Předchozí (484)  Strana:485  Další (486) |
|
|||
4S5
|
|||
|
|||
že by chtěli i u., ačby dokázáno bylo na
ně to duovodně. Arch. II. 239. — co: škodu. U. proměnu, lépe: bráti, vzíti. Vz Brt. 2. vyd. 251. U. změnu. Pal. Sbr. sp. 1841. 5. U. ve- likou zkázu. Pal. Dj. III. 3. 60. Ani se ne- naděje, co jednou utrpí. Dch — od koho. Utrpěl od nich. Br. — kde. Mezi zlými dobří nejspíše utrpí. V. Utrpěl škodu na svém jmění. Us., Hš. exc. Křesťané ve veřejných hospodách naskrze pohanských úkoru na mravech u. mohli. Sš. I. 126. Vojenská nehoda, kterou strana králova před Norimberkem u-la, měla napravena býti, U Dubna utrpěli Dánové velikou po- rážku před očima Němců. Ddk. III. 28., 164. Na něčem škodu u. Us. Tč. Syn božie utrpěl jest za hřiešné na svém těle; Co platno člověku, získá-li celý svět a na své duši škodu vezme aneb na duši utrpí Hus I. 111., III. 167. — proč. Cos pro mne u-la. Němc. Jakých škod pro něj u. bylo klášteru hradištskému. Ddk. V. 182. Apo- štolové smrť pro Krista pána od moci svět- ské u-li. Dač. I. 288. — čeho: úrazu, šp. m.: úraz Brt. — co od koho. Vz U. co proč. — kdy. Kdybys také v přítomnosti nějakou škodu utrpěl, trpělivě ji snášej Ddk. VI. 144. Tu Slezáci pod knížetem Kunratem u-li bolestnou porážku. Pal. Dj. III. 3. 52. — zač: za hřích. Br. Činili mnohé škody, ale za to také u-li dosti hojně sami. Pal. Dj. III. 3. 225. — v čem. V tom chudí poddaní utrpěli. V. Protož člověctvie v synu božiem a v jeho mateři u-lo a dosti učinilo. Hus I. 295. — čím. Kdo kradl, má hrdlem u. Ms. pr. pr. Tím mladé dříví velice utrpí. Um. les. Střecha požárem velmi u-la. Ddk. III. 106. Zvláště u-ly tím církevní statky. Ddk. III. 127. Toho kříže, jiemžto se ve- ličíš, trpce svým životem u-píš. Pass. 21. (Hý. ). Laodicea nejednou zemětřesení u-la; Jestliže toliko domácí a dávní bohové tím v úctě u-li. Sš. II. 207., Sk. 25. A stoj to dlúho neb krátko, že to svým hrdlem u. mosí. NB. Tč. 115 —co komu. Jest slušno dáti almužnu a samomu něco u. (= ujati). Št. Cf. Utrpení. Útrpkovati, erkünsteltes Mitleid hegen.
Útrplivý = kdo útrpnosť cítí, útrpný,
mitleidig. Ď. Útrpně = s útrpností, mitleidig. — Ú. =
s utrpením, trpíc, hart, streng. Ú. živ jest. Jel. — Ú. tázánu býti, peinlich, mit Tortur gefoltert werden. Eus. Vz Útrpný. Útrpník, a, m., der Mitleider. D.
Útrpnosť, i, f. = trpění i co se trpí, das
Leiden. Ú-sti na církev přicházející; Posily k snášení ú-sti někomu dodati. Kom. Pro strach a bázeň ú-stí. Br. Ú-sti zkusil strasti. Hus III. 267. — Ú. = neduh, nemoc, die Krankheit, das Leiden. Ú. kopytni (kul- havka), křečná, mozková. Ja. — Ú. = spo- lutrpení, spoluútrpnosť za příčinou cizího neštěstí, das Mitleiden, Beileid. Ú. míti (V. ) s někým, s něčím. D. Hýbá jimi ú. Sych. K ú-sti koho pohnouti. Us. Z ú-sti něco učiniti, Bern., udělati. Toms. Kdy kdo tobě slúží, měj ho v ú-sti. Tč. Útrpný = trpění působící, bolestní, pro-
tivný, schmerzhaft, widrig. Ú. a nechutné |
roucho. V. Netoliko věci pohodlné ale i ú. Br.
Ú. smrť messiášova. Sš. Sk. 201. Jan křtitel život útrpný vedl; Míní lidi k snášení věcí ú-ných a nepohodlných zvyklé; Těla svého postem, nespáním, pracemi a jinými věcmi útrpnými trápení; Netoliko v libých, ale i v útrpných věcech; Oděv chatrný a ú-ný nesli. BR. II. 12. b., 40. b., 715. a., 751., 771. b. (Šd. ). Cožkolivěk ú-ho komukolivěk od Boha sě přihodí, to jest, k jeho dobrému a užitku. Hus I. 227. Ú-pné života vedení. Jg. Ú. smrť. Us. — Ú. = s mučením spo- jený, peinlich. Ú. právo = mučení, nazývalo se v trestním jednání způsobování tělest- ných bolestí obžalovanému, aby vynutilo se z něho vyznání. Vz S. N. Das Strafrecht. Dač. I. 191. Při ú-nou a na hrdlo se vzta- hující (jenž slove causa criminalis) proti rodičům svým vzal. Bdž. 82. Vz více v S. N. Ú-pným právem tázati; ú. neb hlavni pře, když se poctivosti aneb hrdla dotýče; ob- žalovati koho žalobou ú pnou. V. U. dotaz = tázání katem, die schwere (peinliche)Frage. I). Tázání ú-pným právem. V. Ú. vyznání. Ros. Vz Rb. str. 273, Právo. — Jinak Ú. právo = tajné, das Vehmgericht. D. — Ú. (s jiným), mitleidig. Spolu ú. V. U. sou- cit. Šm. — Ú. tělo míti (neduživé). Lom. Utrtati, utrtoliti se za kým = drob-
ným krokem běžeti, trollen. Na Ostrav. Tč. Utru, vz Utříti.
Utrucovati co, z němec. abtrotzen =
vzdorem, vzdorovitostí, vzdorováním něčeho dosíci. — co na kom. — se komu, genug trotzen. Us. Tč. Utruditi, vz Utrouditi.
Útrudný = trudný, pracný, snažný, müh-
selig, hart. Kanc. sv. Št. Ú. svízel, aufrei- bende Mühe. Dch. Utruhlářiti, il, en, ení = truhlářstvím
si dobyti; jakožto truhlář něco udělati. Us. Tč. Utruchleti se, el, en, ení, sich abkrän-
ken. — nad čím. Tč. Utrum, ve frasi: Teď má utrum (ujmu
i. e. když kdo s dobrého bydla na horší přišel). Jg., Šm. Útrus, u, m. = co se utrousí, zvl. hnůj,
lejno, der Mist, Dreck. Ú. ovčí, slepičí. Us. — Jg. — U. = drobné kousky píce. Útrusek, sku, m., pl, útrusky = co se
utrousí, otrusek, der Abfall. Aesop Utrúsiti, vz Utrousiti. Na Mor. Tč.
Utrusknouti, sknul a skl, utí, krachen.
Utrusknutí břicha. Schol. Sal. Utrušovati, vz Utrousiti.
Utruzení, n., die Schwächung. U. hro-
mem. Leg. Utruzený; -en, a, o, gedrückt, afflictus.
Duše u. BO. Utrvaliti, il, en, ení = trvalým učiniti,
upevniti, machen, dass etwas beständig wäre. — co kde: ve své mysli. Koll. Utrvati = setrvati, vytrvati, ausdauern,
ausharren. — v čem. L., Rk. — koho = dočkati se ho, erharren. — koho kde. Utrvav je v lese, tu na ně vypadli. Ms. — se čeho. Utrváme-li se příchodu jeho. Ms. — čím: mluvením. Rkp. 1520., Arch. I. 76., Pal. Dj. V. 1. 309., 2. 5. |
||
|
|||
Předchozí (484)  Strana:485  Další (486) |