sb157-05 0..8296

488

kambrický, vyvřelý ú. v době huronské,
kamenouhelný (hlubší, vyšší, alpský), jur-
ský (v Polsku a v hor. Slezsku, v Alpách,
v karpatských zemích a v Moravě, kolem
prahorních skupenin Slovenska, v Sedmi-
hradsku, v Banátě a v již. Uhrách, v Pěti-
kostelí, v Rusku; vyvřelé hmoty jurského
ú-ru; svrchní, střední, spodní stupeň jur-
ského ú-ru), kvádrového pískovce, křídový
(severního, jižního rázu, v Brunšvicku, v Ha-
noversku, v Teutoburském lese, ve Vest-
falsku, ve Francii, v západní Europě, ve
středních Čechách od Bílé hory přes Řen-
čov a Žbán k Oharce a k Litoměřickému
Středohoří, mezi Labem a Jizerou, na vý-
chodní straně Jizery, u Zámrsk a Police,
v Alpách, Krasu a v Chorvatsku a v Dal-
macii, v Moravě, v Beskydech, ve Sloven-
sku a Sedmihradsku, v Bukovině), gosav-
ský, mladší třetihorní ú. severního rázu,
hnědouhelný v Čechách, mladší třetihorní u.
jižního rázu, subapeninský. Vz Krč. 213.,
214., 225., 260., 272., 473., 493., 525., 566.,
567., 654., 678., 682., 693., 701, 704., 708.,
709., 710., 712., 713., 714., 715., 716., 717.,
718., 722., 778., 779., 780., 782., 785., 788.,
790., 797., 793., 801., 802., 806., 808., 809.,
812., 886., 927., 956. Ú. semknutý, gedrängte
Formation. Čsk. Jak to obyčejné v ú-rech
křídových přichází. Sš. L. 33. Místa v útva-
rech kotlinových. Ddk. IV. 126. Vnější a
vnitřní ú. země. Ddk. III. 228. Listový ú.,
die Blattform, houbový ú, das Pilzgebilde,
životný ú., die Lebensform. Dch. Ú-rem těla
rozdílní. MP. Ú. pobláničný, das Epithelial-
gebilde. Nz. lk. Češti panovníci měli vliv na
státní ú-ry střední Europ; Jakož s dosta-
tek prokazuje všude vyvinutý ú. soudů bo-
žích čili ordalií. Ddk IV. 190., 239. (Tč. ).
Ú. oddílový setniční, Kompagnie-Abthei-
lungs-Kolonne. Vz S. N. XI. 79. Tažitelnosť
vnitřních ú-rů kožních; ú-ry kožní syrové
kůže. Šp. Ú. věty, das Satzgebilde. Nz.

Útvař, e, f. = úprava, ústroj, oděv. Vký.

Útvara, y, f., das Wiederspiel (in der
Gerichtssprache) V Jg.

Útvarek, rku, m. = útvar Ssk.

Utváření, n., die Bildung. U. slov. Kos.
Ol. 1. 50. Pevné u. něčeho, feste Gestaltung.
Dch.

Utvářenosť, i, f., die Gestaltung. U. věcí.
Dch.

Utvářený; -en, a, o, geformt, gebildet.
Zkazka tato, ač u rozličných národů rozličně
u-ná. MP. Dj. bibl. 1. 9.

Utvářiti, il, en, ení = tvář něčemu dáti,
formen, bilden, gestalten. — co. Rk. — se.
Us. Dch. Způsobnosť u. se, útvaniosť, tva-
řitelnosť, die Gestaltbarkeit., Formbarkeit,
das Gestaltungsvermögen. Nz.

Utvářka, y, f. = tvářka, tvář, die Miene.
Nz.

Útvarlivosť, i, f., die Gestaltbarkeit Ssk.

Útvarnosť, i, f., vz Utvářiti, das Gestal-
tungsvermögen. Pal.

Útvarný = tvorný, formbar, Form-. Ú.
umění, die Formkunst. Dch. Ú. lepota. Kos.
Ol. I. 296.

Utvina, y, f., něm. Uittwa, městečko u
Toužíma. Vz S. N.

Útvor, u, m. = co, stvořeno, tvor, výtvor,
das Werk, Produkt, Gebilde, Geschöpf. Pů-
vodnosť jeho ú-rů. Kotík. Soustava nauky
té, kterouž zastával po celý věk života svého,
nebyla ú. jeho vlastní. Pal. Dj. IV. 1. 389.
Byl to nový ú. církevní. Sš Sk. 136. Zpěvci
naši musejí prozpěvovať zpěvy své v duchu
národa, v ú-rech jeho mimovolně vylitém.
Štúr. Slunce jest ú. božský. L. — Šf. — Ú.

= utvoření, die Schöpfung. Ty-li ú. pama-
tuješ svůj? Ráj. — Ú. = postava těla, der
Körperbau. L., Chmel. Tvůj se ú. i tam za-
bleskne ladný. Nár. bibl. V. 90.

Utvoření, n., die Erschaffung, Bildung.
Utvořenina, y, f., das Erschaffene, Ge-
bildete. Šm.
Utvořený; -en, a, o, erschaffen, gebildet.

— kde čím. Ve vsi potokem hranice u-né.
Utvořitel, e, m,, der Schöpfer. Us.
Utvořitelný, erschaffbar.

Utvořiti, il, en, ení; utvořovati = stvořiti,
učiniti, erschaffen. Vz Stvořiti. — co: spo-
lek. Vz Spolek (III. 575. ). Novou stranu u.
Us. Dch. U. cestu, obyč.: vzdělati, učiniti.
Cf. Stvořiti. — se. Věci se právě utvořují,
sind im Werden. Us. Dch. — si co: silnou
stranu, Ddk. IV. 12. Svůj úsudek. Dch. —
co kde (proti komu). Spiknutí, které se
bylo na Moravě zejména proti Vladislavovi-
čům utvořilo; Výjimky všeho druhu vyslo-
veny a stát ve státě utvořen. Ddk. III. 33.,
239. — co z čeho. Z říše českomoravské
u-řil císař tři na sobě nezávislé knížectví;
Knížectví znojemské z vyloučeného okresu
jemnického u-no; Ukazujeme jen na snahu
ieho u. ze sourodých zemí sídlo metropolitní.
Ddk. IV. 67., 131., VI. 210. (Tč). — se
v čem. V takovém obcování u-la se zvláště
mezi duchovenstvem francouzským a jimi
užší jakási přízeň. Pal. Dj. III. 3. 73.

Útvornosť, i. f., die Gestaltungskraft. Rk.
Vz Útvarnosť.

Útvrd, u, m. = utvrzení, die Bestärkung.
Bude jim ú-du a potěchy Páně potřebí. Sš.
L. 171. (Hý. ).

Utvrdím, y, f. = útvrd. V obraně a ú-bě
evangelia. Sš. II. 152., 154. (Hý. ).

Utvrdění, n. = utvrzení, die Bekräftigung,
Befestigung, Bestätigung. Na Slov. Bern.

Utvrděný = utvrzený, bekräftigt, be-
festigt, bestätigt. Na Slov. Bern.

Utvrdilosť, i, f., die Erhärtung, Festig-
keit. Jg.

Utvrdilý = utvrzený, fest, erhärtet. —
kde: na svém u. V.

Utvrditel, e, m., der Erhärter, Befesti-
ger. L.

Utvrditelka, y, utvrditelkyně, ě, f.,
die Erhärterin, Befestigerin. L.

Utvrditi, tvrď, dě(íc), il, zen, ení; utvr-
zovati = tvrdým učiniti, hart machen, er-
härten, fest machen, befestigen; upevniti,
stálým učiniti, ujistiti, ubezpečiti, befestigen,
stärken, gründen, versichern. Jg. — co:
cestu, království, Jel., pokoj. V. U-dil si
ruku tvú. Ž. wit. 37. 3. U. pokoj, svornosť.
Ddk. II. 332., III. 139. Své učedlníky, aby
se na té smrti nehoršili, utvrzoval. BR. II.
2. — co, koho, se čím: rukojměmi, V.,
dům sloupy, Kom., něco svědky, Ep. Pog.