Předchozí (488)  Strana:489  Další (490) |
|
|||
489
|
|||
|
|||
22., ránu vazadly, durch Verband sichern,
Sal. 60. 7., list vlastní pečetí, Ros., slib pří- sahou, Jel., čepy v hřídeli klíny. Vys. Tyto všecky věci listem tímto naším u-jem. VI. zř. 2. Tím se utvrzuj. Pešín. Přisluhování své marnými důvody utvrď. BR. II. 729. b. Štěpán a Bela mír s Čechami utvrdili svaz- kem příbuzenství. Ddk. V. 347. A to mám zaručiti dobrými lidmi i listy pevnými u.; A král jmenovanému Vrbíkovi ráčil to dskami zemskými u. Arch. II. 315., IV. 271. Kteří utvrzují jich zákony statky svými. Chč. 380. A ten cíl utvrzen jest boží spravedlností; Viera cierkve sv. pravdu čtenie sv. utvrzena jest. Hus II. 247., III. 52. — co kde (kdy). Břevno ve zdi u. Us. U veliké duši jeho počala se té doby utvrzovati myšlénka po- staviti proti říši německé velestát slovanský; Ukázalo se, jak povážlivo jest u. panství v zemi cizí; Měl na péči u. se v novém panství; Jestliže chtí u nich křesťanství u., aby to kázáním biskupů dokonali nikoli zbraní; Štěpán III. utvrzen na trůně. Ddk. II. 63., 69., 137., III. 165., 255. (Tč. ). Jakž Bůh v svém evangeliu skrze mne kázaném mocně to utvrzuje. BR. II. 725. a. Která (náuka) podáním v církvi utvrzena jest. Sš. II. 11. U-dili mezi sobú slib. BO. Mezi námi a mezi vámi cíl veliký utvrzen jest. Hus II. 238. — co komu. Ale to sú sobě tak utvr- dili kanovníci, aby oni sami volili. Hus I. 361. Cf. U. co čím. — oč. A o úroky, kteříž jsú dáváni JM., též kázal utvrditi a utvrzuje, jakož jest slavné paměti král Vladislav utvr- dil dskami. Arch. V. 366. — co komu kde na jak dlouho. Aby mohli ženám svým do životů jich na tom (láně) věno utvrzo- vati. Arch. II. 208. — čeho, šp. m.: co. Vz I. 391. Svých lidí v tom u-val, šp. m.: své lidi. Brt. — se. Jakmile se křesťanstvo utvrdilo a více vzrostlo. Ddk. II. 284. — co, se v čem. Budoucích věcí časté připo- mínání ve všelikém dobrém skutku nás utvrzuje. V. On mne v tom utvrdil. Ros. Utvrzoval se v tom více, že... Br. A tak ještě více v tom, co sám včera předkládal, se utvrdil. Žer. f. 17., Zř. I. A. X. 6. Ně- koho v jeho smýšlení u.; Ve vědě se u. Us. Dch. Kdo se chce u. v pokoji, nech se pra- covať nebojí. Na Mor. Tč. Někoho u víře u. BR. II. 187., Sš. Sk. 188., Dal., 19. V tom přesvědčení nás utvrzovalo písmo samo. Sš. II. 26. Tak jest Antikrist u-dil svú vóli v těch voleních, že... Hus I. 464. U-dili ho v úmyslu tom; V tomto našem mínění utvrzují nás právě ony; Vratislav do té míry u vážnosti se u-dil, že...; V nená- visti své jsou utvrzováni. Ddk. II. 207., 209., 298., 379. (Tč. ). — co nad kým. Utvrdím stráž nad ním. Jel. Bůh utvrdil písmo nad námi. Št. — na čem. Jsa utvořen na po- koře. Ottersd. — se o čem. Znamení, jimž by se utvrdil o tom vysvobození. Br. — jak. Nyní slovo své naplniž (utvrď) až na věky. Br. — co kam. Utvirziv na tě oči, firmabo. Ž. wit. 31. 8. — zač. Páni za právo nalezli a utvrdili. Pal. Dj. V. 1. 423. Utvrdlosť, i, f., die Verhärtung, das Hart-
sein. Sd. Utvrdlý = utvrdilý. Us. Sd.
|
Utvrdnouti, dnul a dl, utí = tvrdým se
státi, hart werden, erhärten. — kde. Chléb na větru utvrdne. Ros. — čím: chléb vě- trem utvrdne. Utvrdnutí, n., die Erhärtung. Bern.
Utvrdnutý; -ut, a, o = utvrdlý. Na Slov.
Bern. Utvrzení, n., utvrzování, die Befestigung,
Erhärtung, Bestärkung, Bestätigung. U. domu sloupy. U. přísahou, die Beeidigung. D. Moci a utvrzeni svého nemá. V. Co mělo způsobiti u. přátelských styků, stalo se pů- vodem krvavých různic; U. latinského kře- sťanství v Uhřích se u-lo. Ddk. II. 441., 183. U. sebe v něčem. Kom. — Vz Utvrditi. Utvrzený; -en, a, o, utvrzovaný, erhär-
tet, befestigt. Vz Utvrditi. Cíl u-zen jest. Hus II. 247. Ve dvou nedělích utvrzeného úsudku. Kol. 36. U. pes = úplně vycvičený, fermer Hund. Šp. Maje hojně u-né učení Kristovo nějakých divů hledá. BR. II. 16. a. V takových věcech ta řemesla nemají u nás práva u-ného, než povinovati jsú zpravovati se podlé našeho rozkázánie. NB. Tč. 267. — čím. Mocně písmy sv. i zázraky sobě to u-né měvše. BR. II. 577. b. Utvrzovati, vz Utvrditi.
-utý, přípona jmen přídavných jazyku
českému vlastní, Č., ale řídká. Brt. Voda tekutá, Us., kůň běhutý, Jg., ruce třesuté a zima třeskutá, Anth. II., 305., 316., vůz visutý, St. kl., most zdvihutý, Pref.; smr- dutý, Č., mrzutý. D. Vz -utný. Utykač, e, m. = kdo utyká.
Utykati, vz Utknouti.
Utylý = tlustý, tučný, dick, fett, feist.
U. krávy. Žal. Sedm volóv u-lých. BO. La- lokové u-lí. Chč. P. 78. Utynouti = utonouti. Vz toto.
Utýrání, n., die Abquälung. Dch.
Utýraný; -án, a, o, abgequält, abge-
rackert. Pal. Dj. II. 1. 447. — čím: pracemi, nemocí. Us. Utýrati, zu stark treiben, übertreiben, zu
Schanden o. zu Tode treiben, ermüden. — koho, se čím: prací. Us. Utýravý, aufreibend. U. práce. Dch.
Utyřelý, von unten abgofault, morsch. U.
dřevo. Mor. Šd. Utyřeti, el, ení, von unten abfaulen, morsch
werden. To dřevo celé u-lo. Us. Šd. Utyrna, y, f., jutyrna, utěrna = jitřní,
die Mette. Na Slov. Utyskati = bolesť projevovati. — nač:
na nohu (bolesť jeviti, pohne-li nohou). U Opav. Klš. Utyti, utyji, yl, ytí. = ztučněti, feist, fett
werden. St. skl. III. 256. — čím: dobrým krmením. — od koho. Opatři so, pokud ži- ješ, od dědiců neutyješ. Č. M. 314. Utytlaný = upyplaný, ufifraný = zohys-
děný, škaredý. Llk. Utytlati = v ruce ušpiniti, in der Hand
schmutzig machen. U Opav. Klš. Uu. Tato spojka přichází často ve Slez.,
ale raději se jí vyhybují říkajíce: uzu, uo, uou. Tč. Ubírati se čeho, nach und nach ab-
nehmen. Us. Tč. 242
|
||
|
|||
Předchozí (488)  Strana:489  Další (490) |