sb157-05 0..8296

489

22., ránu vazadly, durch Verband sichern,
Sal. 60. 7., list vlastní pečetí, Ros., slib pří-
sahou, Jel., čepy v hřídeli klíny. Vys. Tyto
všecky věci listem tímto naším u-jem. VI.
zř. 2. Tím se utvrzuj. Pešín. Přisluhování
své marnými důvody utvrď. BR. II. 729. b.
Štěpán a Bela mír s Čechami utvrdili svaz-
kem příbuzenství. Ddk. V. 347. A to mám
zaručiti dobrými lidmi i listy pevnými u.; A
král jmenovanému Vrbíkovi ráčil to dskami
zemskými u. Arch. II. 315., IV. 271. Kteří
utvrzují jich zákony statky svými. Chč. 380.
A ten cíl utvrzen jest boží spravedlností;
Viera cierkve sv. pravdu čtenie sv. utvrzena
jest. Hus II. 247., III. 52. — co kde (kdy).
Břevno ve zdi u. Us. U veliké duši jeho
počala se té doby utvrzovati myšlénka po-
staviti proti říši německé velestát slovanský;
Ukázalo se, jak povážlivo jest u. panství
v zemi cizí; Měl na péči u. se v novém
panství; Jestliže chtí u nich křesťanství u.,
aby to kázáním biskupů dokonali nikoli
zbraní; Štěpán III. utvrzen na trůně. Ddk.
II. 63., 69., 137., III. 165., 255. (Tč. ). Jakž
Bůh v svém evangeliu skrze mne kázaném
mocně to utvrzuje. BR. II. 725. a. Která
(náuka) podáním v církvi utvrzena jest. Sš.
II. 11. U-dili mezi sobú slib. BO. Mezi námi
a mezi vámi cíl veliký utvrzen jest. Hus II.
238. — co komu. Ale to sú sobě tak utvr-
dili kanovníci, aby oni sami volili. Hus I.
361. Cf. U. co čím. — oč. A o úroky, kteříž
jsú dáváni JM., též kázal utvrditi a utvrzuje,
jakož jest slavné paměti král Vladislav utvr-
dil dskami. Arch. V. 366. — co komu kde
na jak dlouho. Aby mohli ženám svým
do životů jich na tom (láně) věno utvrzo-
vati. Arch. II. 208. — čeho, šp. m.: co.
Vz I. 391. Svých lidí v tom u-val, šp. m.:
své lidi. Brt. — se. Jakmile se křesťanstvo
utvrdilo a více vzrostlo. Ddk. II. 284. —
co, se v čem. Budoucích věcí časté připo-
mínání ve všelikém dobrém skutku nás
utvrzuje. V. On mne v tom utvrdil. Ros.
Utvrzoval se v tom více, že... Br. A tak
ještě více v tom, co sám včera předkládal,
se utvrdil. Žer. f. 17., Zř. I. A. X. 6. Ně-
koho v jeho smýšlení u.; Ve vědě se u. Us.
Dch. Kdo se chce u. v pokoji, nech se pra-
covať nebojí. Na Mor. Tč. Někoho u víře
u. BR. II. 187., Sš. Sk. 188., Dal., 19. V tom
přesvědčení nás utvrzovalo písmo samo. Sš.
II. 26. Tak jest Antikrist u-dil svú vóli
v těch voleních, že... Hus I. 464. U-dili
ho v úmyslu tom; V tomto našem mínění
utvrzují nás právě ony; Vratislav do té
míry u vážnosti se u-dil, že...; V nená-
visti své jsou utvrzováni. Ddk. II. 207., 209.,
298., 379. (Tč. ). — co nad kým. Utvrdím
stráž nad ním. Jel. Bůh utvrdil písmo nad
námi. Št. — na čem. Jsa utvořen na po-
koře. Ottersd. — se o čem. Znamení, jimž
by se utvrdil o tom vysvobození. Br. —
jak. Nyní slovo své naplniž (utvrď) až na
věky. Br. — co kam. Utvirziv na tě oči,
firmabo. Ž. wit. 31. 8. — zač. Páni za právo
nalezli a utvrdili. Pal. Dj. V. 1. 423.

Utvrdlosť, i, f., die Verhärtung, das Hart-
sein. Sd.

Utvrdlý = utvrdilý. Us. Sd.

Utvrdnouti, dnul a dl, utí = tvrdým se
státi, hart werden, erhärten. — kde. Chléb
na větru utvrdne. Ros. — čím: chléb vě-
trem utvrdne.

Utvrdnutí, n., die Erhärtung. Bern.

Utvrdnutý; -ut, a, o = utvrdlý. Na Slov.
Bern.

Utvrzení, n., utvrzování, die Befestigung,
Erhärtung, Bestärkung, Bestätigung. U.
domu sloupy. U. přísahou, die Beeidigung.
D. Moci a utvrzeni svého nemá. V. Co mělo
způsobiti u. přátelských styků, stalo se pů-
vodem krvavých různic; U. latinského kře-
sťanství v Uhřích se u-lo. Ddk. II. 441., 183.
U. sebe v něčem. Kom. — Vz Utvrditi.

Utvrzený; -en, a, o, utvrzovaný, erhär-
tet, befestigt. Vz Utvrditi. Cíl u-zen jest.
Hus II. 247. Ve dvou nedělích utvrzeného
úsudku. Kol. 36. U. pes = úplně vycvičený,
fermer Hund. Šp. Maje hojně u-né učení
Kristovo nějakých divů hledá. BR. II. 16. a.
V takových věcech ta řemesla nemají u nás
práva u-ného, než povinovati jsú zpravovati
se podlé našeho rozkázánie. NB. Tč. 267. —
čím. Mocně písmy sv. i zázraky sobě to
u-né měvše. BR. II. 577. b.

Utvrzovati, vz Utvrditi.

-utý, přípona jmen přídavných jazyku
českému vlastní, Č., ale řídká. Brt. Voda
tekutá, Us., kůň běhutý, Jg., ruce třesuté
a zima třeskutá, Anth. II., 305., 316., vůz
visutý, St. kl., most zdvihutý, Pref.; smr-
dutý, Č., mrzutý. D. Vz -utný.

Utykač, e, m. = kdo utyká.

Utykati, vz Utknouti.

Utylý = tlustý, tučný, dick, fett, feist.
U. krávy. Žal. Sedm volóv u-lých. BO. La-
lokové u-lí. Chč. P. 78.

Utynouti = utonouti. Vz toto.

Utýrání, n., die Abquälung. Dch.

Utýraný; -án, a, o, abgequält, abge-
rackert. Pal. Dj. II. 1. 447. — čím: pracemi,
nemocí. Us.

Utýrati, zu stark treiben, übertreiben, zu
Schanden o. zu Tode treiben, ermüden. —
koho, se čím: prací. Us.

Utýravý, aufreibend. U. práce. Dch.

Utyřelý, von unten abgofault, morsch. U.
dřevo. Mor. Šd.

Utyřeti, el, ení, von unten abfaulen, morsch
werden. To dřevo celé u-lo. Us. Šd.

Utyrna, y, f., jutyrna, utěrna = jitřní,
die Mette. Na Slov.

Utyskati = bolesť projevovati. — nač:
na nohu (bolesť jeviti, pohne-li nohou). U
Opav. Klš.

Utyti, utyji, yl, ytí. = ztučněti, feist, fett
werden. St. skl. III. 256. — čím: dobrým
krmením. — od koho. Opatři so, pokud ži-
ješ, od dědiců neutyješ. Č. M. 314.

Utytlaný = upyplaný, ufifraný = zohys-
děný, škaredý. Llk.

Utytlati = v ruce ušpiniti, in der Hand
schmutzig machen. U Opav. Klš.

Uu. Tato spojka přichází často ve Slez.,
ale raději se jí vyhybují říkajíce: uzu, uo,
uou. Tč.

Ubírati se čeho, nach und nach ab-
nehmen. Us. Tč.

242