Předchozí (491)  Strana:492  Další (493) |
|
|||
492
|
|||
|
|||
chovi nejsou doma, u Noskových, k No-
skovejm. Kb. — Vz -in, Tvoření slov, Bž. 123., Ht. Sr. ml. 225., Jméno, Mkl. B. 231., Šf. Stč. ml. §. 97. ve Výb. I. 116., Genitiv (ku konci), Přívlastek (II. 1116. a. ). Páně, Přídavný, Jir. Nkr. 64. a násl. Uvábiti, il, en, ení = přivábiti, odvábiti,
locken, ab-, zulocken, an sich bringen. — koho kam: do města. Karyon. — čím kam: sliby. Trip., Plác. Pěknými slovy někoho k sobě u. Us. Tč. Uvádění, n., die Einführung. Vz Uvésti,
Uvedení. U. na stejného jmenovatele. Stč. Alg. 158., Šim. 129. Uváděný; -ěn, a, o, eingeführt, aufgeführt,
angeleitet. Vz Uvésti. Uváděti, vz Uvésti.
1. Uvaditi = uškoditi, schaden. — komu
čím. Ale božím divem nic jemu neuvadí. Leg., Výb. I. 304. 2. Uvaditi se, il, ění = uhaštěřiti se,
ukřičeti, sich müde zanken. D. — se s kým oč. Us. Tč. Uvadle, adv., welk, schlapp, matt. Us.
Bern. Uvadlina, y, f., das Welke. Bern. Vz
Uvadlosť. Uvadlosť, i, f., die Welkheit, Verwelkung,
Dürre. V. Uvadlý, welk, verwelkt, schlapp. V. Ovoce
u. Kom. U. věnec. Ojíř., Us. Kvíliti pro u. sen (oklamané lásky). Us. Dch. U. stromové. BR. II. 839. Klasóv u-dlých a větrem žhúcím zatracených. BO. Uvadnouti, dnul a dl, utí; uvádati =
zaschnouti, welken, ab-, verwelken. — abs. Kvítek uvadl. Jel. Její krása uvadla. Sych. Láska vadne, až uvadne. Dch. Což mi je po prstenku, po zelenem vinku; prsteněk se zlame a vinek uvadně; Vadlo jabko, vadlo; jak uvadlo, spadlo. Sš. P. 111., 418. A jiné (símě) padlo na skálu a uvadlo, neb nemělo jest vláhy. Luk. 8., Hus II. 70. — komu. Umřelo mi potěšení, uvadl mi z růže květ, už mě mrzí celý svět. Brt. P. 36. Tej našej lúbosti veniec už uvadnul. Sl. ps. 91. — čím na čem. Valerianus dlouhou a psotnou službou na svém životě uvadl. Mudr. Uvadnutí, n., die Verwelkung. Us. Bern.
Uvadnutý; -ut, -a, o = uvadlý. Bern.
Uvádzání, n. = úvod. Na Slov. Bern.
Uvádzaný; -án, a, o = uvedený. Na Slov.
Bern. Uvádzati = uvésti. Na Slov. Bern.
Úvah, u, m. = položení země k jedné straně
nahnuté, der Abhang, die Abschüssigkeit. To pole leží ú-hem. — Ú. = cesta křivá, k jedné straně, ein abhängiger, auf eine Seite abschüssiger Weg. Us. Jg. Úvaha, y, f. = uvážení, rozvážení, die
Erwägung, Uiberlegung. Činiti s úvahou. Mladý a ještě bez úvahy. Vzíti, bráti něco na (v) úvahu (vyšetřovati, uvažovati). Er., Dch. U. o čem. Rk. Ta věc žádá důkladné úvahy; Trvati na vážných u-hách; Ta věc by se neměla pouštěti z ú-hy; Závěrečná ú., Schlusserwägung, das Resumé. Dch. Ú. bez odvahy mrtva jest, k štěstí životnému aspoň nevede. Šml. Od kteréž synody pře v ú-hu byla vzata; A co by dále náleželo |
činiti, s ním vzal v úvahu; Snažným jeho
prosbám a ú-hám o výtečných ctnostech bi- skupových nepodařilo se nálezu zadržeti; K domnění tomu vede nás následující u. Ddk. II. 233... 382., 448., III. 134. — Ú. = skutek rozvážený, přemýšlení, die Bemer- kung, Betrachtung, der Gedanke über etwas. Marek. Dám ti na všecko své ú-hy. L. — Ú. spisu (recense), die Kritik, Recension, kritische Erwägung. Krok., J. tr. Uvachaný = unavený, müde, ermüdet.
Na Mor. Kmk. Uvachati se = unaviti se až do potu,
sich erhitzen, abäschern. Koll. — čím: ho- něním. Us. Dch., Kmk. Us. u Něm. Brodu. Holk. Úval, u, m. = údolí, dolina, das Thal,
der Thalgrund. V MV. nepravá glossa. Pa. Ú. ovlažený, úrodný, krásný. Sš. J. 65. B. jest úval (vallis) v kraji moabském. BO. Mezi horami objevil se ú. Us. Tč. Otvede je v ú. hlubokého lesa. Rkk. — Úvalem, na Slov. = úhrnem, im Durchschnitt, haufen- weise. Již lidé žnou ú-lem. Jg. — Ú., a, m., Úvaly, dle Dolany, městečko v Českobrod- sku. Vz S. N. Úvala, y, f. = síla, mnoho, die Menge.
Je toho ú. Na Zlínsku. Brt. Ú. vojska, žita, peněz. Mor. Brt. Uválaný; -án, a, o = uválený, schmut-
zig. Ach, akože pójdem taký uválaný a ja sviatočných šiat nemám. Dbš. Sl. pov. 1. 147. Uválati = uváleti, besudeln, beschmut-
zen. — co. Něber to do ruk, bo to uváláš. U Opav. Klš. Na Slov. — se = uváleti se, sich herumwälzen. Mor. Tč. Uvalení, n., die Aufwälzung, Aufladung.
Uválení, n., die Besudelung, Beschmut-
zung, Zerknitterung. — U. chleba, die Aus- wirkung, Ausknetung. Uvalený; -en, a, o, gewälzt. — kam.
Ačkoli se ukázal s hříchy, avšak s našimi na sebe u-nými. BR. II. 763. a. Interdikt na arcibiskupství uvalený. Ddk. IV. 45. — kde. Žaloby na říšském sněmu v Řeznu naň u-né. Ddk. IV. 18. Uválený; -en, a, o, vz Uváleti, zerknit-
tert, besudelt. — U. chléb, ausgewirkt, aus- geknetet. 1. Uváleti, el, en, ení = válečně přemoci,
im Kriege überwinden. — koho čím: dary, bojem. Mus. 2. Uváleti, vz Uvaliti.
Uvalchovati = valchováním změkčiti, ab-
walkern. — co kde: v ruce, punčochy na valše. Us. — co čím: pěsti, durchprügeln. Us. Tč. Úvalina, y, f. = úval, údolí., Č. — Ú.,
Lobenstein, u Krnova. PL. Vz Úvalno. Uvaliti, il, en, ení; uváleti, el, en, ení;
uvalovati = s to býti, aby uvalil, im Stande sein zu wälzen; vevaliti, hineinwälzen; na- valiti, naložiti, aufwälzen, aufladen; válením učiniti, utvořiti, auswirken, auskneten, durch- arbeiten (těsto); se = přivaliti se, odvaliti se, navaliti se, sich wälzen worauf, von wannen, wozu; válením se ušpiniti, durchs Herumwälzen sich beschmutzen; sich ein- wickeln, einhüllen, einbrechen. Jg. — co. Já sám to uvalím. Us. Chléb uváleli. Us. |
||
|
|||
Předchozí (491)  Strana:492  Další (493) |