Předchozí (485)  Strana:486  Další (487) |
|
|||
486
|
|||
|
|||
Utrých, vz Utrejch.
Utrýznění, n., das Zermartern, Plagen.
Utrýzněný; -en, a, o, zermartert, abge-
plagt. Lom. Utrýzniti, il, ěn, ění; utryzňovati = utrá-
piti, ubiti, umučiti, zermartern, zu Tode martern, peinigen. — koho čím: špatným nakládáním. Us. Jg., Tč. Útržek, žku, m. = co utrženo, ujma, der
Abbruch. — Ú. cti. D. — Ú. = peníze za něco utržené, das gelöste Geld. — Ú. = lou- pež, rapina, der Raub. Ú-žků neroďte obli- bovati. Ž. wit. 61. 11. Utržení, n., das Abreissen; die Lösung,
der Gewinn, Profit. Vz Utrhnouti, Utržiti. Utržený; -žen, a, o, abgerissen, weg-
gerissen. Vz Utrhnouti. U. knoflík. — kdy. Před časem u. (nezralý). V. — nad čím. Byla u-ná celá nad tou pověstí, überrascht. Us. — U., gelöst, eingenommen. Vz Utržiti. U. peníze. Us. — U. = získaný, gewonnen, profitirt. Bern. Utržič, e, m., emtor (der Löser?), zastr.
Rozk. Utržiti, il, en, ení; utržívati = peníze
za zboží dostati, Geld lösen; získati, gewin- nen, profitiren. Jg. — co (kdy). Utržili za den 100 zl. Us. Dej pozor, ať něco neutržíš (ať nejsi bit)! Us. Dch. U. porážku. Us. Vk. U. kus ostudy, Dch., lehké poranění. Ddk. II. 319. — čeho. Zlého u. Us. Dch. Zase si dokoľko buchnátov u-žil. Dbš. Sl. pov. I. 79. Vz U. co od koho. — co jak. Až
u-ží po svej vóli. Hr. rk. 407. — co zač: za chléb, za mouku. Us. Za to si u-žil leda posměch. Us. Šd. — sobě co = odnésti, sobě uhoniti, davon tragen, erwischen, sich auf den Hals laden o. zuzichen: nemoc, Lk., neštěstí, D., zlou odpověď, Kom., výprask. Kinský. Jen tam jdi, však si tam něco u-žíš; Tam si krásnou česť utržíš. Us. Dch. Utržil si jenom holou ostudu, dosti smíchu. Us. Šd. Málo chybelo, že si neborák voláč neutržil. Dbš. Sl. pov. L 211. U-žil si notnou ránu. Us. Šd, Abych sobě něco neutržil; co sobě utržili, nechť sobě schovají. Sych. — kde. Porážku v bitvě u. Ddk. II. 289. U. mnoho peněz v trhu, na trhu. Us. — co od koho. Jakou sobě ode Pána odpověď u-žil? BR. II. 274. To sobě u-žil od krále. Čr. Utržil
od něho huby. Us. Šd. — sobě co z čeho. Jinak si z toho něco utržíme. Berg. Útržka, y, f. = utrhání, utržení, der
Abbruch, die Verringerung. — Ú. = utr-
hání na cti, pomluva, naříkání, die Läste- rung, Verleumdung, Verunglimpfung, fal- sche Anklage. Ú-ku činil jemu, že by mu z úst smrdělo. V. Lživým a útržek plným spisem; Žádných útržek tam neslyšel. Kom. S ú-kou o někom mluviti. Br. U. a hyzdění dobré pověsti. Faukn. Vždycky se poctivě zachoval, aniž jest co po sobě pozůstavil, co by jeho cti a dobré pověsti v času po- tomném k hyzdění a ú-ce býti mělo. Faukn. 102. A že to jemu ani jeho dědicům budú- cím jeho nemá a nebude aniž můž k žádné škodě, k ujmě neb k jaké útržce jeho cti býti. Zř. F. I. U. XIV. Jistě by znamenité ú-ky neušel. Abr. z G. 149. Nebude mu to k ú-ce na jeho cti. Arch. V. 204. Ú-ku mi |
činili. BR. II. 55. a. S posměchem a ú-kou
na někoho ukazovati. Br. Útržně atd. = utrhačně. Na Slov.
Útržnosť, i, f. = utrhačnosť. Na Slov.
Útržný, beleidigend. Ú. slova. Vinař. Vz
Utrhačný. Utučnati = utučněti. Na Mor. Tč.
Utučněti, ěl, ění = tučným se státi, feist
werden. Us. Utučniti, il, ěn, ění, feist, fett machen.
Z. wit. Utuhlosť, i, f., die steife. Jg.
Utuhlý, erstarrt, hart gefroren, steif. —
čím: zimou. Utuhnouti, hnul a hl, utí; utuhovati =
stuhnouti, steif, hart, zähe werden. Us. — abs. Drobet tam utuhlo. Us. — kde, u koho. Knob. Uťuhýkati, vz Ťuhýkati. Tuhýk dnes
večer uťuhýkal, kdo nám umře. Na Ostrav. Tč., Útucha, y, f. = zánik, zhasnutí, utuch-
nutí, das Erlöschen eines Gefühles. Nz. Utuchlati, utuchlovati, jede Weile brum-
men, zanken. — kdy. Při každém kroku utuchluje, jako stará dívka. Na Ostrav. Tč. Utuchlosť, i, f., die Erlöschung. Jel. —
U. = zastaralosť, die Veraltung. Vz Utuchlý. Utuchlý = který utuchl, erloschen, ein-
geschlafen. Jg. U. oheň. Br. Tím křísily se naděje utuchlé. Pal. Dj. IV. 2. 566. — v čem. Svět ve spánku u-lý. Us. Dch. — U. = zastaralý, veraltet, obsolet. Jg. Utuchnouti, chnul a chl, utí = udusiti
se, zaniknouti, erstickt werden, erlöschen, einschlafen, verrauchen. — abs. Utuchne oheň, Br., spravedlnosť, nařízení, V., růz- nice, Kuth., dobrota, Kon., něčí slyšení, Jel., řemeslo, Kom., něčí poctivosť. Sych. Ve- řejný život utuchl. Us. Všk. Jeho horlivosť už u-chla. Us. Šd. Ddk. V. 17. Až to trochu utuchne, bude zase pokoj. Us. Ntk. — kdy. Za tak drahný čas neutuchlo záští proti Pavlovi. Sš. Sk. 271. — jak. Hněv obou bratří ku spáse vlasti, brzy utuchl. Ddk. V. 180. — kde. JI koho cit pro přírodu ještě neutuchnul. Šf. Mus. 1848. 260. Víra utuchla mezi lidmi. Ros., u lidu. Us. Utuchne ta moc v mysli. Jel. Utuchnutí, n. = udušení, die Erstickung,
Erlöschung. U. ohně, Us., dobrého řádu, Plác., náboženství. Apol. — U. = necit, die Fühllosigkeit. Presl. — Jg. Uťukati, uťuknouti = ťukaje udrobiti.
— co. Us. Tč. Útulek, lku, m. = úchrana, ochrana, die
Zufluchtstätte. By směl zříditi u. mnichům slovanským. Sbrn. Velehr. I. 176. Aby Petr co nejspíše do ú-lku bezpečného ujíti mohl. Sš. Sk. 145. Květný ú. Hdk. L. k. 33. Hle- dali ú-ku za hranicemi: Světem se toulali bez přístřeší a bez ú-ku; V kostelích v do- bách nebezpečí obyvatelstvo nalezlo bez- pečný ú. pro sebe i pro svůj majetek. Ddk. III. 174., IV. 222., 262. (Tč). Utulikati se na čem: na piščalce, sich
satt pfeifen. Na Mor. Tč. Utuliti, vz Utouliti.
Útulna, y, f., das Asyl, eine Zufluchts-
anstalt, Rettunganstalt, das Asylhaus, das |
||
|
|||
Předchozí (485)  Strana:486  Další (487) |