Předchozí (480)  Strana:481  Další (482) |
|
|||
481
|
|||
|
|||
nákladních a u. obviniti. Pr. měst., Faukn.
79., Žr. F. I. Č. XXXII. Ú. písař (který vy- dání zapisoval). Ať to pekař klíčníku od- vede a písař u. ať to zapíše. 1590. Gl. Jest- liže kto chce ze škod pohnati kromě škod ú-ních. Arch. V. 22. Útratnice, e, útratnička, y, f., die Ver-
schwenderin. Jg. Útratník, a. m. der Verschwender. Uč
se spořit, lide náš! Ú. sám se vyhání. Sš. Sm. bs. 170. Útratnosť, i, f. = zbytečný náklad, utrá-
cení, útrat děláni, der grosse Aufwand V. Útratný, utratlivý = marnotratný, nád
herný, verschwenderisch, grossen Aufwand machend. Videli; že macocha těch sirotků jest ú-ná a mrhá statek. NB. Tč. 262. Bratra má někto ú-ho nebo strýce. Vš. Jir. 310. Alcibiades byl ú. a skvostný. V. Navrácení útratného syna. Vš. U. žena. Kom. — v čem. V jiných věcech útratní bývají. V. — Ú. = co útraty dělá, theuer, kostspielig, kost-
bar. Noc jest zlému čas ú-ný. Alx. BM. v. 191. Ú. zábavy a veselosti. Us. MP. Ú-ných se varuj skvostností, též i lakomství, jsouť dobré pověsti škodné obě, rovně nectnosti. Kom. — Ú., Kosten-, Reise-. Ú. škody. Zehrungskosten, útraty. Nz., Nal. 215. Mají tiem způsobem hleděti o škody ú-né tak, jakož se nahoře píše. Arch. V. 498. Útrava, na Slov. útrova, y,, f. = útrata,
das Zehrgeld. Koll., Baiz. Vz Útratné. Útravek, vku, m. = píce, das Viehfutter.
Us. u. Plzně. Utráviti, utrav, il, en, ení; utravívati =
utratiti, stráviti, auf-, verzehren; otráviti, vergiften. Jest to k věci lepší obráceno, nežli aby od tebe bylo sněděno a utráveno. BR. II. 67. — co. Dědictví u. V. — co jak. Všecké dni života svojího bolestně utráví, Časom pre veliké práce utratí i zdraví. Na Slov. Tč. Utravný, aufreibend. U. práce. Us. Dch.
— U. = otravující, giftig. Pl.
Utrckati se, utrckovati se = trckem se uběhati, sich satt, müde laufen. Mor. Mtl.,
Tč. Utrčení, n., der Herreckung, Ausstrek-
kung. Na Slov. Bern. Utrčený; -en, a, o, gereckt, ausgestreckt.
Na Slov. Bern. Utrčiti, il, en, ení; utrčovati = vypučiti,
vystrčiti, herrecken, ausstrecken. Na Slov. Bern. Útrčka, y, f. = harc. L. Utrdlovati = trdlem utlouci. — co: len.
Us. Tč. Utřečkati = ubzíkati, bieseln, weglaufen.
— komu. Dobytek mi utřečkal. Us.
Utrefiti, il, en, ení, utrefovati komu = uhověti. Na Zlínsku. Brt. — kam, treffen:
do terče, domů. Us. Tč. — s infint. Utrefí
dobře odpovědět. Na Ostrav. Tč.
Utrecht, a, m., Ultrajectum, die Stadt
Utrecht, mě. v Nizozemsku. Vz S. N.
Utrechťan, a, m. — Utrechtský. Utrechter.
U. církev. Vz S. N. XI. 256.
Utrechtýř, e, m. Dač. I. 58., 143
Utrejch, u, m., hutrejch, hutraj, otrojch, z něm. Hüttenrauch, lépe: arsenik bílý,
|
myšák, Vys., kyselina arseniková, arsenik.
Mz. 361. U. = bílý prášek z usazených par ku př. arsenu (které se vyvíjejí, rozpaluje-li se arsen). Vz Arsen. Bř. U. žlutý (sirník ar- senový, Schwefelarsen, Šp. ), Jg., bílý mletý (kyselina arsenová, moučka jedová, weisser Arsenik, arsenige Säure, Hüttenrauch, Gift- mehl. Nz. lk. ), červený. Kh. Cf. Schd. 29., Šfk. 276., 279., 280., Br. N. 126., KP. III. 64., Kom. J. 104. O požívání u-chu vz KP. I. 23. Pře otce před soudem je u. do chleba. Sml. Utrejchovna, y, f., die Gifthütte. Rk.
Utrejchový, Arsenik-. Rk.
Utrejs, u, m. = utrejch. Má děti jako
u-sy (zlé). U Žambk. Kf. Utřelý = utřený, abgetreten, gangbar. U.
cesta. V. Utření, n., das Abwischen. Utěradlo na
u. svíčky, zum Lichtputzen. Sych. U. nosu, huby, rukou. — U. cesty, das Abtreten des Weges. — U. barev, das Abreiben der Farben. — U. lnu, das Flachsbrechen. Utřený, gewischt, gerieben, abgetreten,
gebrochen (vom Flachs), vz Utříti, Utření. Utřepání, n., das Brechen, Zerbrechen. —
U. = ubití. Slov. Utřepaný; -án, a, o, gebrochen, zerbro-
chen. — U. = ubitý, utlučený. Na Slov. Utřepati, utřepiti, il, en, ení, utřepnouti,
pnul a pl, ut, utí = utříti len, konopí, bre- chen. Us. — U. = ubiti, utlouci, schlagen, abschlagen. — si co. Utřepal si kohout péro. Jg. Utřesknouti, skl, utí, krachend sich bre-
chen. Když suchý kolek zlomíš, on utřeskne. Na Ostrav. Tč. Utrestati, gehörig strafen. — koho čím.
Us. Tč. Utřesu, vz Utřásti.
Utřeštiti, il, ěn, ění, schlagen. — koho
kam. Utřeštím tě za ucho, až ti bude hlava zvonit. Na Ostrav. Tč. — U. = drobet tře- štiti. Utřeť = utříti, abwischen. U Opavy. Klš.
Na Slov. utreť. Ssk. Utrhač, e, m., der Abreisser, Abbrecher.
Us. — U. = pomlouvač, křivý žalobník, úštipečný slovník, hánce, der Verleumder, Lästerer. V. U. na cti, der Ehrabschneider. Jg., Šm., J. tr., Troj. Tomuto u-či se nikdo nezachová. Us. Dch. Neposlouchaje pomlou- vačův a utrhačů pracuj s chuti usilovnou na národa poli dědičném. Kmp. Já jsem člo- věk dobrý, ale tys mej cti utrhač; Tys mi se znal v tom, žes mi řekl, že sem u. do- brých lidí. NB. Tč. 186. U. sobě a poslu- chači obecne škodí; Písmo přirovnává u-če psu, svini a hadu; Též u. opustě všechny ctnostné skutky blížnieho chopí se zlých a těmi se i jiné krmí s chutí; Proto jsú jako svině u-či, neb jako svině radějšie volí lajna než jiné věci, jenž vonějí; A jakož svině najprve pysk ustrčí v lajno, též přivyklý u., kam přijde mezi lidi, jazyk ustrčí v blíž- nieho hřiechy; Jakož svině párá hluboce v lajně pyskem, též u., co móž nejhlúbě dosáhnúti hřiechu, pára svým jazykem; Jako svině nechajíc vody čisté válé se s libostí v blátě, též u., opustě ctnosti čisté, válé sě |
||
|
|||
Předchozí (480)  Strana:481  Další (482) |