sb157-05 0..8296

496

Uvázení, n., die Einführung.

Uvázgnúť = uváznouti. Na Slov. Bern.

Úvazkář, e, m., der Bandagist. Rk.

Uvázlosť, i, f., das Steckenbleiben. U. ve
zlém. Sš. I. 34.

Uvázlý, stecken geblieben, hangen ge-
blieben. U. kůl, trn, tyčka. BR. II. 618. a.
U-lý trn z nohy vytrhnouti. Ras. — kde:
vůz v bahně u. Us.

Úvazník, a, m. = úvazkář.

Uváznouti, uvíznouti, znul a zl, utí;
uvízati = uvisnouti, stecken oder hangen
bleiben; zdržovati se, sich aufhalten, stecken

o. kleben bleiben. Jg. — abs. Kde on jde,
rád všude uvázne. Ros. To zde uvázne (zů-
stane). Us. Jednalo se o to, ale celá věc
nějak uvázla. Ml. Zprosti mě z bláta, abych
neuvázl. Ž. wit. 68. 15. Loď uvázla, blieb
sitzen, fuhr auf. Dch. Hybaj, Janošku, hybaj
za vozy, jak ty uvízneš, kdo ťa založí? Brt.
P. 85. — za co: za kabát, za nohu, Us., za
pás, Kom., za vlasy. Lom. — (komu) kde
(v čem): v blátě. Us. Střely tvé uvázly ve
mně. Br., Kom. V osidlech zlata, v bludu.
Štelc. Uvázlo mi to naučení v srdci. Jel.
Vůz uvjoznul po oje v blatě. Na Ostrav.
Tč. Uvízl v řeči. Us. Mnozí uvízli v zajetí.
Ddk. III. 10. Ta věc v rukou jeho uvázla.
Sych. V hospodě u., Us., v kázání. Us. Kosť
rybí mu v krku uvázla. Pass. — s kým,
s čím kde: s koňmi a s vozem ve blátě
u. Ros. U. s vodou (míti nedostatek vody),
aufliegen. Dch. — čím kde: cípem v cham-
radí. Sych. U. patú v osidle. BO. — komu
kam jak. Kdyby veliký trn uvázl v nohu
knězi aneb šíp v prsy, rád by viděl, kdo-
kolivěk by jemu z lásky opatrně vytáhl. Hus

I. 241. Rytýra tak hodil, že po kolena uvia-
zol do země. Dbš. Sl., pov. I. 299. Uvízl
do bláta, do dluhů. Us. Sd. — proč. Nekdy
koň silný z rychlosti tak uvazgně, že ne-
móže ani pohnúť z místa. Na Slov. Tč. —
se komu kde. Noha se mi na náledí uvízla
(sklouzla, ausgleiten). U Olom. Sd. — kde
jak: po uši. Mus. — kde, na čem. Na té
myšlénce uvázli. Měst. bož. Loď na mělčině
uvázla. Us., Ml. Uvázla moucha na lepu. Pk.

Uváznutí, uvíznutí, n., das Steckenblei-
ben. Jg.

Uváznutý = uvázlý. Přední konec lodí
u-tý stál. Br.

Úvazok, zku, m. = úvazek. Ssk.

Uvazování, n., das Anbinden.

Uvazovati, vz Uvázati.

Úvažek, žku, m. = co uváženo, das Ab-
gewogene. Zlob.

Uvážená, vz Uvážený.

Uváženě = s uvážením, s úmyslem, be-
dächtig, mit Bedacht. V.

Uvážení, í, n. = rozmyšlení, rozložení,
potaz, die Erwägung, Uiberlegung, Beur-
theilung, Beherzigung, der Betracht. U. ně-
čeho. Kom. S u-ním (s rozmyslem, úmyslně);
se zdravým rozmyslem a u-ním; radu ně-
komu k uvážení poručiti; bez u. a rady. V.
S pilností a u-ním od počátku až do konce
něco čísti. Pr. M. Ta věc jest u. hodna. Us.
Dch. Abych Jim Milostem to přednesl a na
u. jim podal; Abyste ve své laskavé u. to

ráčili povzíti. Žer. Pro dávní k němu lásku
a v u. uděleného jemu vyznamenání...;
Tak důležitou listinu výsadní nevydal asi
bez u. bedlivého kníže Soběslav. Ddk. II.
284., IV. 25. (Tč. ). Po u. té věci povolán
jest Podstacký. Vz Abstrakta. Žer. Záp. II.
168. Což k dalšímu u. pánů stavů připouštím.
Žer. 325. V u. něco míti. Sněm 1609., Kram.
V bedlivé u. něco vzíti. Kom. K u. někomu
něco připouštěti. Har., V. Bedlivé a dosta-
tečné uvážení. D. V pilném a bedlivém u.
Pr. Bedlivé u. všech okolností. Řd. — U.
= výpověď právní, rozeznání, nález, soud, das
Ermessen, Gutbefinden, der Befund, Rath-
schluss. V., Kom. Dle soudcova u. J. Tr.
Skrze soudcův u. byl na svobodu dán. Sych.
Zůstává ta pře na u. (má se ještě rozhod-
nouti). Ros. A kterýžby posel tak se neza-
choval, má trestán býti podlé u. toho úřadu.
Zř. F. I. S. IV. Po pilném s obou stran těch
věcí u. z počátku psaná narovnání upraviti
jsme ráčili. Nar. o h. a k. — U. spisů =
recense. Vz Úvaha.

Uvážený; -en, -a, -o, erwogen. Ostatně
vz Uvážiti. Myšlénka dobře u.; To ti dávám
na u-nou, zur Erwägung; Na uváženou něco
vzíti, in Erwägung, in Betracht ziehen. Us.
Dch. Jest to na u-nou. Us. Lpř. Řeč bedlivě
u. V. Radou bedlivě u-nou. V.

Uvážeti, vz Uvézti.

Úvaží, n. = závaží u hodin, das Gewicht
an der Uhr.

Uvažitel, uvažovatel, e, m., der Er-
wäger. Krok. Tč.

Uvažitelný = podstatný, erheblich. Ros.

Uvážiti, uvaž, il, en, ení; uvažovati =
tolik vážiti jako něco, etwas aufwiegen,
eben so viel wiegen; rozvážiti, rozmyslili,
rozjímati, erwägen, überlegen, bedenken,
beherzigen, beurtheilen, ermessen, Acht
haben; povážiti, rozeznati, rozsouditi, er-
kennen, verhandeln, berathschlagen; se =
rozmysliti se, sich entschliessen (na Slov. ).
Jg. — abs. Stanou-li se přáteli, tak uva-
žoval, mohly by býti Čechy i Uhry snáze
získány. Ddk. III. 204. — co: něčí slova a
skutky u. U. při (rozsouditi). V. Uvažte
to. Kom. Což vše budeme moci sobě vy-
světliti, uvážíce okolnosti tehdejší. Ddk.
II. 361. Nejistotu štěstí válečného u. Ib. V.
331. — zač = tolik vážiti, jako co. Pravdať
jest, některý by kmet neb babka za funt
koudele neuvážil. Kom. Něco za podstatnou
částku něčeho u. Šf. — co s kým. Bůh
sám s sebou jako uvažuje, co činiti má. Br.
U. něco s přáteli. Us. — co kde: v mysli,
Kram., v sobě, Dch., při sobě, u sebe, V.,
J. tr., v srdci, Kram., Rk., v radě. Kom.
Věci ty veškery pilně na mysli své uvažo-
vala. Sš. J. 39. (Hý. ). Počal tajně na mysli
uvažovati. Ddk. II. 221. U. něco na sněmě.
Us. — kdy. Což se po obědích uvažuje,
mezi stálé nálezy nemá býti pojato. Sych.
Při té příležitosti poměru kázně církevní
k nauce Páně bedlivě uvažováno, Sš. II. 17.
U-žil si jednu noc (= jedné noci, in einer
Nacht). Kda. — jak: zdravě něco u., be-
dlivě. Br., V. Uvážiti něco opravdové, do
opravdy. Dch. Zákon pod autoritou císař-
skou uvažován byl a přijat. Ddk. II. 195.



	496

	Uvázení, n., die Einführung. Uvázgnúť = uváznouti. Na Slov. Bern. Úvazkář, e, m., der Bandagist. Rk. Uvázlosť, i, f., das Steckenbleiben. U. ve zlém. Sš. I. 34. Uvázlý, stecken geblieben, hangen ge- blieben. U. kůl, trn, tyčka. BR. II. 618. a. U-lý trn z nohy vytrhnouti. Ras. — kde: vůz v bahně u. Us. Úvazník, a, m. = úvazkář. Uváznouti, uvíznouti, znul a zl, utí; uvízati = uvisnouti, stecken oder hangen bleiben; zdržovati se, sich aufhalten, stecken o. kleben bleiben. Jg. — abs. Kde on jde, rád všude uvázne. Ros. To zde uvázne (zů- stane). Us. Jednalo se o to, ale celá věc nějak uvázla. Ml. Zprosti mě z bláta, abych neuvázl. Ž. wit. 68. 15. Loď uvázla, blieb sitzen, fuhr auf. Dch. Hybaj, Janošku, hybaj za vozy, jak ty uvízneš, kdo ťa založí? Brt. P. 85. — za co: za kabát, za nohu, Us., za pás, Kom., za vlasy. Lom. — (komu) kde (v čem): v blátě. Us. Střely tvé uvázly ve mně. Br., Kom. V osidlech zlata, v bludu. Štelc. Uvázlo mi to naučení v srdci. Jel. Vůz uvjoznul po oje v blatě. Na Ostrav. Tč. Uvízl v řeči. Us. Mnozí uvízli v zajetí. Ddk. III. 10. Ta věc v rukou jeho uvázla. Sych. V hospodě u., Us., v kázání. Us. Kosť rybí mu v krku uvázla. Pass. — s kým, s čím kde: s koňmi a s vozem ve blátě u. Ros. U. s vodou (míti nedostatek vody), aufliegen. Dch. — čím kde: cípem v cham- radí. Sych. U. patú v osidle. BO. — komu kam jak. Kdyby veliký trn uvázl v nohu knězi aneb šíp v prsy, rád by viděl, kdo- kolivěk by jemu z lásky opatrně vytáhl. Hus I. 241. Rytýra tak hodil, že po kolena uvia- zol do země. Dbš. Sl., pov. I. 299. Uvízl do bláta, do dluhů. Us. Sd. — proč. Nekdy koň silný z rychlosti tak uvazgně, že ne- móže ani pohnúť z místa. Na Slov. Tč. — se komu kde. Noha se mi na náledí uvízla (sklouzla, ausgleiten). U Olom. Sd. — kde jak: po uši. Mus. — kde, na čem. Na té myšlénce uvázli. Měst. bož. Loď na mělčině uvázla. Us., Ml. Uvázla moucha na lepu. Pk. Uváznutí, uvíznutí, n., das Steckenblei- ben. Jg. Uváznutý = uvázlý. Přední konec lodí u-tý stál. Br. Úvazok, zku, m. = úvazek. Ssk. Uvazování, n., das Anbinden. Uvazovati, vz Uvázati. Úvažek, žku, m. = co uváženo, das Ab- gewogene. Zlob. Uvážená, vz Uvážený. Uváženě = s uvážením, s úmyslem, be- dächtig, mit Bedacht. V. Uvážení, í, n. = rozmyšlení, rozložení, potaz, die Erwägung, Uiberlegung, Beur- theilung, Beherzigung, der Betracht. U. ně- čeho. Kom. S u-ním (s rozmyslem, úmyslně); se zdravým rozmyslem a u-ním; radu ně- komu k uvážení poručiti; bez u. a rady. V. S pilností a u-ním od počátku až do konce něco čísti. Pr. M. Ta věc jest u. hodna. Us. Dch. Abych Jim Milostem to přednesl a na u. jim podal; Abyste ve své laskavé u. to	ráčili povzíti. Žer. Pro dávní k němu lásku a v u. uděleného jemu vyznamenání...; Tak důležitou listinu výsadní nevydal asi bez u. bedlivého kníže Soběslav. Ddk. II. 284., IV. 25. (Tč. ). Po u. té věci povolán jest Podstacký. Vz Abstrakta. Žer. Záp. II. 168. Což k dalšímu u. pánů stavů připouštím. Žer. 325. V u. něco míti. Sněm 1609., Kram. V bedlivé u. něco vzíti. Kom. K u. někomu něco připouštěti. Har., V. Bedlivé a dosta- tečné uvážení. D. V pilném a bedlivém u. Pr. Bedlivé u. všech okolností. Řd. — U. = výpověď právní, rozeznání, nález, soud, das Ermessen, Gutbefinden, der Befund, Rath- schluss. V., Kom. Dle soudcova u. J. Tr. Skrze soudcův u. byl na svobodu dán. Sych. Zůstává ta pře na u. (má se ještě rozhod- nouti). Ros. A kterýžby posel tak se neza- choval, má trestán býti podlé u. toho úřadu. Zř. F. I. S. IV. Po pilném s obou stran těch věcí u. z počátku psaná narovnání upraviti jsme ráčili. Nar. o h. a k. — U. spisů = recense. Vz Úvaha. Uvážený; -en, -a, -o, erwogen. Ostatně vz Uvážiti. Myšlénka dobře u.; To ti dávám na u-nou, zur Erwägung; Na uváženou něco vzíti, in Erwägung, in Betracht ziehen. Us. Dch. Jest to na u-nou. Us. Lpř. Řeč bedlivě u. V. Radou bedlivě u-nou. V. Uvážeti, vz Uvézti. Úvaží, n. = závaží u hodin, das Gewicht an der Uhr. Uvažitel, uvažovatel, e, m., der Er- wäger. Krok. Tč. Uvažitelný = podstatný, erheblich. Ros. Uvážiti, uvaž, il, en, ení; uvažovati = tolik vážiti jako něco, etwas aufwiegen, eben so viel wiegen; rozvážiti, rozmyslili, rozjímati, erwägen, überlegen, bedenken, beherzigen, beurtheilen, ermessen, Acht haben; povážiti, rozeznati, rozsouditi, er- kennen, verhandeln, berathschlagen; se = rozmysliti se, sich entschliessen (na Slov. ). Jg. — abs. Stanou-li se přáteli, tak uva- žoval, mohly by býti Čechy i Uhry snáze získány. Ddk. III. 204. — co: něčí slova a skutky u. U. při (rozsouditi). V. Uvažte to. Kom. Což vše budeme moci sobě vy- světliti, uvážíce okolnosti tehdejší. Ddk. II. 361. Nejistotu štěstí válečného u. Ib. V. 331. — zač = tolik vážiti, jako co. Pravdať jest, některý by kmet neb babka za funt koudele neuvážil. Kom. Něco za podstatnou částku něčeho u. Šf. — co s kým. Bůh sám s sebou jako uvažuje, co činiti má. Br. U. něco s přáteli. Us. — co kde: v mysli, Kram., v sobě, Dch., při sobě, u sebe, V., J. tr., v srdci, Kram., Rk., v radě. Kom. Věci ty veškery pilně na mysli své uvažo- vala. Sš. J. 39. (Hý. ). Počal tajně na mysli uvažovati. Ddk. II. 221. U. něco na sněmě. Us. — kdy. Což se po obědích uvažuje, mezi stálé nálezy nemá býti pojato. Sych. Při té příležitosti poměru kázně církevní k nauce Páně bedlivě uvažováno, Sš. II. 17. U-žil si jednu noc (= jedné noci, in einer Nacht). Kda. — jak: zdravě něco u., be- dlivě. Br., V. Uvážiti něco opravdové, do opravdy. Dch. Zákon pod autoritou císař- skou uvažován byl a přijat. Ddk. II. 195.