sb157-05 0..8296

492

chovi nejsou doma, u Noskových, k No-
skovejm. Kb. — Vz -in, Tvoření slov, Bž.
123., Ht. Sr. ml. 225., Jméno, Mkl. B. 231.,
Šf. Stč. ml. §. 97. ve Výb. I. 116., Genitiv
(ku konci), Přívlastek (II. 1116. a. ). Páně,
Přídavný, Jir. Nkr. 64. a násl.

Uvábiti, il, en, ení = přivábiti, odvábiti,
locken, ab-, zulocken, an sich bringen. —
koho kam: do města. Karyon. — čím kam:
sliby. Trip., Plác. Pěknými slovy někoho
k sobě u. Us. Tč.

Uvádění, n., die Einführung. Vz Uvésti,
Uvedení. U. na stejného jmenovatele. Stč.
Alg. 158., Šim. 129.

Uváděný; -ěn, a, o, eingeführt, aufgeführt,
angeleitet. Vz Uvésti.

Uváděti, vz Uvésti.

1. Uvaditi = uškoditi, schaden. — komu
čím. Ale božím divem nic jemu neuvadí.
Leg., Výb. I. 304.

2. Uvaditi se, il, ění = uhaštěřiti se,
ukřičeti, sich müde zanken. D. — se s kým
oč. Us. Tč.

Uvadle, adv., welk, schlapp, matt. Us.
Bern.

Uvadlina, y, f., das Welke. Bern. Vz
Uvadlosť.

Uvadlosť, i, f., die Welkheit, Verwelkung,
Dürre. V.

Uvadlý, welk, verwelkt, schlapp. V. Ovoce
u. Kom. U. věnec. Ojíř., Us. Kvíliti pro u.
sen (oklamané lásky). Us. Dch. U. stromové.
BR. II. 839. Klasóv u-dlých a větrem žhúcím
zatracených. BO.

Uvadnouti, dnul a dl, utí; uvádati =
zaschnouti, welken, ab-, verwelken. — abs.
Kvítek uvadl. Jel. Její krása uvadla. Sych.
Láska vadne, až uvadne. Dch. Což mi je po
prstenku, po zelenem vinku; prsteněk se
zlame a vinek uvadně; Vadlo jabko, vadlo;
jak uvadlo, spadlo. Sš. P. 111., 418. A jiné
(símě) padlo na skálu a uvadlo, neb nemělo
jest vláhy. Luk. 8., Hus II. 70. — komu.
Umřelo mi potěšení, uvadl mi z růže květ,
už mě mrzí celý svět. Brt. P. 36. Tej našej
lúbosti veniec už uvadnul. Sl. ps. 91. —
čím na čem. Valerianus dlouhou a psotnou
službou na svém životě uvadl. Mudr.

Uvadnutí, n., die Verwelkung. Us. Bern.

Uvadnutý; -ut, -a, o = uvadlý. Bern.

Uvádzání, n. = úvod. Na Slov. Bern.

Uvádzaný; -án, a, o = uvedený. Na Slov.
Bern.

Uvádzati = uvésti. Na Slov. Bern.

Úvah, u, m. = položení země k jedné straně
nahnuté, der Abhang, die Abschüssigkeit.
To pole leží ú-hem. — Ú. = cesta křivá,
k jedné straně, ein abhängiger, auf eine Seite
abschüssiger Weg. Us. Jg.

Úvaha, y, f. = uvážení, rozvážení, die
Erwägung, Uiberlegung. Činiti s úvahou.
Mladý a ještě bez úvahy. Vzíti, bráti něco
na (v) úvahu (vyšetřovati, uvažovati). Er.,
Dch. U. o čem. Rk. Ta věc žádá důkladné
úvahy; Trvati na vážných u-hách; Ta věc
by se neměla pouštěti z ú-hy; Závěrečná
ú., Schlusserwägung, das Resumé. Dch. Ú.
bez odvahy mrtva jest, k štěstí životnému
aspoň nevede. Šml. Od kteréž synody pře
v ú-hu byla vzata; A co by dále náleželo

činiti, s ním vzal v úvahu; Snažným jeho
prosbám a ú-hám o výtečných ctnostech bi-
skupových nepodařilo se nálezu zadržeti;
K domnění tomu vede nás následující u.
Ddk. II. 233... 382., 448., III. 134. — Ú. =
skutek rozvážený, přemýšlení, die Bemer-
kung, Betrachtung, der Gedanke über etwas.
Marek. Dám ti na všecko své ú-hy. L. —
Ú. spisu (recense), die Kritik, Recension,
kritische Erwägung. Krok., J. tr.

Uvachaný = unavený, müde, ermüdet.
Na Mor. Kmk.

Uvachati se = unaviti se až do potu,
sich erhitzen, abäschern. Koll. — čím: ho-
něním. Us. Dch., Kmk. Us. u Něm. Brodu.
Holk.

Úval, u, m. = údolí, dolina, das Thal,
der Thalgrund. V MV. nepravá glossa. Pa.
Ú. ovlažený, úrodný, krásný. Sš. J. 65. B.
jest úval (vallis) v kraji moabském. BO.
Mezi horami objevil se ú. Us. Tč. Otvede
je v ú. hlubokého lesa. Rkk. — Úvalem, na
Slov. = úhrnem, im Durchschnitt, haufen-
weise. Již lidé žnou ú-lem. Jg. — Ú., a, m.,
Úvaly, dle Dolany, městečko v Českobrod-
sku. Vz S. N.

Úvala, y, f. = síla, mnoho, die Menge.
Je toho ú. Na Zlínsku. Brt. Ú. vojska, žita,
peněz. Mor. Brt.

Uválaný; -án, a, o = uválený, schmut-
zig. Ach, akože pójdem taký uválaný a ja
sviatočných šiat nemám. Dbš. Sl. pov. 1. 147.

Uválati = uváleti, besudeln, beschmut-
zen. — co. Něber to do ruk, bo to uváláš.
U Opav. Klš. Na Slov. — se = uváleti se,
sich herumwälzen. Mor. Tč.

Uvalení, n., die Aufwälzung, Aufladung.

Uválení, n., die Besudelung, Beschmut-
zung, Zerknitterung. — U. chleba, die Aus-
wirkung, Ausknetung.

Uvalený; -en, a, o, gewälzt. — kam.
Ačkoli se ukázal s hříchy, avšak s našimi
na sebe u-nými. BR. II. 763. a. Interdikt
na arcibiskupství uvalený. Ddk. IV. 45. —
kde. Žaloby na říšském sněmu v Řeznu
naň u-né. Ddk. IV. 18.

Uválený; -en, a, o, vz Uváleti, zerknit-
tert, besudelt. — U. chléb, ausgewirkt, aus-
geknetet.

1. Uváleti, el, en, ení = válečně přemoci,
im Kriege überwinden. — koho čím: dary,
bojem. Mus.

2. Uváleti, vz Uvaliti.

Uvalchovati = valchováním změkčiti, ab-
walkern. — co kde: v ruce, punčochy na
valše. Us. — co čím: pěsti, durchprügeln.
Us. Tč.

Úvalina, y, f. = úval, údolí., Č. — Ú.,
Lobenstein, u Krnova. PL. Vz Úvalno.

Uvaliti, il, en, ení; uváleti, el, en, ení;
uvalovati = s to býti, aby uvalil, im Stande
sein zu wälzen; vevaliti, hineinwälzen; na-
valiti, naložiti, aufwälzen, aufladen; válením
učiniti, utvořiti, auswirken, auskneten, durch-
arbeiten (těsto); se = přivaliti se, odvaliti
se, navaliti se, sich wälzen worauf, von
wannen, wozu; válením se ušpiniti, durchs
Herumwälzen sich beschmutzen; sich ein-
wickeln, einhüllen, einbrechen. Jg. — co.
Já sám to uvalím. Us. Chléb uváleli. Us.