sb157-05 0..8296

4S5

že by chtěli i u., ačby dokázáno bylo na
ně to duovodně. Arch. II. 239. — co: škodu.
U. proměnu, lépe: bráti, vzíti. Vz Brt. 2. vyd.
251. U. změnu. Pal. Sbr. sp. 1841. 5. U. ve-
likou zkázu. Pal. Dj. III. 3. 60. Ani se ne-
naděje, co jednou utrpí. Dch — od koho.
Utrpěl od nich. Br. — kde. Mezi zlými
dobří nejspíše utrpí. V. Utrpěl škodu na
svém jmění. Us., Hš. exc. Křesťané ve
veřejných hospodách naskrze pohanských
úkoru na mravech u. mohli. Sš. I. 126.
Vojenská nehoda, kterou strana králova
před Norimberkem u-la, měla napravena
býti, U Dubna utrpěli Dánové velikou po-
rážku před očima Němců. Ddk. III. 28.,
164. Na něčem škodu u. Us. Tč. Syn božie
utrpěl jest za hřiešné na svém těle; Co
platno člověku, získá-li celý svět a na své
duši škodu vezme aneb na duši utrpí Hus
I. 111., III. 167. — proč. Cos pro mne
u-la. Němc. Jakých škod pro něj u. bylo
klášteru hradištskému. Ddk. V. 182. Apo-
štolové smrť pro Krista pána od moci svět-
ské u-li. Dač. I. 288. — čeho: úrazu, šp.
m.: úraz Brt. — co od koho. Vz U. co
proč. — kdy. Kdybys také v přítomnosti
nějakou škodu utrpěl, trpělivě ji snášej
Ddk. VI. 144. Tu Slezáci pod knížetem
Kunratem u-li bolestnou porážku. Pal. Dj.
III. 3. 52. — zač: za hřích. Br. Činili mnohé
škody, ale za to také u-li dosti hojně sami.
Pal. Dj. III. 3. 225. — v čem. V tom chudí
poddaní utrpěli. V. Protož člověctvie v synu
božiem a v jeho mateři u-lo a dosti učinilo.
Hus I. 295. — čím. Kdo kradl, má hrdlem
u. Ms. pr. pr. Tím mladé dříví velice utrpí.
Um. les. Střecha požárem velmi u-la. Ddk.
III. 106. Zvláště u-ly tím církevní statky.
Ddk. III. 127. Toho kříže, jiemžto se ve-
ličíš, trpce svým životem u-píš. Pass. 21.
(Hý. ). Laodicea nejednou zemětřesení u-la;
Jestliže toliko domácí a dávní bohové tím
v úctě u-li. Sš. II. 207., Sk. 25. A stoj to
dlúho neb krátko, že to svým hrdlem u.
mosí. NB. Tč. 115 —co komu. Jest slušno
dáti almužnu a samomu něco u. (= ujati).
Št. Cf. Utrpení.

Útrpkovati, erkünsteltes Mitleid hegen.

Útrplivý = kdo útrpnosť cítí, útrpný,
mitleidig. Ď.

Útrpně = s útrpností, mitleidig. — Ú. =
s utrpením, trpíc, hart, streng. Ú. živ jest.
Jel. — Ú. tázánu býti, peinlich, mit Tortur
gefoltert werden. Eus. Vz Útrpný.

Útrpník, a, m., der Mitleider. D.

Útrpnosť, i, f. = trpění i co se trpí, das
Leiden. Ú-sti na církev přicházející; Posily
k snášení ú-sti někomu dodati. Kom. Pro
strach a bázeň ú-stí. Br. Ú-sti zkusil strasti.
Hus III. 267. — Ú. = neduh, nemoc, die
Krankheit, das Leiden. Ú. kopytni (kul-
havka), křečná, mozková. Ja. — Ú. = spo-
lutrpení, spoluútrpnosť za příčinou cizího
neštěstí, das Mitleiden, Beileid. Ú. míti (V. )
s někým, s něčím. D. Hýbá jimi ú. Sych.
K ú-sti koho pohnouti. Us. Z ú-sti něco
učiniti, Bern., udělati. Toms. Kdy kdo tobě
slúží, měj ho v ú-sti. Tč.

Útrpný = trpění působící, bolestní, pro-
tivný, schmerzhaft, widrig. Ú. a nechutné

roucho. V. Netoliko věci pohodlné ale i ú. Br.
Ú. smrť messiášova. Sš. Sk. 201. Jan křtitel
život útrpný vedl; Míní lidi k snášení věcí
ú-ných a nepohodlných zvyklé; Těla svého
postem, nespáním, pracemi a jinými věcmi
útrpnými trápení; Netoliko v libých, ale
i v útrpných věcech; Oděv chatrný a ú-ný
nesli. BR. II. 12. b., 40. b., 715. a., 751.,
771. b. (Šd. ). Cožkolivěk ú-ho komukolivěk
od Boha sě přihodí, to jest, k jeho dobrému
a užitku. Hus I. 227. Ú-pné života vedení.
Jg. Ú. smrť. Us. — Ú. = s mučením spo-
jený, peinlich. Ú. právo = mučení, nazývalo
se v trestním jednání způsobování tělest-
ných bolestí obžalovanému, aby vynutilo
se z něho vyznání. Vz S. N. Das Strafrecht.
Dač. I. 191. Při ú-nou a na hrdlo se vzta-
hující (jenž slove causa criminalis) proti
rodičům svým vzal. Bdž. 82. Vz více v S. N.
Ú-pným právem tázati; ú. neb hlavni pře,
když se poctivosti aneb hrdla dotýče; ob-
žalovati koho žalobou ú pnou. V. U. dotaz =
tázání katem, die schwere (peinliche)Frage.
I). Tázání ú-pným právem. V. Ú. vyznání.
Ros. Vz Rb. str. 273, Právo. — Jinak Ú.
právo = tajné, das Vehmgericht. D. — Ú.
(s jiným), mitleidig. Spolu ú. V. U. sou-
cit. Šm. — Ú. tělo míti (neduživé). Lom.

Utrtati, utrtoliti se za kým = drob-
ným krokem běžeti, trollen. Na Ostrav. Tč.

Utru, vz Utříti.

Utrucovati co, z němec. abtrotzen =
vzdorem, vzdorovitostí, vzdorováním něčeho
dosíci. — co na kom. — se komu, genug
trotzen. Us. Tč.

Utruditi, vz Utrouditi.

Útrudný = trudný, pracný, snažný, müh-
selig, hart. Kanc. sv. Št. Ú. svízel, aufrei-
bende Mühe. Dch.

Utruhlářiti, il, en, ení = truhlářstvím
si dobyti; jakožto truhlář něco udělati. Us.
Tč.

Utruchleti se, el, en, ení, sich abkrän-
ken. — nad čím. Tč.

Utrum, ve frasi: Teď má utrum (ujmu
i. e. když kdo s dobrého bydla na horší
přišel). Jg., Šm.

Útrus, u, m. = co se utrousí, zvl. hnůj,
lejno, der Mist, Dreck. Ú. ovčí, slepičí. Us.
— Jg. — U. = drobné kousky píce.

Útrusek, sku, m., pl, útrusky = co se
utrousí, otrusek, der Abfall. Aesop

Utrúsiti, vz Utrousiti. Na Mor. Tč.

Utrusknouti, sknul a skl, utí, krachen.
Utrusknutí břicha. Schol. Sal.

Utrušovati, vz Utrousiti.

Utruzení, n., die Schwächung. U. hro-
mem. Leg.

Utruzený; -en, a, o, gedrückt, afflictus.
Duše u. BO.

Utrvaliti, il, en, ení = trvalým učiniti,
upevniti, machen, dass etwas beständig
wäre. — co kde: ve své mysli. Koll.

Utrvati = setrvati, vytrvati, ausdauern,
ausharren. — v čem. L., Rk. — koho =
dočkati se ho, erharren. — koho kde.
Utrvav je v lese, tu na ně vypadli. Ms. —
se čeho. Utrváme-li se příchodu jeho. Ms.
— čím: mluvením. Rkp. 1520., Arch. I. 76.,
Pal. Dj. V. 1. 309., 2. 5.