Předchozí (483)  Strana:484  Další (485) |
|
|||
484
|
|||
|
|||
smáhše. Rkk. 52. — U. = matka, die Ge-
bärmütter. V Mat. verb. nepravá gloss. Pa. — U. = srdce, vnitřnosť (jakožto sídlo citu,
odvahy), das Innere, das Herz. Žleč sie rozli po utrobě. Sněm. Vzbúřichu sě v u-bách (uvnitř, v duši). Výb. I. 37. Chtě poznati jich u-bu. Alx. V. v. 1476. Všech sto jmieše k Výhonu v u-bách statnú vieru. Rkk. 30. Velmi sě smutista oba, by jim jich teskna u. Ur. rk. 205. Duch sv. lásku boží v u-bu lidskou vlévá. Sš. II. 123. Darmo sem vás nezval k sobě. Jest zde tak v múdrej útrobě jedna panna, velmi krásna. Kat. 1497. Vždy tni bylo na u-bě. Leg. — U. = játra, die Leber. Us. a Místka. Škd. Utroba, y, f. = trud, nouze, trápení, bo-
lesť, bída, die Plage, das Elend. St. skl. IV. 386. Utrobní = životný, Visceral-, Leib-. U.
plod, kostra. Ssav. U. list. oblouk, deska. Nz., lk. Útrobník, u, m. = řepíček, řepík, agri-
monia, Odermennig, m. Slb. 498. Utrobnosť, i, f., die Innigkeit. Šm.
Útrobný = trudný, elend, Qual- Ú. život.
Milič. 100. Utrobomutný, das Innerste betrübend.
Šm. Utrobopis, u, m. = utrobosloví.
Utrobosloví, n. = nauka o útrobách rost-
linných, die Phytotomie. Vz Rst. 2., 150. Utrobozpyt, u, m., die Eingeweidelehre,
Enterologie. Šm. Utrobožerný, am Innern (am Herzen)
nagend. Šm. Útrolek, lku, m. = něco utroleného, vy-
padalého, odpadalého, Abfälle, ausgefallener Same etc. Zametli pernu a dva koše ú-lků vynesli. Us. Č. Ú. rudy. Utroliti, il, en, ení; utrolovati, ausreiben.
— čeho pro koho. U. zrní pro holuby (drobet něčeho vymnouti). — se. Co se utrolí, to se smete. Ros. Utropiti = utrápiti. Na Ostrav. Tč.
Utrošiti, il, en, ení; upotrošiti, verschwen-
den, co kde: peníze po hospodách. Na. Ostrav. Tč. Utroubčí, n., jm. pole u Přerova. Pk.
Utroubiti se, sich müde blasen; sich
müde schwätzen. Mor. Tč. Utrouditi, utruditi, utruď, il, zen, ení =
unaviti, ermüden. — co: svůj život. Leg. — se. Jda tam něco se u-dí. Hus I. 299. — se kde: při práci. Us. Tč. — koho, se čím: chozením, Reš., žízní, Us., těžkou ro- botou, Tč., voláním. BO. Utrousiti, utrus, sil, en, ení; utrušovati,
utrušovávati = částku něčeho pustiti, drobet trusu pustiti, verstreuen. V., Ros. — abs. Kdybys i se zlatem zacházel, přece jednou musíš u. (kdybys měl sebe lepší pozor, přece někdy klopýtneš, chybíš). Us. u Žambk. Dbv. — co: peníze, zrní, obilí. D. — čeho (část-
ku): peněz. Us. Moudrosti své utrušovati. Kos. Ol. I. 96. — Háj. Věcí, kterých se utrušuje. Br. — co, čeho kam. Vrabci lejna do mých očí utrousili. Br. Oheň do slámy u. Rk. U. něco na zem. Us. Tč. — se ko- mu. Tuším, že se ti drobet utrousilo (žes |
se ubzdil)? Ros. — se kam: do šachty
(= padnouti). U Vejvanova. Zhlk.
Utroviti = utratiti. Na Slov. Bern.
Útrovné, ého, n. = útrovy. Plat a ú.
úradníkov. Let. Mt. sl. VIII. 2. 78. Útrovy, pl., f. = útraty, die Unkosten.
Nemá s nimi žiadných útrov. Na Slov. Dbš. Obyč. 26. Utrpčiti, il, en, ení, verbittern. — co
komu. Us. Tč. Útrpek, pku, m. = posměšek, žert. Říkají
jim to jen tak s ú-kem. U Brandýsa n. L. Vk. Útrpělivě = útrpně, mitleidig. Jg.
Útrpělivosť, i. f. = útrpnosť, die Mit-
leidigkeit. D. Utrpění, utrpení (obyčejněji) = stav
trpícího i což trpí, kříž a trápení nějaké, das Leiden. V. Pro jeho veliké u. učini Bóh to zjevenie. St. skl. I. 10. U. (umučení Kri- stovo). V. Ta odměna za těmi u-ními jdoucí jest věčná. BR. II. 598. a. Přijmi, Bože, mé u. za oběť. Dch. Jeho (Kristovo) u. malo- vati; To u. bude věčné; Za každé u. sva- tým dal odplatu; V u. zachováte duše své; A tak pán Ježíš poslúchal jest Pilata v utr- peních, neb jest tak byl poslušen svého otcě; Člověk vezme od Boha odplatu za u., jiež hovado nevezme; Ale věrný sluha boží i v u. má utěšenie; Skrze mnohá utrpení musieme vjíti v královstvie nebeské. I utr- pení z našeho člověčenstvie jest nesl; Měl jest Ježíš kněžie v svém u. posměvače; Koliko jest měl Člověk zlých a kterak ve- likých zlých rozkoší, tolik a tak velikých má mieti u. Hus 1. 71., 84., 85., 91., 166., 298., 351., II. 148., 361., III. 108. (Tč. ). Pokora získala mu ihned srdce lidu, která byla již upomínkami na jeho dlouholeté u. obměkčena. Ddk. III. 292. Netolikero smrtí, kolikero u. Pk. — U. = trpělivosť, očeká- vání, das Harren, die Hoffnung; strádání, zdržení se, ujma, skrácení, das Vermissen, die Entbehrung, der Verlust. Puost jest u. kterýchžkoli tělesných a světských libostí. Št. To by bylo přílišné Boha milování, kdyby kdo zkazil se sám z dobré vůle přílišným utrpením (Abstinenz, Askese, Abtödtung). Potom tuto míním každé u. od tělesné roz- koše kteréžkoli. Hš. exc. U. chudých. Ž. wit. 9. 19. Musíš jmieti u. Hr. rk. 11. Postem mienim každé u. od tělesné rozkoši kteréž- koli. Št. Mějme u. v jedení a v piti. Hus 1. 430. — U. = nemoc, neduh, die Krank- heit, das Leiden. Nz. 1k. U. n. útrpnosť mozková. Ja. — U. = spolutrpení, útrpnosť, das Mitleiden. V. U. míti s někým. V. V do- tčeném utiskování srdečné u. neseme. Apol. Jměj u. ke mně. ZN. Utrpenství, n. = utrpení, trápení, die
Plage, das Leiden. Pulk. Vysvobodím tě z tvých u. Ms. (Č. exc). Utrpěti, utrp, pě (íc), ěl, ění a ení; utr-
pívati, utrpovati = bolesť snášeti, leiden. — abs. Strážní utrpěli. Br. I jat jest a uvržen do žaláře, kdežto co rušitel veřejného po- koje u. měl, kdyby zaň poslové čeští sami nebyli přimlovali se. Pal. Dj. III. 3. 57. Pěchota opuštěná utrpěla, jakoby na masné krámy uvedena byla. Dač. I. 267. Praviece, |
||
|
|||
Předchozí (483)  Strana:484  Další (485) |