Předchozí (496)  Strana:497  Další (498) |
|
|||
497
|
|||
|
|||
Zdravě a důkladně u. Pal. Dj. IV. 1. 28.
Na sněmě shromážděn byl květ národa a u-val na téže váze poctu nabytou s oběťmi, jaké se za ni mají poskytnouti. Ddk. III. 227. — se na koho. Jestliže by který měštěnín směl se na kterého dědictví ne- právě u. (= odvážiti) aneb hranice kterého dědictví neprávě měl rušiti. NB. Tč. 1. — s inft. Uvážil jsem u sebe z města odejíti (ustanovil jsem). Na Slov. Bern. Uvážlivě, na Slov.: uvážně, uvažovně =
s uvážením, opatrně, prozřetelně, moudře, bedächtig, mit Bedacht. V. Neuvážlivě pe- četi přitiskovati. V. — U. = soudně, kri- ticky, kritisch. Bern. Uvážlivec, vce, m. = uvážník, der Er-
wäger, Schätzer, Beurtheiler. Bern. Uvážlivosť, i, f., na Slov.: uvážnosť,
uvažovnosť = opatrnosť, prozřetelnosť, die Bedächtigkeit, Vorsichtigkeit, Weisheit, Um- sicht. V. Uvážlivý, na Slov.: uvážný, uvažovný =
opatrný, moudrý, prozřetelný, bedächtig, mit Bedacht handelnd, vorsichtig, bedachtsam, verständig. V. U. soud. Přík. k Cyr. U. odpověď. Kron. trip. U. člověk. Us. Tč. — U. = kritický, soudný, kritisch. Bern. — U. = uvážení hodný, bedenklich, wichtig. Z jistých a u. příčin vám poroučím. Apol., J. tr. Uvážně, langsam, vz Uvážlivě.
Uvážník, a, m. = uvážlivec. — U., der
Kritik. Uvážnosť, i, f. = uvážlivosť.
Uvážný = uvážlivý, gewichtig, ernst, gra-
vitätisch. U. slovo, řeč. Mor. Tč. Z u-žna jíti, práci konati. Na Zbirožsku. Lg. Vz Uvážlivý. Uvažování, n., die Erwägung, Uiberle-
gung. Den k u. někomu dáti. Štelc. Bylo o to veliké u. Žer. Záp. II. 128. Uvažovatel, e, m., der Erwäger. Us.
Uvažovatelka, y, uvažovatelkyně, ě,
f., die Erwägerin. Uvažovati, vz Uvážiti.
Uvažovně, vz Uvážlivě.
Uvažovník, a, m. = uvážník. Bern.
Uvažovnosť, i, f. = uvážlivosť. Bern.
Uvažovný = uvážlivý.
Uvdákati něco = ukdákati, kdákaje ně-
čeho dosíci, uprositi. Mor. Šd. — se nač, zur Genüge schreien. Mor. Tč. Uvděčiti, il, en, ení; uvděčovati = vděč-
ným, pěkným učiniti, lieblicher machen, ver- lieblichen. — co. Stroj uvděčuje tvář. L. Úve. Naříkají: Běda mně, nastojte! a na
úve! Hus. III. 167. Uvěcniti, il, ěn, ění, uvěcňovati, realisiren.
— čím. Novým zákonem obrazy starého zákona uvěcněny. Sš. I. 50. U večer, vz Večer. U večer pobavil se
hudbou. Ddk. IV. 248. Uvečerniti, il, ěn, ění. — se kde = do
večera zůstati, bis zum Abend bleiben. Slez. Uvěčnitel, e, m., der Verewiger.
Uvěčnitelka, y, uvěčnitelkyně, ě, f.,
die Verewigerin. Uvěčniti, il, ěn, ění; uvěčňovati = věč-
ným učiniti, verewigen. — co čím: něčí jméno. L., Us. |
Uvedení, n., die Einführung. Vz Uvésti.
U. něčeho v chod, v život, v úřad. Šm. Jinak tálů těch byl by zbaven, aniž co práva sobě dobytého bez odevzdání a uve- dení (Einführung) sobě moci bude dovésti. CJB. 297. Po listu obranniem od desk zem- ských vydaném tomu a takovému uvedení skutečnému žádný se zpierati ani otpierati žádným právem nemá. Vš. Jir. 383. Uvedení v manství, die Belehnung. Gl. U. ve skutek, die Verwirklichung; u. soudů, die Gerichts- einführung. J. tr. U. v činnosť, die Aktivi- rung. Dch. Byláť zajisté již také založena štěpnice literatury slovanské skrze u. pra- voslavné liturgie do sázavského kláštera; Předstíraje vykonání pomsty ale vlastně u. Almoše za luhem maje; Branným uvedením Bořivoje do Čech; U. v dědictví. Ddk. II. 182., 399., 418., 459. (Tč). U. ďábla v srdce; A tak v krátké modlitbě Kristově máme sedm daróv ducha sv. u. a sedm hřiechóv smrtelných vyraženie; Pokušenie jest jiné než u. v pokušenie. Hus I. 300., 357., 377. (Tč. ). Uvedený; -en, a, o, angeführt. Vz Uvésti.
U. podmínky. Us. — kam (kdy). Lipolta jedva před dvěma léty do Olomúce u-ho zase z Moravy vypudil. Ddk. III. 75. Obyčej mezi křesťany u-ný. Hus I. 69. Země v po- platnosť u-né. Ddk. II. 143. Rovnice na nullu uvedená. Šim. 148. — kde: příklady ve knize u-né. Us. — U. U-ná = která již byla u úvodu, welche als Wöchnerin ein- gesegnet wurde. Us. Šd. Uvěditi, il, ěn, ění = vysušiti, austrock-
nen, zastr. — co. Větvie jeho uvědí (are- faciet) plamen. BO. Vz Uvěnovati. Uvednút= uvadnouti. Na Slov. Tč.
Uvědomělosť, i, f., das Bewusstsein.
S národností, přes svou slovanskou uvě- domělosť, nikdy nepočítal. Ddk. VI. 179. Uvědomělý, zum Bewusstsein gelangt.
U. Čech. Uvědomení, n. = oznámení někomu ně-
čeho, o čemž chceme, aby vědomí měl; děje-li se úředně, slove notifikace, die Bekanntma- chung, Benachrichtigung, Notifikation. S. N. U. jich o některých osobách. Sš. II. 229. Uvědomění, n., das Bewusstsein.
Uvědoměti, ěl, ění, sich bewusst werden.
Uvědomí, n. = uvědomění. Bdl.
Uvědomitel, e, m., der Bekanntmacher.
Uvědomitelka, y, f., die Bekanntmache-
rin. Uvědomiti, il, en, ení; uvědomovati =
vedomosť dáti, oznámiti, benachrichtigen. — koho o čem. Koll., Tč. — čím. Vysláním poslů sousedstvo u. o tom, co se děje. Ddk. IV. 231. — co komu. Ti nyní sobě u-mili stav hříšný. Sš. Sk. 225. Uvěhlasiti, il, en, ení = opatrným, opa-
trně učiniti. V. Úvech. Ale úvech! neznají toho ti, kteří
jim věří. Hus III. 309. Úvěj, e, f., das Angewehte, die Schnee-
wehe, závěj. Na Mor. Tč. Uvejzati se = usmívati se, lächeln. Děvče
se uvejzá, když jí její hoch něco hezkého povídá. Na Želivsku. Sř. |
||
|
|||
Předchozí (496)  Strana:497  Další (498) |