliké práce utratí i zdraví. Na
Slov. Tč.

Utravný, aufreibend. U. práce. Us. Dch.

— U. = otravující, giftig. Pl.
Utrckati se, utrckovati se = trckem se

uběhati, sich satt, müde laufen. Mor. Mtl.,
Tč.

Utrčení, n., der Herreckung, Ausstrek-
kung. Na Slov. Bern.

Utrčený; -en, a, o, gereckt, ausgestreckt.
Na Slov. Bern.

Utrčiti, il, en, ení; utrčovati = vypučiti,
vystrčiti, herrecken, ausstrecken. Na Slov.
Bern.
Útrčka, y, f. = harc. L.

Utrdlovati = trdlem utlouci. — co: len.
Us. Tč.

Utřečkati = ubzíkati, bieseln, weglaufen.

— komu. Dobytek mi utřečkal. Us.
Utrefiti, il, en, ení, utrefovati komu =

uhověti. Na Zlínsku. Brt. — kam, treffen:

do terče, domů. Us. Tč. — s infint. Utrefí

dobře odpovědět. Na Ostrav. Tč.

Utrecht, a, m., Ultrajectum, die Stadt

Utrecht, mě. v Nizozemsku. Vz S. N.

Utrechťan, a, m. — Utrechtský. Utrechter.

U. církev. Vz S. N. XI. 256.

Utrechtýř, e, m. Dač. I. 58., 143
Utrejch, u, m., hutrejch, hutraj, otrojch,

z něm. Hüttenrauch, lépe: arsenik bílý,

myšák, Vys., kyselina arseniková, arsenik.
Mz. 361. U. = bílý prášek z usazených par
ku př. arsenu (které se vyvíjejí, rozpaluje-li
se arsen). Vz Arsen. Bř. U. žlutý (sirník ar-
senový, Schwefelarsen, Šp. ), Jg., bílý mletý
(kyselina arsenová, moučka jedová, weisser
Arsenik, arsenige Säure, Hüttenrauch, Gift-
mehl. Nz. lk. ), červený. Kh. Cf. Schd. 29.,
Šfk. 276., 279., 280., Br. N. 126., KP. III.
64., Kom. J. 104. O požívání u-chu vz KP.
I. 23. Pře otce před soudem je u. do chleba.
Sml.

Utrejchovna, y, f., die Gifthütte. Rk.

Utrejchový, Arsenik-. Rk.

Utrejs, u, m. = utrejch. Má děti jako
u-sy (zlé). U Žambk. Kf.

Utřelý = utřený, abgetreten, gangbar. U.
cesta. V.

Utření, n., das Abwischen. Utěradlo na
u. svíčky, zum Lichtputzen. Sych. U. nosu,
huby, rukou. — U. cesty, das Abtreten des
Weges. — U. barev, das Abreiben der Farben.
— U. lnu, das Flachsbrechen.

Utřený, gewischt, gerieben, abgetreten,
gebrochen (vom Flachs), vz Utříti, Utření.

Utřepání, n., das Brechen, Zerbrechen. —
U. = ubití. Slov.

Utřepaný; -án, a, o, gebrochen, zerbro-
chen. — U. = ubitý, utlučený. Na Slov.

Utřepati, utřepiti, il, en, ení, utřepnouti,
pnul a pl, ut, utí = utříti len, konopí, bre-
chen. Us. — U. = ubiti, utlouci, schlagen,
abschlagen. — si co. Utřepal si kohout
péro. Jg.

Utřesknouti, skl, utí, krachend sich bre-
chen. Když suchý kolek zlomíš, on utřeskne.
Na Ostrav. Tč.

Utrestati, gehörig strafen. — koho čím.
Us. Tč.

Utřesu, vz Utřásti.

Utřeštiti, il, ěn, ění, schlagen. — koho
kam. Utřeštím tě za ucho, až ti bude hlava
zvonit. Na Ostrav. Tč. — U. = drobet tře-
štiti.

Utřeť = utříti, abwischen. U Opavy. Klš.
Na Slov. utreť. Ssk.

Utrhač, e, m., der Abreisser, Abbrecher.
Us. — U. = pomlouvač, křivý žalobník,
úštipečný slovník, hánce, der Verleumder,
Lästerer. V. U. na cti, der Ehrabschneider.
Jg., Šm., J. tr., Troj. Tomuto u-či se nikdo
nezachová. Us. Dch. Neposlouchaje pomlou-
vačův a utrhačů pracuj s chuti usilovnou
na národa poli dědičném. Kmp. Já jsem člo-
věk dobrý, ale tys mej cti utrhač; Tys mi
se znal v tom, žes mi řekl, že sem u. do-
brých lidí. NB. Tč. 186. U. sobě a poslu-
chači obecne škodí; Písmo přirovnává u-če
psu, svini a hadu; Též u. opustě všechny
ctnostné skutky blížnieho chopí se zlých a
těmi se i jiné krmí s chutí; Proto jsú jako
svině u-či, neb jako svině radějšie volí lajna
než jiné věci, jenž vonějí; A jakož svině
najprve pysk ustrčí v lajno, též přivyklý u.,
kam přijde mezi lidi, jazyk ustrčí v blíž-
nieho hřiechy; Jakož svině párá hluboce
v lajně pyskem, též u., co móž nejhlúbě
dosáhnúti hřiechu, pára svým jazykem; Jako
svině nechajíc vody čisté válé se s libostí
v blátě, též u., opustě ctnosti čisté, válé sě