sb157-05 0..8296

486

Utrých, vz Utrejch.

Utrýznění, n., das Zermartern, Plagen.

Utrýzněný; -en, a, o, zermartert, abge-
plagt. Lom.

Utrýzniti, il, ěn, ění; utryzňovati = utrá-
piti, ubiti, umučiti, zermartern, zu Tode
martern, peinigen. — koho čím: špatným
nakládáním. Us. Jg., Tč.

Útržek, žku, m. = co utrženo, ujma, der
Abbruch. — Ú. cti. D. — Ú. = peníze za
něco utržené, das gelöste Geld. — Ú. = lou-
pež, rapina, der Raub. Ú-žků neroďte obli-
bovati. Ž. wit. 61. 11.

Utržení, n., das Abreissen; die Lösung,
der Gewinn, Profit. Vz Utrhnouti, Utržiti.

Utržený; -žen, a, o, abgerissen, weg-
gerissen. Vz Utrhnouti. U. knoflík. — kdy.
Před časem u. (nezralý). V. — nad čím.
Byla u-ná celá nad tou pověstí, überrascht.
Us. — U., gelöst, eingenommen. Vz Utržiti.
U. peníze. Us. — U. = získaný, gewonnen,
profitirt. Bern.

Utržič, e, m., emtor (der Löser?), zastr.
Rozk.

Utržiti, il, en, ení; utržívati = peníze
za zboží dostati, Geld lösen; získati, gewin-
nen, profitiren. Jg. — co (kdy). Utržili za
den 100 zl. Us. Dej pozor, ať něco neutržíš
(ať nejsi bit)! Us. Dch. U. porážku. Us. Vk.
U. kus ostudy, Dch., lehké poranění. Ddk.
II. 319. — čeho. Zlého u. Us. Dch. Zase
si dokoľko buchnátov u-žil. Dbš. Sl. pov.

I. 79. Vz U. co od koho. — co jak. Až
u-ží po svej vóli. Hr. rk. 407. — co zač:
za chléb, za mouku. Us. Za to si u-žil leda
posměch. Us. Šd. — sobě co = odnésti,
sobě uhoniti, davon tragen, erwischen, sich
auf den Hals laden o. zuzichen: nemoc, Lk.,
neštěstí, D., zlou odpověď, Kom., výprask.
Kinský. Jen tam jdi, však si tam něco u-žíš;
Tam si krásnou česť utržíš. Us. Dch. Utržil si
jenom holou ostudu, dosti smíchu. Us. Šd.
Málo chybelo, že si neborák voláč neutržil.
Dbš. Sl. pov. L 211. U-žil si notnou ránu.
Us. Šd, Abych sobě něco neutržil; co sobě
utržili, nechť sobě schovají. Sych. — kde.
Porážku v bitvě u. Ddk. II. 289. U. mnoho
peněz v trhu, na trhu. Us. — co od koho.
Jakou sobě ode Pána odpověď u-žil? BR.

II. 274. To sobě u-žil od krále. Čr. Utržil
od něho huby. Us. Šd. — sobě co z čeho.
Jinak si z toho něco utržíme. Berg.

Útržka, y, f. = utrhání, utržení, der

Abbruch, die Verringerung. — Ú. = utr-
hání na cti, pomluva, naříkání, die Läste-
rung, Verleumdung, Verunglimpfung, fal-
sche Anklage. Ú-ku činil jemu, že by mu
z úst smrdělo. V. Lživým a útržek plným
spisem; Žádných útržek tam neslyšel. Kom.
S ú-kou o někom mluviti. Br. U. a hyzdění
dobré pověsti. Faukn. Vždycky se poctivě
zachoval, aniž jest co po sobě pozůstavil,
co by jeho cti a dobré pověsti v času po-
tomném k hyzdění a ú-ce býti mělo. Faukn.
102. A že to jemu ani jeho dědicům budú-
cím jeho nemá a nebude aniž můž k žádné
škodě, k ujmě neb k jaké útržce jeho cti
býti. Zř. F. I. U. XIV. Jistě by znamenité
ú-ky neušel. Abr. z G. 149. Nebude mu to
k ú-ce na jeho cti. Arch. V. 204. Ú-ku mi

činili. BR. II. 55. a. S posměchem a ú-kou
na někoho ukazovati. Br.

Útržně atd. = utrhačně. Na Slov.

Útržnosť, i, f. = utrhačnosť. Na Slov.

Útržný, beleidigend. Ú. slova. Vinař. Vz
Utrhačný.

Utučnati = utučněti. Na Mor. Tč.

Utučněti, ěl, ění = tučným se státi, feist
werden. Us.

Utučniti, il, ěn, ění, feist, fett machen.
Z. wit.

Utuhlosť, i, f., die steife. Jg.

Utuhlý, erstarrt, hart gefroren, steif. —
čím: zimou.

Utuhnouti, hnul a hl, utí; utuhovati =
stuhnouti, steif, hart, zähe werden. Us. —
abs. Drobet tam utuhlo. Us. — kde, u koho.
Knob.

Uťuhýkati, vz Ťuhýkati. Tuhýk dnes
večer uťuhýkal, kdo nám umře. Na Ostrav.
Tč.,

Útucha, y, f. = zánik, zhasnutí, utuch-
nutí, das Erlöschen eines Gefühles. Nz.

Utuchlati, utuchlovati, jede Weile brum-
men, zanken. — kdy. Při každém kroku
utuchluje, jako stará dívka. Na Ostrav. Tč.

Utuchlosť, i, f., die Erlöschung. Jel. —
U. = zastaralosť, die Veraltung. Vz Utuchlý.

Utuchlý = který utuchl, erloschen, ein-
geschlafen. Jg. U. oheň. Br. Tím křísily
se naděje utuchlé. Pal. Dj. IV. 2. 566. —
v čem. Svět ve spánku u-lý. Us. Dch. —
U. = zastaralý, veraltet, obsolet. Jg.

Utuchnouti, chnul a chl, utí = udusiti
se, zaniknouti, erstickt werden, erlöschen,
einschlafen, verrauchen. — abs. Utuchne
oheň, Br., spravedlnosť, nařízení, V., růz-
nice, Kuth., dobrota, Kon., něčí slyšení, Jel.,
řemeslo, Kom., něčí poctivosť. Sych. Ve-
řejný život utuchl. Us. Všk. Jeho horlivosť
už u-chla. Us. Šd. Ddk. V. 17. Až to trochu
utuchne, bude zase pokoj. Us. Ntk. — kdy.
Za tak drahný čas neutuchlo záští proti
Pavlovi. Sš. Sk. 271. — jak. Hněv obou
bratří ku spáse vlasti, brzy utuchl. Ddk.
V. 180. — kde. JI koho cit pro přírodu
ještě neutuchnul. Šf. Mus. 1848. 260. Víra
utuchla mezi lidmi. Ros., u lidu. Us. Utuchne
ta moc v mysli. Jel.

Utuchnutí, n. = udušení, die Erstickung,
Erlöschung. U. ohně, Us., dobrého řádu,
Plác., náboženství. Apol. — U. = necit, die
Fühllosigkeit. Presl. — Jg.

Uťukati, uťuknouti = ťukaje udrobiti.
— co. Us. Tč.

Útulek, lku, m. = úchrana, ochrana, die
Zufluchtstätte. By směl zříditi u. mnichům
slovanským. Sbrn. Velehr. I. 176. Aby Petr
co nejspíše do ú-lku bezpečného ujíti mohl.
Sš. Sk. 145. Květný ú. Hdk. L. k. 33. Hle-
dali ú-ku za hranicemi: Světem se toulali
bez přístřeší a bez ú-ku; V kostelích v do-
bách nebezpečí obyvatelstvo nalezlo bez-
pečný ú. pro sebe i pro svůj majetek. Ddk.
III. 174., IV. 222., 262. (Tč).

Utulikati se na čem: na piščalce, sich
satt pfeifen. Na Mor. Tč.

Utuliti, vz Utouliti.

Útulna, y, f., das Asyl, eine Zufluchts-
anstalt, Rettunganstalt, das Asylhaus, das



	486

	Utrých, vz Utrejch. Utrýznění, n., das Zermartern, Plagen. Utrýzněný; -en, a, o, zermartert, abge- plagt. Lom. Utrýzniti, il, ěn, ění; utryzňovati = utrá- piti, ubiti, umučiti, zermartern, zu Tode martern, peinigen. — koho čím: špatným nakládáním. Us. Jg., Tč. Útržek, žku, m. = co utrženo, ujma, der Abbruch. — Ú. cti. D. — Ú. = peníze za něco utržené, das gelöste Geld. — Ú. = lou- pež, rapina, der Raub. Ú-žků neroďte obli- bovati. Ž. wit. 61. 11. Utržení, n., das Abreissen; die Lösung, der Gewinn, Profit. Vz Utrhnouti, Utržiti. Utržený; -žen, a, o, abgerissen, weg- gerissen. Vz Utrhnouti. U. knoflík. — kdy. Před časem u. (nezralý). V. — nad čím. Byla u-ná celá nad tou pověstí, überrascht. Us. — U., gelöst, eingenommen. Vz Utržiti. U. peníze. Us. — U. = získaný, gewonnen, profitirt. Bern. Utržič, e, m., emtor (der Löser?), zastr. Rozk. Utržiti, il, en, ení; utržívati = peníze za zboží dostati, Geld lösen; získati, gewin- nen, profitiren. Jg. — co (kdy). Utržili za den 100 zl. Us. Dej pozor, ať něco neutržíš (ať nejsi bit)! Us. Dch. U. porážku. Us. Vk. U. kus ostudy, Dch., lehké poranění. Ddk. II. 319. — čeho. Zlého u. Us. Dch. Zase si dokoľko buchnátov u-žil. Dbš. Sl. pov. I. 79. Vz U. co od koho. — co jak. Až u-ží po svej vóli. Hr. rk. 407. — co zač: za chléb, za mouku. Us. Za to si u-žil leda posměch. Us. Šd. — sobě co = odnésti, sobě uhoniti, davon tragen, erwischen, sich auf den Hals laden o. zuzichen: nemoc, Lk., neštěstí, D., zlou odpověď, Kom., výprask. Kinský. Jen tam jdi, však si tam něco u-žíš; Tam si krásnou česť utržíš. Us. Dch. Utržil si jenom holou ostudu, dosti smíchu. Us. Šd. Málo chybelo, že si neborák voláč neutržil. Dbš. Sl. pov. L 211. U-žil si notnou ránu. Us. Šd, Abych sobě něco neutržil; co sobě utržili, nechť sobě schovají. Sych. — kde. Porážku v bitvě u. Ddk. II. 289. U. mnoho peněz v trhu, na trhu. Us. — co od koho. Jakou sobě ode Pána odpověď u-žil? BR. II. 274. To sobě u-žil od krále. Čr. Utržil od něho huby. Us. Šd. — sobě co z čeho. Jinak si z toho něco utržíme. Berg. Útržka, y, f. = utrhání, utržení, der Abbruch, die Verringerung. — Ú. = utr- hání na cti, pomluva, naříkání, die Läste- rung, Verleumdung, Verunglimpfung, fal- sche Anklage. Ú-ku činil jemu, že by mu z úst smrdělo. V. Lživým a útržek plným spisem; Žádných útržek tam neslyšel. Kom. S ú-kou o někom mluviti. Br. U. a hyzdění dobré pověsti. Faukn. Vždycky se poctivě zachoval, aniž jest co po sobě pozůstavil, co by jeho cti a dobré pověsti v času po- tomném k hyzdění a ú-ce býti mělo. Faukn. 102. A že to jemu ani jeho dědicům budú- cím jeho nemá a nebude aniž můž k žádné škodě, k ujmě neb k jaké útržce jeho cti býti. Zř. F. I. U. XIV. Jistě by znamenité ú-ky neušel. Abr. z G. 149. Nebude mu to k ú-ce na jeho cti. Arch. V. 204. Ú-ku mi	činili. BR. II. 55. a. S posměchem a ú-kou na někoho ukazovati. Br. Útržně atd. = utrhačně. Na Slov. Útržnosť, i, f. = utrhačnosť. Na Slov. Útržný, beleidigend. Ú. slova. Vinař. Vz Utrhačný. Utučnati = utučněti. Na Mor. Tč. Utučněti, ěl, ění = tučným se státi, feist werden. Us. Utučniti, il, ěn, ění, feist, fett machen. Z. wit. Utuhlosť, i, f., die steife. Jg. Utuhlý, erstarrt, hart gefroren, steif. — čím: zimou. Utuhnouti, hnul a hl, utí; utuhovati = stuhnouti, steif, hart, zähe werden. Us. — abs. Drobet tam utuhlo. Us. — kde, u koho. Knob. Uťuhýkati, vz Ťuhýkati. Tuhýk dnes večer uťuhýkal, kdo nám umře. Na Ostrav. Tč., Útucha, y, f. = zánik, zhasnutí, utuch- nutí, das Erlöschen eines Gefühles. Nz. Utuchlati, utuchlovati, jede Weile brum- men, zanken. — kdy. Při každém kroku utuchluje, jako stará dívka. Na Ostrav. Tč. Utuchlosť, i, f., die Erlöschung. Jel. — U. = zastaralosť, die Veraltung. Vz Utuchlý. Utuchlý = který utuchl, erloschen, ein- geschlafen. Jg. U. oheň. Br. Tím křísily se naděje utuchlé. Pal. Dj. IV. 2. 566. — v čem. Svět ve spánku u-lý. Us. Dch. — U. = zastaralý, veraltet, obsolet. Jg. Utuchnouti, chnul a chl, utí = udusiti se, zaniknouti, erstickt werden, erlöschen, einschlafen, verrauchen. — abs. Utuchne oheň, Br., spravedlnosť, nařízení, V., růz- nice, Kuth., dobrota, Kon., něčí slyšení, Jel., řemeslo, Kom., něčí poctivosť. Sych. Ve- řejný život utuchl. Us. Všk. Jeho horlivosť už u-chla. Us. Šd. Ddk. V. 17. Až to trochu utuchne, bude zase pokoj. Us. Ntk. — kdy. Za tak drahný čas neutuchlo záští proti Pavlovi. Sš. Sk. 271. — jak. Hněv obou bratří ku spáse vlasti, brzy utuchl. Ddk. V. 180. — kde. JI koho cit pro přírodu ještě neutuchnul. Šf. Mus. 1848. 260. Víra utuchla mezi lidmi. Ros., u lidu. Us. Utuchne ta moc v mysli. Jel. Utuchnutí, n. = udušení, die Erstickung, Erlöschung. U. ohně, Us., dobrého řádu, Plác., náboženství. Apol. — U. = necit, die Fühllosigkeit. Presl. — Jg. Uťukati, uťuknouti = ťukaje udrobiti. — co. Us. Tč. Útulek, lku, m. = úchrana, ochrana, die Zufluchtstätte. By směl zříditi u. mnichům slovanským. Sbrn. Velehr. I. 176. Aby Petr co nejspíše do ú-lku bezpečného ujíti mohl. Sš. Sk. 145. Květný ú. Hdk. L. k. 33. Hle- dali ú-ku za hranicemi: Světem se toulali bez přístřeší a bez ú-ku; V kostelích v do- bách nebezpečí obyvatelstvo nalezlo bez- pečný ú. pro sebe i pro svůj majetek. Ddk. III. 174., IV. 222., 262. (Tč). Utulikati se na čem: na piščalce, sich satt pfeifen. Na Mor. Tč. Utuliti, vz Utouliti. Útulna, y, f., das Asyl, eine Zufluchts- anstalt, Rettunganstalt, das Asylhaus, das