Předchozí (486)  Strana:487  Další (488) |
|
|||
487
|
|||
|
|||
Asyl für Obdachlose, Zufluchtshaus. Zkr.,
Šd., Dch. Ú. = ústav, ve kterém chudí lidé bez domova po nějakou dobu ubytováni a stravováni bývají. V Praze zřídila se první ú. v zimě r. 1879. Spolek ku zřízení ú-ny, der Asylverein. Útulnosť, i, f. = sklonnosť k utoulení se,
malomyslnosť, der Kleinmuth, die Feigheit, Schüchternheit, Blödigkeit. Ú. líné a ne- slavné lidi doma drží. Je). Ú-sti a nesvo- body se vystříhejte. Mudr. — Ú. = tichá, krotká, mysl, povlovnosť, ústupnosť, die Sanft- müthigkeit, Nachgiebigkeit, der Sanftmuth. D., Tkad. — Ú. = úlisnosť, die Schmeichelei. List. Nerozumná pokora t. j. útulnosť. Hus II. 244. Jg. Útulný = bázlivý, malomyslný, kleinmü-
thig, niedergeschlagen, feig. Pochlebenství mysli útulných lidí pozdvihuje. Jel. En. m. 47. Aby smělým byl a ú-ným a příliš ostý- chavičným nezůstal. Reš. — Ú. = dadoucí se utuliti, ukojiti, ukrotiti, zu stillen, stillbar. L. — Ú. = ústupný, povlovný, krotký, nach- giebig, sanft, sanftmüthig, sich schmiegend. Jiří nebyl stydlivým ani ú-ným. Pal. Dj. IV. 2. 13. Ú., tklivá a řekli bychom do- mácná mysl apoštolova; Ú-ným slovem je oslovuje. Sš. II. 150., 36. Ú-ným přátelům dobrodiní činiti. Jel. — Ú. = úlisný, pod- vodný, listig, schmeichlerisch. Aqu. Utunouti, vz Utonouti.
Uťupati = na drobno rozštípati, klein
hacken. — co: dvě otípky haluzí u. Na Ostrav. Tč. Utupiti, il, en, ení, utupovati, stumpf
machen, beschimpfen. — koho čím: ne- zbednými řečmi. Us. Tč. Útupný, beleidigend, kränkend. Ú. slova.
Us. Tč. Útušice, dle Budějovice, ves u Plzně.
PL. Ututati, abtrinken (v dětské řeči). Na
Ostrav. Tč. Ututelnosť, i, f., die Vertuschbarkeit.
Jg. Ututelný = mohoucí ututlán býti, ver-
tuschbar. Zlob. Utútiti se, sich verkriechen. — kam.
Janko ix -lil sa do kúta. Dbš. Sl. pov. I. 131. Ututlací počínání, das Vertuschimgs-
system. Dch. Ututlanec, nce, m., der Vertuschte. Zlob.
Ututlání, n., die Vertuschung. U. majet-
nosti. J. tr. U. idey té. Sš. I. 31. Ututlaný; -án, a, o, vertuscht, verhehlt,
unterdrückt Jg. U. krádež. Us. Ututlatelný, vertuschbar. Šm.
Ututlati, udutlati, ututlávati = udusiti,
dämpfen; zatajiti, ukryti, vertuschen, ver- schweigen, verhehlen. Takové jiskry nedají se u. Us. Šd. — co: oheň (udusiti), D., veřejnou zprávu (zatajiti). Us. Rádi by to uli, ale nemohou. Us. Šd. Učení jeho utu- tlávali. Sš. II. 69. — jak. Takovýmto způ- sobem ututlány jsou více nežli urovnány konečně všecky hlavní nesnáze jednání mnoholetého. Pal. Dj. III. 3. 195. — kdy. Bouře německé u-ny tohoto léta. Pal. Dj. IV. 2. 99. — čím: mlčením. Scip. — co |
před kým. Kom. — co kde (pod čím).
Ješín. — se s čím = něco tutlati. Kom.
Utužení, n., die Stärkung, Befestigung,
Abhärtung. Utužený; -en, a, o, gestärkt, abgehärtet,
befestigt. — proti čemu. Bylo to koňstvo neúhledné ale nad míru vytrvalé a proti nedostatku u-né. Ddk. V. 223. Utužiti, il, en, ení; utužovati = otužiti,
utvrditi, fest machen, befestigen, straff an- ziehen. — co. D. U. svou vůli. Pal. Dj. IV. 1. 390. Otěže více u., die Zügel straffer
anziehen. Dch. Sňatek ten u-žil přátelské svazky s Uhrami. Ddk. VI. 3. — se k čemu. Tam u-žil se k vojenským pracem. Šf. II. 90. — kde. U-žen byl ve školách neštěstí. Ddk. IV. 87. — koho v čem. Dch. Mo- dlitba a půst utužují v každé ctnosti. MP. Dj. bibl. II. 19. U. někoho ve víře. Sš. J. 249. — co, koho, se čím. A jakými mi- lostmi a dary věrce utužovati mají; Duši máme vírou a poznáním utužovati; Apoštolé museli pronásledováními ve víře, v naději a lásce se u. Sš. Sk. 6., 15., J. 249. (Tč. ). Jak velice přátelství mezi Soběslavem a Lidéřem touto pomocí se u-lo, patrně viděti. Ddk. III. 24. Někoho běháním, lezením atd. Ramena kola pašklíny u. (upevniti). Vys. Útvar, u, m. = něco utvářeného; obzvl.
pak zove se tak v geologii jistá postoupná řada skalin, vyznačující se pravidelným po- řádkem, jak na sebe sledují a buď úplným nedostatkem zkamenělin aneb vyskytujícími se určitými zkamenělinami, tak že pravdě podoben jest jejich původ současný a způ- sobený stejnými podmínkami. S. N. Útvar zemský = soubor všech hornin, které vzni- kly v stejných poměrech v dobách po sobě jdoucích, které nemají buď žádných zka- menělin aneb vynikají zbytky zvláštního příbuzného tvorstva. Blř. Vz Schd. II. 92., 98., Bř. N. 251., KP. III. 42. Die Formation, das Gebilde, die Bildung, Gestalt. Ú. = soujem současně utvořených hornin. Útvar uhlí kamenného a hnědého. Ú. = soujem stejných žil, pramenů v jednom okrslku. Vys. Ú. hnědouhelní, kamenouhelní. Mus. Útvar 1. vrstevnatý, vz: Prvohory, Druho- hory, Třetihory; 2. ú. naplavenín, vz: Na- plaveniny. Bř. Útvar:. 1. silurský, 2. de- vonský, 3. kamenouhelný, 4. permský. Vz Prvohory. Bř. Ú. 1. triasový, 2. jurský, 3. křídový. Vz Druhohory. Ú. 1. numilitový, 2. hnědého uhlí. Bř. Útvar nepravý, lichý.
U. prvotní, druhotní; žďární a sopeční, Šp., křidlicový, čtvrtohorní, eocenový, mioceno- vý, pliocenový, třetihorní. Schd. II. 100., 133., 129., 127., 131., 119., 125., 114., 102., 116., Bř. N. 258., 234., 263., 264., 261., 255., 262. Ú. sladkovodný. Wassersüsag., uhelný, Steinkohlenformation, mořský, Marinegebil- de, jurský, Juraformation, přechodný, Uiber- gangsgebirge, neptunický, neptunisches G., plutonický, plutonisches G., vulkanický n. sopečný, vulkanisches G., ohnirodný, pyro- genes G., rnetamorfický, metamorphisehes G. Nz. Ú. prahorních břidlic; rulový, dévonský, permský, kamenouhelný n. karbonový, silur- ský, neogenový (mladší třetihory), křídový, triasový, laurentiuský (rulový), huronský, |
||
|
|||
Předchozí (486)  Strana:487  Další (488) |