sb157-05 0..8296

487

Asyl für Obdachlose, Zufluchtshaus. Zkr.,Šd., Dch. Ú. = ústav, ve kterém chudí lidé
bez domova po nějakou dobu ubytováni a
stravováni bývají. V Praze zřídila se první
ú. v zimě r. 1879. Spolek ku zřízení ú-ny,
der Asylverein.

Útulnosť, i, f. = sklonnosť k utoulení se,
malomyslnosť, der Kleinmuth, die Feigheit,
Schüchternheit, Blödigkeit. Ú. líné a ne-
slavné lidi doma drží. Je). Ú-sti a nesvo-
body se vystříhejte. Mudr. — Ú. = tichá,
krotká, mysl, povlovnosť, ústupnosť, die Sanft-
müthigkeit, Nachgiebigkeit, der Sanftmuth.
D., Tkad. — Ú. = úlisnosť, die Schmeichelei.
List. Nerozumná pokora t. j. útulnosť. Hus
II. 244. Jg.

Útulný = bázlivý, malomyslný, kleinmü-
thig, niedergeschlagen, feig. Pochlebenství
mysli útulných lidí pozdvihuje. Jel. En. m.
47. Aby smělým byl a ú-ným a příliš ostý-
chavičným nezůstal. Reš. — Ú. = dadoucí se
utuliti, ukojiti, ukrotiti, zu stillen, stillbar.
L. — Ú. = ústupný, povlovný, krotký, nach-
giebig, sanft, sanftmüthig, sich schmiegend.
Jiří nebyl stydlivým ani ú-ným. Pal. Dj.
IV. 2. 13. Ú., tklivá a řekli bychom do-
mácná mysl apoštolova; Ú-ným slovem je
oslovuje. Sš. II. 150., 36. Ú-ným přátelům
dobrodiní činiti. Jel. — Ú. = úlisný, pod-
vodný, listig, schmeichlerisch. Aqu.

Utunouti, vz Utonouti.

Uťupati = na drobno rozštípati, klein
hacken. — co: dvě otípky haluzí u. Na
Ostrav. Tč.

Utupiti, il, en, ení, utupovati, stumpf
machen, beschimpfen. — koho čím: ne-
zbednými řečmi. Us. Tč.

Útupný, beleidigend, kränkend. Ú. slova.
Us. Tč.

Útušice, dle Budějovice, ves u Plzně.
PL.

Ututati, abtrinken (v dětské řeči). Na
Ostrav. Tč.

Ututelnosť, i, f., die Vertuschbarkeit.
Jg.

Ututelný = mohoucí ututlán býti, ver-
tuschbar. Zlob.

Utútiti se, sich verkriechen. — kam.
Janko ix -lil sa do kúta. Dbš. Sl. pov. I. 131.

Ututlací počínání, das Vertuschimgs-
system. Dch.

Ututlanec, nce, m., der Vertuschte. Zlob.

Ututlání, n., die Vertuschung. U. majet-
nosti. J. tr. U. idey té. Sš. I. 31.

Ututlaný; -án, a, o, vertuscht, verhehlt,
unterdrückt Jg. U. krádež. Us.

Ututlatelný, vertuschbar. Šm.

Ututlati, udutlati, ututlávati = udusiti,
dämpfen; zatajiti, ukryti, vertuschen, ver-
schweigen, verhehlen. Takové jiskry nedají
se u. Us. Šd. — co: oheň (udusiti), D.,
veřejnou zprávu (zatajiti). Us. Rádi by to
uli, ale nemohou. Us. Šd. Učení jeho utu-
tlávali. Sš. II. 69. — jak. Takovýmto způ-
sobem ututlány jsou více nežli urovnány
konečně všecky hlavní nesnáze jednání
mnoholetého. Pal. Dj. III. 3. 195. — kdy.
Bouře německé u-ny tohoto léta. Pal. Dj.
IV. 2. 99. — čím: mlčením. Scip. — co

před kým. Kom. — co kde (pod čím).

Ješín. — se s čím = něco tutlati. Kom.

Utužení, n., die Stärkung, Befestigung,
Abhärtung.

Utužený; -en, a, o, gestärkt, abgehärtet,
befestigt. — proti čemu. Bylo to koňstvo
neúhledné ale nad míru vytrvalé a proti
nedostatku u-né. Ddk. V. 223.

Utužiti, il, en, ení; utužovati = otužiti,
utvrditi, fest machen, befestigen, straff an-
ziehen. — co. D. U. svou vůli. Pal. Dj. IV.

1. 390. Otěže více u., die Zügel straffer
anziehen. Dch. Sňatek ten u-žil přátelské
svazky s Uhrami. Ddk. VI. 3. — se k čemu.
Tam u-žil se k vojenským pracem. Šf. II.
90. — kde. U-žen byl ve školách neštěstí.
Ddk. IV. 87. — koho v čem. Dch. Mo-
dlitba a půst utužují v každé ctnosti. MP.
Dj. bibl. II. 19. U. někoho ve víře. Sš. J.
249. — co, koho, se čím. A jakými mi-
lostmi a dary věrce utužovati mají; Duši
máme vírou a poznáním utužovati; Apoštolé
museli pronásledováními ve víře, v naději
a lásce se u. Sš. Sk. 6., 15., J. 249. (Tč. ).
Jak velice přátelství mezi Soběslavem a
Lidéřem touto pomocí se u-lo, patrně viděti.
Ddk. III. 24. Někoho běháním, lezením atd.
Ramena kola pašklíny u. (upevniti). Vys.

Útvar, u, m. = něco utvářeného; obzvl.
pak zove se tak v geologii jistá postoupná
řada skalin, vyznačující se pravidelným po-
řádkem, jak na sebe sledují a buď úplným
nedostatkem zkamenělin aneb vyskytujícími
se určitými zkamenělinami, tak že pravdě
podoben jest jejich původ současný a způ-
sobený stejnými podmínkami. S. N. Útvar
zemský = soubor všech hornin, které vzni-
kly v stejných poměrech v dobách po sobě
jdoucích, které nemají buď žádných zka-
menělin aneb vynikají zbytky zvláštního
příbuzného tvorstva. Blř. Vz Schd. II. 92.,
98., Bř. N. 251., KP. III. 42. Die Formation,
das Gebilde, die Bildung, Gestalt. Ú. =
soujem současně utvořených hornin. Útvar
uhlí kamenného a hnědého. Ú. = soujem
stejných žil, pramenů v jednom okrslku.
Vys. Ú. hnědouhelní, kamenouhelní. Mus.
Útvar 1. vrstevnatý, vz: Prvohory, Druho-
hory, Třetihory; 2. ú. naplavenín, vz: Na-
plaveniny. Bř. Útvar:. 1. silurský, 2. de-
vonský, 3. kamenouhelný, 4. permský. Vz
Prvohory. Bř. Ú. 1. triasový, 2. jurský, 3.
křídový. Vz Druhohory. Ú. 1. numilitový,

2. hnědého uhlí. Bř. Útvar nepravý, lichý.
U. prvotní, druhotní; žďární a sopeční, Šp.,
křidlicový, čtvrtohorní, eocenový, mioceno-
vý, pliocenový, třetihorní. Schd. II. 100.,
133., 129., 127., 131., 119., 125., 114., 102.,
116., Bř. N. 258., 234., 263., 264., 261., 255.,
262. Ú. sladkovodný. Wassersüsag., uhelný,
Steinkohlenformation, mořský, Marinegebil-
de, jurský, Juraformation, přechodný, Uiber-
gangsgebirge, neptunický, neptunisches G.,
plutonický, plutonisches G., vulkanický n.
sopečný, vulkanisches G., ohnirodný, pyro-
genes G., rnetamorfický, metamorphisehes G.
Nz. Ú. prahorních břidlic; rulový, dévonský,
permský, kamenouhelný n. karbonový, silur-
ský, neogenový (mladší třetihory), křídový,
triasový, laurentiuský (rulový), huronský,