sb157-05 0..8296

484

smáhše. Rkk. 52. — U. = matka, die Ge-
bärmütter. V Mat. verb. nepravá gloss. Pa.

— U. = srdce, vnitřnosť (jakožto sídlo citu,
odvahy), das Innere, das Herz. Žleč sie rozli
po utrobě. Sněm. Vzbúřichu sě v u-bách
(uvnitř, v duši). Výb. I. 37. Chtě poznati
jich u-bu. Alx. V. v. 1476. Všech sto jmieše
k Výhonu v u-bách statnú vieru. Rkk. 30.
Velmi sě smutista oba, by jim jich teskna
u. Ur. rk. 205. Duch sv. lásku boží v u-bu
lidskou vlévá. Sš. II. 123. Darmo sem vás
nezval k sobě. Jest zde tak v múdrej útrobě
jedna panna, velmi krásna. Kat. 1497. Vždy
tni bylo na u-bě. Leg. — U. = játra, die
Leber. Us. a Místka. Škd.

Utroba, y, f. = trud, nouze, trápení, bo-
lesť, bída, die Plage, das Elend. St. skl. IV.
386.

Utrobní = životný, Visceral-, Leib-. U.
plod, kostra. Ssav. U. list. oblouk, deska.
Nz., lk.

Útrobník, u, m. = řepíček, řepík, agri-
monia, Odermennig, m. Slb. 498.

Utrobnosť, i, f., die Innigkeit. Šm.

Útrobný = trudný, elend, Qual- Ú. život.
Milič. 100.

Utrobomutný, das Innerste betrübend.
Šm.

Utrobopis, u, m. = utrobosloví.

Utrobosloví, n. = nauka o útrobách rost-
linných, die Phytotomie. Vz Rst. 2., 150.

Utrobozpyt, u, m., die Eingeweidelehre,
Enterologie. Šm.

Utrobožerný, am Innern (am Herzen)
nagend. Šm.

Útrolek, lku, m. = něco utroleného, vy-
padalého, odpadalého, Abfälle, ausgefallener
Same etc. Zametli pernu a dva koše ú-lků
vynesli. Us. Č. Ú. rudy.

Utroliti, il, en, ení; utrolovati, ausreiben.
— čeho pro koho. U. zrní pro holuby
(drobet něčeho vymnouti). — se. Co se utrolí,
to se smete. Ros.

Utropiti = utrápiti. Na Ostrav. Tč.

Utrošiti, il, en, ení; upotrošiti, verschwen-
den, co kde: peníze po hospodách. Na.
Ostrav. Tč.

Utroubčí, n., jm. pole u Přerova. Pk.

Utroubiti se, sich müde blasen; sich
müde schwätzen. Mor. Tč.

Utrouditi, utruditi, utruď, il, zen, ení =
unaviti, ermüden. — co: svůj život. Leg. —
se. Jda tam něco se u-dí. Hus I. 299. —
se kde: při práci. Us. Tč. — koho, se
čím: chozením, Reš., žízní, Us., těžkou ro-
botou, Tč., voláním. BO.

Utrousiti, utrus, sil, en, ení; utrušovati,
utrušovávati = částku něčeho pustiti, drobet
trusu pustiti, verstreuen. V., Ros. — abs.
Kdybys i se zlatem zacházel, přece jednou
musíš u. (kdybys měl sebe lepší pozor, přece
někdy klopýtneš, chybíš). Us. u Žambk. Dbv.

— co: peníze, zrní, obilí. D. — čeho (část-
ku): peněz. Us. Moudrosti své utrušovati.
Kos. Ol. I. 96. — Háj. Věcí, kterých se
utrušuje. Br. — co, čeho kam. Vrabci lejna
do mých očí utrousili. Br. Oheň do slámy
u. Rk. U. něco na zem. Us. Tč. — se ko-
mu. Tuším, že se ti drobet utrousilo (žes

se ubzdil)? Ros. — se kam: do šachty

(= padnouti). U Vejvanova. Zhlk.

Utroviti = utratiti. Na Slov. Bern.

Útrovné, ého, n. = útrovy. Plat a ú.
úradníkov. Let. Mt. sl. VIII. 2. 78.

Útrovy, pl., f. = útraty, die Unkosten.
Nemá s nimi žiadných útrov. Na Slov. Dbš.
Obyč. 26.

Utrpčiti, il, en, ení, verbittern. — co
komu. Us. Tč.

Útrpek, pku, m. = posměšek, žert. Říkají
jim to jen tak s ú-kem. U Brandýsa n. L.
Vk.

Útrpělivě = útrpně, mitleidig. Jg.

Útrpělivosť, i. f. = útrpnosť, die Mit-
leidigkeit. D.

Utrpění, utrpení (obyčejněji) = stav
trpícího i což trpí, kříž a trápení nějaké,
das Leiden. V. Pro jeho veliké u. učini Bóh
to zjevenie. St. skl. I. 10. U. (umučení Kri-
stovo). V. Ta odměna za těmi u-ními jdoucí
jest věčná. BR. II. 598. a. Přijmi, Bože, mé
u. za oběť. Dch. Jeho (Kristovo) u. malo-
vati; To u. bude věčné; Za každé u. sva-
tým dal odplatu; V u. zachováte duše své;
A tak pán Ježíš poslúchal jest Pilata v utr-
peních, neb jest tak byl poslušen svého
otcě; Člověk vezme od Boha odplatu za u.,
jiež hovado nevezme; Ale věrný sluha boží
i v u. má utěšenie; Skrze mnohá utrpení
musieme vjíti v královstvie nebeské. I utr-
pení z našeho člověčenstvie jest nesl; Měl
jest Ježíš kněžie v svém u. posměvače;
Koliko jest měl Člověk zlých a kterak ve-
likých zlých rozkoší, tolik a tak velikých
má mieti u. Hus 1. 71., 84., 85., 91., 166.,
298., 351., II. 148., 361., III. 108. (Tč. ).
Pokora získala mu ihned srdce lidu, která
byla již upomínkami na jeho dlouholeté u.
obměkčena. Ddk. III. 292. Netolikero smrtí,
kolikero u. Pk. — U. = trpělivosť, očeká-
vání, das Harren, die Hoffnung; strádání,
zdržení se, ujma, skrácení, das Vermissen,
die Entbehrung, der Verlust. Puost jest u.
kterýchžkoli tělesných a světských libostí.
Št. To by bylo přílišné Boha milování, kdyby
kdo zkazil se sám z dobré vůle přílišným
utrpením (Abstinenz, Askese, Abtödtung).
Potom tuto míním každé u. od tělesné roz-
koše kteréžkoli. Hš. exc. U. chudých. Ž. wit.
9. 19. Musíš jmieti u. Hr. rk. 11. Postem
mienim každé u. od tělesné rozkoši kteréž-
koli. Št. Mějme u. v jedení a v piti. Hus
1. 430. — U. = nemoc, neduh, die Krank-
heit, das Leiden. Nz. 1k. U. n. útrpnosť
mozková. Ja. — U. = spolutrpení, útrpnosť,
das Mitleiden. V. U. míti s někým. V. V do-
tčeném utiskování srdečné u. neseme. Apol.
Jměj u. ke mně. ZN.

Utrpenství, n. = utrpení, trápení, die
Plage, das Leiden. Pulk. Vysvobodím tě
z tvých u. Ms. (Č. exc).

Utrpěti, utrp, pě (íc), ěl, ění a ení; utr-
pívati, utrpovati = bolesť snášeti, leiden. —
abs. Strážní utrpěli. Br. I jat jest a uvržen
do žaláře, kdežto co rušitel veřejného po-
koje u. měl, kdyby zaň poslové čeští sami
nebyli přimlovali se. Pal. Dj. III. 3. 57.
Pěchota opuštěná utrpěla, jakoby na masné
krámy uvedena byla. Dač. I. 267. Praviece,